Vítejte na Elektro Bastlírn?
Nuke - Elektro Bastlirna
  Vytvořit účet Hlavní · Fórum · DDump · Profil · Zprávy · Hledat na fóru · Příspěvky na provoz EB

Vlákno na téma KORONAVIRUS - nutná registrace


Nuke - Elektro Bastlirna: Diskuzní fórum

 FAQFAQ   HledatHledat   Uživatelské skupinyUživatelské skupiny   ProfilProfil   Soukromé zprávySoukromé zprávy   PřihlášeníPřihlášení 

Zákaznické značení výkon. tranzistorů
Jdi na stránku Předchozí  1, 2, 3, 4, 5, 6, 7  Další
 
Přidat nové téma   Zaslat odpověď       Obsah fóra Diskuzní fórum Elektro Bastlírny -> Součástky
Zobrazit předchozí téma :: Zobrazit následující téma  
Autor Zpráva
sinclair



Založen: Feb 02, 2005
Příspěvky: 9923
Bydliště: Luhačovice

PříspěvekZaslal: so leden 26 2019, 19:09    Předmět: Citovat

Vašku je, ale to jsou bohužel jenom kousky, náhledy, první má 12 stran z 350-stránkové publikace a druhý je podobný - je to myšlený asi jako výcucy-ukázky.
Já hledám AN484A celou, tak jak vyšla, s hlavičkou a logem Motoroly /třeba jak vypadá na titulce běžně dostupná AN485/ a mělo to být v nějakém sborníku, který se jmenuje přesně: "Application Note Catalog Motorola 1974-1975".
Knížka v hnědé plátěné vazbě a se zlatým knihařským tiskem.
Ten sborník má obsahovat všechny AN od Motoroly od úplně prvních až po AN, začínající pětkou.
Doufal jsem, že ten sborník máš buď Ty Václave, nebo někdo jiný.
Že snad budou AN součástí nějakého staršího, tištěného katalogu Motoroly, případně už bude ten balík AN někde dostupný elektronicky, v rámci nějaké vědecké knihovny.
Ale bohužel, zrovna tyto dvě AN, co hledám, jakoby se do země propadly. Nic o nich neví ani Datasheetarchive, který ASI umí fulltextovým hledáním nějaké součástky odkázat na skoro kdeco.
Ta knížka té paní a toho Poláka se dokonce už nedá ani koupit..Mohla by být zajímavá, protože jsou tam zapracovaný i aplikace a notes od jiných firem, hlavně od RCA a Texasu.
Kdyby mi s tím sehnáním někdo pomoh, byl bych mu opravdu velmi vděčen.

To skenování starých dokumentů okolo elektronek - dělám to asi proto, že si velice vážím lidí, co se ve volném čase hrabou v těch svítících, chrastících a topících bedýnkách dotud, dokud se rozumně nerozehrají a nejsou v perfektním stavu, některé doslova jsko nové. Někdy úplně čumím, jak jsou někteří z nás šikovní, vážně.
Jsou schopni a ochotni podrobně nafotit a poté úplně celé rádio rozebrat doslova do šroubku, odvrtat nýty...nechat znova nakadmiovat šasi a další díly, jednu součástku po druhé zrepasovat. V některých případech to jde až tak daleko, že se kvůli membráně, pavouku či zarezavělé mezeře magnetu rozebere úplně celý, velký reproduktor. Vyčistí se, membrána či kmitačka se někdy musí uzpůsobit z něčeho jiného. Reproduktor, aby měl původní citlivost či lepší, je potom potřeba jako celek "někde nechat" odborně znovu namagnetovat. No musí to být strašná práce, opravdu si těchto lidí hluboce vážím.
Ne, že bych sám někdy podobný věci nedělal, ale čistokrevné nf aparáty jsou přece něco jiného. Po mém soudu mnohem jednoduššího, byť vypadají velké a složité.
Nemají stupnice, ladičáky, souběhy, vstupní díly, nespolehlivé přepínače a potenciometry, mezifrekvence, cívečky z drátu 0,00 hovno, buzené reproduktory...a koneckonců nf aparáty nemají až na výjimky ani ty dřevěné, červotočem napadené, posléze lihovo-šelakovo-klavírovou politurou udělané bedýnky. Někdy ještě se stínováním tmavší barvou, či opalováním plamenem.
Prostě klobouk dolů před těmito lidmi, co takový věci dokáží zachránit.
Co zachránit - dokáží ty původně úplný shnilotiny plně rozehrát!
Původně úplně shnilý, zrezivělý vrak, co v něm kupa věcí často chybí a co by takový aparát doslova každý, možná i já a bez výčitek, šlehnul do kontiše.

Já sám mám taky rádií několik /skoro desítek/, ale jsem doslova úchylnej na všecky ty velikánské, složité a propracované mašiny ala Beethoven, všechy Stradivari, obě Filharmonie, BigBen, ale i ten Hymnus a Festival mezi dobře vypracovaný stroje patří - i nějaké to Largo by se našlo Very Happy Už jsem bohužel ale nesehnal v rozumném stavu třeba takovou Operu v kterékoli její podobě, která má velikánský reproduktor jako Filharmonie a má nepochybně velmi dobrý nf zesilovač Very Happy
Proto v mojí mini-sbírce nechybí vedle těch velkých krav ani pardubická 632A, ani ST100, /na kterou běžně denně poslouchám/, prostě jsou to jen modernější "velké stroje" třídy HiFi až po 816A i 820A. Ačkoli u té 820A mám obrovské výhrady k tomu, zda vůbec do HiFi kategorie patří..

