Sháním Setrvačník z B11x, CM1x0

[rnbw]

Tesla to "zvladla" - vid rozpadavajuce sa taniere na gramofonoch...

[rnbw]

Tesla to "zvladla" - vid rozpadavajuce sa taniere na gramofonoch...

[Crifodo]

Takže průměrně schopný soustružník se špalkem stodvacítky kulatiny by vytrhl trn z mnoha pat a nebylo by nutné honit se po dalších starých strojích kvůli kanibalizaci?
nenašel jsem nikde nějakou specifikaci zinkalu, složení, měrnou hmotnost, jen víceméně podobný pláč na kvalitu:
http://repromania.net/forum/viewtopic.php?f=32&t=7184&p=95354

[rnbw]

Keby to boli stroje nejakej svetoznamej znacky, tak by niekto tie diely vyrabal a predaval na eBay. Ako napriklad ozubene kolesa na suflik CD prehravacov Philips. Originaly sa rozpadavaju a zohnat sa nedaju, v Cine vyrabaju kopie. Nie velmi presne, ale z ineho materialu, ktory sa asi nerozpadne.

Kto vie, kolko by sa toho predalo, ci by sa to oplatilo robit.

[rnbw]

Keby to boli stroje nejakej svetoznamej znacky, tak by niekto tie diely vyrabal a predaval na eBay. Ako napriklad ozubene kolesa na suflik CD prehravacov Philips. Originaly sa rozpadavaju a zohnat sa nedaju, v Cine vyrabaju kopie. Nie velmi presne, ale z ineho materialu, ktory sa asi nerozpadne.

Kto vie, kolko by sa toho predalo, ci by sa to oplatilo robit.

[Celeron]

[konosuke]

pravděpodobně šlo, z austenitické oceli nerezky nemagnetické jde o to získat kruhovej matroš potřebné jakosti a Φ
když slyším zinkal nemohu než nevzpomenout talíř gramce, tam je problém obdobný, řešilo se tu
nevím pro kýho šlaka do cívkače cpali rychlost 4 kterou stejně nikdo (téměř) nepoužíval
i prostý záznam slovního pořadu (řeči) vyzněl lépe "na devítku" a byl přehratelný na čímkoli vč jednorychlostních (B42, B93, B100...) mechanika jednodušší a ve finále o nějakou stovku levnější

[elektrosvit]

Problém asi bude v technologii zpracování. Dokud dělali vše, jak měli, díly se nerozpadaly. Magnetofony B70 se vyráběly už někdy od roku 1974 a problém zde není (aspoň u mě). Ještě o nějaký ten rok dřív měly zinkalový setrvačník kazeťáky B60, B200, A5, Kompas a později M710. V posledních dvou jmenovaných mám setrvačník opět OK.

Pak zřejmě přišla snaha ušetřit (výrobní čas, nebo peníze, možná obojí?) a u B700 už se setrvačníky rozpadaly (výroba od roku 1977?). Měl jsem dva kusy a u obou byl setrvačník zkřivený. U jednoho kusu tato závada dokonce znemožňovala provoz. Na přelomu 70. a 80. let dostávaly zinkalový setrvačník i poslední série magnetofonů B57 a B101. Zde nemohu spolehlivost posoudit, můj B57 má setrvačník ještě ocelový. V B117 z roku 1981 je setrvačník OK (nebo aspoň byl, už jsem přístroj delší dobu nepoužil). Pak mi prošly rukama B113, B116 a B730, jejichž setrvačníky házely pořádně.

To stejné v SM260: v mém i v kolegově hází, v SP210 na ND taky, i když ne tolik.

Na jiném fóru se řešily gramofony NC440: talíře a subtalíře z prvních sérií prý stabilně drží, ty z pozdějších sérií už tolik ne a problém se táhne přes NC450 až k MC600Q.

Je ale třeba si uvědomit, že nikdo z tehdejších konstruktérů a technologů asi nepředpokládal, že jimi navržené přístroje bude někdo chtít používat ještě v roce 2018.

[Lukas-Peca]

Některé druhoválečné součástky z tohoto materiálu se taky rozpadají. Předválečné radiosoučástky, třeba systémy magnetických reproduktorů, bývají skoro vždycky na prach. V tesláckých věcech se to vyskytuje už od začátků celého podniku, někdy to drží, někdy to bývá pravidelně v háji, např. ozubení v převodech vlnového přepínače rádia Máj. Asi velmi záleželo na přesném složení a na výrobní technologii. Ve stejně starých autech jsou zinkalové díly daleko víc tepelně namáhané a nerozpadají se.

