Tyto KFY jsou poměrně zatížené, na dotek mají být výrazně teplé, ale do asi 60°C.
Na výstupu jsou 4 elyty spojené paralelně (2G), v následujícím AZS 218 jich bylo 7 (3,5G). Nicméně i s těmi 4 zesilovač "basuje". (Tedy ten kamarádův, svého "shniláka" jsem neměl zatím čas renovovat). Někde máš patrně chybu, už na předchozí straně jsem ti psal, abys vyčistil potenciometry, sám tvrdíš, že jsou "děs". A celkově zesilovač zrenovoval, pokud jej chceš používat.
Založen: May 15, 2005 Příspěvky: 751 Bydliště: U Ostravy
Zaslal: ne prosinec 30 2018, 13:44 Předmět:
Ten zesilovač nepotřebuje žádné "přidání basů". Pokud je v pořádku, tak hraje velmi solidně a nedostatky je třeba hledat jinde.
Jelikož to jsou dnes již historické stroje s věkem přes 40 let, tak je nutno skutečně prověřit všechny elyty menších hodnot. Často tím odhalíme třeba zrovna ty nedostatky v přenosu nižších kmitočtů. Vyšší hodnoty bývají i po těch letech většinou ještě použitelné. Hlavní elyt 5G je velmi poruchový - ten (pokud je původní) měním preventivně vždy.
Pokud se silně hřeje chladič některého kanálu, je nutno nastavit velmi opatrně klidový proud. Maličké pootočení trimrem má velký vliv na jeho hodnotu, tak je třeba opatrnosti, abychom si nepřivodili ještě navíc nutnost výměny koncových tranzistorů.
Když byla výše řeč o naměřených napěťových hodnotách, tak snad není třeba připomínat, že vzhledem k dnešnímu napětí v síti již nenaměříme deklarovaných 39V ze serv. dok., ale vždy tam bývá přes 40V a tudíž i ostatní napětí jsou úměrně vyšší.
Založen: Feb 02, 2005 Příspěvky: 9923 Bydliště: Luhačovice
Zaslal: ne prosinec 30 2018, 21:04 Předmět:
Před jakýmikoliv zásahy do koncového stupně si vyměň odpory R69=68Ω za hodnotu 33Ω. Udělej to v obou kanálech a zároveň preventivně vyměň pertinaxové trimry na místech R70=220Ω za keramické trimry TP060 či TP015 s hodnotou 100 až 150Ω.
Klidový proud se pak bude mnohem lépe nastavovat a co hlavně - zabrání se tím "přetažení" klidového proudu až na hodnoty, kdy dojde k průrazu budicích i koncových tranzistorů.
KD602 sice vydrží opravdu hodně /až se lidi, třeba jako já, diví/, ale všechno taky ne.
Pozor na odpojování stínění vstupů desky koncových zesilovačů.
Po jednom z nich /myslím, že do levého kanálu/ je přivedena zem pro obě vstupní části koncových stupňů, je vedena po stínění jednoho ze stíněných kabelů od přední desky předzesilovače. Na desce předzesilovače je na levé straně u vývodních nýtů ke spojeným stíněním přiložen i obvykle zelený tenký drát, který přivádí zem od zdroje.
Pokud se stínění na straně předzesilovače či koncových stupňů za chodu odpojí, oba koncové stupně se dost divoce rozkmitají.
Okamžitě, za velkého smradu a dýmu, shoří jako Kartágo oba odpory R50=10Ω typu TR112 v Boucherotech. To jsou ty v sérii s terylenovým svitkem C27=39n/160V.
Kupodivu to pak celé nereaguje ani na žádnou z kleteb, zaklínání, upřímné prosby, sliby dobročinnosti, dokonce ani na přítomnost certifikovaného exorcisty. A to všecko krz jeden stíněný kablík.
Současně se mezitím kouří i z několika dalších součástek /vinuté odpory aj./, zatímco jiné součástky jsou zcela záhadně studené a jiné se ještě zastudena poškodí, ani nestihnou jako Jezinky dva prstíčky ohřát.
