Rodina zesilovačů TW140 - diskuze

[danhard]

Když se kácí les, tak lítaj třísky.
Tady mě v tom odpadu vývoje zaujalo, že to dá 200W do 2R.
Použité 2N3055 mají betu 50/5A 35/7A a 25/10A.
Klidový odběr jedné půlky 35mA, 4x KDY76 do můstku bez kondů a poctivejch 300W, papírovejch 400W
Jenže traktorista s páječkou umí opisovat jen ze "zavedených" zapojení

Všimněte si, že mezi bází a emitorem vstupního tranzistoru, jako to mají všechny trasiwatty, není další "zázračný" odpor. Pokud to bude chtít traktorista s páječkou vysvětlit, tak není problém, udělám to s veškerou parádou a citacemi. Záleží na něm

[sinclair]

K čemu je to dobrý, Vašku?

[microlan]

Jejda qazikomplementár, a nešlo by to s PNP nahoře, jako SE?

[sinclair]

Tak hele, Ty odpade z vývoje .
Když už máš nutkání k exhibicím v podobě podobných simulací, jako je o 3 příspěvky výše a co s tématem nijak nesouvisí:
Aspoň do toho schématu vepiš reálný polovodiče, se kterýma by to eventuálně bylo schopný nějaký funkce. Nás několik zúčastněných ví, že vepsanej matriál jsou jen modely, ke kterým máš v simulaci přiřazeny vlastní parametry. Ale někdo to může vzít vážně a opravdu to osadit 2N3055 a BD135. Co by se při 60V i bez buzení stalo, taky odhadne jen celkem málo lidí.
Jak je vidět ve vedlejším vláknu o "Mercury sw1800w 2.1", tak sem nechodí jenom samý gigamozky jako Ty Vašku, pro který je všechno samozřejmost.
Zázračnej odpor tam sice chybět může, ale taky Ti tam chybí kompenzace, bez kterejch to v reálu, s reálnými polovodiči a deskou prostě fungovat nebude.
Minimálně mezi C-B Q20, možná bude třeba i něco malého u Q9/Q12, zatímco C6 se v reálu ukáže spíš jako škodlivý. Nepochybně bude pro praktickou realizaci nutně chybět Boucherot a možná i tlumivka - je zajímavý, že tohle simulátoři neví a nepotřebují
Od monitoru se to dobře exhibuje, ale zkus to prakticky provést. To už je horší a k takové exhibici je už zapotřebí nějaký úsilí, kterýho se exhibicionistům nedostává. Až uvidím funkční vzorek, vytvořený podle téhle simulace, MOŽNÁ začnu věřit, že simulace neslouží jen k exhibicím

[danhard]

Do trasiwattu může traktorista podle Jandova návodu narvat katalogovou KC507 a mít problémy a taky tam problémy jsou
V simulaci jsou to typy z knihovny, nijak neupravované a takové, které odpovídají reálnému hnoji. Parametry se s napěťovým výběrem neliší, tak jsem to tam dal takhle, aby si traktorista s páječkou myslel, jak je bystrej.
Takže se můžem dohadovat o tom, kdo je větší prase, Janda nebo já ? Myslím, že mu v tom nesahám ani po kotníky
Na rozdíl od KC507, která je na horním konci výběru s 45V, tak BD135 je s 45V na začátku řady, která jde až do 80V.
Měřil jsem třeba několik stovek BD437/438 a všechny měly přes 90V.

[sinclair]

Ano, to potvrzuju, s úplně sériovými KC507, s Uceo na dolní katalogové mezi, byly u výkonnějších TW problémy. Ty nebyly pouze u TW40 a jeho mutací do Un=50V.
KC507 na horním konci výběru mají celkem běžně 75V, jeden z 10ks i přes 80V.
Dokonce i mezi KC509 se dá najít poměrně velké množství kusů s Uceo velmi blízko lepším KC507, ale s výhodou poněkud nižšího šumu.

Jinak - Vašku, pro využití "nízkonapěťových" výkoňáků pro velké proudy, jako jsou třeba některé ty KDY, KD502, 2N3055 a spousty dalších podobných, Milan vymyslel zapojení KSP200, aby se dalo vyhnout tomu otravnému můstkování.
Zapojení KSP200 je Milanem vymyšlený a vypiplaný kvazikomplementární sérioparalel.
Umožnuje 60V/15-20A tranzistory typu 2N3055 a podobné, opatřené Rbe=47R napájet napětím klidně ±60V a získat tak i bez můstkování výkony běžně až 250W/4R, vše při ještě celkem slušných ostatních parametrech.
Pokud se v tomtéž použijí např. 80V tranzistory pro velký proudy okolo těch 15-20A, pak z takového konce, rovněž bez otravného můstkování vylítne okolo 400W/4R a s celkem dobrou prognózou spolehlivosti.
Na betě konců přitom až tolik nezáleží, běhá to velmi dobře i s takovými stvůrami, jako jsou KUX41N s betou jen asi 15 při 10A.
Příjemné také je, že se v tom dají použít levné, nevybírané a přitom festovní budiče, neboť jsou také v sérii.
Dva konce tohoto typu mně už dlouho běží /a snad budou i nadále/. Milan stavěl také dva exempláře, pro celkem drsné podmínky a myslím, že už mu nějakou dobu běhají také.
Já to zmiňované zapojení osadil podměrečnými KD503, které měly Uceo jen na jejich katalogové hodnotě, teda 80V. S Rbe=47R jim pak naskočilo Ucer na asi 110V.
Se dvěma sériovými čtveřicemi KD503 paralelně to při "bezpečném" napájení ±75V /aby bylo ještě možno použít 80V filtry/ dává bezpečně už pár let výkon mírně přes 400W/4R. Pracují ve dvou poloprofi subwooferech, kde jsou osazené 99dB/4R servisní verze šasi BC Speakers, které jsem sehnal ještě přes Huberta Mašína.
Myslím tedy, že pro zamýšlené využití "šrotu", jako jsou dědečci 2N3055, ale i ty KD502 a třeba KD3772, je už k dispozici šikovnější zapojení.
Milan určitě rád přidá nějaké fotky.

