Založen: Feb 18, 2008 Příspěvky: 5014 Bydliště: Brno
Zaslal: ne březen 03 2019, 12:28 Předmět:
TAKJAN napsal(a):
50 000,- ročně? To je hrad?
Aby to hezky vyšlo ve prospěch TČ , jak se zrovna hodí.
V uvedeném příkladu je cena TČ voda/voda 280tis.Kč a srovnávací plynový kotel by podle nich měl stát 165tis.Kč(!). Aby čerpadlo nevypadalo o tolik dražší. Další manipulace.
Vypada to tak... Fotr v nezateplenem rodinnem dome (ctverec z roku 1958, 150m2 zastavene, 100m2 obytne plochy + puda a sklep, cihla, bez izolace jen nova okna, plynove topeni) protopi za rok 25 000. Ja v domku (typovy projekt z roku 1985, 120 m2 obytne plochy prizemi+patro, rovna strecha, podsklepeni, siporex kvadr, castecne zateplen ze severu, plynove topeni) protopim za rok necelych 20 000 i s pripravou TUV. Tech 50 000 mi vychazi vytapeni nejake haciendy ve stylu podnikatelske baroko a jeste s bazenem a zimni zahradou...
Založen: Feb 25, 2008 Příspěvky: 18664 Bydliště: Rychnovsko
Zaslal: ne březen 03 2019, 23:12 Předmět:
Jestli máš zbytečný prachy , tak to dej . Ale věř , že 20m vedení není problém , ani ztrátový ... Jak je zde několikrát , co nejdále od spaní . A něco ti poradím . Chtěj vyčíslený !!! projekt a reklamuj a reklamuj . Téměř vždy v účinnosti a výkonu lžou . Už si připrav advokáta a máš to zadarmo ................
Projektant není idiot, ale to jsou domy z euroline.czm my jsme vybrali, co nejvíc vyhovoval a teď ho pořád předěláváme(opravdu to není jednoduché) ... hlavním problémem je, že tam chybí technická místnost, jak tu píšete a tu už mám v předělaném návrhu.
Další blbou věcí je, že příjezdovku mám ze strany, kde chci nejvíc Slunka a nechci mít vyhřívanou garáž především, leda bych objížděl celý barák a garáž vzadu, ale to mi příjde jako zhýralost, takže to ještě taky řešíme.
Co se týče TČ, tak mě nenapadlo ho umístit do koupelny a nezní to špatně, takže uvidím. A barák bude z cihel, tak by nemuselo vadit mít TČ v místnosti, vedle pokojů, kde spíme, co myslíte?
Super, co píšete, protože přesně ot jsem hledal a ot na internetu jen tak nenajdu. Tak díky a piště dál, ať je to cokoliv, co vás napadne.
Co doporučit? TČ nepředimenzovat. Mít pro nejchladnější dny v roce, nebo pro případ poruchy TČ, v záloze ještě elektrokotel, nebo jiný zdroj tepla o výkonu, odpovídajícímu tepelným ztrátám budovy. Z hlediska účinnosti, TČ je nejlépe využít pro nízkoteplotní vytápěmí – podlahovka a případně jen pro předehřev teplé vody (do 40 °C) s tím, že na požadovanou teplotu (55 °C) si ji přihřejete v boileru (akumulační nádrž plus boiler).
Kvůli stabilitě tepelného výkonu TČ, bude lepší systém zem-voda. Lze použít zemní kolektor, který bude mít plochu nejméně dvakrát větší než vytápěná podlahová plocha. Přesněji spočítá projektant. Nebo si nechat hydrogeologem prověřit možnosti vrtané „studny“, o hloubce v desítkách metrů. O potřebě schválení vrtu úřady, již byla zmínka. Výhodou té studny (vrtu) pak může být možnost uskladňování přebytečného tepla ze soláru, nebo z klimatizace v létě do země (akumulace tepla na zimu). Pokud bydlíte v blízkosti vodního toku, lze využít i dvě mělké vrtané studny. Z jedné studny říční vodu (přiváděnou přes písky z okolí vodního toku) odebírat do tepelného výměníku TČ a po jejím zchlazení TČ, ji vracet do druhé studny, ve směru toku. Jde však o nakládání s vodami, a tedy to musí vodoprávní úřad schválit...
