Video 2000, ujíždí tracking

[radioelectrum]

dobrý den,
prosím o radu s opravou videí systému video 2000.

Již delší dobu se potýkám s problémem kdy ujíždí tracking. U některého kusu nepravidelně občas, u jiného se obraz rozpadne na šmouhy po chvíli provozu nebo je rozpadený na pořád.


Mám modely Philips VR2840, VR2324, VR2334 a Tesla VM2220 (ta Tesla je stejná jako Philips VR2220)

dokumentace není problém ta se dá stáhnout zde:
http://freeservicemanuals.info/en/?q=VR&brand=Philips&ot=asc&o=2

Nevím od čeho se mám odpíchnout, princip dynamic track following mi není znám. Vím jen že se hlavy pohybují na piezokrystalu a na základě pomocného kmitočtu který je uložený do jednotlivých stop se určuje jejich poloha vůči stopě.

Máte někdo skušenosti s opravou těchto videí ?

předen děkuji za každou podmětnou radu

[Oldradio]

Nemůže to být utahanými kazetami?

[Hill]

Ověř si to i na jiném televizoru a jiném propojení (modulátor-kanálový volič / AV výstup-vstup), jestli nejsou jen ořezané synchronizační impulsy ze snímaného záznamu.

Totiž: ve videostopách máš společně s frekvenčně modulovaným videosignálem (pásmo od cca 1MHz nahoru), na němž je jako na předmagnetizačním kmitočtu superponovaná barva v PALu přeložená na nosnou cca 700kHz, nahrané signály nízkých frekvencí potřebné pro DTF - pořád se opakují 4 kmitočty zhruba od 90kHz do asi 150kHz pro každý půlsnímek jeden (je to kvůli střihu, aby nevypadávala barva, protože v PALu se barvonosná se stejnou fází na stejném řádku opakuje právě po 4 půlsnímcích).
Hlavy se neřídí podle tónu nahraného ve stopě, kterou čtou, ale rovnají se tak, aby přeslech pilotního kmitočtu ze stopy předchozí a pilotního kmitočtu ze stopy následující byly stejně silné (hlava se vystředí mezi předchozí a následující stopu).
Takže možností je několik:
- zkamenělá přítlačná kladka neutáhne pásek
- kartáčky přivádějící řídicí napětí na piezoaktuátory hlav jedou po vydřených nebo znečištěných kroužcích
- motor capstanu je v háji a regulace ho nepřiměje k včasné reakci a udržení otáček
- napájení motorů má v háji filtrační elektrolyty a regulaci rozhazuje kmitočet sítě
- nepravidelně vytahaný pásek (zejména, jestli je jedna strana vytahaná víc, než opačná),
- vadné elektroyty v obvodu serva (sejmuté kmitočty neprocházejí ve správné úrovni)
...a momentálně mě víc nenapadá: že by odchylka pilotních kmitočtů byla tak velká, aby selektivní obvody detektorů tak moc snížily jejich amplitudu, mi připadá poněkud nepravděpodobné, takže na ty nesahej, dokud nevyloučíš jakoukoli jinou příčinu.

[Hill]

Ověř si to i na jiném televizoru a jiném propojení (modulátor-kanálový volič / AV výstup-vstup), jestli nejsou jen ořezané synchronizační impulsy ze snímaného záznamu.

Totiž: ve videostopách máš společně s frekvenčně modulovaným videosignálem (pásmo od cca 1MHz nahoru), na němž je jako na předmagnetizačním kmitočtu superponovaná barva v PALu přeložená na nosnou cca 700kHz, nahrané signály nízkých frekvencí potřebné pro DTF - pořád se opakují 4 kmitočty zhruba od 90kHz do asi 150kHz pro každý půlsnímek jeden (je to kvůli střihu, aby nevypadávala barva, protože v PALu se barvonosná se stejnou fází na stejném řádku opakuje právě po 4 půlsnímcích).
Hlavy se neřídí podle tónu nahraného ve stopě, kterou čtou, ale rovnají se tak, aby přeslech pilotního kmitočtu ze stopy předchozí a pilotního kmitočtu ze stopy následující byly stejně silné (hlava se vystředí mezi předchozí a následující stopu).
Takže možností je několik:
- zkamenělá přítlačná kladka neutáhne pásek
- kartáčky přivádějící řídicí napětí na piezoaktuátory hlav jedou po vydřených nebo znečištěných kroužcích
- motor capstanu je v háji a regulace ho nepřiměje k včasné reakci a udržení otáček
- napájení motorů má v háji filtrační elektrolyty a regulaci rozhazuje kmitočet sítě
- nepravidelně vytahaný pásek (zejména, jestli je jedna strana vytahaná víc, než opačná),
- vadné elektroyty v obvodu serva (sejmuté kmitočty neprocházejí ve správné úrovni)
...a momentálně mě víc nenapadá: že by odchylka pilotních kmitočtů byla tak velká, aby selektivní obvody detektorů tak moc snížily jejich amplitudu, mi připadá poněkud nepravděpodobné, takže na ty nesahej, dokud nevyloučíš jakoukoli jinou příčinu.

