O kosmických programech a tak... (OT, odděleno)

[TAKJAN]

Furt stejný:
Za únikem vzduchu na ISS je údajně chyba muže s vrtačkou
Na ISS nedávno přišli na pomalý únik vzduchu, který se podařilo vystopovat do ruské lodi Sojuz MS-09. Jde o jeden ze dvou Sojuzů připojených ke stanici. Tento kus byl ve vesmíru zhruba dva měsíce a byl připojený k modulu známému jako MIM-1 či „Úsvit“ (Рассвет), tedy na přízemní straně stanice.

Únik nebyl příliš nebezpečný. Senzory ho objevili ve chvíli, kdy posádka spala, ale velení letu ji nechalo dospat. Při ranní inspekci ve čtvrtek 30. srpna se pak zjistilo, že příčinou poklesu tlaku byla malá dírka o průměru zhruba dvou milimetrů, kterou se vzápětí podařilo utěsnit.

Zprvu se objevily spekulace, že únik mohl vzniknout po nárazu mikrometeoritu. Ruská agentura Roskosmos po objevení otvoru zahájila vyšetřování, které příčinu mělo určit přesněji.

Podle zdrojů ruských médií a zpravodajských agentur nalezení viníka bylo poměrně přímočaré. Agentura RIA Novosti cituje například dva různé nejmenované zdroje z kosmického průmyslu, podle kterých jde o selhání konkrétního a vyšetřovatelům už známého zaměstnance.

Omylem vyvrtal malý otvor do stěny lodi na špatném místě a aby svou chybu zakryl, díru zalepil. Loď tak prošla kontrolou těsnosti, ale směs zhruba po dvou měsících pobytu na oběžné dráze vyschla a vydrolila se. Uvidíme, co nakonec bude obsahovat oficiální zpráva Roskosmosu.

Oprava: Článek nepřesně uváděl, že pokles tlaku byl zaznamenán ještě před tím, než se posádka odebrala ve středu 29. srpna ke spánku. Ve skutečnosti byl objeven ve chvíli, kdy posádka již spala. Za nepřesnost se omlouváme.

[TAKJAN]

Tohle by dnešní darmožrouti nezvládli:

Neznámé sporty: hřiště má pět kilometrů a s míčem se hraje osm hodin

Od branky k brance to měří asi pět kilometrů, zápas trvá osm hodin. Hráčů jsou v obou týmech stovky a pravidla prostá: je zapovězeno vraždit, zabíjet a dopouštět se násilí, které není nezbytné. „Fotbal“, který se hraje jednou za rok v britském Ashbourne, je drsný. Aby ne, vychází ze středověké tradice.
Středověkého fotbalu se účastní stovky lidí.
A k tomu má Ashbourne též velmi bizarní sportovní tradici. Velmi bizarní a velmi, velmi drsnou: středověký fotbal.
Před fotbalem je třeba město opevnit. Obchodníci to však berou s humorem.
Míč nevidět, to však na urputnosti nic neubírá.Být nahoře znamená mít přehled. Jen se potom musíte vrhnout do davu.
Jednou za rok se v něm proti sobě postaví chlapi z půlky města proti chlapům z druhé půlky, významná osobnost mezi ně hodí míč a pak následuje mela, rotyka, hromadná rvačka. Oba davy se snaží míč ukořistit a dopravit do vlastní „brány“. A jak už víme, pravidla je přitom příliš neomezují. Hráči nejsou z cukru. Ani hráčky, protože hromadné rvanice se účastní, i když výjimečně, i ženy, jak poznamenává list Derby Telegraph.
Středověké kořeny
Kdy přesně se drsná zábava zrodila, nevíme. Nejstarší písemná zmínka pochází až z roku 1667, ale to jen proto, že předchozí městské archiválie byly zničeny při požáru na konci 19. století. Zda je něco pravdy na tradované zkazce, že se původně hrálo s useknutou hlavou odsouzence, dochovaný zdroj neříká. Téměř s jistotou však můžeme předpokládat, že dějiny ashbournského fotbalu jsou delší.

TROJSTRANNÝ FOTBAL
Je fúzí fotbalu, šachů a pokeru. Strategickou hrou vytváření a rozbíjení aliancí s prvkem blafování. Nejsou v něm rozhodčí. Nevyhrává v něm ten, kdo dá víc gólů. A ano, v zápase se utkávají ne dva týmy, ale tři. Trojstranný fotbal je unikátní a zábavný. A nese v sobě svým způsobem filozofický obsah.

Pravidla má jen tři a jsou velmi úsporná. Na hřišti o šesti stranách a třech brankách musí být zároveň tři týmy, hrát se musí s kulatým míčem a vyhrává družstvo, které dostane nejméně gólů. Neexistují však ofsajdy, na hřišti nejsou rozhodčí. Není stanoveny hrací doba, hraje se tak dlouho, dokud nejsou hráči znuděni, dokud se nezačínají po hřišti jen tak poflakovat, neusnou a tak podobně, vysvětluje web týmu Philosophy Football FC.
A dnes již legendární leták na první utkání trojstranného fotbalu z roku 1994 uvádí: „Každý tým si může vybrat, do které branky střílet, ale více mu záleží na obraně své vlastní. Vítězný tým nepotřebuje střílet góly sám, může spíše spoléhat na to, že bude udržovat zbylé dva týmy rozhádané.“

Na první pohled vypadá na hřišti všechno bezútěšně, bezúčelně a hlavně nepochopitelně. Na druhý to začíná dávat smysl.

