Kdy prořezávat stromy ?

[dvorak]

Obrátili jsme se na profesionální firmu, aby nám před domem provedli prořezávku dvou stoletých lip před naším domem. K našemu překvapení jsme se dozvěděli, že nyní, v době tkzv. vegetačního klidu to není vhodné, lepší je to prý až se strom zazelená, tedy někdy koncem dubna. Zdůvodnují to tím, že nyní má strom sílu ukrytou v kořenech a když v dubnu bude strom sílit, tak by tu energii dal do těch míst, které bychom nyní odřezali a měl by snahu v těch místech opět vytvořit větve, takže by to nebylo moc efektivní. Je tomu skutečně tak ?

[kejki]

Ano, strom má zásobní sacharidy, ale obrůstat bude po každém řezu, snad se bude lišit rychlost. Důležité je hojení, řez při rašení se lépe hojí u ořešáků a peckovin, ty zimní řez hojí buď špatně, nebo vůbec.
Takže bych asi té firmě věřil.

[p32]

Já bych ji zase nevěřil. Ořezávat budu asi za týden a čekat na to, až tam bude zase míza a poleze do větví, tak to dělá jen masochista. Aspoň u ovocných strumů. U lípy to může fungovat úplně jinak, ale neplatí to pro všechny stromy stejně. Lípu nemáme, protože by nám jen zavazela. Švestky, třešně a ořech ořezávám vždy, když to přeroste určité meze. Višeň podle toho jak to zavazí, letos půjde dolů asi 1,5 m vršku, protože to nemá kdo v těch 7-8 metrech otrhávat a jabloň ořezávám do tvaru každý rok. Nevšiml jsem si, že by nám některý rok chybělo nějaké ovoce.
A dost záleží na to, kde se řeže. Jsou umělci, co dosáhnou ještě více přehnaného růstu tam, kde nechtěli žádný.

[bu2520]

moje zkušenost, je že všechno řežu ještě před mízou ořech, peckoviny jádroviny. Nikdy jsem s tím neměl problém. Naopak, když jsem řezal třešně, meruňky, broskve ve vegetační době hned byly napadeny klejotokem a taky do jedné odešly. U ořecha mi všichni "odborníci" hrozili velkými nárusty ani to se nestalo. Ale pochopitelné záleží na podnoži na které to je naroubováno.

[PavelFF]

Napiš dotaz na fórum "zahrada.cz."
A dostaneš tam určitě fundované odpovědi. Které se ale budou termínově značně lišit! To je normální.
Naštěstí píšou, že Lípa je odolná a snese skoro všechno.

Firma může mít pravdu ale taky třeba teď mají plné termíny v zimě, protože z historických důvodů se tvrdí, že prořezávání se má dělat v době vegetačního klidu. To platí stoprocentně pouze u totálního prořezu tzv. na babku, tj. skácení. Stromu je to už stejně jedno a nejsou na něm hnízda s ptáčaty. Ale prořezávání je často lepší dělat v době vegetačního neklidu.

Mě spíš vadí, že málokdy vidím stromy u silnic prořezané správně na "větevní kroužek" , aby se řez mohl časem zavalit novou kůrou. Velmi často tam nechávají delší špačky, které se zavalit nemůžou a hnije to. Dělají to najatí pracovníci kterým to nikdo nevysvětlil.

https://www.zahrada.cz/forum/

[PavelFF]

Napiš dotaz na fórum "zahrada.cz."
A dostaneš tam určitě fundované odpovědi. Které se ale budou termínově značně lišit! To je normální.
Naštěstí píšou, že Lípa je odolná a snese skoro všechno.

Firma může mít pravdu ale taky třeba teď mají plné termíny v zimě, protože z historických důvodů se tvrdí, že prořezávání se má dělat v době vegetačního klidu. To platí stoprocentně pouze u totálního prořezu tzv. na babku, tj. skácení. Stromu je to už stejně jedno a nejsou na něm hnízda s ptáčaty. Ale prořezávání je často lepší dělat v době vegetačního neklidu.

