Založen: Mar 05, 2007 Příspěvky: 6049 Bydliště: Jesenice u Prahy
Zaslal: čt únor 21 2019, 10:34 Předmět:
Ano, ale např. u EI jádra je výška okénka 0,5 rozměru jádra a začínáš na rozměru zvětšeném o kostru.
Pro max. využití je zaplnění celého okénka, takže délku vinutí můžeš nahradit nějakou střední hodnotou a plochu mědi zase redukovanou plochou okénka o kostru a plnění.
Prostě nemůžeš libovolně volit velkou výšku vinutí, aby jsi posléze zjistil, že je pro tebe nevýhodná.
Založen: Feb 18, 2008 Příspěvky: 4989 Bydliště: Brno
Zaslal: čt únor 21 2019, 12:18 Předmět:
To je na mě moc složité. Vůbec nechápu, co myslíš poslední větou. I toroid má uvnitř plochu okénka a pravděpodobně se dá vypočítat nebo pokusně zjistit jakýsi koeficient plnění okna(?). Okno se nedá zaplnit materiálem do mrtě tak dokonale jako u obdélníku, ale to je vyjádřeno činitelem plnění okna.Okno toroidů je obvykle relativně.
Předpokládám, že firmy zabývající se výrobou toroidů musejí takové prefabrikované tabulky s čísly mít(?). Pravděpodobně tedy existuje(dá se zjistit) i jakási pomyslná střední délka závitu i pro toroid.
Když vyrábějí na zakázku jeden kus trafa, přece nebudou experimentovat a doufat, že se snad trefí a nebudou to muset vinout znovu na jiné jádro a/nebo jiným vodičem.
Prostě si myslím, že tvrzení "odpor jednoho závitu se zvyšuje s výškou vinutí" nepopisuje unikátní vlastnost toroidu a je irelevantní.
Ale jo, je to debata o ničem, ale je nutno překonat počet stran vlákna o jalovém proudu.
Založen: Mar 05, 2007 Příspěvky: 6049 Bydliště: Jesenice u Prahy
Zaslal: čt únor 21 2019, 14:09 Předmět:
Nepleť dohromady koeficient plnění a výšku plnění okénka.
Zajisté že existují nejak optimalizované tabulky, ale optimalizovat se dá různě, na váhu, na cenu, na účinnost, čili je to nějaký kompromis.
Omezující pro přenos výkonu je vnitřní odpor transformátoru.
Nejvyšší výkon přeneseš, když bude zátěž stejná, jako vnitřní odpor.
Takže, když si uděláš hypotetické toroidní jádro o kruhovém průřezu 1cm2 a průměru 1m, tak ho můžeš plnit vinutím a zjistíš, že při 50% účinnosti přeneseš při nějakém plnění okénka jen nějaký výkon a víc to moc nepůjde.
A zdaleka nebude zaplněné "okénko"
Založen: Mar 05, 2007 Příspěvky: 6049 Bydliště: Jesenice u Prahy
Zaslal: čt únor 21 2019, 18:12 Předmět:
PavelFF napsal(a):
Prostě si myslím, že tvrzení "odpor jednoho závitu se zvyšuje s výškou vinutí" nepopisuje unikátní vlastnost toroidu a je irelevantní.
Taky to nepopisuje vlastnosti toroidu, jako jádra, ale geometrie vinutí, Ty unikátní vlastnosti
Unikátní vlastnosti síťových toroidů jsou převážně dané použitým magnetickým materiálem.
Naposledy upravil danhard dne čt únor 21 2019, 18:45, celkově upraveno 1 krát.
Založen: Feb 24, 2007 Příspěvky: 3995 Bydliště: Zlínsko
Zaslal: čt únor 21 2019, 19:03 Předmět:
No to jen teoreticky,protože výška vinutí u toroidu je limitována vnitřním průměrem jádra vlastně jeho polovinou a ono se to nebude zase tak moc lišit od jádra EI. Navíc po obvodu toroidu se v jedné vrstvě naskládá více závitů než u trafa EI stejného výkonu takže je zbytečné to nezdravě vrstvit . _________________ To,že někdo dělá věci jinak než by jsi je dělal Ty ještě neznamená,že to dělá špatně.
Založen: Oct 11, 2008 Příspěvky: 6013 Bydliště: ZZ9 Plural Z Alpha
Zaslal: čt únor 21 2019, 19:45 Předmět:
Na optimální provedení vinutí toroidního trafa bude mít vliv to, že zatímco u trafa s EI plechy se vinutí chladí svým povrchem, odvodem přes jádro i na bocích vinutí, u toroidu se chladí pouze povrchem vinutí. Při větším počtu vrstev se budou podmínky chlazení vnitřních vrstev zhoršovat oproti jednovrstvému vinutí.
