Universum Super Sound 16000 ctr2605

[Duvsan]

Ahojte
Dávam do pucu túto vecičku. Očista, motúz do ladenia rádia, rozchodenie mechaniky, nové gumičky, včetne prítlačnej kladky.
Keď dám prehrávať pásku, hrá pomaly a zaťahuje. Zlepší sa to, keď odľahčím prítlak kladky. Už ma napadá len motorček, že je slabý. Je to možné?

[dred]

skôr vydraté ložisko - púzdro hriadeľa zotrvačníka

[Duvsan]

Zotrvačník som mal vonku a na oske som nenašiel oderky, zmatnenie, nič.
Mám podobnú mechaniku z inakšieho mgf, ale neviem. Zvládne sa vymeniť to púzdro?

[Mikras]

Řemínky máš originální? Přiliš krátké zatěžují mechaniku a ložiska kladek a pak to brzdí. Příliš volné řemínky zase nemají sílu, někdy prokluzují, nebo prostě "netáhnou". Když nevím, koupím větší, stříhám a lepím vteřiňákem a když jsem spokojený, vyberu nejbližší rozměr.
Mám ale pocit, že kvalita řemínků jde do háje. Dřív stačilo v Tape Decku vyměnit a hrálo se 10 let a teď po roce abych měnil všechno znovu...

[Duvsan]

S remienkami som sa vyhral.
Ale možno odpoveď nedáme. Vzal som tú druhú mechaniku, že porovnám aspoň podľa hmatu sily motorčekov a pomeriam napätia. Dal som to na drôtky. Napätie na prázdno niečo cez 12V. Sila motora sa mi zdala podobná. Chvíľka šikovnosti, šlusol som to do skratu. Zľakol som sa, že som to odprdol, našťastie nie. Zapojil som pôvodný motorček, hrá to a kupodivu už nezaťahuje. Prevádzkové napätie na motore chodí okolo 9,4V. Nepáči sa mi, že pri záťaži napätie klesne. Schému mám, tak ju pozriem.

[keemo]

Mozno bol po rokoch zaoxidovany komutator a tym pretocenim na vyssie napatie a zataz si tu spinu zlikvidoval...

[Duvsan]

Ďakujem za reakciu, ale v tom to nie je. Šlusol som do skratu napájanie motorčeka v smere z dosky. A mal som tam druhý motor. Jedine že by nejaký zvod na doske či čo. Ale funguje to. Som z toho osol. Ešte aby to vydržalo.
Ale napájanie toho motora mi pripadá nejaké divné. Jeden tranzistor, jedna zenerka, tri odpory a tlmivka. Alebo mi niečo uniklo.
Ešte vymijem kontaktolom prepínač záznam/snímanie, prerušuje sa tam kontakt a pekne to vrčí.
Ďakujem za odpovede.

[Michal22]

Ty nové kladky, nemají větší průměr než původní?
Potom bys měl větší přítlak na tónovou hřídel, tím pádem by ti to zpomalovalo. A odlehčením kladky by se to zlepšilo.
Ale taky jsi nevyloučil možnost vydřeného ložiska tónové hřídele - dred ti to popsal v rychlosti, ale správně.
Uvědom si to, že tónová hřídel má zušlechtěný povrch (je sakra tvrdá), kdežto ložisko je z nějakého bronzu, takže měkké.
Pokud se ti ložisko vyběhá, tak to na hřídeli vizuálně nepoznáš.
Spíš bys ucítil (při vyjmutých řemíncích) radiální vůli tónové hřídele vůči ložisku.

[Michal22]

Ty nové kladky, nemají větší průměr než původní?
Potom bys měl větší přítlak na tónovou hřídel, tím pádem by ti to zpomalovalo. A odlehčením kladky by se to zlepšilo.
Ale taky jsi nevyloučil možnost vydřeného ložiska tónové hřídele - dred ti to popsal v rychlosti, ale správně.
Uvědom si to, že tónová hřídel má zušlechtěný povrch (je sakra tvrdá), kdežto ložisko je z nějakého bronzu, takže měkké.
Pokud se ti ložisko vyběhá, tak to na hřídeli vizuálně nepoznáš.
Spíš bys ucítil (při vyjmutých řemíncích) radiální vůli tónové hřídele vůči ložisku.