[radioelectrum]

děkuji Hillovi za obsáhlý popis možných vad.

Obzvláště věta : "Hlavy se neřídí podle tónu nahraného ve stopě" mi to pomohla pochopit.

Takže pokud jsem to správně pochopil tak při správném čtení stopy hlava čte částečně pilotní kmitočty sousedních stop, s tím že se udržuje aby síla obou sousedních kmitočtů byla stejná a tím četla správně stopu mezi dvěma sousedními stopami.

Teď mi ten princip už začíná být jasný. V servisní dokumentaci se to píše,
ale s mojí špatnou znalostí němčiny a absencí angličtiny to při přeložení googlem vytvoří nepochopitelný text, a v odborné literatuře co je k mání v češtině se popisuje pouze systém VHS.

Po předešlých pokusech jsem vyloučil vadnou přítlačnou kladku, tu jsem vyměnil. (mimochodem tam pasují kladky z AVEXu takže zatím není problém s jejich sehnáním)
taky skouška s několika TV ať přes VF či videovstup.
Pásy jsem skoušel i jiné, a to i z VHS videa.

Pokud to čte někdo kdo chce do kazety 2000 dát pás z VHS tak jej musím upozornit že pás má na začátku kovový proužek (podobně jako některé pásky cívkových magnetofonů) a tento tam musí být, nebo se na konci nedetekuje čidlem (asi halový snímač?) a pás se přetrhne.

kartáče co jsou na válci hlav pro napájení pieza jsem zkontroloval.

ten kapstan může kolísat i v tak malém rozsahu že to není poznat ve zvuku ale v obraze se to již projeví ?

Pro ty co chtějí podobné video spravovat a nemají schéma tak ke stažení jsou zde:
http://freeservicemanuals.info/en/?q=VR&brand=Philips&ot=asc&o=2

[Hill]

Jde o jednu základní věc: při záznamu je hlava lichého půlsnímku napevno, hlava sudého půlsnímku se napřed přepne na 1,5 řádku na snímání a "přečte si" přeslech nízkého kmitočtu zaznamenaného v předcházející stopě. A uhne dolů nebo nahoru. Totéž si pak přečte i hlava lichého půlsnímku a neuhne, místo toho dorovná rychlost posuvu pásku.Tak se co nejúsporněji ukládají stopy na pásek - barvonosná i videosignál začínají na podstatně vyšších kmitočtech, čili rozdíl azimutů štěrbin obou hlav zajistí, že každá hlava přečte jen ten svůj půlsnímek a záznam druhého půlsnímku nepřemaže ani se jím při snímání nedá rušit. Nízkým pilotním kmitočtům ale ta chyba azimutu štěrbin vůbec nevadí. a řízení motoru capstanu dostane informaci, že má zrychlit nebo zpomalit, aby v příští otáčce byla ve stejné výšce, jako ta nepohyblivá hlava.
Čili nikde není psáno, že rychlost pásku při záznamu je konstantní a neměnná - má se odvozovat se z hustoty kladení stop na pásek.
Konstantní jsou vždy jen otáčky bubnu (ale při snímání se hlídaly tak, aby perioda řádkových impulsů sejmutých z videostop na pásku zůstala konstantní, jinak by se při funkcích PAUSE a CUE měnila)
Při snímání to funguje tak, že, jsou-li obě hlavy tažené systémem DTF stejným směrem, znamená to, že pásek jede příliš rychle nebo (při opačné výchylce obou hlav) příliš pomalu. A rychlost pásku se podle toho upraví. Takže vlastně kopíruje rychlost, kterou byl pásek zaznamenávaný.
Při změně sklonu stopy (PAUSE, CUE) hlavy kmitají v bubnu svisle tak, aby neztratily stopu. Při zastaveném obrazu zase, jsou-li vychýlené převážně jedním stejným směrem, "popotáhne" se pásek tak, aby byla jejich výchylka souměrná kolem střední polohy.
Při funkci CUE slouží informace o souhlasné chybě střední polohy hlav v průběhu čtení stop k synchronizaci rychlosti pásku na lichých násobcích základní rychlosti posuvu pásku (pokud se pamatuji, tak V2000 proto uměl bez šumových proužků v obraze přečíst záznam až 9x vyšší rychlostí vpřed a 7x vzad).
Snad ti tato informace o principu serva dostatečně užitečná.
I když si myslím, že by to chtělo zkontrolovat periodu a tvar řádkových synchronizačních impulsů, je totiž možné, že servo bubnu nedrží správně jeho otáčky.