[sinclair]

Klíčem bude to přesné složení.
Vodítkem může být fakt, že mnohé součástky z jedné varianty zinkalu, vyrobené DO určitého období /jak píše elektrosvit/ opravdu dodnes drží a nejsou zdeformované. Mnohdy ani nebyly v nijak klimaticky příznivém prostředí a jejich ostatní Fe okolí je už třeba řádně zrezlé i přes kadmiování.
Moje vlastní NC440 "Philips" byla během CD-boomu přes 15 let "odložena" v nepříliš příznivém prostředí - a talíři nic není. Popravdě, když jsem ji odkládal, tak případné poškození zinkalového talíře bylo asi to poslední, na co bych tehdy pomyslel. Dnes už víme, že i mnohem mladší NC450 jsou právě kvůli talíři už dávno nepoužitelné - buď jsou silně zdeformované či dokonce rozpadlé. To ale víme až dneska, po X desítkách let od jejich výroby.
Zinkalový setrvačník je schopen dost dlouho sloužit i částečně deformovaný, např. pokud je deformovaný jen axiálně do mírné osmičky. Přijde se na to, až už deformace silně pokročí natolik, že to začne ničit ložiska, někde dřít, nebo se ozve nad hranici vnímatelnosti netrénovaného člověka rychlé tremolo.
U gramofonu je to samozřejmě vlivem velkého průměru i nutné přesnosti daleko dřív.
Technologická kázeň obecně, asi nikdy nebyla silnou stránkou československého průmyslu, bohužel nejenom elektrotechnického. Tady je to ještě navíc zvýrazněno tím, že jde o dneska atraktivní přístroje. Jejich méně atraktivní a třebas i modernější, novější sourozenci už dávno skončili ve šrotu.
Souhlasím s názorem, že tehdejší konstruktéři i technologové opravdu nezamýšleli životnost HiFi gramofonu či magnetofonu v horizontu mnoha desítek let. Pořád jde o "spotřebku", lišící se od "investičky" už svým účelem i cenou.
Ono je to spíš naopak - můžeme pokládat za malý zázrak, že mnohé aparáty i po více, než půlstoletí a s převážnou většinou původních součástek ještě fungují. To myslím nečekali, či nezamýšleli ani ti konstruktéři, ani technologové. Pokud byla životnost drahého HiFi gramofonu plánována na cca 10, maximálně ale 15 let, pak tuto dobu úspěšně přežily i přístroje, ve kterých byla použita ta nejhorší odrůda zmíněné slitiny. Často i hodně průměrný elektronický materiál.
Nepřijde mi nenormální, že např. výrobce většího rozhlasového zařízení za tehdejších 100.000,-Kčs navrhne, zkonstruuje i vyrobí zařízení tak, aby při běžné frekvenci oprav sloužil původnímu účelu třeba i víc, než 25 let. Otázku technologického vývoje bych v tomto případě ponechal stranou.
Nenormální mi spíš přijde, že u přístroje za tehdejších 3.500,-Kčs stačí po 40 letech vyměnit několik málo součástek /už v době výroby podprůměrných/ a ten přístroj je schopen i po takové době plnit svůj účel s parametry podle tehdejších TP.
Myslím nejen já mám ten dojem, že u zařízení, vyrobených před 40-50-60 lety se obecně nešetřilo na nepravých místech, že byly vyrobeny jaksi "poctivěji" a pojem "plánovaná životnost" byl někde mezi posledními uvažovanými faktory. Možná pro toto všechno jsou schopny plné funkce i po takové době. Po době, kdy měla už nejméně 3x až 5x proběhnout technologická obměna.

[houmr]

[Crifodo]

Jak říká houmr. Nahrávek na 4 bylo mraky. Uvědomte si, že pásky byly poměrně drahá věc, stroje pro 15 cm cívky zpočátku ani nebyly, např. první bateriový Start měl cívky max. 8 cm. Pozdější Uran/Pluto používaný v terénu jako reportážní 10 cm v krytu.
Tyhle nahrávky chtěli pak lidi reprodukovat na stolních strojích. Na delší situace byla hrací doba s 9 moc krátká. I výrazně profesionálnější Uher Report měl kvalty od 2 do 19.
V 60. letech bylo ještě dost běžné vysílání na AM a tam rychlost 4 stačila s přehledem.
Kromě toho byly specifické případy použití magnetofonů jako monitoring, na vojně jsme měli skříň plnou B4 pro nahrávání let. provozu a telefonů, kolegové na věži měli podobnou s B70. Rychlost 4 tam dávala rozumnou dobu záznamu, podobě v nemocnicích a různých dispečincích. Existovala sice ruská kráva velikosti pračky s 45 cm cívkama a 12 hodinovým 10 kanálovým záznamem, ale tu si nekoupil každý.

