Olověný akumulátor - nečekané oživení jednoho článku.

[EKKAR]

Hluboký vybití je stav, kdy má 6-článkovej Pb akumulátor V KLIDU celkový svorkový napětí 10,8V a nižší. Běžný vybití je stav, kdy má tohle napětí zatíženej. Neboli obvyklý vybíjení by se mělo ukončit a akumulátor začít pokud možno ihned znovu nabíjet, pokud při zatížení jeho napětí poklesne na 10,8V a míň. Nabíjecí cyklus se počítá jako nabití do znaků ukončení nabíjení (tzn. buď 14,5V a začátek silnýho plynování, nebo 13,8V) a následný vybití do napětí 10,8V při zatížení s následným okamžitým nabíjením. Během udanýho počtu cyklů by baterka měla uchovat minimálně 50% svojí nominální kapacity. Cykly se počítají jinak u baterky startovací, trakční a staniční. Přitom jedině baterky trakční se svým provozním cyklem blíží tomu měřicímu (plně nabít - vybít - doplna nabít - vybít - znovu plně nabít ...atd.).

[EKKAR]

Hluboký vybití je stav, kdy má 6-článkovej Pb akumulátor V KLIDU celkový svorkový napětí 10,8V a nižší. Běžný vybití je stav, kdy má tohle napětí zatíženej. Neboli obvyklý vybíjení by se mělo ukončit a akumulátor začít pokud možno ihned znovu nabíjet, pokud při zatížení jeho napětí poklesne na 10,8V a míň. Nabíjecí cyklus se počítá jako nabití do znaků ukončení nabíjení (tzn. buď 14,5V a začátek silnýho plynování, nebo 13,8V) a následný vybití do napětí 10,8V při zatížení s následným okamžitým nabíjením. Během udanýho počtu cyklů by baterka měla uchovat minimálně 50% svojí nominální kapacity. Cykly se počítají jinak u baterky startovací, trakční a staniční. Přitom jedině baterky trakční se svým provozním cyklem blíží tomu měřicímu (plně nabít - vybít - doplna nabít - vybít - znovu plně nabít ...atd.).

[Kremik]

Asi by se hodilo uvést, jak velké zatížení odpovídá tomu poklesu na 10.8V.
Když si někdo bude pouštět přes autobaterku třeba rádio a nabíjení bude pořád odkládat, protože je furt "nad", asi mu baterka nepoděkuje...

Brožíček> Namátkou jsem kouknul do grafu jedné bezúdržbové baterie.
Uvádí:
200 cyklů při vybíjení 100%,
450 cyklů při vybíjení 50%,
1250 cyklů při vybíjení 30%.

K tomu vyzkratování vadného článku současné baterky -
Sundal bych kryt ventilků.
Připojením na nabíječku zjistil, který článek to je.
Zvětšil bych díru a narval tam nějaké olovo. (Bez násilí, ať nejsou utlačovány sousední články)
Pokud by byly desky tak zdevastované, že by to ani tak nevodilo, flexou bych se probrousil až k pólovým nástavcům a propojil je.
Nakonec bych vrátil kryt ventilků a přilepil sekunďákem nebo klidně i jen isolepou.
Kyseliny není důvod se bát. Je dost zředěná, klidně si sáhni. Stačí si pak umýt ruce.

[EKKAR]

[EKKAR]

[Otkundes]

Koukám, že tady zbytečně řešíte teoretický problém. V praxi nikdo ty cykly neeviduje a vyhodí aku, když už „nestíhá“. V režimu částečného vybití a opětovného dobíjení přece pracují startovací Pb aku v autech. Pb aku nemá žádná omezení pro nabíjení při nevyčerpané kapacitě po předchozím vybíjení. Aku proto může být dobíjen kdykoliv, když na něm poklesne svorkové napětí pod jmenovitou hodnotu. Právě pokud nebude aku vybíjen na minimální svorkové napětí, stoupne nejen počet možných dobití, ale zejména jeho životnost. Proto je podstatné: pokud možno, dobít aku po každém použití a tím aku udržovat v plně nabitém stavu, připravený k další jízdě (použití). A je jedno, zda aku dobíjí alternátor po každém nastartování motoru auta, nebo ho připojíte k automatické nabíječce po ukončení vybíjení…