[Duvsan]

Kladka má rovnaké rozmery ako pôvodná. Problémy s prílišným prítlakom by som očakával skôr keby bola menšia. Vôľu v osadení "tónovej hriadele" som nezaregistroval. Ale už to fachčí. Nechápem, čo sa stalo, nejak som šlusol drôty a tuším som ten druhý motorček odpravil. Ale magič je už v kope a hrá dobre.
Inak normálne keď patlám a skrúcam drôty v rámci servisných úkonov, zvyknem ich olepiť izolačkou, aby sa takéto niečo nestalo. Teraz som to nejak opomenul. Našťastie.

[Hill]

Především - ložisko setrvačníku je fosforbronzové nebo plastové? V druhém případě nemusí být na tónovém hřídeli opotřebení vůbec vidět, ale zase bývá vůle tak velká, že jde v ložisku setrvačníkem hýbat.

Motorek je napájený napětím 9 V ze stabilizátoru s tranzistorem Q409. Ten je přemostěný odporem, takže při odpojeném motorku naměříš 12 V na vývodu H1.
V bázi má zenerku asi 10 V, té nic nebude. Ale tranzistor jsi pravděpodobně tím zkratem zlikvidoval, motorek je napájený jen přes odpor (při naprázdno běžícím motorku na něm těch 9 V klidně být může), a proto při zvětšení mechanické zátěže na něm napětí spadne. proměř si to, případně tranzistor vyměň, měl by stašit jakýkoli TUN na alespoň 500 mA a 1 W..

[Hill]

Především - ložisko setrvačníku je fosforbronzové nebo plastové? V druhém případě nemusí být na tónovém hřídeli opotřebení vůbec vidět, ale zase bývá vůle tak velká, že jde v ložisku setrvačníkem hýbat.

Motorek je napájený napětím 9 V ze stabilizátoru s tranzistorem Q409. Ten je přemostěný odporem, takže při odpojeném motorku naměříš 12 V na vývodu H1.
V bázi má zenerku asi 10 V, té nic nebude. Ale tranzistor jsi pravděpodobně tím zkratem zlikvidoval, motorek je napájený jen přes odpor (při naprázdno běžícím motorku na něm těch 9 V klidně být může), a proto při zvětšení mechanické zátěže na něm napětí spadne. proměř si to, případně tranzistor vyměň, měl by stašit jakýkoli TUN na alespoň 500 mA a 1 W..

[Syron]

Tranzirtor Q 409 je zdroj proudu, takže krátkodobým zkratem ho nrmůžeš odprásknout. Motorek způsobuje kladnou zpětnouvazbu, takže při zatížení motorku napětí klesá. Vlivem kladné proudové zpětné vazby se zvětší proud motorkem, zvýší se napětí a otáčky se téměř vyrovnají. Zenerka stabilizuje napětí v bázi a určuje tak(zjednodušeně) otáčky motoru naprázdno. Vlivem odporů, hlavně mezi kolektorem a emitorem, vzniká záporná zpětná vazba, jinak by se celá soustava rozkmitala. Stupeň záporné zpětné vazby určuje odpor mezi kolektorem a emitorem, odpor(impedance) motorku a parametry, hlavně proudové zesílení tranzistoru. Kondenzátor určuje rychlost reakce.

Je to všechno trichu složitější. Všechny odpory, impedance, parametry tranzistoru atd. se navzájem ovlivňují, a je nutné přesně vykompenzovat kladnou a zápornou zpětnou vazbu.Nejčastější příčinou "rozhození, rozvážení",) je změna parametrú motorku. Elektrických i mechanických. Tedy hlavně komutátor a částečně ložiska. Pokud použiješ jiný motorek, i když má stejné udávané hodnoty, nemusí automatika správně fungovat. Pokud nepomůže vyčištění a promazání motorku, je nutné doladit hodnotu odporu paralelně k tranzistoru, někdy i proud zenerkou. Hodně jsem si vyhrál s regulací v magnetofonu PLUTO, který hraje v každé poloze, ale v každé jinak. U tohoto magnetofonu je navíc problém s axiální vůlí rotoru a s působením kolmého "gumového" převodu na posun celého motorku při změně přítlačné síly v závislosti na pohybu magnetofonu kolem podélné osy. navíc obě rychlosti posuvu vyžadují jiné nastavení zpětných vazeb.