Tyhle velké mašiny byly už tehdy hodně drahé. Jsou podle mého soudu vyrobené z řádově kvalitnějších materiálů /včetně magnetických např. pro mf filtry/, bývaly skoro všecky provozované i v lepším prostředí /většinou jsem je dostal či koupil tzv. v "obývákovém stavu", málem ještě s dečkou a květináčem..Very Happy/, nejsou věkem, ani elektricky zdaleka tak sešlé a tudíž nevyžadují tolik náročných zásahů, nebo úplně kompletní GO, jako všecky ty "menší bedýnky", třebas i ty levné bakelitové.
V těch krávách stačilo vyměnit támhle kondík, támhle usměrňovačku či placky, támhle přismahlý odpor, pár žárovek /někdy překvapivě hodně/, skoro vždycky magivoko, semtam nějaký reproduktor. Ujetý tyhle stroje skoro nikdy nebyly /právě díky těm kvalitním součástkám, Beethoven je doslova plný polystyrenových a jinak kvalitních svitků/. Pak už jen naleštit a skoro vždyky běžely jako zamlada.
Já sám nemám k elektronkám /krom velkých výkonových/ až tak těsný vztah jako oni, všichni ti bezejmenní, ale pravověrní "bedýnkáři".
To ale není důvod, abych si jich opravdu nevážil. Odpracují si na nějakém malém, třeba "Národném prijímači" řádově víc a náročnějších hodin, než já na nějaké krávě, jako byl třeba ten Beethoven - třebaže je manipulace s takovou krávou, i vyskříňovanou, už dost náročná na místo a často i fyzičku Very Happy. Myslím, že jen síťové trafo v Beethovenu /podle papírů má příkon 185W/ má tak 7kg, k tomu dva nemalé výstupáky, dvě tlumivky, šasi jak hovado z 1,35 mm Fe zinkovaného plechu a za pár hodin je člověk nadřený, jak po šichtě z Kolbenky Very Happy

Utrpěl jsem vlastnictví většího množství, často už hodně vzácné, nebo profesionální literatury. Ještě to není ani všechno roztříděné, byly toho čtyři ty vyšší zeleninové bedny. Postupně to třídím a před vysypáním do modré popelnice jsem se tedy rozhodl napřed všecko co nejlíp oskenovat. Osobně si myslím, že kompletní katalogové listy německých a amerických vysílacích elektronek s Pa>50W, nebo komplet katalogové listy československých i enderáckých digitronů, už mnohde k nalezení asi nebudou. Stejně tak třeba kompletní katalogový list i s popisem konstrukce časového relé TU60, motorku SMZ375 a SMZ375R a štosy dalších dokumentů, které nemusí, ale mohou mít pro někoho cenu větší, než je těch pár minut času na oskenování.
Ta modrá popelnice přijde na řadu až tehdy, kdy přestane být místo na všecky ty pultovky, stojanovky, výkonový rámy a spousty dalšího okolo nf.
Každý máme to svoje a mezi těmi štosy papírů jsou zajímavosti, o kterých jsem ani nevěděl.
Třeba tu zajímavost, že běžně mezi "bedýnkáři" známý sešit č. 10, původně soukromého podniku ELEKTRA Praha pana Fuska, později "Obchod s potřebami pro domácnost Praha, národní podnik", dokument běžně zvaný "Náhradní elektronky", existuje ve třech dosti odlišných verzích, z nichž bohudíky se všecky našly u mne - včetně jejich prvního předchůdce, pravděpodobně z roku 1947, protože obsahuje ještě spoustu reklam, které po r. 1948 už ani nebyly možné, s ohledem na to, že už šlo o znárodněný podnik.
O tom předchůdci bohužel ani nevím, jak se vlastně jmenoval, protože jsem bohužel zatím nedohledal jeho obálkové listy.
Oskenoval jsem tedy zatím aspoň jejich zajímavé vnitřky s důrazem na ty odlišnosti, které se týkají hlavně německých a amerických elektronek. Ty dva listy obálky s vysvětlivkami snad někde jako samostatné listy časem najdu, ale on je ten obsah srozumitelný i bez nich.

Stejně tak existuje ve dvou verzích příručka ve žlutobílé obálce, s elektronkou UCH21 na přední straně obálky.
Je nazvaná "Příručka pro nahrazování elektronek".
Ta nejméně o dva roky starší verze, trochu jinak psaná i uspořádaná, je nazvaná ještě "Příručka pro nahraŽování elektronek". Ta novější, z mého pohledu verze méně hodnotná a věnující se mladším elektronkám, už ten háček nad písmenem "z" ve slově "nahrazování" nemá.
Je to napohled nepodstatný detail, ale až po pročtení lze zjistit rozdíly.
V roce 1946-1947 se to ještě ani v amatérské literatuře nehemžilo výrazy o záškodnických imperialistech, co nám na území ČSR nechali plné sklady beden prvotřídních, amerických elektronek /obchodoval s nimi především E. Fusek../, prý aby zpozdili "vývoj" našich vlastních elektronek a tím i budování socialismu. Že naše armáda ještě pěkných pár let používala techniku Wehrmachtu a taková RV12P2000 se vyráběla až do konce 50. let, o tom samozřejmě ani muk Very Happy