Z hlediska minimalizace přenosu hluku do domu, pak kompresorovou jednotku umístit ve venkovním prostředí, dále od obvodu základového pasu domu. Třeba na severní straně pod dřevěný přístřešek. O přívodech jsem již psal, a Celeronem již bylo doporučeno i pružné propojení potrubí.
TO Otkundes- Ano, také mi TČ dává největší smysl s podlahovkou. Ale nesouhlasím s tím předehřevem TUV- pět let to používám k ohřevu a bez problému...
A umisťovat jednotku mimo objekt mi přijde jako zbytečnost.
Pauls: moje doporučení nevylučuje provozovat TČ na nejvyšší možnou teplotu, která bývá u běžných „eko“ chladiv (třeba R-404, R-407), asi 55°C. To znamená, že TUV můžete mít ohřátu těsně pod touto teplotou. Problém vidím v tom, že čím vyšší je rozdíl mezi teplotou zdroje tepla (vrt asi 12°C) a výstupní teplotou z TČ, tím má TČ menší tepelný výkon i topný faktor. To většina uživatelů TČ ani nezjistí. Nemají na výstupu z TČ instalován kalorimetr, aby si porovnali spotřebu elektřiny, vůči dodanému teplu. Ten topný faktor totiž vypovídá, kolik tepla získáte z jedné kWh elektřiny, tedy o účinnosti a nákladech na provoz. Proto doporučuji regulovat výstupní teplotu z TČ nejvýše na 40°C (ideálně 35°C). S tak nízkou teplotou bude podlahovka fungovat perfektně, avšak vodu v boileru nenatopíte. Proto doporučuji vodu TČ jen předehřát v akumulační nádobě a předehřátou vodu si na patřičnou replotu dohřát v boileru.
Co se týče mého doporučení, umístit TČ mimo dům, jedná se pouze o preventivní ochranu členů domácnosti, před hlukem z vibrujícího soustrojí kompresoru, který se může šířit stavební konstrukcí domu a potrubím po celém domě. Jde o to, až Vás začne hluk TČ obtěžovat, co s tím? Rekonstrukce a další náklady s ní spojené?
Založen: Nov 01, 2016 Příspěvky: 974 Bydliště: Dřísy nedaleko Staré Boleslavi
Zaslal: st březen 06 2019, 13:33 Předmět:
Mám tepelné čerpadlo země/voda od roku 2011. Ne vrt, ale plošný kolektor 400m čtverečných (ten přišel na cca 45 tisíc). Vegetační období se nijak nezkrátilo, od jara do podzimu na tom normálně točíme rajčata, okurky, mrkev a ředkvičky, v zimě na tom leží sníh nebo je tam plevel úplně stejně jako vedle, kde nic není. Občas sleduju teploty které z nebo do kolektoru jdou, nikdy neklesají pod bod mrazu. Pokud někdo navrhne kolektor poddimenzovaný, pak asi může v danou sezónu půda promrznout i kolem trubek, což se zřejmě projeví ztrátou "výkonnosti" (nebo kapacitou, vydatností, nevím to trefné slovo) kolektoru - přes led se energie bude asi předávat hůře.
Jinak jde o dvougenerační dům, z 19. století, který byl postupně zvětšován salámovou metodou (1934, 1970, 2015), spolu s instalací TČ zateplen. Po zateplení vypočtená tepelná ztráta 11 kW, TČ NIBE s kompresorem 2,2kW. Otopná soustava původní, převážně s radiátory, ty původní jednak dosluhovaly, ale hlavně se musely vyměnit za vícedeskové (tím je možnost snížit teplotu "oběživa"), ve dvou místnostech podlahové topení. Původní samotíž dovybavena oběžným čerpadlem a natlakována na 1,1bar. K TČ nádoba na 750l oběživa + 250 litrů TUV. Při tepoltách "trochu" pod nulou jde do radiátorů cca 33 stupňů, teplota v místnostech cca 23 stupňů. Podlahovky přiškrcené co to jde, jinak je nesnesitelné horko.
