Zákaznické značení výkon. tranzistorů

[sinclair]

Zdravím,
teď bych, jdouce z Audiotechniky, poprosil o radu zase já.
Jsem celkem zvědav, jak tohle dopadne.

Existuje krabice od bot, plná nikdy nepoužitých výkonových tranzistorů renomovaných, převážně amerických firem /Motorola, RCA, GE, Semelab, Delco a pár málo dalších/.
Bohužel jsou značený jen "zákaznicky", tj. pouze číselně, max. s nějakým písmenem na začátku, nikdy ne na konci.

Existují nějaké tabulky či materiály, podle kterých se dá zjistit, co je uvnitř?

Např. pod výrobkem Motoroly a číslem 10261 se podle měření pravděpodobně skrývá dobrá průmyslová verze 2N3055. Jsou tam ale i 10262 až 11265, o kterých nevím vůbec nic.
Tranzistory RCA zase mají např. T4542 a nic víc, jde zjistit pouze vodivost.
Všechno jsou to u Motoroly velmi robustní pouzdra, často je to podobné provedení, jako u KD503, tedy buď Cu anebo Al patka a plochý hliníkový klobouk, ale některé ty RCA i Motoroly jsou ještě robustnější a mají naprosto rozdílnou sadu čísel, která začínají zpravidla písmenem T, nebo D.
Ví prosím někdo, kde údaje těchto zákaznických speciálů dohledat?
Díky.

[termit256]

Kamos navrhuje svetla v automotive, rikal ze oni si i jednu a tu samou soucastku nechavaji znacit ruznymi kody pro ruzne ucely, odberatele apod.

[rnbw]

Ak to nie je na webe, tak to uz nedohlada asi nikto ani u vyrobcu (po 30 rokoch, ci ake je to stare).

[rnbw]

Ak to nie je na webe, tak to uz nedohlada asi nikto ani u vyrobcu (po 30 rokoch, ci ake je to stare).

[sinclair]

Takže zase nepostatný kecy.
Tu 10261 i 10265 jsem dohledal přes katalog ECG a přes ten zpětně do katalogu NTE.
Jsem přesvědčenej, že pokud existují ve starších katalozích Motoroly typy SJE i jinak značené /rovněž zákaznické/, tak někde bude existovat i tohle značení, nejen od Motoroly, ale svého času největšího výrobce v USA, od firmy RCA a možná i Texasu. Ti ale výkonovou elektroniku moc nedělali.

Myslel jsem, že lidi, kteří tady běžně radí s náhradami a identifikací součástek nejrůznějšího druhu, nad nimiž někdy zůstává rozum stát, tak že tihle lidi mají právě tohle -identifikaci součástek- v merku.
Prostě kde a na kterých serverech to hledat a jak.

Evidentně jsem se zmýlil a zase, ostatně jako vždy v podobných případech, si budu muset pomoct sám. No co už, plané kecy mi nepomůžou.
Shrnul bych to asi takto:
Pokud nějaká firma, třeba automotive, použije v regleru otáček větráku zákaznickou součástku /ať je to třeba fet/, tak číslo té součástky /úplný znak/ má spolehlivě zaevidován jak výrobce té zákaznické součástky, tak také její odběratel. Oba z různých pohnutek.

Výrobce má to úplné kódové označení zaevidováno proto, aby při požadavku automotive firmy na opakování výroby, tu součástku dovedl spolehlivě identifikovat a hlavně spolehlivě věděl, co do má správně dovnitř zapouzdřit.
Bylo by asi smutný i průserový, kdyby tam, kam patří čip MJ15004, výrobce zapouzdřil třeba čipy MJ2955..Tož to by asi nedopadlo...

Proto si myslím, že je to "někde" naprosto dokonale podchycený.
Odběratel má zase kódové číslo té součástky jednak kvůli výrobě ND, jednak odběratel taky kvůli servisu, na kterým si mastí kapsy.