[danhard]

[sinclair]

Vašku, kdy už začneš psát jako normální árijský heterák?
Ty KC507 jsou, stejně jako jiné série od série. Z některých nešlo vybrat nic nad 65V, u jiné série to byl skoro dolní standard a nic pod 65V tam ani nebylo. Každopádně - KC507, vhodný pro napájení 63-65V vybrat bez potíží lze.
Ne Vašku, pro ten kvazisérioparalel už je vhodnější klasický symetrický napájení, sériovka principiálně ani s KD503 a ballasty R1 nemůže mít tak malý úbytek. Stačí to tak?
Jedno napájení a kapacitní vazbu na zátěž tak do 80-100W, všechno nad to je už o hovně. Zdroj se středem nad 100W výkonu konce snad už vyjde i levněji - s ohledem na cenu vazebních elytů na potřebný proud i filtráků na vysoký napětí.
No, ale vlákno je nazvané TW140P. Bavíme se tu tedy přednostně o reálném přístroji, reálného zapojení a s reálnou deskou, které oboje není zájem, ani příliš nejde upravovat.
To teda mimo jiné znamená, že já se svým KSP a Ty se svými Danwatty jsme oba mimo téma . Serem na to a vracíme se zpátky k pěti tranzistorům, zapojeným ala TW140P.
Ostatně, pokud bude třeba Milan chtít, může výsledek naší společné práce ala KSP200 prezentovat samostatně.
Nepochybuju o tom, že to pro mnohé může být atraktivní téma - už s ohledem na využití výkoňáků, co by v běžném zapojení daly sotva 60W.

Tohle je po delší době na informace výživnější vlákno a byla by asi škoda poslat ho do prdele zbytečným dohadováním.
Když se podíváš, Vašku na vlákna okolo /na hrůzy ala sw18002.1 apod./, tak se určitě shodnem na tom, že by bylo líp pokračovat konstruktivněji, což?

[danhard]

V můstku tam vazební kondy nejsou potřeba.
Máš málo fantazie.
A s TW140 to má stále podobu zesilovače ve třídě B se singl napájením a ac vazbama. Jen jsou tam další možnosti řešení koncového stupně.

[sinclair]

Nemám, spíš naopak.
Můstky prostě nemám rád. V minulosti nadělaly spousty neplechy - včetně těch nesymetricky napájených. Vyráběl jich z tesláckého materiálu mraky Sedlák - SEAK Prešov. Pod značkou PA400-PA800, dokonce i pro různý nejnižší impedance. Vždycky to ale byly kvazi-můstky bez vazebáků, napájený asymetricky, s pomocnou "zemí" z tvrdého děliče a s nepříjemným chováním. Trhalo to závěsy slabších repráků.
Já s tím taky nemám dobrý zkušenosti. Vráble to sice sekaly jak rohlíky - pro ně to byla bez drahých výběrů polovodičů či dovozů asi nejjednodušší cesta, jak dosáhnout potřebných výkonů.
Dneska už můstkování až na automotive výjimky není potřeba.

[danhard]

Jo, dělají se Dčka, v můstku

[sinclair]

Tak co si budem povídat, asymetrický napájení a kapacitní vazba na zátěž byly vždycky znouzectnost.
Když už by se mělo něco bastlit pro využití takových tranzistorů, možná vypuštění vazebáku a snapiny na 35V /v symetrice/ vyjdou i levněji, než snapiny na 80V, co už se u levnějších značek i blbě shánějí.
Prostě - než se handrkovat se zeměmi, napájením a buzením dvou desek do můstku, tak mi už přijde elegantnější ty napěťově mizerné tranzistory zapojit do série. Třebaže to ve výsledku dá výkon o pár procent menší, než "pravý" můstek. Není s tím ani taková konstrukční otrava.

[danhard]

Ale já se zeměmi problém nemám, když to bude konec do subu, tak ať to klidně někde visí.

[danhard]

[sinclair]

Texas s tím zkoušel vybabrat takhle, už někdy v r. 71, šedesátivoltový tranzistory. Do osmi asi proto, že jsou jenom desetiampérový.
Asymetrika, komplementární, bez vazebáku - no co by v r. 71 člověk chtěl víc, žejo
Osadit to už tehda 15A 2N3055/MJ2955, aby to mohlo do i čtyř, bylo asi pod jejich úroveň Amerika nikdy na čtyřech ohmech nejela, všecko bylo udávaný prioritně do osmi, proto i tohle a všecko další.

Nejpozději do poloviny 70.let s tím ale všichni ostatní vybabrali ještě elegantněji - Borbely s ST-400, Meyer s Tigerosaurusem, Bongiorno s Ampzillou a kupa dalších. Můstky pak už moc nefrčely