Samotné TČ by tehdy normálně stálo 140 tisíc, po slevě za výběhový a předváděcí kus jen 70 tisíc.
Původní platba za elektriku z cca 8 tisíc ročně stoupla na cca 20 tisíc. Bez kýblování a zatápění, s konstantní teplotou v domě po celou topnou sezónu.
Přitápění elektrokotlem jsem mu zakázal, ani při nočních mrazech při -25 stupních to nebylo třeba.
Tchán dříve v briketách skutečně protopil za sezónu také 50 tisíc a musel ještě brikety kýblovat ze dvorku. Protože plyn v obci není, jiná rozumná a bezobslužná možnost než TČ nebyla.
TČ je v původní kotelně a když běží, skutečně "vrní" jako starší lednice bez pryžových nožek. I v patře nad ním poznám že běží, dělá stejný zvuk, jako když jsou do vedlejší místnosti otevřené dveře a běží tam STB s HDD (už jsem si to i spletl). podle statisiky běží vždy cca hodinu, podle venkovní teploty tak 1x za 4-6 hodin (při těch -25 běželo už téměř tvale, ale "stupňominuty" byly stále kladné.
Bohužel jsem chytnul dobu, kdy se zrovna nedávaly žádné dotace, "dotaci" jsem alespoň dostal tou slevou na TČ.
Co se týká návratnosti, tam si nejdříve musíme stanovit, jak má vyjít a podle toho dosadíme vstupní hodnoty Celá ta sranda stála cca 230 tisíc.
- mám do toho počítat radiátory, které se z důvodu TČ musely vyměnit, ale ty původní byly už tak zralé na výměnu?
- mám do toho počítat demontáž bojleru a "uhlazení" trubek v koupelně?
- mám do toho počítat zateplení (s novou fasádou stálo dalších cca 250 tisíc), když ta původní byla místy opadaná na cihly?
- mám do toho počítat nové oplechování (nutné, protože se zdi zateplením pochopitelně širší , když to původní už bylo místy prorezlé
- mám do toho počítat zisk z prodeje bojleru?
- jak mám započítat úsporu vzniklé díky levnějšímu tarifu?
- A co na to Jan Tleskač ?
Časy uváděny v GMT + 1 hodina Jdi na stránku Předchozí1, 2, 3, 4, 5Další
Strana 4 z 5
Nemůžete odesílat nové téma do tohoto fóra. Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru. Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru. Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru. Nemůžete hlasovat v tomto fóru. Nemůžete připojovat soubory k příspěvkům Můžete stahovat a prohlížet přiložené soubory
Informace na portálu Elektro bastlírny jsou prezentovány za účelem vzdělání čtenářů a rozšíření zájmu o elektroniku. Autoři článků na serveru neberou žádnou zodpovědnost za škody vzniklé těmito zapojeními. Rovněž neberou žádnou odpovědnost za případnou újmu na zdraví vzniklou úrazem elektrickým proudem. Autoři a správci těchto stránek nepřejímají záruku za správnost zveřejněných materiálů. Předkládané informace a zapojení jsou zveřejněny bez ohledu na případné patenty třetích osob. Nároky na odškodnění na základě změn, chyb nebo vynechání jsou zásadně vyloučeny. Všechny registrované nebo jiné obchodní známky zde použité jsou majetkem jejich vlastníků. Uvedením nejsou zpochybněna z toho vyplývající vlastnická práva. Použití konstrukcí v rozporu se zákonem je přísně zakázáno. Vzhledem k tomu, že původ předkládaných materiálů nelze žádným způsobem dohledat, nelze je použít pro komerční účely! Tento nekomerční server nemá z uvedených zapojení či konstrukcí žádný zisk. Nezodpovídáme za pravost předkládaných materiálů třetími osobami a jejich původ. V případě, že zjistíte porušení autorského práva či jiné nesrovnalosti, kontaktujte administrátory na diskuzním fóru EB.
FAQ
Hledat
Uživatelské skupiny
Profil
Soukromé zprávy
Přihlášení