Mě spíš vadí, že málokdy vidím stromy u silnic prořezané správně na "větevní kroužek" , aby se řez mohl časem zavalit novou kůrou. Velmi často tam nechávají delší špačky, které se zavalit nemůžou a hnije to. Dělají to najatí pracovníci kterým to nikdo nevysvětlil.

https://www.zahrada.cz/forum/

[geograf]

Firmě nevěř. Řezat by se to mělo před rašením pupenů. Je blbost když strom věskerou mízu vyžene do větví a pak to ořezat. Asi mají teď hodně práce a tak si tě "odložili" na pozdější dobu. Kácet se může do konce března, řez lze v podstatě dělat kdykoliv, záleží jak tomu kdo rozumí, dneska si každé hraje na experta. Zkus jinou firmu.
Naprosto nevhodný je řez v měsících září-prosinec, leden, strom zastavuje růst a tvorbu ochranných látek před vniknutím hub a plísní na řezných ranách do dřeva. Strom je tak několik měsíců (půl roku) bez obrany.

[witt]

záleží, co má být cílem řezu. Pokud už začne rašit, tak to strom jednoznačně oslabí, resp. přibrzí. Takže pokud je ta lípa na produkci lipového květu, tak budeš mít menší úrodu . Ale pokud ti stíní do bytu...

[BOBOBO]

Doporučuji ti zkrátit na výšku . Zelení ekoteroristi budou proti , ale s er na ně . To mám za sebou . Měl jsem 100letku u baráku . Chtěl jsem ji sám a pro obec zdarma vzít napůl . No nechtěli a sami objednali prořez . No tak proběhl prořez , za čtvrt roku fouklo a kloník o průměru cca půl metru těsně minul roh mému baráku . Přitom vzal i elektriku pro čtvrt obce . Tak znova výbor a žádost , nyní o skácení . Okamžitě podepsáno . No svou 40cm elektrikou a požárním nastaveným žebříkem jsem ji vzal okolo až do výšky hlavního kmene (průměr okolo1m). No nechal jsem to stát a za dva roky i ten kmen slušně obrážel . Až do doby , kdy jel zase jeden zelený de bil okolo a vlítl na mne co to mám na své zahrádce . Doložil jsem mu povolení . Za týden přišel dopis s modrým pruhem , že musím , pod hrozbou pokuty , dokončit kácení . Takže místo lípy , která by dnes měla rozumný rozměr není ani dnes již ani schnilý pařez ... Tož tak česky normálně .

[EKKAR]

A hlavně - na lípě SE NESMÍ NECHÁVAT VOLNEJ VODOROVNEJ ŘEZ. Všecky nadbytečný větve se musejí seřezávat tak, aby se řezalo buď těsně u rozsochy, nebo až u kmene a plocha řezu vždycky musí mít sklon větší než 45°. Důvod je ten, že se nikdy zcela nezavalí a do plochy původního řezu se začne vsakovat srážková voda, KTERÁ ZPŮSOBÍ HNILOBU ZEVNITŘ. Strom pak vypadá zdánlivě zdravej, je krásně zelenej, kvete jak blázen a meduje, ale je to vykotlaná skořápka, kterou shodí každej silnější náraz větru - minimálně ji rozlomí a popadaný větve spolu s půlkou kmene umějí nadělat parádní škodu. A na to vyhnití stačí, aby po blbě provedeným řezu stála ještě tak 15-20 let a je vystaráno.

Mám to přímo od "stromodoktora", kterýho jsem se ptal když do-shazovali přímo v době vegetace právě větrem takhle rozlomenou lípu na dědině u dneska už mrtvejch prarodičů. Ptal jsem se ho, jak je možný, že taková krásná zdravá lípa se takhle rozlomila, když zase tolik nefučelo - ušklíbnul se, zahodil vajgla z kterýho mohutně potahoval, nastartoval Stihlku, z boku zaříznul klín do půlky průměru kmene hned pod hlavní rozsochou asi 2 metry od země a ukázal nám vnitřek vyhnilej jak socialistický hospodářství. A pak se ptal, jestli se nepamatujeme, kdo kdy tu lípu prořezával - že toho by patřilo zavřít, protože právě v koruně asi 8 metrů nad zemí nechal několik takovejch "vstupních bran" pro vodu a tím i hnilobu ... Že kdyby bejval ten předchozí umělec s pilou ty pahejly uříznul správně s co největším sklonem aby z nich voda mohla skapat, mohla by milá lípa klidně vydržet dalších několik století, takhle byla pryč odhadem ani ne ve stovce.