[Hill]

Jde o jednu základní věc: při záznamu je hlava lichého půlsnímku napevno, hlava sudého půlsnímku se napřed přepne na 1,5 řádku na snímání a "přečte si" přeslech nízkého kmitočtu zaznamenaného v předcházející stopě. A uhne dolů nebo nahoru. Totéž si pak přečte i hlava lichého půlsnímku a neuhne, místo toho dorovná rychlost posuvu pásku.Tak se co nejúsporněji ukládají stopy na pásek - barvonosná i videosignál začínají na podstatně vyšších kmitočtech, čili rozdíl azimutů štěrbin obou hlav zajistí, že každá hlava přečte jen ten svůj půlsnímek a záznam druhého půlsnímku nepřemaže ani se jím při snímání nedá rušit. Nízkým pilotním kmitočtům ale ta chyba azimutu štěrbin vůbec nevadí. a řízení motoru capstanu dostane informaci, že má zrychlit nebo zpomalit, aby v příští otáčce byla ve stejné výšce, jako ta nepohyblivá hlava.
Čili nikde není psáno, že rychlost pásku při záznamu je konstantní a neměnná - má se odvozovat se z hustoty kladení stop na pásek.
Konstantní jsou vždy jen otáčky bubnu (ale při snímání se hlídaly tak, aby perioda řádkových impulsů sejmutých z videostop na pásku zůstala konstantní, jinak by se při funkcích PAUSE a CUE měnila)
Při snímání to funguje tak, že, jsou-li obě hlavy tažené systémem DTF stejným směrem, znamená to, že pásek jede příliš rychle nebo (při opačné výchylce obou hlav) příliš pomalu. A rychlost pásku se podle toho upraví. Takže vlastně kopíruje rychlost, kterou byl pásek zaznamenávaný.
Při změně sklonu stopy (PAUSE, CUE) hlavy kmitají v bubnu svisle tak, aby neztratily stopu. Při zastaveném obrazu zase, jsou-li vychýlené převážně jedním stejným směrem, "popotáhne" se pásek tak, aby byla jejich výchylka souměrná kolem střední polohy.
Při funkci CUE slouží informace o souhlasné chybě střední polohy hlav v průběhu čtení stop k synchronizaci rychlosti pásku na lichých násobcích základní rychlosti posuvu pásku (pokud se pamatuji, tak V2000 proto uměl bez šumových proužků v obraze přečíst záznam až 9x vyšší rychlostí vpřed a 7x vzad).
Snad ti tato informace o principu serva dostatečně užitečná.
I když si myslím, že by to chtělo zkontrolovat periodu a tvar řádkových synchronizačních impulsů, je totiž možné, že servo bubnu nedrží správně jeho otáčky.

[radioelectrum]

Tak jsem se konečně dostal k tomu něco s těmito videi podniknout.
Jeden kousek co jsem ho ještě neměl rozdělaný po očištění kartáčků napájejícíh piezoelementy jede, ale po nahrání celého filmu čili cca po hodině a půl tracking začíná ujíždět. Tak to vidím na kondíky. Asi elyty 10, 22, 47 mikroF. keramiky to asi nebudou.

Bohužel toto video má v obraze mnoho drop out ů (vodorovné bílé čáry přes celou obrazovku široké asi jen jeden řádek) Čím by to mohlo být ?
pásku jsem vyloučil, v jiném kusu stejná kazeta chodí bez problémů.

Když už jsem u té diagnostiky chybí mi něco jako tomu je v knížkách o elektronkových TV kde je obraz monoskopu různě zdeformovaný a popis co tomu TV je. něco takového by mi dosti pomohlo, protože je pro mne těžké rozlišit příčinu a důsledek. Poud bych měl obrázek s tím že takovýto drop out je vadný pás, takový to je slabá hlava, takovýto je špatěn nastavená dráha pásu, tak by mi to pomohlo.
Není na toto téma nějaká kniha psaná česky?

[Hill]

Je možné, že už pásek nedolehne správně na hlavy, tahle videa měla zpožďovací linku na tuším 5 řádků, informací z nich se vyplňovaly drop-outy a normálně to stačilo. Ale při špatném kontaktu pásku s málo vysunutou (sjetou) hlavou už to stačit nemusí.