[konosuke]

to je odvěký dilema či lépe hodně muziky za méně peněz...mým prvním aparátem byl bateriový Tesla pluto (1974) a na čtverce kolísal tak že mě z "úspor" pásku vyléčil raz-dva je ovšem zároveň pravda že královský Uher deluxe měl i dvojku 2-4-9-19 (!) kdežto Sony TC366, TC377 čtverku taky (4-9-19) český konstruktér pochopil a v B73, B113 již 4 nepoužil ale, to bylo přibližně 10 let později že jo no a pásky 540m stávaly furt 155 Kčs (Agfa, Basf, Scotch)
Crifodo byl rychlejší, nechám už tak

[Crifodo]

[konosuke]

znám ten případ...ale dodnes nevím či dobová fotka v AR 10/1981 představuje reálný magič plněfunkční prototyp nebo výtvarnou atrapu z překližky a sádry
myšleno B135 (československý ReVoX) všichni víte

[Lukas-Peca]

houmr: Já mám asi na všech páskách, co jsem kdy dostal, silvestry. Aspoň jedna stopa je vždy silvestr. Třeba je i celá páska nahraná příjemným jazzem ve slušné kvalitě na devítku rychlost, ale kus jedné stopy je přemazaný silvestrem 1977 nahraným čtyřkou z AM rádia.

[Kremik]

Pořád se vzpomíná, jak se kdysi na materiálu nešetřilo.
Já se zeptám jinak - vyráběli byste dneska pro současné obyvatelstvo spotřebku v tehdejší kvalitě?

Všichni asi znáte mgf mechaniku která se cpala v miliónových sériích do každé levné spotřebky.
Když jsem ji poprvé spatřil - pravděpodobně v roce 1991 - byl jsem zděšen! Teňounká plastová kolečka s jemnými zoubky, ten ošizený setrvák, přítlačka malinkého průměru, celé to drželo na tenkém vylisovaném plíšku...
Až jsem byl překvapen, jak takové "nic" dokáže plnit stejné funkce jako pořádné "strojovny", se kterými jsem se do té doby setkával.
Díval jsem se na ni jako na největší "shit", něco tak ošizeného, že to snad může vydržet v jakémš takémš provozu snad několik málo hodin, než se to celé rozpadne.
Vyprodukovalo se jich tuny a tuny, byly úplně všude, takže nikdy nebyly nijak ceněné, jako cokoli jiného, čeho se všude válí kvanta.
Ovšem po čase, musel jsem pohled na tuto mechaniku zásadně přehodnotit. Vždyť ona je vlastně dokonalá! Splňuje přesně to, co uživatel požaduje, a prakticky nic nestojí. Je to mechanika dotažená k dokonalosti. Nic v ní není zbytečně a všeho je v ní jen tolik, kolik je třeba. Proč tam dávat čtvrtkilový setrvák, když to zákazník neocení? Proč se má tak cenný materiál za dva roky válet někde v příkopě? Ne jeden. Stovky. Tisíce. Stovky tisíc!
V naší republice panovala zvláštní situace. MGF byla technologie, která se rozvíjela. Každý kus byl "něco"! Protože to bylo nové, převratné, neznámé, a byl toho nedostatek. V naší republice, ostatní státy nechme stranou, v tu dobu na nás neměly vliv. Vyrobit "magič" bylo něco "velkého", trocha železa "navíc" se zdála proti tak "velké" věci nepodstatná, výrobek nijak zásadně neprodražovala. Poptávka nebyla naplněna, proto každý jednotlivý kus měl pro svého majitele trvalou nemalou hodnotu. Na tuto, dnes spotřebku, se tehdy pohlíželo téměř jako na investiční techniku.
Pak přišel převrat a jak se to vyvíjelo dál všichni víme.
Co by se ale dělo, kdyby převrat nepřišel? Až by se vyrobilo miliony B116 a podobného zboží a bylo by v každé domácnosti, sklepě, garáži? Přesně to samé co s levnou spotřebkou po převratu. Kvalitních a neošizených magnetofonů, a veškeré další poctivé elektroniky by byly plné příkopy, a v tehdejší době i kdejaké skládky. Cena by šla dolů, výroba a výrobky by se zlevňovaly a zjednodušovaly až bychom se dostali přesně tam, kde jsme teď.
Tohle prostě muselo přijít. Současný stav je ten normální /vyjma kurvítek/, ta předrevoluční doba byla - v tomto směru - vyjímečná, zvlášní, ale nutně pomíjivá, protože byla nová, expanzní, a tohle může být vždycky jen dočasné.
Neberme tedy tyto časy jako nějaký standard.
Byla to zvláštnost.