Tady na EB, je posledních několik let takovým rozšířeným zvykem /ze strany nedávno regnutých laiků/ požadovat opravdu spolehlivé rady, které vedou ke zprovoznění zařízení.
A to mnohokrát jde o mnohem hůře identifikovatelnou součástku, či rovnou zahořelou či roztrženou.

Ale zapomněl jsem na skutečnost, co mi donedávna přišla samozřejmá - že pokud potřebuje opravdu dobrou radu téměř profík, tedy radu, která k nějakému výsledku v 99% povede, tak v tomto momentu se už kvalifikovaný rady zásadně nerozdávají. Nebo alespoň ne zdarma.
To je ale fakt smutný..

Nedávno se mi po delším bádání a hotovou zprdeleklikou, povedlo objevit úplně kompletní, asi tak 60-stránkovou tabulku s kompletními číselnými kódy zákaznických polovodičů, které při výrobě finálních výrobků používá známá firma Peavey. Většina z nich začíná trojčíslím 704.
U každé ze součástek je i připsán ve vedlejším sloupci "civilní ekvivalent" a také v dalším sloupci to, jak se liší zákaznická součástka od civilní - no fakt výborná pomůcka, zvlášť pro servis Peavey Tak se např. dovíte, že pod číslem 70484140 se "skrývá" úplně standardní MJ15003.
Byla to ± velká náhoda, šel jsem oklikami přes asi tři servery, ale povedlo se a to je hlavní.

Vůbec nic by mi nebránilo, celou tu tabulku dát na svoje úložiště a sem dát odkaz na její stažení.
Ale proč bych to dělal, když mně samému nikdo totéž neoplatí stejnou mincí?

[weed_smoker]

Jednou jsem něco podobnýho řešil a našla se asi polovina,zrovna jsem to pak popsal fixem šířky 1mm na klobouk pod ten custom přetisk.

[danhard]

[termit256]

Tak se s tou tabulkou udav

Ja ti psal jak to chodi v automotive. Ty soucastky nejsou uplne standartni vyrobky, mivaji sirsi teplotni rozsah, jinou povrchovou upravu vyvodu, lepsi pouzdreni s ohledem na pronikani vlhkosti apod. Proste to neni prima nahrada, i kdyz ty chipy vychazi z nejakych standartnich soucastek a i prototypy se s bezne znacenymi polovodici navrhuji (par jich mam doma). Ale do vyroby jdou uz soucastky s upravenymi specifikacemi. Vyrobce pak soucastky seka pod zakaznickym oznacenim podle tech specifikaci a ne podle nejakych prevodnich tabulek jak se ty domnivas.

Netusim jestli maji vyrobci ve smlouve zakazano k temto zakaznickym soucastkam zverejnovat technicke udaje, nebo to jen nedelaji proto ze je to zbytecna prace navic, ale v kazdem pripade pri navrhu se to nijak zvlast neutajuje, tedy krome obecnych frazi v prac. smlouve. Problem ale je, ze se ani nijak centralne neeviduje co vlastne bylo kde pouzito v puvodnim designu.

Znaceni si urcuje odberatel podle nejakych svych potreb a tak se muze lehce stat, ze pod stejnym oznacenim se mohou vyskytovat ruzne soucastky, ale i opacne. Proto zadne "prevodni tabulky" nemaji valny smysl a ani vetsinou neexistuji.

Pokud znas zdroj tech tranzistoru, popatrej u nich, ale vyrobce je bude mit s pravdepodobnosti hranicici s jistotou vedene pod nejakym svym internim kodem a ne pod tim co vylaseroval na pouzdro. Vubec bych se nedivil, kdyby provadeni tech popisku slo jen stylem objednavka -> laser a dal se o tom nikde zadna evidence nevedla.

Nejake opravy se delaji vymenou celeho bloku, jednotlive soucastky se nemeni.

