Parametry výstupního trafa

[EM88]

Zdravím všechny, prosím o pomoc s určením parametrů výstupního trafa s označením 1PN 676 41. Nemáte k němu někdo podrobnosti? Hlavně bych potřeboval znát primární impedanci a frekvenční rozsah. Odpor primáru je 248Ω, sekundáru pod 1Ω. Výstup by měl být na 4Ω. Předem děkuji za rady.

[Milan]

Toto číslo transformátoru není v dostupných tabulkách transfomátorů vyráběných v dobách minulých. Takže buď je číslo opsané s chybou, nebo
jde o nějaký seriově nepoužitý "speciál" . Podle čísel traf okolo tohoto čísla lze vyčíst ,s jakou elektronkou a v jakém výrobku byla použita , z katalogu elektronek pak lze zjistit , pro jakou zatěžovací impedanci je provoz optimální ( obvykle 5 nebo 7 kΩ) . Frekvenční charakteristiku je lepší měřit v zesilovači jako celku. Je-li trafo rozměrů podobných jako trafa číselně okolo , pak z podle poměrně nízkého ss odporu primáru to určitě nebude
hifi , tj. hloubky nic moc viz rádia Tesla a výšky tak do 10 kHz ,ale
hodně to závisí na zapojení zesilovače, zpětných vazbách a výkonu, při
kterém se charakteristika měří.
Pro použití v nějakém samodomo 2-3W zesilovači bez ohledu na "impedanci"
a typ koncové elektonky trafo zřejmě funkčně vyhoví , hifi to nebude .

[microlan]

[pajosek2]

Jediné co Ti můžu poradit je jak změřit impedanci primáru. Já mám můstek,který má možnost měřit odpor střídavým proudem takže při zatíženém výstupu reprákem změřim primár a mám jasno,alespoň co se impedance týče. Výkon budeš muset srovnat s jiným známým výstupákem.

[Milan]

Milý Microlane, na rozdíl od tebe jsem dokumentaci Cariocy prohlédl
a uvedené trafo , tj. s koncovkou 41 , v ní ani jinde nenašel .
Jo a z čeho usuzuji, že to nebude hifi ? Musíš uvážit podmínku v té větě, a to je velikost trafa podobná trafům s čísly na konci okolo - vidím tam vesměs trafa z běžných šuntových elektronkových rádií , s malým jádrem a málo závity na primáru, což se bohužel na reprodukci hlavně hloubek projeví....

[microlan]

No máš pravdu, je tam 45ka a 880Ω

[EM88]

Číslo transformátoru je správně. Porovnal jsem to, rozměrově je stejný jako 1PN 676 45. Konečně jsem se dopátral, kde byl tento typ použitý-nejnovější serie Gavoty 2/Liberty 2, které mají v konci elektronku ECL82-katodový odpor 330Ω, G1-680KΩ, napětí na anodě 220V Ia=33mA, napětí na G2 200V, Ig2=6,7mA, Ug1=-14,5V. Zkusil jsem alespoň orientačně změřit indukčnost primáru- 7,33H.

[Milan]

Skoro bych si myslel, že se s tím zjišťováním parametrů trápíš zbytečně.
Když už jsi změřil indukčnost ( otázka je, jak a v jakém prac.bodě ,neboť
se zvětšováním ss proudu primárem bude klesat) , mohls na sekundár připojit ten odpor 4 Ω a změřit impedanci ( se stejnou výhradou jako u indukčnosti, navíc samozřejmě silná závislost na frekvenci). A nebo změřit převod trafa a ze známé indukčnosti, měřícího kmitočtu , převodu a zatěž.impedance 4Ω impedanci na primáru dopočítat . Ale k čemu to může být dobré a potřebné ??? Dolní mezní kmitočet transformátoru pak též snadno ( ale ne přesně) dopočítáš nebo změříš při změně kmitočtu z generátoru . Horní mezní kmitočet spočítáš těžko, pokud by bylo známé rozložení vinutí a jeho provedení, možná by se parazitní kapacity a rozptylové indukčnosti omezující přenos nahoře daly odhadnout , lépe ,přesněji a jednodušeji je však měřit se zesilovačem.
Snad bys mohl osvětlit, k čemu to vlastně potřebuješ.