Založen: Mar 05, 2007 Příspěvky: 6049 Bydliště: Jesenice u Prahy
Zaslal: čt únor 21 2019, 20:07 Předmět:
tomasjedno napsal(a):
Na optimální provedení vinutí toroidního trafa bude mít vliv to, že zatímco u trafa s EI plechy se vinutí chladí svým povrchem, odvodem přes jádro i na bocích vinutí, u toroidu se chladí pouze povrchem vinutí. Při větším počtu vrstev se budou podmínky chlazení vnitřních vrstev zhoršovat oproti jednovrstvému vinutí.
A čemu ta vyší teplota jádra vadí, až na zvýšení odporu mědi ?
A to myslíš vážně, že se EI vinutí chladí na jádro přes minimálně 1mm izolace kostry ? A v jádru ztráty nejsou ?
Založen: Mar 30, 2012 Příspěvky: 3571 Bydliště: Havířov
Zaslal: čt únor 21 2019, 20:45 Předmět:
Mi zase přijde, že vodič je nejlépe využitý, když je co nejvíce obklopen jádrem. Přitom feritové hrníčky už moc vidět nejsou. Ze železných jader by nejvhodnější tvar byl "zářivková tlumivka", kde vodič krom malých čel vede dlouhými "tunely", pak EI trafa, tam na jeden závit připadnou dva krátké "tunelky", no a toroid, tam na jeden závit připadne jen jeden "tunýlek".
Nechci nic rozporovat, ale pár dotazů bych přece měl.
Dvě EI trafa stejných parametrů, lišící se pouze jádrem. Jedno standardní rozměr, druhé "natažené" jako zářivková tlumivka. V čem se budou lišit?
Podobně toroid - jeden jádro jako prsten, druhý jako dlouhá trubka.
Budou ty "natažené" v něčem lepší?
Založen: Mar 16, 2005 Příspěvky: 31607 Bydliště: Česká Třebová, JN89FW21
Zaslal: čt únor 21 2019, 21:20 Předmět:
Jo, budou - v nižším magnetickým sycení jádra a tím i menším rozptylovým poli. Obráceně budou mít i menší účinnost na jednotku váhy/objemu a tím budou výrobně a provozně dražší. _________________ Nasliněný prst na svorkovnici domovního rozvaděče: Jó, paninko, máte tam ty Voltíky všecky...
Když už je to v sekci Teorie, tak to risknu a dám pár přibližných vzorečků:
P = U₁·I₁ ; příkon transformátoru
U₁ = 4,44·Bmax·f·Sfe·N1 ; Sfe je plocha železa v jádru
I₁ = Scu·σ/2Ν₁ ; Scu je plocha mědi v okénku, σ je hustota proudu
Takže příkon se přibližně řídí vztahem
P = 2,22·Bmax·f·Sfe·Scu·σ ;
Výsledek naznačuje, že nárůst plochy jen železa v jádru má na zvýšení příkonu stejný efekt jako nárůst plochy jen mědi v okénku pro vinutí. Mění se ovšem i podmínky ochlazování, takže proudovou hustotu σ je tomu taky nutné přizpůsobit.
Nemůžete odesílat nové téma do tohoto fóra. Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru. Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru. Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru. Nemůžete hlasovat v tomto fóru. Nemůžete připojovat soubory k příspěvkům Můžete stahovat a prohlížet přiložené soubory
Informace na portálu Elektro bastlírny jsou prezentovány za účelem vzdělání čtenářů a rozšíření zájmu o elektroniku. Autoři článků na serveru neberou žádnou zodpovědnost za škody vzniklé těmito zapojeními. Rovněž neberou žádnou odpovědnost za případnou újmu na zdraví vzniklou úrazem elektrickým proudem. Autoři a správci těchto stránek nepřejímají záruku za správnost zveřejněných materiálů. Předkládané informace a zapojení jsou zveřejněny bez ohledu na případné patenty třetích osob. Nároky na odškodnění na základě změn, chyb nebo vynechání jsou zásadně vyloučeny. Všechny registrované nebo jiné obchodní známky zde použité jsou majetkem jejich vlastníků. Uvedením nejsou zpochybněna z toho vyplývající vlastnická práva. Použití konstrukcí v rozporu se zákonem je přísně zakázáno. Vzhledem k tomu, že původ předkládaných materiálů nelze žádným způsobem dohledat, nelze je použít pro komerční účely! Tento nekomerční server nemá z uvedených zapojení či konstrukcí žádný zisk. Nezodpovídáme za pravost předkládaných materiálů třetími osobami a jejich původ. V případě, že zjistíte porušení autorského práva či jiné nesrovnalosti, kontaktujte administrátory na diskuzním fóru EB.