Pokud jde o tvůj případ, možná pomůže přípojit krátkodobě motorek na vyšší mapětí. Tuto drastickou metodu jsme používali u motorků pro CD, DVD, beznadějně zkratovaných nebo zasv.něných komutátorů.někdy se rozběhly až při napětí kolem 20V! ale u toho magnetofonu je lepší, pokud se motorek rozebere a vyčistí.

[Hill]

Omyl: ten tranzistor Q409 není zdroj proudu, je zapojený jako emitorový sledovač a ten využívá proudového zesílení (sleduje napětí na zenerce D412, která udržuje napětí asi 10,5 V), zátěž je v emitoru, tedy jde zdroj napětí. Při zkratu na výstupu je jeho proud omezený jen vnitřním odporem zdroje, ten odpor s přispěním náboje filtračních elektrolytů je v první chvíli hodně malý.
Na zenerku jde napětí 12 V přes odpor 470 Ω, což znamená, že do zenerky teče proud max. 3,2 mA. Při zkratu emitoru na kostru ale do báze vlítne proud 21 mA (vlastně může na moment i o něco víc, je tam další kapacita, která byla nabitá, ale tento náboj sám o sobě nic neudělá, v součtu s trvalým proudem zdroje už je to ale dost). Tranzistor s β>50 by tedy mohl teoreticky pustit proud Ie > 1 A. A to ten níboj kapacit ve zdroji dokáže pokrýt relativně dlouho. Zkratový proud tedy rozhodně stačí k likvidaci Q409.
Regulátor otáček, který jsi tu docela slušně rozebral, je přímo uvnitř v motoru, ve schématu není zvlášť zakreslený, jeho výstup na kartáčky je zvenčí nepřístupný, proto ke zkratu nemohlo dojít za regulátorem, ale mezi ním a stabilizátorem napájecího napětí Q409. Ten se stará je o to, aby regulátor motorku dostával pokud možno stabilní napájecí napětí, ať už z baterek, nebo ze síťového zdroje.

[Hill]

Omyl: ten tranzistor Q409 není zdroj proudu, je zapojený jako emitorový sledovač a ten využívá proudového zesílení (sleduje napětí na zenerce D412, která udržuje napětí asi 10,5 V), zátěž je v emitoru, tedy jde zdroj napětí. Při zkratu na výstupu je jeho proud omezený jen vnitřním odporem zdroje, ten odpor s přispěním náboje filtračních elektrolytů je v první chvíli hodně malý.
Na zenerku jde napětí 12 V přes odpor 470 Ω, což znamená, že do zenerky teče proud max. 3,2 mA. Při zkratu emitoru na kostru ale do báze vlítne proud 21 mA (vlastně může na moment i o něco víc, je tam další kapacita, která byla nabitá, ale tento náboj sám o sobě nic neudělá, v součtu s trvalým proudem zdroje už je to ale dost). Tranzistor s β>50 by tedy mohl teoreticky pustit proud Ie > 1 A. A to ten níboj kapacit ve zdroji dokáže pokrýt relativně dlouho. Zkratový proud tedy rozhodně stačí k likvidaci Q409.
Regulátor otáček, který jsi tu docela slušně rozebral, je přímo uvnitř v motoru, ve schématu není zvlášť zakreslený, jeho výstup na kartáčky je zvenčí nepřístupný, proto ke zkratu nemohlo dojít za regulátorem, ale mezi ním a stabilizátorem napájecího napětí Q409. Ten se stará je o to, aby regulátor motorku dostával pokud možno stabilní napájecí napětí, ať už z baterek, nebo ze síťového zdroje.