Hra, která se nikdy neměla hrát
Smysl, myšlenka a kritika stály ostatně na začátku trojstranného fotbalu. Jinak se mu totiž říká situacionistický fotbal. Alespoň podle jeho zakladatele, dánského umělce Asgera Jorna, rebela proti církvi a autoritě, prvního překladatele Franze Kafky a jednoho ze zakladatelů marxismem ovlivněné Situacionistické internacionály. Cílem oné mezinárodní skupiny bylo teoreticky i prakticky podvracet kapitalismus, stát a odcizenost všedního života. Dnešní neobvyklá sportovní hra vzešla jako součást onoho úsilí.

Neměla se však nikdy hrát v praxi. Vznikla v roce 1962 jen jako čistě teoretický model, Jorn chtěl trojstranným fotbalem ilustrovat svou verzi teorie triolektiky, která měla být překonáním marxiánské dialektiky. Ona ilustrace však měla i politické ambice. Trojstranným modelem chtěl Jorn naznačit, jak ve své době studené války překročit dualistický antagonismus západního a východního bloku: tím, že se do hry zavede třetí moc. A ta spustí rotující sérii změn spojenectví, až se mezinárodní tenze zneutralizuje.

Všechno to bylo samozřejmě mnohem složitější, pro nás je však důležité, že své úvahy Jorn zpodobnil příkladem zavedení třetího mužstva do fotbalu. A u teoretického příkladu mělo zůstat. Jenže nezůstalo.

Rozpačitá premiéra
Trvalo to však přes třicet let, až v roce 1994 uspořádala zápas trojstranného fotbalu, který zmiňujeme na začátku článku, London Psychogeographical Association. Parta excentriků v pozvánce zdůrazňovala, že situacionistický fotbal vyžaduje přesnost, přesvědčovací schopnosti a dovednost a dokáže zabít nudu moderního fotbalu.

V praxi však byla premiéra jiná. „Většina z nás byla trochu moc opilá a trochu moc zkouřená, když jsme vlezli na hřiště,“ vzpomíná jeden z účastníků Mark Dyson a pokračuje: „Nejasně si vybavuji, že prvních pět až deset minut se prostě jen padesát lidí honilo zbůhdarma za míčem. Nikdo z nás fotbal nehrál, takže to muselo vypadat děsivě.“ Navíc to bylo v únoru, proklatě mrzlo, takže po půl hodině to průkopníci nového sportu vzdali a odtáhli zpátky do hospody.

Třetí tým tak však do fotbalu definitivně vstoupil. Situacionistický fotbal se po krůčkách šířil do světa, do Itálie, kam ho zavlekl podvratný kolektiv Luther Blisset (jeho profil jsme přinesli tady), do Španělska, kde si ho načas vzal pod patronaci dokonce klub Athletic de Bilbao, do Německa či Turecka.

Nepřítel mého nepřítele, přítel mého nepřítele?
Rozvoj unikátního a bizarního sportu přinesl i změny. Některé zápasy se drží původních sporých pravidel. Většina však zavádí hrací dobu, obvykle se hraje na šedesát minut rozdělených, samozřejmě, do třetin. Ofsajdy se netrestají, auty a rohy se však dodržují.

V některých zápasech týmy dál nesou odpovědnost za průběh utkání samy, rozhodčí v nich pořád nemají místo. Puristický přístup je jasným odkazem na Jorna: „Rozhodčí v konvenčním fotbale jsou jako média a stát v realitě třídního boje, také jen klamně předstírají nestrannost a neutralitu“. Jak se pak však hra, probůh, kontroluje? „Týmy se musejí demokraticky shodnout, zda k porušení pravidel došlo, nebo ne,“ objasňuje dnes již veterán Dyson.

[Ruprecht]

[xsc]

Spíš už se těší na Sibiř

[EKKAR]

[EKKAR]

[konosuke]

no jéje...prolepí to izolepou a je to, vnitřní tlak v kabině záplatu pěkně přidrží
během přistání to nějak krátkodobě vydrží - stejně ze strachu ani nedejchaj

[lesana87]

Tesař do toho zatluče sirku nebo špejli, ne?

[EKKAR]

Amíci tyhle problémy mají dávno vyřešený (doslova od druhý světový války) - na případnou díru plácnou rozžvejkanou wrighleyku a vnitřní tlak ji dotěsní sám ...

[EKKAR]

Amíci tyhle problémy mají dávno vyřešený (doslova od druhý světový války) - na případnou díru plácnou rozžvejkanou wrighleyku a vnitřní tlak ji dotěsní sám ...