[EKKAR]

Jenže Brožíček neřešil startovací baterku v autě, řešil právě trakční režim ve vozítku zvaným MOTŮČKO. A myslel si bláhově, že OLOVĚNOU baterku stačí znovu nabít až potom, kdy se postupně po časově od sebe značně vzdálenejch částečnejch odčerpáních náboje vybije úplně - neboli představil si její funkci prakticky stejně jako by to byla nádrž s benzínem. Tý taky nevadí, když ji najednou naplníš až po hrdlo a pak ji postupně po malejch částech "vyjíždíš" - a neškodí jí ani palivu v ní to, že ji nedoplníš hned po ukončení jízdy zase do plna. Bohužel Pb baterka není pouhá palivová nádrž a vyžaduje kapánek jinej způsob zacházení, aby se jako nádrž s palivem dala používat.

Takže zanedbání nutnosti okamžitě po ukončení i jen částečnýho vybíjení znovu baterku nabít znovu až na hranici svorkovýho napětí 14,5V (13,8V pro hermetický bezúdržbový typy) se mu vymstilo degradací aktivní hmoty a tím i rychlou smrtí baterky už po roce občasnýho provozu. Kdyby si to pohlídal, i neznačková baterka by ho mohla překvapit minimálně 3x-4x tak velkou životností, než k jaký odsoudil tu svoji.

[EKKAR]

Jenže Brožíček neřešil startovací baterku v autě, řešil právě trakční režim ve vozítku zvaným MOTŮČKO. A myslel si bláhově, že OLOVĚNOU baterku stačí znovu nabít až potom, kdy se postupně po časově od sebe značně vzdálenejch částečnejch odčerpáních náboje vybije úplně - neboli představil si její funkci prakticky stejně jako by to byla nádrž s benzínem. Tý taky nevadí, když ji najednou naplníš až po hrdlo a pak ji postupně po malejch částech "vyjíždíš" - a neškodí jí ani palivu v ní to, že ji nedoplníš hned po ukončení jízdy zase do plna. Bohužel Pb baterka není pouhá palivová nádrž a vyžaduje kapánek jinej způsob zacházení, aby se jako nádrž s palivem dala používat.

Takže zanedbání nutnosti okamžitě po ukončení i jen částečnýho vybíjení znovu baterku nabít znovu až na hranici svorkovýho napětí 14,5V (13,8V pro hermetický bezúdržbový typy) se mu vymstilo degradací aktivní hmoty a tím i rychlou smrtí baterky už po roce občasnýho provozu. Kdyby si to pohlídal, i neznačková baterka by ho mohla překvapit minimálně 3x-4x tak velkou životností, než k jaký odsoudil tu svoji.

[Brozicek]

[Kremik]

[rnbw]

Tento "problem najslabsieho clanku" ma kazda bateria - a cim viac ma clankov, tym je problem vacsi. Napr. vrtacka na NiCd alebo NiMH s 15 clankami (18V) - ked sa jeden vybije, tak si to clovek mozno ani nevsimne a bateriu rychlo znici.

Jedine li-ion baterie maju bezne ochranu proti vybitiu jednotlivych clankov (pretoze tam hrozi explozia a poziar).

[rnbw]

Tento "problem najslabsieho clanku" ma kazda bateria - a cim viac ma clankov, tym je problem vacsi. Napr. vrtacka na NiCd alebo NiMH s 15 clankami (18V) - ked sa jeden vybije, tak si to clovek mozno ani nevsimne a bateriu rychlo znici.

Jedine li-ion baterie maju bezne ochranu proti vybitiu jednotlivych clankov (pretoze tam hrozi explozia a poziar).