[Duvsan]

Pozerám, že vás to celkom zaujalo.
Ložisko je to prvé, tedy fosforbronzové. Vôľu v uložení som nepocítil, kmásal som tým.
Nepopísal som situáciu presne. Ten druhý, skúšobný motorček, som nenapájal priamo z konektora, medzi pinmi som mal 0V. Napätie bolo na jednom pine, druhý som nahradil kostrou. Neskúmal som čo a ako. Mechaniku som mal pripojenú, PLAY zatlačené, neviem. Neriešil som. A ako som mal drôtik skrútený o drôtik, brnk a šlus. Trocha smradu a mráz na chrbte. Hneď som si spomenul na tú izolepu. Motorček sa ledva valkal a skoro nemal silu, napätie niečo cez 3V. Zapojil som pôvodný a našťastie to fungovalo a kupodivu už dobre. Napätie cca 9.4V, trochu kolísalo, len v desatinách. Že je regulácia súčasťou motorčeka ma napadlo, ale nenašiel som dierku pre dostavenie otáčok trimrom. Radšej som to zložil a neriešil. Magnetofón je to len pre nás a pokračovať môžem neskôr.

[Syron]

Jardo, nechci se s Tebou hádat, Máš zřejmě k dispozici celé schéma. nicméně mi hlava nebere. že by ten regulátor uvnitř motorku byl tak přesný, že by +- 1 až 2 % souhlasila rychlost posuvu včetně nepřesností řemeničky a řemínku?

Píšeš, že napájení je i z baterek. ale v tom případě už při nepatrně vybitých baterkách není na motorku ani 10, ani 9V. Spousta přenosných přístrojů většinou funguje i při poklesu napětí na 60-70 %. Stabilizátor napětí z baterie nemá logiku. Ale to je jen můj, možná nesprávný, dojem. Uznávám, že máš s magnetofony podstatně víc zkušeností, tak neber moje úvahy ve zlém.

Další, co mi trochu vrtá hlavou, je, že při stojícím motorku by byl maximální proud přes 100Ω odpor něco málo přes 100mA, nevím, jestli by to stačilo pro rozběh přinejmenčím částečně zatíženého motorku. Ale při zkratovaném tranzistoru by naopak měl motorek o poznání větší "sílu" vzhledem k napětí 12V.

PS: s tím zkratovým proudem máš pravdu. Ale tranzistor s maximálním proudem 0,5A je pro napájení motorku dost riziko. Já jsem počítal s minimálně dvojnásobkem, proto jsem napsal to, co jsem napsal. A také jsem netušíl, že ten motorek má v sobě regulátor. To by mě nenapadlo ani ve snu. Pochopitelně většina levných MGF motorků má uvnitř elektroniku, ale vždy má minimálně třži vývody nebo alespoň otvor(y) pro trimry.

A třetí věc, polovodičový regulátor má další nezanedbatelný úbytek napětí a cenného příkonu z baterií. Naopak odstředivý mechanický regulátor s kontakty je jen velmi málo závislý na napětí, není tedy důvod napájecí napětí stabilizovat.

Jedním z magnetofonů s mechanickým regulátorem nastaveným napevno se kterým jsem přišel do styku v roce kolem 1977 byl National, pokud si to po těch letech pamatuji, něco jako 220RQ nebo RQ 220 nebo nějak tak, ale to byl křáp všech křápů, neopovažoval bych se ho ani moc nazývat magnetofonem. Odstup něco kolem 35 dB, možná o něco víc. Svého času jsem z něj vyházel skoro celou elektroniku, ale i tak nestál za moc. Ale jeho vrstevník od Sony šuměl ještě mnohem víc. Jardo, doufám, že jsem Tě nenaštval, jen jsem přemýšlel nahlas.

