Tesla SM 260

[Robert18]

Tak tady foto kladky co myslíte bude to lepší ?

[pida_m]

..no to toho ze snímku /obvzláště o změkčilosti/ poznáme.
Hlavně ta páska bude ráda, když na ní se budou vytlačovat ty chem. sajrajty cos do toho napustil.

[starecd]

Já bych to zkusil napřed naprázdno, stejně, pokud tam zůstalo jen trochu glycerínu, pásek se nalepí a automatika vypne nebo se namotá na trn. Myslím zbytečná práce.

[Kremik]

Já jsem jenom zvědavý co se bude dít, až tam dáš jinou kladku a nic se nezmění. Mám několik SP210 a u žádného problém s kladkou není.
Mám vlastně i SM260, ale už jsem ji sto let nezapnul...

[konosuke]

[xsc]

[Kremik]

Jemu ale ne.

[konosuke]

no synci a děvuchi, pryž kladky není houba aby nasákla glycerínem, jde o povrchové ošetření no a pokud se pak smeje (lépe tím IPA na čočky laseru DVD mechaniky) tak žádné sankce typu destrukce - deformace pásku nehrozí, nápad s revitalizaci v MW je též originální a u mě neodzkoušený

[elektrosvit]

Mně tedy všechny kladky bez ohledu na stáří při čištění isopropanolem pouštěly nějakou černou hmotu, asi saze. Tak raději používám jen destilku, pak zůstává na vatové tyčince jen hnědá hmota z pásků. Když byl povrch kladky nějakým způsobem narušen, pomohla mi vždy pouze výměna. A autor hned v prvním příspěvku hovoří mimo jiné i o přetržení pásku v místě setrvačníku (patrně myslí tónový hřídel), což podle mě nemůže způsobit zteřelý povrch kladky, ale spíš nadměrný tah přivíjecího motoru, jiná mechanická závada nebo nějaký nežádoucí stav, ke kterému dochází při zařazování funkcí.

[konosuke]

přetržení pásky v audio kazetě je krajně neobvyklý a vzácný jev, deformace to ano ale tohle...no mně se to nikdy nepovedlo (Hitachi, JVC, Aiwa) ale též jsem principiálně odmítal velmi tenké materiály 9µm CC120 což ani výrobce v manuálu moc nedoporučoval

[starecd]

elektrosvit:záleží na kladce z jaké gumy je, ale tyhle fakt pouštěly, takže jsem IPA ředil destilkou a paráda. Nejapný žert jsem zažil kdysi za komančů v opravně, borec tam donesl deck Unitra, že namotává pásky a pak se ptal čím čistit hlavu a kladku. Odpověděli mu, že benzínem, tak nevím, jak to potom dopadlo.

[Syron]

Přetržení pásku je celkem snadný jev. Při troše "dobré vůle" míněno pochopitelně ironicky, stačí vytáhnout, resp. vyrvat kazetu s páskem omotaným kolem tónového hřídele. pár jsem jich viděl. Ale vždy byl pásek i zmačkaný. Dokonce mi jedna paní donesla magnetofon, který prý napřed pískal, ale pak přestal. Mimoto také přestal i fungovat. Paní švadlenka vzala svůj olej na šicí stroje, a nakapala ho, kam se dalo. Byla dost naštvaná, že magneťák byl z tuzexu, skoro nový, a tohle jí provedl. Původně pískala kazeta Emgeton, ale tu nenamazala.

[konosuke]

jo, to jo...mechanika kazety pískala když cívka drhla o fólii (Basf, Emgeton a jiné padělky pochybného původu)

[Syron]

Teď vážně. Ten tónový hřídel musí být čistý lesklý jako zrcadlo. To, co je na té fotce páskové dráhy, je něco jiného. To se nedá vyčistit? Stejně ta kladka. Připomíná mi spíš zmenšeninu brusného kotouče. Myslím teď naopak tu fotku po "úpravě". Obecně tvar přítlačné kladky sám o sobě nemůže způsobovat tolik a takových závad.

Já bych se spíš zaměřil na uložení kladky, (přesnou polohu, nebo spíš kolmost jejího hřídele), přítlačnou sílu na kladku, zda není vyběhané pouzdro kladky a další drobnosti. Důležité je také nastavení síly navíjecí spojky. Příliš velká síla působí problémy i se sebelepší kladkou. Rovněž odvíjení pásku musí jít bez nadměrného odporu. Za samozřejmé považuji použít kazetu mechanicky v pořádku, včetně přítlačného "polštářku" k hlavě.

A ten "bombiruňk", soudkovitost, může být způsoben používáním pásků s velmi hladkým povrchem, např. CrO₂. Ty mají nedostatečné tření po tónovém hřídeli, a velmi namáhají okraje kladky. Pokud je z kladky bečka, je problém s kolísáním rychlosti posuvu. Nicméně nemusí vždy způsobovat poruchy vedení pásku, hlavně, pokud je všechno ostatní v pořádku.

Pomačkané okraje pásku můžou vzniknout nejčastěji špatným vedením pásku. Resp. nevím, jak jinak. K poškození dochází o hrany vodítka, nebo jak se to jmenuje, to co je součástí hlavy.

A nakonec ještě něco k výše zmíněné Unitře, s tím jejich CNRS. Nezjistil jsem kompatibilitu s žádným jiným systémem. Navíc nefunguje dobře ani s nahráváním a přehráváním na stejném kusu, na stejném magnetofonu. Šumové a kmitočtové vlastnosti jsou katastrofální. Jediné, co se mi líbilo byly ty prosvětlené budíky. Jinak to byl snad nejhorší stereofonní magnetofon, co jsem kdy měl. Mám na mysli Tape Deck. Právě u tohoto křápu mi neustále cestoval pásek nahoru a dolů. Se všemi důsledky. Záleželo na tom, kolik bylo pásku na pravém unášeči. Nakonec jsem zjistil, že je moc silný tah navíjecího trnu vinou spojky.

[Syron]

Konosuke, nejen Basf. Taky třeba Scotch, TDK, Maxel. Ty 2 poslední jen některé typy. Dokonce se mi "podařilo", že ten pískot byl i v nahrávce na ScotcH 90. Dokonce se i některé kazety kvůli tomu zadíraly. Nejčastěji Scotch. Zajímavé je, že ke konci éry používání Mg jako nejčastějšího nahrávače jsem nakoupil asi 15 nebo 20ks kazet ferro Basf type 1, které již končily, a musel jsem si je extra objednat, a musím uznat, že za 10 nebo 12 korun/kus mi posloužily a výborně se osvědčily pro nenáročné nahrávky.

Kmitočtově výborné vzhledem k tomu, že VKV končí na 15kHz, ale tyto kmitočty využívá velmi málo "populární" hudby. Jen trochu šumí při hlasitém poslechu v tichých pasážích. Těch ale tato hudba obsahuje jak šafránu. Mechanické problémy ani opotřebování nebo zanášení hlav nepůsobí. Na CD nebo vážnou hudbu mám CrO₂. Nebo Basf TP100 Reference Maximum asi po stovce kus. Ty jsem tak "šetřil, že mám ještě několik originálně zabalených. Byly to vlastně EMTEC, ale mám zažito Basf, tak se mi to někdy plete.