Uz to chapes? Ze chces neco co nejspis vubec neexistuje?

[stefan31]

Tu: http://matthieu.benoit.free.fr/cross/competitive/Peavey_Transistor_Cross.pdf

je tiež nejaké info .... to číslo 704xxxxx sa uvádza aj ako MPN - továrenské číslo dielu.....

Stefan31

[weed_smoker]

Taky jsou na to dobrý polský autoservisácký fóra.Odhalil jsem tak přeznačený TDA7375 z rádia FORDu Explorer a zachránilo je to před košem.

BTW.Mě zas přijde malinko divný že z celýho fóra nikdo nechce 10-15m daťáků 10x0.35 a 20x0.35(laněný v PVC),jinak by se se mnou určitě někdo šábnul,když nepotřebuju celý 30m náviny a RS neodmotává

[Kvicala_r]

Jen potvrdím slova Termita. Sháněl sem, co se skrývá za nedostupným značením jedné "tupé zenerky". Odpovědí bylo, že je to zákaznické značení, které si vyžádala naše (kdysi bývalá) mateřská společnost. Prý ani Onsemi samotné neví, v čem je proti "sériové" jiná. Prý si mám datasheet vyžádat od bývalých kolegů.
Oni ji sice stále asi vyrábí, ale protože se naše firma nyní jmenuje jinak, nejsou oprávnění nám ji prodat.
No po těch letech sem to vzdal a dle schematu ověřoval, co tam mohlo být tak zvláštního. V tomto případě naštěstí nic.

Technická cesta je měřit a měřit (někdy nezbytně i statistiku parametrů), jenže třeba materiál bondů, package atd stejně doma nikdo se sebelepšími měřáky neověří..

Závěr - někdy ten bordel na obou stranách znemožní dohledat, co za zákaznickým číslem je úplně. Jindy jen souhrou náhod (a nebo protože si to někdo neoprávněně osvojil) se takové tabulky dostávají na veřejnost. Typickým příkladem budiž značení VW konektorů mnohdy dělaných paralelně TE jako standard, ale převodní tabulky má kompletně jen VW.

[sinclair]

A takhle je to tady se vším.
Pokud přijde nějaký, včera regnutý sopel a potřebuje poradit s vypáleným odporem, přiloží mizernou fotku, tak se seběhne celá smečka profesionálních radičů a radí laikovi, kde koupit novej odpor, shánějí mu dokumentace a ještě dedukují, co všecko odchodem odporu mohlo odejít.

Neděje se ovšem tak, pokud potřebuje úplně obyčejnou radu sinclair.
Ať už se to týká skleněné ručky panelového budíku MP120 /kde profesionální radiči až po celé jedné straně konečně pochopili, že tu ručku nechci vyrábět, ale přehodit z jinýho budíku celou za tu uraženou.../.
Anebo, co se týká rady či tipu, u koho či kde si nechat opravit analogový měřáky "multimetry", co podle mě ještě pořád mají nemalou užitnou hodnotu. Už proto, že oba jsou přehledný, jeden umí skvěle měřit trandy i diody a druhej má kromě 50k/V schopnost velmi přesně měřit kondíky a být zapojenej v obvodu třemi dráty, zároveň jako ampérmetr i voltmetr, páč má společnej plus. K tomu sada s proudovým trafem, ss bočníkem, vn sondou atd.
VŮBEC nepochybuju o tom, že některý starší z Vás, ještě furt měří analogem a další z Vás si nějakej podobnej měřák někde nechávala opravit, pokavad na to s ohledem na háklivost situace nestačili.

Ale nikdo ani špit, ani hovno, protože zrovna potřebuje poradit jinak zřejmě přemoudřelej sinclair.
Je mi z toho fakt na blití, z těch rozdílů, ne z toho, že na mě každej sere.