Zajímavé jsou také 3. a 4. strany obálek sešitů č. 10. Ač žádný nedatován, tak dvě verze pravděpodobně pochází z roku 1952 či začátku roku 1953 - elektronka EL12 tam stojí Kčs 268,- a taková EL51 tam vůbec není, kdežto v nejnovějším vydání "Stavební návod a popis č.10" už EL12 stojí pouze 54,-Kčs a je tam i EL51, která stojí 330,-Kčs.
Dávám to do souvislosti s měnou v r. 1953 a hlavně s tím, že výroba EL51 se rozběhla těsně předtím, než byla začátkem r. 1952 v Tesle Pardubice rozběhnuta velkovýroba rámových-stojanových rozhl. ústředen řady RU, pro které byly EL51 exkluzivně zapotřebí. Původně, pro vývoj a náběhové série se EL50, EL51 i 4654 dovážely ze sovětské zóny NDR, zajímavě značené výrobcem "WSH", pár takových 4654 mám ještě v ústředně DU304, kde jako jediné /vedle Tesel/ chodí bez problémů, bez nestability a bez vnitřních přeskoků...

Budu postupně tyto dokumenty, vždy v poměrně velkoobjemovém formátu .pdf, umísťovat do samostatné sekce na svém účtu na uložto. Nejsem příznivcem "plýtvání daty", resp. vadí mi obrovské objemy některých marginálních věcí, které by stačilo dávat na internet v kvalitě o stupeň nižší a s třetinovým objemem. Tady to dělám proto, aby prostě byla zachována max. kvalita, protože jde o historické záležitosti, ne nějakou obrazek_cenzuraí vyhlášku na úřední desce.
Odkazy na jednotlivé, raději samostatně označené soubory /uložto to někdy pěkně zdeformuje/ budu dávat nejprve do zdejší sekce "Opravy a restaurování starých elektropřístrojů".
Nechám na laskavém uvážení Vás všech a moderátorstva, zda by nebylo lepší odkazy raději uložit/přemístit do příslušné sekce "Návody, schémata, manuály, literatura, katalogové listy", přestože jde o historické záležitosti.
Bude to pouze pro registrované a přihlášené lidi na EB a zároveň nevysavače internetu. Vysavači sice nemají problém se registrovat třeba v Rusku ale co už s tím. U vysavačů mi vadí něco docela jiného. Totiž to, že bez dovolení zkopírují část článku či textu a umístí na svůj web jako svůj text či článek, bez uvedení zdroje.
Ještě existují slušní lidé, kteří slušně požádají /a vždy povolení dostanou/, ale je jich málo, zoufale málo..

U toho odkazu na "Vše o keramických kondenzátorech" jsem to původně nasazené heslo zrušil.
Vše v mém účtu uložto je dostupné přes odkaz. Přístupnost typu "Pro veřejnost" ale nebudu používat, nikdy.

Snažím se, seč mohu, vydolovat z toho hnědého materiálu co nejvíc to jde.
Současná barva většiny vnitřních listů, patrně vytištěných na tehdy nejlevnějším, neběleném novinovém papíru /až na některé křídové katalogové listy+křídové obálky/, tedy jejich současná barva je po 65-70 letech barvou asi tak kafe s mlékem, ale z většiny je to spíš blíže barvě mléčné čokolády.
Občas oslí uši, založené rožky, rezavé sešívací sponky, oprskání kalafunou, ohmatání špinavýma rukama od práce a někde poznámky inkoustovou tužkou, to už považuju už za běžné. Protože ty dokumenty o elektronkách a zvlášť stránky se zapojením patic byly evidentně hodně používané při reálné práci.

Nepochybně by to všechno někdo dokázal zpracovat lépe, než já. Rozhodně se nebráním odeslání zazipovaných, původních velkoobjemových .jpg ze skeneru někomu, kdo má hodně času navíc a speciální programy pro grafickou úpravu dokumentů. Já je nemám.
Sám jsem dlouhým, ryze praktickým zkoušením přes subjektivní výsledek zjistil, že před převodem na finální .pdf formát se ukázaly formáty .bmp, .tiff i .png jako nevhodné, nevím ale proč.
Bylo to různě flekaté, zubaté, semtam vytrhané okraje písma, prostě napohled nepěkné i při převodu na maximální kvalitu .pdf dokumentu.
Proto jako výchozí formát pro další zpracovávání /jako je občasné použití starší verze Photoshopu k vyčištění těch největších zrůdností/, tedy jako výstup ze skeneru pro uložení do PC používám již technicky upravené /nastavením parametrů skeneru/ .jpg typu B&W Photo a v maximální datové velikosti, kterou skener v tomto nastavení dovoluje. Zřejmě tedy s minimální kompresí, protože jedno takové b-w photo v .jpg má běžně až 900kB /jsem v tomto BBFU a naprostý laik, takže je to možná všechno jinak/. Přistupuju k tomu prostě dosti intuitivně, protože BFU a jde mi o maximálně nejlepší subjektivní výsledek v porovnání s originálem, konečná datová velikost mne u historických dokumentů až tolik nesere.
Myslím si totiž /to je taky hodně subjektivní/, že až příliš dokonalé čištění od všech flíčků, fleků a např. chybějících částí čar tabulek, by tomu všemu vzaly tu historickou patinu, která podle mě k těm 65-70 let starým dokumentům prostě patří.
Co člověk, to názor - skenuju ale já, jsou to desítky hodin mého času, takže?...Very Happy
Zdá se mi tedy, že naprosto precizně vyčištěný dokument, podložený ještě třeba OCR i jinými vychytávkami, které s .pdf jdou dělat - v kombinaci se staročeštinou, celkovou stylistikou i stylem psaní začátku 50.let, k sobě prostě nějak nejdou.
Je to jen můj dojem, nikomu ho nevnucuju a současně připouštím, že zvláště mladší a hlavně zběhlejší kolegové mohou mít jiný názor.
Stejně tak mohou být různé názory na to, že jsem všechny možné příručky, sešitky a katalogy z formátu jakoby A5 /ona to často A5 rozměry ani nebyla/ nazvětšoval téměř na klasickou stranu A4.
Je to na A4 a příslušně upravené mnohem lépe čitelnější, přičemž se mi ani nezdá, že by původní chyby zvětšením na 140% nějak vystoupily.
Už při skenování jsem nucen fakt hodně čarovat s celkovým exposure adjustment, B-W threshold, kontrastem, úrovní šedé apod.