[Kremik]

Ano. U tak velkého počtu sériově zapojených článků vzniká ještě jeden problém navíc. Rozdíl mezi nabitou a vybitou baterií je větší než napětí jediného článku. Nelze proto pouhým změřením napětí celého akupacku rozhodnout, zda jsou všechny články prostě jen vybité, nebo je jeden článek již bez napětí. Nejjednodušším řešením v tomto případě je porovnávat napětí první a druhé poloviny sériového spojení článků.

[Habesan]

Z největší nevýhody Li-Ionek se tak stala jejich největší výhoda.
(Pak mají ještě výhodu nízké hmotnosti, tu dávám až na druhé místo.)

[EKKAR]

[EKKAR]

[masar]

[masar]

[EKKAR]

Já netvrdím, že nemá pravdu - ale on tvrdí, že se baterka NIKDY nemá vybíjet pod 12V, což je blbost. Co se nemá dělat, je vybíjet ji tak, aby měla pod 12V V KLIDU = BEZ ZÁTĚŽE ČILI NAPRÁZDNO, zatížená jen odběrem voltmetru. Naopak, všecky popisy metod měření kapacity, startovací schopnosti a já nevím čeho všeho ještě jsou zajedno v tom, že vybíjení SE UKONČUJE V OKAMŽIKU, KDY NA BATERII PŘI ODBĚRU NAPĚTÍ KLESNE POD 1,8V NA ČLÁNEK = pod celkový napětí 10,8V. A je jedno, jestli se to ukončí při měření startovací schopnosti, kdy z baterky je cucanejch 100A, nebo při měření maximální využitelný kapacity, kdy se odebírá podle použitý metody proud 1C (tzv. "hodinovej" proud = proud, kterej by měl baterku kompletně vybít za 1 hodinu) anebo proud 1A (případně menší při měření akumulátorů s kapacitou nižší jak 10Ah). Prostě pokud se měří jedno kontinuální vybíjení, měří se z ustálenýho stavu po odplynění = zhruba 30 minut od ukončení nabíjení a prostě se kontinuálně odebírá nějakej proud a hlídá se svorkový napětí s připojenou zátěží. A je jasný, že vnitřní odpor baterky tohle vybíjení ukončí dřív u baterky zatížený větším proudem, protože prostě pan Ohm tomu nedal jinou možnost a ten úbytek proud krát vnitřní odpor tam bude vždycky - ale nikdo proboha nebude ukončovat měřicí vybíjení prakticky ihned po tom, co ho začal - při poklesu baterky pod 12V, to je nesmysl ... To se dělá právě u toho přerušovanýho vybíjení, kdy se baterka zatěžuje daným proudem a měří se, kolik minut (hodin) ho může dodávat, než napětí padne pod 12V - po odpojení se dává 12 nebo 24 hodin pauza a jede se (BEZ NABÍJENÍ!!!) další měřicí "impuls" - zase stejným zatěžovacím odporem, z výchozího napětí do podkročení hranice 2V na článek. Vybíjecí intervaly se opakujou se stejným odstupem tak dlouho, až baterie padne pod danou mez okamžitě po připojení zátěže. Vybíjecí zkouška se tím končí a následuje nový nabití až do známek plnýho nabití = tj. napětí 16,8V na celým akučku ALE PŘI NABÍJENÍ - protože i takhle natřískaná baterka (která už jen plynuje a mění vodu na HHO) během 30 minut následujících po odpojení spadne na hranici kolem 12,5-12,8V - a z tohohle napětí se začíná novej vybíjecí cyklus. Těch měřicích metod je přitom několik a každá je určená pro speciální typový zkoušky - nelze testovat trakční nebo staniční baterku stejnou metodou jako baterku startovací.