Anebo zrovna teď s těmi trandy. Jsem přesvědčenej, že s ohledem na velikost internetu něco takového po kouscích jistě existuje. Ne zrovna sáhodlouhý tabulky přímo od výrobce, ale třeba určitý skupiny polovodičů. U starý Motoroly jsem našel i varianty SJ a SJE, co se normálně v katalozích neuváděly, páč jde o speciály, šlechtěný na jednu či málo víc konkrétních vlastností.

Jenže jakmile se rada týká sinclaira, jde veškerá ochota stranou. Všichni, včetně profesionálních radičů mají v pyči, normálně a bez blbých keců poradit nějakýmu votravovi, co ausgerechnet píše votravně dlouhý posty, co se pak musí votravně dlouho číst, aby se jeden něco přiučil..

Zase si budu muset pomoct sám, ačkoliv hledání na netu nejsem zdaleka tak zdatnej, jako někteří profesionálové.
Rád Vám všem potom nezištně prozradím, proč je obyčejnej MJE15030 označenej jako 20771.
A možná už to s tou nezištností nebude tak horký, protože vždycky, když si tohle všecko uvědomím, tak ztrácím chuť cokoliv skenovat atd.
Dokument z roku 1947, ještě od fy E. Fusek a k němu další dva dokumenty, týkající se úspěšných náhrad dosluhujících a nesehnatelných elektronek, bude asi to poslední.
Celkově mě tahle mizerná situace, ta změna v chování a přístupu lidí, co se udála během několika málo let, pěkně sere.

[termit256]

Misto psani tech litanii by sis mel precist co ti ostatni pisi.
Kdyz to zkratim, zadne tabulky vetsinou neexistuji.
Ty chces neco co neexistuje a ses ukrivdenej ze ti to nikdo neposlal
Co dodat...

[Kvicala_r]

Leoši rozhodně to není o tom, že by zrovna obě někdo nechtěl poradit - ale ruku na srdce - Ty se neptáš na ptákoviny jako kdejaký "sopel". Ty se ptáš na dost specifické věci, protože ty jednoduché si už za pomocí zkušeností vyřešíš sám.
Nevíme, ani pořádně co hledáš a čekáš, že to někdo bude z dlouhé chvíle hledat za Tebe? Kdyby to byl jeden konkrétní kus, tak možná někdo tu snahu vyvine. Pro více kusů si to asi každý rozmyslí, protože s časem tady (ti šikovnější určitě) zápasí všichni a Ti "soplové", co se sem přijdou jen jednou za čas zeptat a pak ani neodpoví, nás všechny mají víš kde..

Já už zkušenost s píděním po takových komponentech mám a nepomohl mi ani siliconexpert, kde je celkem zajímavá studnice DS a PCN za tučnou roční sazbu (proto sem tu službu taky po roce vzdal..). Neber to jako kopání do ležících, je to prostě konstatování faktu

[Bernard]

Možná v tom "zákaznickém" označování nebude žádný tajemný záměr, ale obyčejný (a nám vzdálený) systém práce. Měl jsem kdysi příležitost podrobně se seznámit s dokumentací jednoho amerického elektronického výrobku, a tam všechny součástky, podsestavy a díly byly označovány interními identifikačními kódy. Všechny tuším začínaly na 102..... , a v rozpisce bylo např.:
102123456789: CMOS 4x 2-input NAND 4011 ........

K tomu se vedla tzv. knihovna křížových referencí, ve které se pro každý interní kód uváděl jeden nebo více typových označení výrobců, které byly pro danou pozici akceptovatelné. Tím se umožnilo, aby zásobovači měli volnější ruce při shánění materiálu na tom proměnném kapitalistickém trhu, a přitom zachovávat konstrukční dokumentaci bez změn. Nakoupené součástky se logicky skladovaly podle těch interních kódů. A možná si je někde nechali dodávat rovnou pod tím svojím interním označením, nebyl to však systém na trápení servisáků, jenom normální styl práce.

