Nefunkční korekce Tesla B 73

[xsc]

3400 Kčs taky nebyl průměrný příjem za komančů...

[konosuke]

cívky RTM nápadně připomínají starší RMG Int (jak tu někdo uváděl) tak asi fakt výrobu skoupili sevším všudy

[Mysteri]

Treba na Vás v ČR €rá. Potom už po 5-6 rokoch nebudete takto rátať....
Len malý príklad: ako ,,sanorinista" si pamätám cenu Sanorínu za socíku: 3,60Kčs. Dnes, ako v ktorej lekárni. Od 4,5 po 5,5€. V prepočte kurzu 30,142 ako bola u nás zmena (zjednodušene 30:1) je to od 135,- po 165,- Sk.Samozrejme, že zdražovanie nastávalo postupne už od prevratu. Verte mi, že už po desiatich rokoch v ére € toto neberiem do úvahy, nepreratávam. A ak zoberiem do úvahy, že tieto kvapky zdraželi 37 násobne, tak mgf páska, ktorá stála v rokoch socialnych istôt 155Kčs by teraz mohla stáť 191€ (155,- x 37 násobok zdraženia liekov= 5.735,- korún, čiže 191€). Tiež v porovnaní so mzdami vtedy a dnes to opäť vijde inak, avšak v konečnom dôsledku: Tie pásky nie su drahšie, ako boli pred 30.rokmi... Platovo dnes beriem cca 10násobok (skôr o niečo viac), čiže, aby páska stála voči môjmu platu rovnako, ako pred r. 1989, tak by musela stáť 50€, stojí však menej. A taký posraný Acylpirín by mal stáť 35centov a nie vyše 1€.... A teraz kontrolná otázka, Kefalínovia: Koľko ľudí kupuje mgf pásky a koľko ľudí kupuje Acylpirín...
Že by toto bola tá ,,Einsteinova Teória relativity" v praxi ?

[Hill]

Relativita e dá pochopit různě: když mi doktor strčí prst do řiti, máme vlastně v řiti prst oba dva. Jde jen o to, kdo z nás dvou je na tom relativně líp...
Větší cenový skok v magnetofonových páskách by toho stejně moc nezachránil, spíše by se déle provozovaly starší pásky. Někde ten prodej narazí na strop možného a další zdražení už vede ke ztrátě prodeje.
Těch pár (z pohledu dneška relativně zaostalých) zákazníků to už nevytrhneme, ze sbírek se stává mrtvý materiál, umírá na stárnoucí gumu, jen se podívejte, jak často někdo shání řemínjy, obložení a přítlečné kladky, bez nichž jsou veškeré pásky k ničemu. Ale, dokud je zájem, vyplatí se spustit na dva měsíce v roce výrobu a naplnit sklad. Však se to během roku zase vyprodá. Stejně to dělá společnost, která má aktivity od jehly po lokomotivu, v zimě se špatně prodávají venkovní omítky, tak odhermetizuje halu a odkonzervuje linku na výrobu pásků a přes zimu dělá ty pásky. Třeba například.
Jo, farmaceutika, to je něco jiného: v tom byznysu se nejen točí mnohonásobně víc oběživa, ale také přibývá zákazníků, kteří potřebují a zaplatí, tak proč je nenatáhnout? A doba skladovatelnosti je u většiny léků taky nepoměrně kratší. To prostě nejde s pásky dost dobře srovnávat, myslím si, že s touto relativizací by si ani Einstein neporadil.

[Hill]