[EKKAR]

Já netvrdím, že nemá pravdu - ale on tvrdí, že se baterka NIKDY nemá vybíjet pod 12V, což je blbost. Co se nemá dělat, je vybíjet ji tak, aby měla pod 12V V KLIDU = BEZ ZÁTĚŽE ČILI NAPRÁZDNO, zatížená jen odběrem voltmetru. Naopak, všecky popisy metod měření kapacity, startovací schopnosti a já nevím čeho všeho ještě jsou zajedno v tom, že vybíjení SE UKONČUJE V OKAMŽIKU, KDY NA BATERII PŘI ODBĚRU NAPĚTÍ KLESNE POD 1,8V NA ČLÁNEK = pod celkový napětí 10,8V. A je jedno, jestli se to ukončí při měření startovací schopnosti, kdy z baterky je cucanejch 100A, nebo při měření maximální využitelný kapacity, kdy se odebírá podle použitý metody proud 1C (tzv. "hodinovej" proud = proud, kterej by měl baterku kompletně vybít za 1 hodinu) anebo proud 1A (případně menší při měření akumulátorů s kapacitou nižší jak 10Ah). Prostě pokud se měří jedno kontinuální vybíjení, měří se z ustálenýho stavu po odplynění = zhruba 30 minut od ukončení nabíjení a prostě se kontinuálně odebírá nějakej proud a hlídá se svorkový napětí s připojenou zátěží. A je jasný, že vnitřní odpor baterky tohle vybíjení ukončí dřív u baterky zatížený větším proudem, protože prostě pan Ohm tomu nedal jinou možnost a ten úbytek proud krát vnitřní odpor tam bude vždycky - ale nikdo proboha nebude ukončovat měřicí vybíjení prakticky ihned po tom, co ho začal - při poklesu baterky pod 12V, to je nesmysl ... To se dělá právě u toho přerušovanýho vybíjení, kdy se baterka zatěžuje daným proudem a měří se, kolik minut (hodin) ho může dodávat, než napětí padne pod 12V - po odpojení se dává 12 nebo 24 hodin pauza a jede se (BEZ NABÍJENÍ!!!) další měřicí "impuls" - zase stejným zatěžovacím odporem, z výchozího napětí do podkročení hranice 2V na článek. Vybíjecí intervaly se opakujou se stejným odstupem tak dlouho, až baterie padne pod danou mez okamžitě po připojení zátěže. Vybíjecí zkouška se tím končí a následuje nový nabití až do známek plnýho nabití = tj. napětí 16,8V na celým akučku ALE PŘI NABÍJENÍ - protože i takhle natřískaná baterka (která už jen plynuje a mění vodu na HHO) během 30 minut následujících po odpojení spadne na hranici kolem 12,5-12,8V - a z tohohle napětí se začíná novej vybíjecí cyklus. Těch měřicích metod je přitom několik a každá je určená pro speciální typový zkoušky - nelze testovat trakční nebo staniční baterku stejnou metodou jako baterku startovací.

[sinclair]

Je to trochu jinak u startovacího a jinak u stacionárního olova s kyselinou.
Pokud jsou ze stacionárního olova napájené nouzové měniče, tak mají zpravidla podpěťové vypnutí nastavené na oněch 10,8-11V. Je tedy možné je vybíjet podstatně hlouběji, než např. startovací.
Ale předpokládá se u nich zřejmě okamžité nabíjení, jakmile naběhne hlavní zdroj napájení, tj. síť.
A musím bohužel potvrdit, že gelové akumulátory, používané např. v nouzových světlech či alarmech, lze zcela zničit i jedním hlubokým vybitím a následnou pauzou několika dní, než se přišlo na to, že ve světlu nefunguje dobíjení ze sítě.
Nevím přesně, co se v tomto případě v gelovkách děje. Prakticky nejdou už nabít, zkoušel jsem to. Tváří se, že se nabíjejí, ale téměř veškerá dodaná energie se mění jen v teplo. Po pár desítkách minut až půlhodině je nutné to ukončit, jinak hrozí exploze.
Myslím, že podobně je tomu u větších gelových typů do UPS. Veškeré pokusy o znovunabití nedávno odstavených UPS skončily špatně.

[masar]

[masar]