Při tom všem jsem se snažil text na dané straně maximálně "analogově" vyrovnat - často se nebylo pořádně čeho chytit, neboť i celostránkové tabulky byly "hozené z vinklu", jeden odstavec textu byl "vodorovnější", než jiný. Prostě, jak píšu - nebylo se často čeho chytit, takž jsem vzal takový "průměr" např. mezi svislou čarou tabulky a textem v ní, u samotného textu pak také takový "průměr" mezi vodorovností prvních pár řádků v prvním a posledním odstavci. Jak se to povedlo, nechť posoudí jiní.
Tehdy, koncem 40. a začátkem 50. let se s tím prostě moc nesrali. Sázení, kreslení, všechny přechodové technologie i tisk zřejmě probíhaly na tom, co bylo zrovna k mání.
Nelze to mít nikomu za zlé, bylo pár let po zatím největší válce.
Nikomu to tehdy jistě nevadilo, neboť pro tehdejší amatéry byla přednější obrovská informační hodnota a ta byla plně zachována.
Papír-nepapír, horizont-nehorizont a třeba ostřižení obálky i vnitřních listů - pokud to vyloženě nezasáhlo do textu-obrázku-tabulky, všecko dobrý a všichni to tak brali.
My jsme dnes nechutně zmlsaní naprosto prvotřídním technickým zpracováním obsahu časopisů i knížek /pomíjím ten neprvotřídní obsah../
Holt tehdy to prostě bylo jinak, informační hodnota byla primárně v tom obsahu, co a jak zapojit, co kde sehnat, čím nahradit, z čeho vyrobit a ty formy či formáty byly úplně vedlejší.
Ostatně náklad 200.000 !! výtisků, například toho sešitku č. 10 - to tedy hovoří samo za sebe.
I jiné sešitky z této řady vycházely v mnoha deseti-, často i statisícových nákladech. K tomu sešitky stejného formátu pro pionýry /Mladý konstruktér/, extra sešitky pro členy radioklubů Svazarmu a pro jejich instruktory, statisícové náklady Amatérského Radia i Radiového konstruktéra - myslím, že mnohé tehdejší tiskárny, i ty malé, se měly co otáčet. Jedna, ta starší ze skenovaných příruček je z evidentně ještě soukromého "Krušnotisku" Děčín. Novější už má na 4. straně obálky uvedeno "Krušnohorské tiskárny, národní podnik, Děčín"..

Vše bude podle možností zdokumentováno a oskenováno.
Je možné /spíš jisté/, že až se proberu těmi hromadami papírů a dokumentů, narazím na něco ještě zajímavějšího.
Pokud zdraví, PC a skener dovolí, vše zachovám, dokud to drží po těch letech pohromadě.
Také slíbený, do jedné kopice seskenovaný, veškerý mně dosažitelný materiál, který všude možně publikoval pan Jiří Janda, bude také.
Už se na něj někteří lidi zajímavým způsobem ptali.
Nejprv ale musím "vyskenovat" všecko, co uveřejnil v HaZ - a že toho bylo za pět let teda hodně..

EDIT:
V haldách dokumentů byl objeven štůček karet, přesněji zatím 30ks a někde možná budou další. Je to evidentně příslušenství k nějakému zahraničnímu/německému měřiči-zkoušeči všeho možného, neboť štůček obsahuje i karty k elektronkám, či spíše hybridům firmy Loewe, k různým variátorům, urdoxům i americkým elektronkám.
Netuším, k jakému měřiči karty patří, žádný takový nemám.
Rád ty karty věnuju někomu, komu se SNAD mohou hodit. Karty pocházejí z toho dědictví po pánovi, od kterého možná někdo ten měřák koupil a teď mu tyhle karty chybí.
Dále byla nalezena zákaznická dokumentace nějakých spojařských měřáků XN a k dispozici je i ke stovce různě silných knížek, nejen takových, jako je tato od docenta Vackáře. Týkají se především ale KV-VKV techniky, spojařiny, měřicí techniky, teorie, zčásti silnoproudařiny a různých dalších oborů, s tím spojených.
Je tam třeba velice zajímavé čtení, "Elektrotechnická příručka ESČ", vydal Elektrotechnický svaz československý", autoři jsou tři inženýři a rok vydání 1949.
Byl bych snad schopen to všechno sepsat. Posílat nikam a nikomu nic nebudu, úplně nejradši bych byl, kdyby si pro to někdo s cigárama přijel - do jedné vyšší banánové krabice by to snad vešlo.