Relativita e dá pochopit různě: když mi doktor strčí prst do řiti, máme vlastně v řiti prst oba dva. Jde jen o to, kdo z nás dvou je na tom relativně líp...
Větší cenový skok v magnetofonových páskách by toho stejně moc nezachránil, spíše by se déle provozovaly starší pásky. Někde ten prodej narazí na strop možného a další zdražení už vede ke ztrátě prodeje.
Těch pár (z pohledu dneška relativně zaostalých) zákazníků to už nevytrhneme, ze sbírek se stává mrtvý materiál, umírá na stárnoucí gumu, jen se podívejte, jak často někdo shání řemínjy, obložení a přítlečné kladky, bez nichž jsou veškeré pásky k ničemu. Ale, dokud je zájem, vyplatí se spustit na dva měsíce v roce výrobu a naplnit sklad. Však se to během roku zase vyprodá. Stejně to dělá společnost, která má aktivity od jehly po lokomotivu, v zimě se špatně prodávají venkovní omítky, tak odhermetizuje halu a odkonzervuje linku na výrobu pásků a přes zimu dělá ty pásky. Třeba například.
Jo, farmaceutika, to je něco jiného: v tom byznysu se nejen točí mnohonásobně víc oběživa, ale také přibývá zákazníků, kteří potřebují a zaplatí, tak proč je nenatáhnout? A doba skladovatelnosti je u většiny léků taky nepoměrně kratší. To prostě nejde s pásky dost dobře srovnávat, myslím si, že s touto relativizací by si ani Einstein neporadil.

[Osmdesat]

No jo, ta firma ale cílí na studiovou klientelu, tj. profesionální úroveň, pročtěte si její web. Protože usoudila, že profilovat se pro spotřebního zákazníka jí v dnešní situaci nepřinese odbyt. A má pravdu. Když už držet něco anachronického, pak jedině na té nejvyšší úrovni.
Dnes začíná být trend staroškolských analogových studií. Různé alternativní muzikanty to láká, vyzkoušet si tradiční postupy. A to je dobrá příležitost.

Prostě, buďme rádi, že to někdo vyrábí. Když si vzpomenu, jak nám školáčkům na ZŠ krmili po revoluci uši, jak si odteď budeme moct vybrat a koupit výrobek dle libosti a v té nejlepší kvalitě, chce se mi brečet i smát zároveň!

Ve světle těchto skutečností a především toho, jak "dobře" to s námi zákazníky myslí výrobci a dodavatelé, ještě jednou pravím, buďme rádi, a cenu ponechme stranou!

Obecně všechny tyto "vintážní" produkty, kterým patří okrajový trh, budou relativně dražší než v dobách jejich velkosériové produkce.
Zase na druhou stranu nás může těšit, že i při veliké lásce k 1/4" páskům utratíme méně než různí ... uctívající v garáži své motorcykly apod.

[EL34]

Potvrzuji co napsal Hill o páscích AGFA PE41. Vybuditelnost na výškách opravdu spíše souvisí s vývojem daného typu pásku. Rozdíl mezi LN a LH je papírově pár dB, což psal i Hofhans. Třeba materiálu PE41 bylo několik generací a ty poslední už byly opradu o něčem jiném jak pásky z poloviny 60 let a vybuditelností přirovnatelné k modernější PE46.
Pro porovnání pár fotek různých generací PE41, rozdíl ve struktuře magnetické vrstvy a jejím hlazení je na první pohled patrný. Ta starší generace v modrých papírových krabičkách je na tom o dost hůře co se týká záznamu (dříve sykavky) a také více brousí hlavy..

[Osmdesat]

Ty poslední PE41 se už mohly chovat podobně jako LN.

[sinclair]

Tak hlavně jde o to, že fakticky nejde koupit pásek tenčí, než LP, tedy 35um. Není už žádný důvod, honit záznamový čas zeslabováním pásku.
Stroje s IEC středovkami mají při 50um stejně nejmenší standard hodinu na devatenáctku, teda 720-730m. Běžnější je ale spíš ten kilometr.
Podobně je na tom i NAB standard, kde jsou "nejmenší standard" 10" cívky LP pásku.
Všecko ale u komerce padá na tom, že hlavně mechanika, resp. páskové dráhy komerčních strojů ala B11x nejsou schopny s 50um pásem rozumně pracovat - i pokud elektricky šly seřídit.
U řady B11x je i to elektrické seřízení na profipás problematické.
Rezerva v přebuditelnosti vstupů pak zbývá necelých 12dB a to je zatraceně málo. U B73 to tuším ani nejde.
Z brněnského rozhlasu nepravidelně chodily zásilky sestřižených "zbytků" na 18cm kupovaných prázdných cívkách, vždy max. ze tří kusů.
Byly to žluté pásy LR50, šedé LGR50, případně LGR30P, různé Agfa PER a podobný. Všecko 50um a za normálních podmínek s tím ani na 19,05cm/s nešlo na komerci rozumně pracovat.
Jasně, byli jsme v té době vděční za obecných 26um. Dávalo to na devítku rozumné záznamové časy a určitě se nepočítalo s nějakou archivací.
Zajímavé je, že i 60-70let staré nahrávky, na elektronkových Jansenech a 50um profipásech nijak netrpí prokopírováním. Ale 30 let staré, původní nahrávky na plně buzených, 26um pásech jsou dneska nepoužitelné. Bouchá to ve špičkách modulace tak, že to není k poslouchání..