[EKKAR]

A hlavně - na lípě SE NESMÍ NECHÁVAT VOLNEJ VODOROVNEJ ŘEZ. Všecky nadbytečný větve se musejí seřezávat tak, aby se řezalo buď těsně u rozsochy, nebo až u kmene a plocha řezu vždycky musí mít sklon větší než 45°. Důvod je ten, že se nikdy zcela nezavalí a do plochy původního řezu se začne vsakovat srážková voda, KTERÁ ZPŮSOBÍ HNILOBU ZEVNITŘ. Strom pak vypadá zdánlivě zdravej, je krásně zelenej, kvete jak blázen a meduje, ale je to vykotlaná skořápka, kterou shodí každej silnější náraz větru - minimálně ji rozlomí a popadaný větve spolu s půlkou kmene umějí nadělat parádní škodu. A na to vyhnití stačí, aby po blbě provedeným řezu stála ještě tak 15-20 let a je vystaráno.

Mám to přímo od "stromodoktora", kterýho jsem se ptal když do-shazovali přímo v době vegetace právě větrem takhle rozlomenou lípu na dědině u dneska už mrtvejch prarodičů. Ptal jsem se ho, jak je možný, že taková krásná zdravá lípa se takhle rozlomila, když zase tolik nefučelo - ušklíbnul se, zahodil vajgla z kterýho mohutně potahoval, nastartoval Stihlku, z boku zaříznul klín do půlky průměru kmene hned pod hlavní rozsochou asi 2 metry od země a ukázal nám vnitřek vyhnilej jak socialistický hospodářství. A pak se ptal, jestli se nepamatujeme, kdo kdy tu lípu prořezával - že toho by patřilo zavřít, protože právě v koruně asi 8 metrů nad zemí nechal několik takovejch "vstupních bran" pro vodu a tím i hnilobu ... Že kdyby bejval ten předchozí umělec s pilou ty pahejly uříznul správně s co největším sklonem aby z nich voda mohla skapat, mohla by milá lípa klidně vydržet dalších několik století, takhle byla pryč odhadem ani ne ve stovce.

[p32]

S tím sklonem řezu je to fakt pravda. Taky se tomu pomáhá právě tím natřením (něčím jak latexem), aby tam nešla nejen voda, ale i veškerý bordel. S ořezem (spíše ostříháním) všech hlauzí, co rostou přímo nahoru, tak se nemá otálet a šmikat hned. Jde do toho zbytečná míza a plody tam nikdy nebudou.

[geograf]

Jo dutý kmeny plný vody už sem několikrát viděl. Jednou z lípy vyteklo snad 50 litrů shnilé vody.
A nikdy nezatírejte rány na stromu žádnou barvou na dřevo (Luxol a pod.) Tyto barvy obsahují látky proti plísním a hnilobám což se zdá že je dobře ale zároveň to brání stromu zacelení rány po řezu. Ono to sice časem zaroste ale po delší době už může být část dřeva vyhnilá.

[Jirka]

Na ošetření řezu je běžně dostupný balzám.

Jinak o tom řezu v létě jem už taky slyšel. Je to prý podle typu řezu. Firma tedy měla možná pravdu...
Oni se ty pustupy s časem mění.

[BOBOBO]

Kdákáte nesmysly . Znalý vysoký nyní dnes hovořil na čro2 o všem tomto . Nechte blbých keců a poslechněte si to .

[ZdenekHQ]

[ZdenekHQ]

[p32]

Zdeno, dělá se to po mrazech, což bude teď, ne ?