karty.jpg
 Komentář:
 Velikost:  274.46 kB
 Zobrazeno:  131 krát

karty.jpg



esc.jpg
 Komentář:
 Velikost:  171.34 kB
 Zobrazeno:  106 krát

esc.jpg



XN.jpg
 Komentář:
 Velikost:  178.09 kB
 Zobrazeno:  126 krát

XN.jpg



vackar.jpg
 Komentář:
 Velikost:  194.71 kB
 Zobrazeno:  134 krát

vackar.jpg



pacak.jpg
 Komentář:
 Velikost:  158.04 kB
 Zobrazeno:  127 krát

pacak.jpg


Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu Odeslat e-mail
VASEK_W



Založen: Dec 11, 2017
Příspěvky: 775
Bydliště: Pelhřimov

PříspěvekZaslal: ne leden 27 2019, 0:17    Předmět: Citovat

To skenování je Leoši záslužná činnost. Jak až moc sáhodlouze popisuješ co se musí všechno se scanem udělat, aby to k něčemu bylo, tak bych možná měl řešení. Sám jsem byl nedávno postaven před problém "rozchodit" regulaci ss motoru vřetena u koupeného, skoro nejetého soustruhu SV18RD. Dokumentace byla v takovém stavu, že ji nebylo možné přečíst. Kdo zažil cyklostyl a postupné kopírování servisních návodů ve fabrikách kolem roku 1980 ví, o čem mluvím.
Snad jsem tenkrát dostal nějaké "vnuknutí" shůry, protože majitelem soustruhu je dobrý člověk, a dokumentaci prakticky nečitelnou, se mi podařilo poměrně jednoduše naskenovat tak, že mi nikdo nevěřil. Protože sem nejde dát 1Mb soubor, tak to bude holt bez ukázky, ale pošlu Ti je na email. Možná by Ti to dost pomohlo urychlit práci se skenováním těch zašlých dokumentů. Ozvi se.
Vašek
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu
bcoufal



Založen: Dec 14, 2011
Příspěvky: 26
Bydliště: okres Jindřichův Hradec

PříspěvekZaslal: út únor 12 2019, 14:46    Předmět: Citovat

Zdravím. Dostalo se mi do ruky několik těchto tranzistorů. Jsou balený po dvojici. Nepodařilo se mi však nikde zjistit jakýkoliv údaj o nich. Fotka je staršího data, snad bude stačit. Dokázal by je někdo identifikovat a zjistit katalogové údaje? Snad to patří sem, nechce se mi kvůli tomu zakládat nové téma. Díky, Bohouš


N001 - NES 11465917 9632 á2ks.jpg
 Komentář:
 Velikost:  72.33 kB
 Zobrazeno:  116 krát

N001 - NES 11465917 9632 á2ks.jpg



N001 - NES 11465917 9632 á2ks b.jpg
 Komentář:
 Velikost:  64.03 kB
 Zobrazeno:  109 krát

N001 - NES 11465917 9632 á2ks b.jpg


Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu Odeslat e-mail
sinclair



Založen: Feb 02, 2005
Příspěvky: 9923
Bydliště: Luhačovice

PříspěvekZaslal: po únor 25 2019, 21:40    Předmět: Citovat

Dneska jsem se definitivně ujistil, že 10261 i 10262 jsou průmyslové verze 2N3055.
Vzal jsem "průměrnou" 2N3055 od Motoroly stejně zapouzdřenou, pečlivě změřil průběh bety při proudech už od 100mA až do 15A /po 0,5A, no strašná práce/, nakreslil si závislost Ic/h21e a pak jsem udělal totéž postupně u tří kusů od každého toho "průmyslového" typu.
K tomu jsem přidal ještě /jen zhruba, po 20 ohmech/ závislost velikosti Rbe na Uceo v rozsahu 20-100 ohmů.
Vyšlo mi, že typ 10261 je poněkud "rovnoměrnější" verze 2N3055.
Totéž u 10262 ale s tím, že ten má /u 3 měřených kusů/ mnohem menší pokles bety u opravdu velkých proudů /nad 10A/ a pochopitelně ji má i vyšší u středních proudů od 3A do 5A.

Ty ostatní typy, co začínají dvojčíslím 20 ale fakt nevím, s čím budu srovnávat. Už "zasyrova" mají Uceo /bez Rbe/ okolo 120-150V a betu při 5A ještě okolo 100.
Co se tak ještě nejvíc používalo jako "průmyslový" NPN výkoňák s takovým závěrem? 2N3773? Nějaké MJčko? Třeba první MJ15003 či MJ15015?