[Bernard]

Možná v tom "zákaznickém" označování nebude žádný tajemný záměr, ale obyčejný (a nám vzdálený) systém práce. Měl jsem kdysi příležitost podrobně se seznámit s dokumentací jednoho amerického elektronického výrobku, a tam všechny součástky, podsestavy a díly byly označovány interními identifikačními kódy. Všechny tuším začínaly na 102..... , a v rozpisce bylo např.:
102123456789: CMOS 4x 2-input NAND 4011 ........

K tomu se vedla tzv. knihovna křížových referencí, ve které se pro každý interní kód uváděl jeden nebo více typových označení výrobců, které byly pro danou pozici akceptovatelné. Tím se umožnilo, aby zásobovači měli volnější ruce při shánění materiálu na tom proměnném kapitalistickém trhu, a přitom zachovávat konstrukční dokumentaci bez změn. Nakoupené součástky se logicky skladovaly podle těch interních kódů. A možná si je někde nechali dodávat rovnou pod tím svojím interním označením, nebyl to však systém na trápení servisáků, jenom normální styl práce.

[sinclair]

Přidám pár fotek, třeba někdo něco pozná..
Podle mého skromného laického názoru, jestliže to vyrábí Motorola po hodně dlouhou dobu /několik druhů pouzder/ a v poměrně moderním, dodnes používaném to vyráběli talijáni SGS, než se proměnili v STM, tak to bude něco hodně používaného a to dlouho.
Další zajímavostí je, že všechna "čísla" včetně těch UFO jsou výhradně NPN, PNP typ mezi nimi žádný není.
Např. 10261 a 10262 se od sebe liší jen nepatrně. Oba číselné typy mají naprosto skvělé parametry a bez rozdílu výrobce či rozdílu provedení/stáří jsou ty parametry i velmi rovnoměrné.
Skoro to až vypadá, jakoby všecky prošly nějakým stabilizačním procesem. Běžně to podle ing. Stacha bývá podle požadavků odběratele 200-300h plné zátěže DC napětím/proudem a na hranici SOA, stanovené pro daný typ a s dokonalým vodním chlazením.
Během tohoto "záběhu" /mj. jej prováděli i v Tesle-na součástkách, co mají jako třetí písmeno v označení typu Y, X a Z/, má docházet k poruchám, později skutečně odhalených nespolehlivých kusů /je to prý tzv. období časných poruch a spadá právě do těch asi 150-200h/, má dojít ke stabilizaci-normalizaci všech ostatních parametrů.
Pod tím si máme prý vysvětlit, že základní parametry, jako jsou Uceo, Ucbo, Ucer, Uces, h21e, Ft, vnitřní tepelný odpor a další parametry už se dále s dobou provozu až 50.000h vůbec nemění.
Pokud jsou takto stabilizované kusy provozovány v rámci původního zadání odběratele výrobci, pak pak má být jejich spolehlivost běžně, tedy laicky procentuálně vyjádřena na tři desetinná místa a údajem 99,999%.
Výrobci polovodičů na toto vyjádření činitele spolehlivosti mají nějaké jiné označení.
Podle všech, mně dostupných měření i jejich chování /např. s Rbe a bez něj/ připomínají hodně dobrou 2N3055, nebo spíš něco mezi 2N3055 a 2N3773. 2N3055 by musela být ale opravdu hodně dobrá - neboť betu pořád okolo 40 při proudu 10A už žádný, kýmkoli vyrobený 2N3055 nemívá. Dokonce ani KD3055 a ten je proti originálu vylepšený ažaž.
Nejzajímavější jsou pro mě právě ty 10261, 10262 a ty Motoroly A13, neboť jich mám největší množství. Je na nich vidět, že některé byly už namontované. Na mnoha jiných kusech ale stopy po šroubech vůbec nejsou a ani jeden kus/typ nemá pájené vývody báze/emitoru, jako by byly vsazeny v nějakých paticích, nebo co.