[Osmdesat]

Mám tu pár pásků VEB Agfa Filmfabrik Wolfen typ C552B70 8. Má to napsané na rubu, podle tloušťky SP. Z jaké doby a pro jaký účel (ama/profi) to je?

[sinclair]

To osmdesat:
SP je standard, tedy 50um a pravděpodobně profi.
Jestli to má při odtočení pár krajních závitů zvlněné okraje v rastru asi tak 2-3 cm, tak je podložka pásku ještě polyvinyl-acetylcelulóza.
Pro komerční použití je to materiál dost nahovno - nesnáší totiž sebemenší vlhkost a umí dokonce na líci i zplesnivět.
Tehdy byly ale pro skladování profipásů velice přísné předpisy, takže v rozhlasovém provozu se tohle stát nemohlo.
Myslím, že zrovna na tomhle typu pásu, ale na 1km IEC standardu Sander-Janssen se "zázračně našel" kompletní zvukový záznam procesu se Slánským. Krabice tomu přesně odpovídaly. Jednu stejnou jsem měl i doma, z jiného likvidovaného archivu. Rozstříhal jsem ten kilometr na 13cm cívky a daroval sběratelům na Sonety, ať mají aspoň něco na zkoušení. STM-610 má v příslušenství redukce na DIN komerční cívky a hlavně přepínač tahu i brzdění převíjecích motorů.
26um i 35um moderní PE pásky, jsou bez razantních úprav spojek na Sonetech nepoužitelné. Bez úpravy pružin to tyhle pásky doslova rolovalo do ruliček, při rozběhu i brzdění převíjení.
Acetylcelulózové byly i pozdější "komerční" pásky, doporučované do Sonetů, Agfa C a CH. Oba SP, tedy také 50-55um, PVAC a s odlišným pracovním bodem, přizpůsobeným omezeným možnostem komerčních strojků.
Agfa CR35 a později licenční Orwo byly už na PVC podložce.
Právě typ CR35 byl asi úplně první "LP" pásek, určený přímo do komerčních magnetofonů. Namátkou si vzpomínám na červenobílý krabicový typ Basf LGS35, což byl zhruba srovnatelný LP pásek, taky na PVC, ale už dobře použitelný i na řadě B4.
Ty ždímačkovo-tankové mechaniky Sonetů s PVC pásky ale nepěkně cvičily.

[EL34]

Posílám fotky Sinclairem vzpomínaného typu LGS26 (35), který byl na PVC nosiči. Druhý pásek na fotce je dnes celkem raritní typ PE65 trippleplay. Pokud prosvítím návin na kotouči, tak je jakoby částečně průsvitný, což ukazuje na polyvinylacetátový nosič. Docela mě zajímá, na jaké magnetofony byl PE65 na 18 cívce určený? Výroba PE65 byla dle netu 1961-1968. V ČSSR byl první typ, který pojal 18cm cívky mgf B5, jehož výroba začla až 1969.

[konosuke]

to je cívka Agfa PE49 na sklonku éry kotoučáků, asi tak rok 1983-84
cena 280 Kčs, dražší sice než Maxell LN, UD (205 Kčs) šetrná k hlavám, nešpinící...