Dále pak jsem zjistil, že u KU611-KU612 je to přesně opačně, než jsem si doposud sám myslel.
Tedy, že KU612 jsou jakýmsi výběrem z výroby základního typu KU611.
Je to přesně opačně - KU611 jsou doslova tříděným odpadem z výroby KU612.
Mezi velkým množstvím KU611 jsem našel i dost kusů, které se mezi KU612 vůbec nevyskytují.
Třeba několik nepoužitých KU611 s betou 23-25 při Ic=1A, to je jednak tranzistor zcela na hovno a druhak takovýto odpad mezi hromadou nových i použitých KU612 skutečně nebyl.
Tam u velkého množství kusů nikdy při 1A beta nespadla pod 50, opravdu ani v jednom případě.
Někdy šlo o nepoužité, ale hodně staré kusy - ještě bez označení výrobní série - ty byly mimochodem jedny z nejlepších, co se bety, závěru i Uce sat týče.
Člověk se má furt co učit...

Třeba musím zjistit, proč televizní moduly Z s obvodem A2030V, použity jen jako koncové stupně, samostatně hrají poměrně slušně, zatímco zapojeny do můstku, s odpojenými výstupními elyty /rozdíl výstupního ss ofsetu obou modulů do 100mV, to se ještě dá snést/, napájeny bezpečným napětím 36V, hrající do 8Ω beden hrají doslova jako z prdele.
Signál pro druhý modul jsem prozatím invertoval provizorním sledovačem s KC509 a druhému modulu /aby měly oba při 1kHz zcela shodný zisk/ jsem předřadil 22k trimr a došteloval při 1kHz na stejné Uvýst.
Hraje to v klidu, nic nekmitá, je to na tu drátařinu až přehnaně stabilní, výkonu to dává do 8R teda až moc, přes 45W pro k=1% /zdroj 35V je totiž dobře stabilizovaný/, ale ten zvuk...
Jako když přes bedny hodíte Larisu.
Přitom po rozpojení můstku každý modul samostatně hraje i přes elektrolyt, no řekněme slušně.
Projel jsem celý můstek generátorem, první pokles až někde na 40kHz, ale v akustickém pásmu ne.
Zítra zkusím druhý modul budit ala Vráble. Tedy z výstupu prvního modulu do invertujícího vstupu druhého, co se bude dít.

Totéž chci zkusit, jen tak pro zajímavost, s lehce vyšlechtěnými, tranzistorovými Z moduly z Dukly - verze s GD608/618. Budicí KC148 je nahrazena KF508 a je zvětšen proud budičem, aby byly i horší koncáky vždy vybuzeny spolehlivě naplno.
Napájet je chci stab. napětím 18-20V - uvidíme, co si nechají GD608/618 líbit a zda už nebude ujíždět klidový proud, co tam hlídá jen mizerný termistor. Už takhle, když jsem upravoval budič /termistor je součástí jeho kolektorového odporu/ vzrostl kliďák z 9mA na 17mA, tak snad se to nebude už drápat výš.
U toho tranzistorového modulu invertující vstup jaksi není "volně přístupný" Very Happy, tak budu muset přes ten invertor.
Zajímá mě na tom nejvíc výsledný zvuk Ge tranzistorů s Ft=1MHz. Zda bude vůbec rozeznatelný od podobně výkonných i rychlých Si tranzistorů Very Happy
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu Odeslat e-mail
danhard



Založen: Mar 05, 2007
Příspěvky: 6069
Bydliště: Jesenice u Prahy

PříspěvekZaslal: út únor 26 2019, 9:39    Předmět: Citovat

Mám tu cca 200ks KU612, zesílení při 1A 25-70, pod 50 jich je tak polovina.
Serie XD9321 už s malým chipem.
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu Odeslat e-mail
rudolf02



Založen: Sep 05, 2012
Příspěvky: 498
Bydliště: ústeckoorlicko

PříspěvekZaslal: út únor 26 2019, 19:44    Předmět: Citovat

Leošu, já nevím, ale těch GD508/518 je škoda. To lze tak s GD507/517, ty by to napětí mohly vydržet. NAvíc 08/18 má solidní zesílení oproti 07/17, takže nechceš to zkusit s s 07/17?
GC510/520 dávaly až 2,5W trvale, GD by mohly podržet 4W trvale, výš bych nešel. Leda tak s kvazi OC27, tam to vidím na cca 15W trvale.
Hlavně doporučuju předimenzovat chladič. A termistory na pouzdro, ale to ty dobře už víš.
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu
danhard



Založen: Mar 05, 2007
Příspěvky: 6069
Bydliště: Jesenice u Prahy

PříspěvekZaslal: út únor 26 2019, 19:49    Předmět: Citovat

Nějak se Ti ta čísla popletla.
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu Odeslat e-mail
rudolf02



Založen: Sep 05, 2012
Příspěvky: 498
Bydliště: ústeckoorlicko

PříspěvekZaslal: st únor 27 2019, 16:27    Předmět: Citovat

No, dík za opravu. GD608, 607, 618, 617.
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu
sinclair



Založen: Feb 02, 2005
Příspěvky: 9923
Bydliště: Luhačovice

PříspěvekZaslal: st únor 27 2019, 19:53    Předmět: Citovat

No díky za všechny názory, vážně.
Budu činit tyhle pokusy s ohledem na fakt, že ty GD608/618 nemusím shánět. Dosud skladuju necelých 100 továrních párů GD608/618 v orig balení s lepicí páskou Tungsramu a vůbec nikdo je nechce - nač taky, že.
Lákají mě podobný pokusy.
Tady se to všecko bude muset odehrávat se stabilizovaným zdrojem napájení /aby nemohlo bez buzení lítat výš a prorážet konce/.
Zaprvý chci zkusit, co teda snesou napěťově, jestli je těch psaných Ucbo 20V pravda /protože měřák říká něco jiného, zvlášť u GD618/ a taky chci zkusit, kolik z toho půjde při rovných 20V, můstku a do 8R dostat.
Na 4R a můstek tyhle tranzistory už nestačí proudově.