[Hill]

Obávám se, že důvod použití předstabilizátoru je tu daleko prozaičtější: aby to vydrželo na baterky hrát déle:
ten stroj je na 8 monočlánků, čili na 12 V. Do báze tranzistoru vedou relativně malé odpory z kolektoru, čili, i když už mají baterky pod 10 V a vliv zenerky je zanedbatelný, protože zenerka už téměř vůbec nevede, tranzistor se vlastně pro odběr stabilizátoru otáček motoru stane jen diodou v sérii s odporem asi 3 Ω (přetransformované odpory 470 Ω + 100 Ω proudovým zesílením Q409).
Motorek je totiž na 9 V a vestavěný regulátor je schopný s normální mechanickou zátěží udržet otáčky ještě při 6,5 V, jsou kousky, které zvládají ještě menší naětí, ale pak jsou citlivé na nerovnoměrnost mechanického zatížení motorku. S novými bateriemi nebo na síť by se v motorku vestavěný regulátor špatně chladil, bylo by třeba použít motor s externím regulátorem (třeba TDA1151 nebo AN6610 s chladičem, ale ten je přednostně k 6 V motorkům). Ale není důvod - do poklesu napětí zdroje na 10 V to vytopí předregulátor, pod 10 V už stabilizátor s Q409 přestane účinkovat, ale to už se vestavěný regulátor uchladí i zavřený v motorku.
Většina regulátorů v 9 V motorcích si poradí s napájecím napětím i pod 7,5 V (třeba TDA7275, i když ty se v době masové asijské produkce motorků pro kazeťáky už moc nepoužívaly, spíš tam je něco z rodiny AN665x, KA2407 nebo podobný). Ty regulátory jsou schopné pracovat spolehlivě i se značně měkkým zdrojem, tedy v nezávisle na napájecím napětí v poměrně velkém rozsahu, na znečištění a opotřebení kartáčků a kolektoru rotoru motorku však citlivé jsou. Všimni si, že dalších 99 modelů ze sta žádný předstabilizátior nemají a otáčky drží. Konečně - ty otáčky držely i dvoutranzistorové regulátory v Teslách, Unitrách, Grundigách, Telefunkenech.... a to i ještě s germaniovými tranzistory. Pravda, ty mívaly ještě ve vazbě termistor na kompenzaci vlivu teploty, ale to není podstatné.
Jo, a ještě něco k tomu rozběhu: regulátor otáček při zastaveném nebo hodně zpomaleném motorku otevře do saturace, vlastně jako by tam nebyl, pustí do motorku, co vnitřní odpor zdroje dá. Když se motorek roztočí, a těm otáčkám úměrná generovaná EMS ve vinutí motorku překročí nějakou rozběhovou referenci (obvykle ve struktuře tvořenou diodami), začne si všímat odběru, který klesá s ptáčkami, ale roste se zatížením. Ale podrobný popis funkce těchto regulátorů už rozebárali jiní, a líp (Bozděch, Hofhans, Žofák a další).

Přístroj mohla vyrobit kterákoli asijská firma: osazení je převážně obvody Hitachi, koncák je Toshiba. Líbí se mi AC mazání, toho se v přenosných magneťákách držely firmy Aiwa, Sony (ty ale používaly obvody řady AN resp. CX) a dost dlouho i Sanyo a Sharp. Ještě bych si tipnul na Crown, ale ten i do větších věží v té době už dával mazací magnet, i když odcilátor pro AC BIAS tam zachoval. Zapojení mazacího oscilátoru s trafem používal tehdy kdekdo, podle toho se to hádat nedá. A taky už všechno, co jsem kdy komu udržel v chodu, nepamatuju.
Jen to, že u Quelle se pod značkou Unoversum dalo koupit leccos, třeba televize Universum, prodávaná v jiném řetězci jako Palladium nebo Waltham, přičemž byla kompletovaná v Maďarsku u Videotonu z dílů od Sharpa a Macušity.
Dnes se dopátrat původu řetězcových "značek", pod nimiž se prodávaly také Unitry, Rubíny, i Tesly, to je asi stejná loterie, jako sestavovat rodokmen před rok 1866: sirotků přepsaných farářem na nového otčíma byla spousta, jména otců obvykle se v kostelních knihách zachovala málokde.