Ale asi tě nepotěším: existuje knížka od Gustav Tauš-Václav Novák: "Magnetický záznam obrazu", ale nevšiml jsem si, že by tam byl systém V2000 nějak blíže rozebraný. A pak knížka Jána Fortuny ve slovenčině, ale ta se tuším končí těsně před V2000.
Ale projevy spousty závad bývají nezávislé na systému, to tam je.

[Hill]

Je možné, že už pásek nedolehne správně na hlavy, tahle videa měla zpožďovací linku na tuším 5 řádků, informací z nich se vyplňovaly drop-outy a normálně to stačilo. Ale při špatném kontaktu pásku s málo vysunutou (sjetou) hlavou už to stačit nemusí.

Ale asi tě nepotěším: existuje knížka od Gustav Tauš-Václav Novák: "Magnetický záznam obrazu", ale nevšiml jsem si, že by tam byl systém V2000 nějak blíže rozebraný. A pak knížka Jána Fortuny ve slovenčině, ale ta se tuším končí těsně před V2000.
Ale projevy spousty závad bývají nezávislé na systému, to tam je.

[radioelectrum]

Tu knížku od pana Tauše mám. Ta knížka je ale dosti teoretická. Je tam sice mnoho poučného, ale chybí mi popis vad a čím jsou způsobené. Ono to je si způsobeno, že to bylo v době, kdy se videa u nás ještě moc neobjevovala.

[Lukas-Peca]

Oživím staré téma. Mám dva kusy videí Siemens FM304, což je rebrandovaný Grundig 2x4. Oba mají po rámcovém zprovoznění (vyčištění a rozhýbání mechaniky, kontrola elytů, oprava rozpadlých konektorů) podobnou závadu. Obraz je chvílemi zcela perfektní, ale většinu času se rozpadá.

U prvního kusu jsou dost opotřebené kartáčky na DTF, bylo nutno s nimi a se zemnicím sběračem v ose bubnu trochu polaborovat (za chodu s nimi pohybovat a nastavit na nejlepší obraz). Zde se většinou obraz rozpadá periodicky - zhruba uprostřed se objeví vodorovný pruh šumu, který se rozdělí na dva, ty se přesunou k okrajům obrazu, zmizí a děj se opakuje.

Druhý kus je v lepším stavu, situace s kvalitním obrazem zde nastává častěji. Na pohyb kartáčky to vůbec nereaguje, z čehož usuzuji, že jsou v pořádku. Občas ale obraz skokově zmizí a místo něj se objeví série svislých černobílých pruhů, které se všelijak mění, vypadá to jako čárový kód. Občas je tento obrazec perfektně stabilní. Pak se zase skokem objeví obraz. Případně se obraz skokem rozpadne do šumu. Pokud v okamžiku, kdy je obraz pěkný, dám pauzu, vydrží dávat krásný obraz poměrně dlouho. Na hýbání deskami a konektory to nereaguje.

Oba kusy se chovají podobně s různými kazetami. Vím, že jsou zde pamětníci, tak třeba si někdo na tyto závady vzpomene a poradí. Díky.

[Hill]

To vypadá na přidřené ložisko tónového hřídele nebo přítlačné kladky, prostě rozsah a rychlost reakce regulace rychlosti pásku nestačí rovnat zadrhávání.
Podobně se může chovat přítlačná kladka - v odtaženém stavu jde volně, v přitlačeném nevíš, co to dělá. A rozsah pohybu hlav nestačí na to, aby tu stopu četly celou. Asi bude nejlíp začít tady, protože elektricky ta videa byla značně spolehlivá.
Na závady DTF ještě v záruce si stěžovali zákazníci od počátku prodeje V2000 a servisáci z toho měli divoké sny.
Jestli umíš německy, tak velmi stručně je popsán princip V2000 tady.

[Hill]

To vypadá na přidřené ložisko tónového hřídele nebo přítlačné kladky, prostě rozsah a rychlost reakce regulace rychlosti pásku nestačí rovnat zadrhávání.
Podobně se může chovat přítlačná kladka - v odtaženém stavu jde volně, v přitlačeném nevíš, co to dělá. A rozsah pohybu hlav nestačí na to, aby tu stopu četly celou. Asi bude nejlíp začít tady, protože elektricky ta videa byla značně spolehlivá.
Na závady DTF ještě v záruce si stěžovali zákazníci od počátku prodeje V2000 a servisáci z toho měli divoké sny.
Jestli umíš německy, tak velmi stručně je popsán princip V2000 tady.