Jako třeba T7=KFY16 na druhém stupni /VAS/. Který by měl mít betu asi 60-70 /proto je tam ostatně z výroby osazován typ KFY16 a nikoliv KFY18/ a T7 má být za chodu citelně teplý, ale prstem udržitelný, pokud je vše v pořádku a není rozvalený T6.
Pokud se na místo T7 z neznalosti věci osadí třeba KFY18, nebo dokonce něco jiného a s betou např. 150 a více, zesilovač pak spolehlivě už od nízkých výstupních napětí kmitá, přestože je jinak naprosto vše v pořádku.
Nedoporučuju na místo T7 dávat třeba i vybraný KF517 a s betou doporučovaného rozsahu. Mnohé kusy, v současnosti doprodávané KF517 totiž i s odřenýma ušima dosahují katalogové hodnoty Uceo a na tomto místě je oněch 40V opravdu málo.
O pozlacených a téměř vždy uhnilých vývodech tranzistorů KF-KFY už tu šla řeč, takže všechny případně použité kusy tohoto provedení je třeba pečlivě zkontrolovat. Vyletovat, zkontrolovat neporušenost, parametry a zpátky zaletovat. Bodové uhnití někdy není vůbec vidět a přijde se na něj až tehdy, kdy je tranzistor venku a pokusíte se nožku ohnout. Někdy se uhnití dá najít lupou i na zaletovaném tranzistoru. Je to podezřelá, černohnědá tečka, do které stačí jen drcnout a vývod je hned na dvě půlky.
Dál je dobré zkontrolovat neporušenost i připojení skleněných diod KA501 v malých plechových AL držáčcích pod šrouby koncových KD602.
Obecně kontrolovat i pájení všeho, zvlášť drátových spojů, neboť Tesla Vráble, ve které se vany zesilovačů vyráběly, je mizerným pájením vodičů i součástek úplně pověstná.
U těch vodičů je to způsobeno tím, že se ve výrobě používal dlouho a v mizerných podmínkách skladovaný, pocínovaný drát. Ten potom při běžném pájení a s tehdy používanými tavidly "nějak chytal", přičemž ta vrstvička oxidu na pocínovaném drátu se po letech projeví jako plnotučný studeňák. Zvlášť dobře je to pozorovatelné na drátech okolo průměru 0,8 a výš, které už ve výrobě nešly tak dobře prohřát.
To se pak opticky celkem dobře zapájený a cínem zalitý drát v očku elektrolytu klidně hezky protočí.
Hodně takových studeňáků bývá právě na očkách, očkách velkých elektrolytů, trafa, v dutých nýtech desek, na síťových i sluchátkových Isostatech, na konektorech DIN, ke kterým jsou připájené tvrdé dráty, ne licny.
Po jakémkoli zásahu na desce koncového stupně /po opatrném vyklápění desky, jinak to nejde/ je nezbytně potřeba, před případným najížděním síťového napájení réglem zkontrolovat, zda neupadl, či se neuvolnil některý z těch mnoha tvrdých vodičů, pájených v řadě do nýtů desky koncového stupně.
Teď chutě do práce, upřímně přeju úspěšnou opravu a vítězný pokřik. Zvlášť, pokud se to třeba povede na Nový rok.
To se tak traduje, že jak na Nový rok, tak po celý rok..
Ahoj.
Jen stručně a díky MOC za nápovědu všem. Zlepšit projev na basech bylo myšleno pevnost basů. Jo, 2 giga je asi dostatek. Mám tam teď Magnaty a ty to neutáhne. Se středobasáčkem ARN 150 to vypadá použitelně v tom smyslu, že to hraje víceméně neutrálně. Naopak, ty basy nešly zkrotit, bedny až zoufale bučely, tak jsem odpojil fyziologii hlasitosti, přidávám si jen na korekcích. Spokojenost. Rozhodně souhlasím s tím, že je třeba to trošku zrepasovat,,, spíš povinnost a úcta k tomu, že to hraje. Koupil jsem od Číňana stavebnici generátoru, osciloskop vlastním, tak do toho a podám zprávu. Teprve pak znovu rozbalím moduly s TDA,LM apod a provedu srovnání.