Budu to ale zkoušet v zapojení ze "stavebnic" od Svobody, ten 10W modul pro GDčka se mi zdá velmi dobrej.
Dvojčinný budič by byl luxus, ale GC510/520, co snesou víc, nejsou už k sehnání i bez kostky. Všichni mají jen GC511/521, já taky..

Mimochodem - co si myslíte o sestavách Zenerek do jednoduchých stab. zdrojů?
Do jednoho, opravdu dobře prověřeného zapojení pro 20-24V výstup zapotřebí reference okolo 12V.
Kvůli kompenzaci teplotní závislosti /ať to radši klesá/ dát do reference třeba jednu KZ140 a zbytek dvě KZ141?
I katalog ukazuje, že Zenerky až po napětí asi 5V mají teplotní závislost buď nulovou, nebo zápornou. Kdežto takové 6V8 či 7V5 už jednoznačně kladnou.
Teslácká KZ140 leze dolů i na multimetru, když ji podržíte v ruce.
Svého času, když to šlo, tak jsem ultralevně nakoupil úplně celé řady malých KZ241, KZ260 i 261 a mám jich až do konce života.
Zrovnatak ty KZ140 a KZ141.



Z modul Dukla puvodni.jpg
 Komentář:
 Velikost:  176.67 kB
 Zobrazeno:  126 krát

Z modul Dukla puvodni.jpg



Z modul Dukla upraveny.jpg
 Komentář:
 Velikost:  202.6 kB
 Zobrazeno:  173 krát

Z modul Dukla upraveny.jpg



stab zdroj 16-20V-5A.jpg
 Komentář:
"Zatím" už pár roků je to jen nadrátovaný na chladiči. T1=podměrečný KD501,co vzdor všemu ustojí i zkrat do doby, než po dílně přistanou úlomky roztrženého švába a než se přetaví pojistka.T2=KU611,zbytek odněkud vyletované KC147.
 Velikost:  207.65 kB
 Zobrazeno:  128 krát

stab zdroj 16-20V-5A.jpg


Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu Odeslat e-mail
sinclair



Založen: Feb 02, 2005
Příspěvky: 9923
Bydliště: Luhačovice

PříspěvekZaslal: st únor 27 2019, 20:44    Předmět: Citovat

Ještě jsem se chtěl zeptat na dvě, pro mě docela zásadní věci okolo polovodičů :

1./ Jakým přesně způsobem měříte napětí Uceo, případně napětí Ucer, které tranzistor ještě má bezpečně a dlouhodobě vydržet? Myslím jakýkoli tranzistor, nejen výkoňák.

2./ Jak přesně měříte či testujete šum nf tranzistorů, pokud ty stupně a obvody, kam je chcete dát, bezpečně nemají šumět?
Prostě použijete "papírově" nš tranzistor, třeba BC550/560 a zkoušíte, anebo na to každej máte nějakej jinej fígl?

Kolega-kamarád má na tento účel oblíbený spínací tranzistory. Tvrdí, že obecně spínací šumí o dost míň, než ty moje pracně vybíraný, pracně sháněný starý, poctivý originální BC.
No ale fakt je, že ty nejlepší analogový pulty od AllenHeath a první, ještě poctivý Behringery měly na vstupech symetrické komplementární dvojice 2N4401/2N4403. které se už skoro nedají nikde koupit.
Teda dají, ale od pajcířů ala CDIL a podobných, od slušný firmy je nikde pohromadě nekoupíte.
Viděl, ale hlavně slyšel jsem u kamaráda dost složitých nf modulů /naposled to byl pětipásmový tranzistorový korektor, prý podle ing.Belzy, ale já to od něj nikde neviděl...?
Prostě syntetický indukčnosti a něco málo okolo, všecko s tranzistory, ani jeden OZ.
Bylo to úplně celý osazený KSY62B ještě s tím starým, tučným značením, kapkou oranžový barvy nahoře a prý nijak vybíraný. V tom zbytku okolo byly 4401 se stříbřitě modrým čelem.
V dalších věcech má nacpaný ty starý 2N4401/2N4403 a nešumí mu to taky. To by jednoho nasralo...opravdu to nešumělo, ani když se zvedlo 12kHz úplně nahoru.
Krom toho KSY62B mají papírově myslím jen 15V a on do toho pere 30V..

Jak teda nízkošumové tranzistory vybíráte Vy?