[EM88]

Bohužel tu nemám přístroje na detailnější měření. Jde o to, že hledám vhodné výstupní transformátory pro své zapojení, s primární impedancí 7kΩ. U tohoto typu jsem si nebyl jistý parametry. Chtěl bych by si zkusit postavit jednoduché stereo v třídě A, abych nabral nějaké reálné zkušenosti s elektronkami a konstrukcí zesilovače.

[Milan]

Tuším nějakou EBL21 apod. , klidně jej tam použij , když tak zmenši
klidový Ia na třeba 30 mA zvětšením odporu v katodě , nanejvýš bude trochu menší výst.výkon.

[vlastoTN]

zohnal som zopár výstupných tráf viac menej na skúšanie a porovnávanie. Je pravda ze zdroj ani zapojenie som nemenil a použil som ho pre všetky VT.
Najlepšie sa mi osvečili tie ktoré nemali tie napájacie tlmivky.
Dobré sa javilo trafko z rádia Hymnus(5pn67300) a z Copelia(2pn67309)
Slabšie boli z Andanete,nejaké stolové rádio RFT a najslabšie asi tie z telky(9wn67626)

[EM88]

Odpovídá to cca jednomu z katalogových zapojení EL84. Anoda-250V, Ia=34mA, G2-200V, katodový odpor 160Ω. Mám ten katodový odpor dát větší?

[Milan]

Je to z hlediska sycení primáru ss proudem prakticky totožné s tou
ECL82 , takže to nech a vyzkoušej. Když to bude při vybuzení "chrchlat",
můžeš zkusit proud trochu zvětšit , záleží také na stavu elektronky.

[EM88]

Elektronka by měla být zachovalá, v dobré kondici. Ještě musím sehnat pár součástek a jak bude čas tak to vyzkouším. Ještě se pak ozvu, jakmile to budu mít vyzkoušené. děkuju za rady

[sinclair]

ECL/PCL82 byla snad ta nejmizernější kombinovaná elektronka, co se dala použít na zvuk. Původně byla vyvinutá na něco úplně jiného /televizáci vědí/, až nějakej chytrák zjistil, že i při tom vysokým předpětí koncový pentody a z toho vyplývajícího katodového odporu jak kráva, z toho těch 1,5-2,5W při 10% kolotočového zkreslení jaksi vyrazit šly.
Výstupák k ECL82 jde smysluplně použít zase jen s ECL82, všecky ostatní kombinace jsou už jen horší, třebaže se použije o řád lepší koncová elektronka.

Všecko to pochází z doby, kdy kombinace EL84+ECC83, případně EL84+ trioda z EABC80, nebo cokoli se samostatnou koncovou pentodou vycházelo vždycky dráž, někdy i několikanásobně. Tehdy u nás ještě nebyla "vyvinutá" ECL86, ač se v Západní Evropě už dávno vyráběla v obou verzích.
Je to typický příklad české lenosti a alibismu /však ta ECL82 do toho malýho rádia-televize stačí/ a tak lze např. dvě ECL82 dokonce objevit ve "stereozesilovači" asi 2x1,5W pro GZC643/646.
Který krom toho, že hraje jako z prdele, tak i s těmi malými reproduktorky bručí. Tohle v Litovli nemoh vymyslet nikdo normální, anebo jim to namaloval vrátnej..
ECL82 je elektronka, dobrá akorát tak do praku, nehodí se ani pro to nejpřiblblejší bastlení hraje/nehraje a i s podřadným výstupákem.
Už jsem to tu psal několikrát, že zkoušet začínat s elektronkami a zároveň třídou A /a ještě k tomu s takovým šmejdem/ je totální ztráta času.
Okolo se válí tolik vhodnějších elektronek, se kterými jde dosáhnout daleko lepších výsledků a Ty si vybereš zrovna to nejmizernější, co se kdy v ČSSR vyrábělo...