[lesana87]

A za pár dní se bude řešit, co to je za balon, co kotví u ISS.

[Crifodo]

Ví někdo nebo publikuje se někde podrobněji, jaký je vědecký nebo ekonomický přínos toho, že skoro dvacet let permanentně na oběžný dráze dřepí pět lidí?
z osvěty na wikipedii mám smíšený pocity, na rozdíl od meziplanetárních nebo deep space sond.

[EKKAR]

Minimálně lékařský poznatky související s dlouhodobým pobytem člověků v prostředí mikrogravitace a omezenýho prostoru = důležitý pro budoucí dálkový dlouhodobý lety nejen k vnějším planetám, ale třeba i pro pobyty lidí po delší dobu ve stísněným prostoru na Zemi, asistence při snímkování atmosféry (meteo) i povrchu (geovýzkum, rybolov, studium erozních jevů ...) - automat na samostatný družici jen fotí, ale člověk s aparátem resp u ovládání chápe co fotí a může podle toho záběr upravit nebo posunout jeho pozici, výzkumy novejch materiálů (na ISS jsou tavicí pícky podobný peci SPLAV použitý už na Saljutu 6), výzkumy biologický - vliv osvětlení umělým světlem na růst rostlin v beztíži = zas výzkumy metod zajištění jídla na dlouhodobejch výpravách, výzkumy na bakteriologickejch kulturách - modifikovaný baktérie umějí vytvářet antibiotika nebo interferony, ale v beztíži rostou jinak a mají vyšší výtěžnost, prostě těch věcí je moc - a začíná se dokazovat několik desítek let stará myšlenka, že dolar investovanej do technologií ve vesmíru přináší desítky až stovky dolarů za výsledky výzkumů a malomnožstevních výrob.

[EKKAR]

Minimálně lékařský poznatky související s dlouhodobým pobytem člověků v prostředí mikrogravitace a omezenýho prostoru = důležitý pro budoucí dálkový dlouhodobý lety nejen k vnějším planetám, ale třeba i pro pobyty lidí po delší dobu ve stísněným prostoru na Zemi, asistence při snímkování atmosféry (meteo) i povrchu (geovýzkum, rybolov, studium erozních jevů ...) - automat na samostatný družici jen fotí, ale člověk s aparátem resp u ovládání chápe co fotí a může podle toho záběr upravit nebo posunout jeho pozici, výzkumy novejch materiálů (na ISS jsou tavicí pícky podobný peci SPLAV použitý už na Saljutu 6), výzkumy biologický - vliv osvětlení umělým světlem na růst rostlin v beztíži = zas výzkumy metod zajištění jídla na dlouhodobejch výpravách, výzkumy na bakteriologickejch kulturách - modifikovaný baktérie umějí vytvářet antibiotika nebo interferony, ale v beztíži rostou jinak a mají vyšší výtěžnost, prostě těch věcí je moc - a začíná se dokazovat několik desítek let stará myšlenka, že dolar investovanej do technologií ve vesmíru přináší desítky až stovky dolarů za výsledky výzkumů a malomnožstevních výrob.

[Crifodo]

[EKKAR]

Připravit to není až takovej problém, jako zajistit vynesení a obsluhu projektu přímo na dráze. Vono jen samotná stavba toho komplexu ISS už stála zhruba stejně bubáků, kolik se proválčilo na všech bojištích WW II od září 1938 (Mnichov) do září 1945 (kapitulace Japonska) ...

[EKKAR]

Připravit to není až takovej problém, jako zajistit vynesení a obsluhu projektu přímo na dráze. Vono jen samotná stavba toho komplexu ISS už stála zhruba stejně bubáků, kolik se proválčilo na všech bojištích WW II od září 1938 (Mnichov) do září 1945 (kapitulace Japonska) ...

[weed_smoker]

A to prej je blízko asteroid,kterej má svým složenim prvků hodnotu v bilionech dolarů,samý zlato a platina.Rus i Číňan má velkolepý plány na těžbu surovin z okolních těles,spíš se hledá vhodnej motor a hlavně palivo,se kterym se to vyplatí sem vozit.

[Crifodo]

snášenlivost posádek se nemusí provádět online na dráze, dlouhodobý pobyty a pozorování odvápnění kostí dělají už 45 let. Totéž páření myší a klíčivost semen, tohle všechno už bylo na Skylabech, Saljutech, Mirech.
Snímkování, technologické slévání, mikrogravitace, to se přece nemusí dělat na 200m monstru, ale jde i na jednoúčelových satelitech 1000x levnějších.
mně to pořád připadá efektivní asi jako neziskovky. dovolená pro pár klikařů, třetinu prospí, třetinu proklábosí, prožerou a prorelaxujou, ve zbytku sem tam něco zdemonstrujou pro školy.
Dejme tomu, že tam jsou i částečně z prestiže velmocí a možná i částečně pto nějaké úkony neveřejné, ale výsledek vypadá za to půlstoletí chabý...