[sinclair]

TP pásek 18um nemohl být ani na PVAC, ani na PVC, už to musí být kvůli síle a průtažnosti polyester. Aby byl svitek tak tenkého pásku průsvitný hranou, tak je k tomu mj. potřeba takřka úplně dokonalý návin. Ten se bez částečně vodivých, uzemněných páskových drah, unašečů a panelů na komerčních strojích nikdy nedaří.
Takový návin, závit přesně na závit a v zákrytu, umějí jen komplet zemněné studiové stroje, kde je to fakticky nutná podmínka, bez ohledu na tloušťku pásu. IEC středovky jaksi nemají čela a pás drží na sobě jen adhezí vrstev, hlavně lícové /a samozřejmě elektronicky řízeným, konstatním protitahem/.
Ale ani polyesterové 50um pásy ala LGR50 či PEM468 na hraně průsvitné nejsou.
Možná, že je ten PE65 na nějakém specifickém PE, co dobře vede světlo.
Já sám TP pásky ani moc neznám, měl jsem za celou dobu existence jen několik málo, asi pět 18cm Basfů TP18LH.
Před r. 1989 a krátce po něm, jsem je používal jenom v MDK, pro záznamy všelijakých konferencí a schůzí, pokud si to někdo přímo vyžádal. Ani se přesně nepamatuju, kde jsem je vlastně vzal.
Ještě někde budou ležet i s naposled nahranými, ne nezajímavými žvásty představitelů místního OF.
Nahrávalo se na devítku B116 a ve spolupráci s AYZ034, abych to nemusel furt hlídat. Pak se to překopírovalo na jimi dodané nosiče.
Hlavy to vůbec nešpinilo, ten kilometr TP18 na 18cm cívce profrčel B116 naprosto bez jakékoliv špiny na hlavách. To taky byla celkem nutná podmínka, jinak bysem dostal od souha ředitele vyhubováno.
Jinak jsem TP v praxi vůbec nepoužíval, vyžadovalo to hroznou opatrnost už při zakládání, mizerná boční tuhost. Ani zvukově se mi to 2x nezdálo. Jakoby to měl ten pásek ostřejší náběh zkreslení už při mírném přebuzení. To byl taky sekundární důvod použití AYZ034. Na tyhle účely to byl vynikající přístroj, neznám lepší. Uměl ty kecy a různý dištance od mikrofonu šikovně zhustit do 4-5dB a bez nějakého slyšitelného dýchání.
Tohle na obrázku uprostřed a dole, je dost rozházený, stroj nebyl dobře uzemněný. Správný návin je na poklep jako deska a má i takový zvuk.

[Osmdesat]

Asi máš pravdu, Sinclaire, ty C552B70 8 budou nejspíš profi, už podle naprosto nezapamatovatelného typového označení Vzpomněl jsem si totiž, jak mi máma vyprávěla, jak se táta (tj. můj děda) někdy v 60. letech radoval, že odkudsi přinesl nějaké levné magneťákové pásky z rozhlasu. Mohlo to být z toho rozhlasu Brno, jak jsi psal, že dělávali výprodeje.

Když tam je napsané VEB Agfa Wolfen, to musely být ještě z doby, než to bylo přejmenováno na ORWO, číli možná konec 50. let?

Je zajímavé, že B4, kterou prarodiče používali, mechanicky zvládala vše od SP po DP, tedy aspoň mám ten dojem. Asi proto, že používala tíhové spojky a nesnažila se být "stojací" s parodiemi na brzdy. Ty "rozhlasové" pásky stály bohužel zvukově za pendrek i při rychlosti 9 - vyšší tam nebyla. Ty DP (PE41) pásky si zase nahrávali na rychlost 4, aby se jim tam toho nejvíc vešlo, takže výsledek taky nic moc.
Já si na té B4 pouštěl nahrané pásky Basf DP26 LH Hifi, které jsem dostal od kamaráda, byly na tom nahrané západní rockové kapely. Přijde mi, že tyhle DP pásky na té B4 vůbec netrpěly, a to jsem jim dával docela zabrat.

[Osmdesat]

Co vůbec byly zač tyto pásky?:
Výrobce neurčen, na omak tloušťka LP.
(Foto: ukradeno z Aukra, nechtělo se mi to fotit)