Moc dík za postřehy.
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu Odeslat e-mail
Cust



Založen: Jan 17, 2007
Příspěvky: 6194
Bydliště: Husinec-Řež

PříspěvekZaslal: st únor 27 2019, 22:54    Předmět: Citovat

já nevybírám, zkoupil jsem větší množství BF862, když jsem zjistil, že výroba byla ukončena
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu Odeslat e-mail
danhard



Založen: Mar 05, 2007
Příspěvky: 6069
Bydliště: Jesenice u Prahy

PříspěvekZaslal: čt únor 28 2019, 0:25    Předmět: Citovat

Podobnost čistě náhodná Smile
https://www.onsemi.com/pub/Collateral/2N4403-D.pdf
https://www.onsemi.com/pub/Collateral/PZT2907A-D.PDF
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu Odeslat e-mail
sinclair



Založen: Feb 02, 2005
Příspěvky: 9923
Bydliště: Luhačovice

PříspěvekZaslal: čt únor 28 2019, 9:59    Předmět: Citovat

A v čem si mají být ty dva spínací tranzistory podobný?
Zkusil jsem kdysi několik PN2907A Fairchild a to je úplně o ničem.

A BF862 je použitelný jako nízkošumový tranzistor pro nf?

Horší je to, že se nějakou normální cestou, normálním množství a od normálního výrobce ty 4401/4403 nedají nikde koupit. Zásadně jen od pochybných výrobců, nebo úplně noname a pochybných vlastností.
Který z výrobců/dodavatelů používá zkratku YYE?

Zatím to řeším tak, že kupuju 2N3904/2N3906 od ONS, který jsou s nima co do šumu srovnatelný. Přitom jde o 250MHz počítačový univerzály, kterých si nikdo a v ničem moc nevšímá. Mají dokonce stanovenej horní limit šumu.
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu Odeslat e-mail
Cust



Založen: Jan 17, 2007
Příspěvky: 6194
Bydliště: Husinec-Řež

PříspěvekZaslal: čt únor 28 2019, 10:08    Předmět: Citovat

sinclair: v nf jsem ještě nezkoušel, sorry za OT
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu Odeslat e-mail
danhard



Založen: Mar 05, 2007
Příspěvky: 6069
Bydliště: Jesenice u Prahy

PříspěvekZaslal: čt únor 28 2019, 10:31    Předmět: Citovat

sinclair napsal(a):
A v čem si mají být ty dva spínací tranzistory podobný?

a) jsou to univerzální tranzistory
b) mají identický katalogový údaje

A Diotec není až tak podřadná firma, takže nechápu proč by tam cpali jiný chipy, než jsou v 2N2222A a 2N2907A.
https://www.tme.eu/cz/details/2n4401-dio/tranzistory-npn-tht/diotec-semiconductor/2n4401/
https://www.tme.eu/cz/details/2n4403-dio/tranzistory-pnp-tht/diotec-semiconductor/2n4403/

Takže na nějaké rozlišení potřebuješ nejen výrobce, ale taky datecode serie, teď tam bezpochyby cpou jen omezenej sortiment chipů, obdobných vlastností.
V katalogu procesů od NS z r. 71 je to jeden stejnej generační proces, chip.
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu Odeslat e-mail
Zobrazit příspěvky z předchozích:   
Přidat nové téma   Zaslat odpověď       Obsah fóra Diskuzní fórum Elektro Bastlírny -> Součástky Časy uváděny v GMT + 1 hodina
Jdi na stránku Předchozí  1, 2, 3, 4, 5, 6, 7  Další
Strana 3 z 7

 
Přejdi na:  
Nemůžete odesílat nové téma do tohoto fóra.
Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru.
Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru.
Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru.
Nemůžete hlasovat v tomto fóru.
Nemůžete připojovat soubory k příspěvkům
Můžete stahovat a prohlížet přiložené soubory

Powered by phpBB © 2001, 2005 phpBB Group
Forums ©
Nuke - Elektro Bastlirna

Informace na portálu Elektro bastlírny jsou prezentovány za účelem vzdělání čtenářů a rozšíření zájmu o elektroniku. Autoři článků na serveru neberou žádnou zodpovědnost za škody vzniklé těmito zapojeními. Rovněž neberou žádnou odpovědnost za případnou újmu na zdraví vzniklou úrazem elektrickým proudem. Autoři a správci těchto stránek nepřejímají záruku za správnost zveřejněných materiálů. Předkládané informace a zapojení jsou zveřejněny bez ohledu na případné patenty třetích osob. Nároky na odškodnění na základě změn, chyb nebo vynechání jsou zásadně vyloučeny. Všechny registrované nebo jiné obchodní známky zde použité jsou majetkem jejich vlastníků. Uvedením nejsou zpochybněna z toho vyplývající vlastnická práva. Použití konstrukcí v rozporu se zákonem je přísně zakázáno. Vzhledem k tomu, že původ předkládaných materiálů nelze žádným způsobem dohledat, nelze je použít pro komerční účely! Tento nekomerční server nemá z uvedených zapojení či konstrukcí žádný zisk. Nezodpovídáme za pravost předkládaných materiálů třetími osobami a jejich původ. V případě, že zjistíte porušení autorského práva či jiné nesrovnalosti, kontaktujte administrátory na diskuzním fóru EB.


PHP-Nuke Copyright © 2005 by Francisco Burzi. This is free software, and you may redistribute it under the GPL. PHP-Nuke comes with absolutely no warranty, for details, see the license.
Čas potřebný ke zpracování stránky 0.19 sekund