[Hill]

Obávám se, že důvod použití předstabilizátoru je tu daleko prozaičtější: aby to vydrželo na baterky hrát déle:
ten stroj je na 8 monočlánků, čili na 12 V. Do báze tranzistoru vedou relativně malé odpory z kolektoru, čili, i když už mají baterky pod 10 V a vliv zenerky je zanedbatelný, protože zenerka už téměř vůbec nevede, tranzistor se vlastně pro odběr stabilizátoru otáček motoru stane jen diodou v sérii s odporem asi 3 Ω (přetransformované odpory 470 Ω + 100 Ω proudovým zesílením Q409).
Motorek je totiž na 9 V a vestavěný regulátor je schopný s normální mechanickou zátěží udržet otáčky ještě při 6,5 V, jsou kousky, které zvládají ještě menší naětí, ale pak jsou citlivé na nerovnoměrnost mechanického zatížení motorku. S novými bateriemi nebo na síť by se v motorku vestavěný regulátor špatně chladil, bylo by třeba použít motor s externím regulátorem (třeba TDA1151 nebo AN6610 s chladičem, ale ten je přednostně k 6 V motorkům). Ale není důvod - do poklesu napětí zdroje na 10 V to vytopí předregulátor, pod 10 V už stabilizátor s Q409 přestane účinkovat, ale to už se vestavěný regulátor uchladí i zavřený v motorku.
Většina regulátorů v 9 V motorcích si poradí s napájecím napětím i pod 7,5 V (třeba TDA7275, i když ty se v době masové asijské produkce motorků pro kazeťáky už moc nepoužívaly, spíš tam je něco z rodiny AN665x, KA2407 nebo podobný). Ty regulátory jsou schopné pracovat spolehlivě i se značně měkkým zdrojem, tedy v nezávisle na napájecím napětí v poměrně velkém rozsahu, na znečištění a opotřebení kartáčků a kolektoru rotoru motorku však citlivé jsou. Všimni si, že dalších 99 modelů ze sta žádný předstabilizátior nemají a otáčky drží. Konečně - ty otáčky držely i dvoutranzistorové regulátory v Teslách, Unitrách, Grundigách, Telefunkenech.... a to i ještě s germaniovými tranzistory. Pravda, ty mívaly ještě ve vazbě termistor na kompenzaci vlivu teploty, ale to není podstatné.
Jo, a ještě něco k tomu rozběhu: regulátor otáček při zastaveném nebo hodně zpomaleném motorku otevře do saturace, vlastně jako by tam nebyl, pustí do motorku, co vnitřní odpor zdroje dá. Když se motorek roztočí, a těm otáčkám úměrná generovaná EMS ve vinutí motorku překročí nějakou rozběhovou referenci (obvykle ve struktuře tvořenou diodami), začne si všímat odběru, který klesá s ptáčkami, ale roste se zatížením. Ale podrobný popis funkce těchto regulátorů už rozebárali jiní, a líp (Bozděch, Hofhans, Žofák a další).

Přístroj mohla vyrobit kterákoli asijská firma: osazení je převážně obvody Hitachi, koncák je Toshiba. Líbí se mi AC mazání, toho se v přenosných magneťákách držely firmy Aiwa, Sony (ty ale používaly obvody řady AN resp. CX) a dost dlouho i Sanyo a Sharp. Ještě bych si tipnul na Crown, ale ten i do větších věží v té době už dával mazací magnet, i když odcilátor pro AC BIAS tam zachoval. Zapojení mazacího oscilátoru s trafem používal tehdy kdekdo, podle toho se to hádat nedá. A taky už všechno, co jsem kdy komu udržel v chodu, nepamatuju.
Jen to, že u Quelle se pod značkou Unoversum dalo koupit leccos, třeba televize Universum, prodávaná v jiném řetězci jako Palladium nebo Waltham, přičemž byla kompletovaná v Maďarsku u Videotonu z dílů od Sharpa a Macušity.
Dnes se dopátrat původu řetězcových "značek", pod nimiž se prodávaly také Unitry, Rubíny, i Tesly, to je asi stejná loterie, jako sestavovat rodokmen před rok 1866: sirotků přepsaných farářem na nového otčíma byla spousta, jména otců obvykle se v kostelních knihách zachovala málokde.