Co se týká toho topení součástek, mj., je tam zenerka na malinkatém chladiči, kolem spousta místa na větší. (už z principu dám) . Tak mne překvapilo, že by si konstruktéři libovali v takovém tepelném namáhání součástí. ? A na tranzistor stačí dát natěsno napružený kus kruhového plíšku, no ne?
Zprávička pro diskutujícího, co slyší jen do 7000 Hz. Ha, já taky neslyším, tak se v tom alespoň hrabu. To jako doopravdy. Naše cesta ke zvuku je mnohem složitější, ale dá se to vymyslet. Nebo koupit. Přeju hodně zdraví a chutě do bastlení v r. 2019.
Založen: Feb 02, 2005 Příspěvky: 9923 Bydliště: Luhačovice
Zaslal: po prosinec 31 2018, 23:56 Předmět:
Na Zenerku KZ714 není třeba dávat větší chladič, je třeba snížit proud, který jí teče zcela zbytečně.
Tedy zvětšit její předřadný odpor ze 100R/6W na dvojnásobek, na 220R.
Celý předzesilovač, který je z té Zenerky napájen, odebírá pouze asi 15mA.
Žádný jiný prvek v tom zesilovači dodatečné chladiče nepotřebuje.
No Padíku, já nevím, většina byla řešena výše.
K vybavení doporučuji zajícův tester ESR elektrolytů. ESR (ekvivalentní seriový odpor přepočtený ze svodu - čím je kondík horší, tím je pro určitou kapacitu odpor větší) lze s ním měřit přímo bez vypájení z obvodu.
A k opravám: potenciometry tesla třídy 2xx stačí několikrát prostříknout čistícím speciálním roztokem, pokud nepřišly o grafitový snímač na jezdci; lepší je opatrně je rozebrat a prověřit stav. U tohoto typu lze rozebrání při troše opatrnosti opakovat.
Do tranzistorů KC5xx a KF5xx si vždy cvrnknu z více stran, bez pájení.
Zemnění propájet vždy.
Někdy se vyplatí trochu prohnout plošňák, zda není někde spoj přerušený.
Při kontrole zapojím náhradní zátěž (výkonové rezistory), zesílení postupně měním od minima na maximum, ostatní potenciometry ve středních polohách a testuji zákmity na osciloskopu. Totéž s korekcemi v krajních polohách. Občas mají tendenci zakmitat při určitém zesílení.
Dík za připomínky a opravy.
Časy uváděny v GMT + 1 hodina Jdi na stránku Předchozí1, 2
Strana 2 z 2
Nemůžete odesílat nové téma do tohoto fóra. Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru. Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru. Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru. Nemůžete hlasovat v tomto fóru. Nemůžete připojovat soubory k příspěvkům Můžete stahovat a prohlížet přiložené soubory
Informace na portálu Elektro bastlírny jsou prezentovány za účelem vzdělání čtenářů a rozšíření zájmu o elektroniku. Autoři článků na serveru neberou žádnou zodpovědnost za škody vzniklé těmito zapojeními. Rovněž neberou žádnou odpovědnost za případnou újmu na zdraví vzniklou úrazem elektrickým proudem. Autoři a správci těchto stránek nepřejímají záruku za správnost zveřejněných materiálů. Předkládané informace a zapojení jsou zveřejněny bez ohledu na případné patenty třetích osob. Nároky na odškodnění na základě změn, chyb nebo vynechání jsou zásadně vyloučeny. Všechny registrované nebo jiné obchodní známky zde použité jsou majetkem jejich vlastníků. Uvedením nejsou zpochybněna z toho vyplývající vlastnická práva. Použití konstrukcí v rozporu se zákonem je přísně zakázáno. Vzhledem k tomu, že původ předkládaných materiálů nelze žádným způsobem dohledat, nelze je použít pro komerční účely! Tento nekomerční server nemá z uvedených zapojení či konstrukcí žádný zisk. Nezodpovídáme za pravost předkládaných materiálů třetími osobami a jejich původ. V případě, že zjistíte porušení autorského práva či jiné nesrovnalosti, kontaktujte administrátory na diskuzním fóru EB.