Má někdo plně funkční, originální Transiwatt 100G?

[sinclair]

Potřeboval bych se vyptat na pár detailů z konstrukce a podrobností.
Díky.

[teufel]

https://ulozto.cz/!F4AHfsxfL/transiwatt-100-g-stav-navod-pdf

[teufel]

https://ulozto.cz/!F4AHfsxfL/transiwatt-100-g-stav-navod-pdf

[sinclair]

Díky, já dokumentaci samozřejmě mám, originální a nejen od TW100G.
Jde mi jen o pár skutečných, fyzických konstrukčních detailů.

[Xeon_sk]

V minulosti som postavil dva kusy. Momentálne ich už nemám. Čo by Ťa zaujímalo?

[sinclair]

Potřeboval bych pár reálných fotek sestavy desky korekčního zesilovače s přepínači korekcí. Je to jeden blok. Typ přepínačů je sice v rozpisce uvedený, věděl bych taky, z čeho je vykuchat a sestavit, ale už není popsaná jejich modifikace. Sériové, anebo jiné použít nejdou a já s těmito pertinaxovými typy popravdě nemám moc zkušeností.
Taky bych potřeboval fotku té "hromádky uprostřed" - sestavy elektrolytů s držáky, deskou zdroje a koncového stupně. Taky fotku "vydrátování" desek tří vstupních předzesilovačů, co drží na potenciometrech úrovně. Nezdá se mi, že by bylo možné dělat sběrnici nestíněným drátem.
Taky mě zajímá fotka sestavy spojů u vstupních konektorů, včetně toho, jak a čím to bylo vedený od zásuvek k deskám i naopak.
Získaný nedodělek tohle všecko nemá, anebo je něco před dokončením vykucháno.
Kam se to všecko podělo? To vážně už nikdo nemá jediný, reálný kus?

Podle mých informací jich měl vyrobit HiFi Servis Praha, úsek Elektroakustika, několik stovek kusů. Za VOC se měly prodávat-převádět větším HiFi-klubům Svazarmu, co se zabývaly ozvučením.
Přednostně se měly TW100G používat v počtu 2-6 jako koncové zesilovače k pultům Transimix 6 při ozvučovacích akcích. Hlavně se spoustou všelijak velkých, citlivých sloupů, co měl pro svazarmovce vymýšlet L. Svoboda.
Podle vyprávění pamětníků se používaly poměrně dlouho - minimálně snad do doby, než přišly, rozšířily se a začaly být spolehlivé TW200 Stereo, co nabízely dva kanály a dvojnásobný výkon. O pár let později k TW200 dodělali ještě TM102.
Do té doby /minimálně v letech 1968-1972/ se měly používat individuálně modifikované, v Praze vyrobené Transimixy s až 12 vstupy. Jako koncáky TW100G.
V závěru výroby těch pár stovek kusů měla být jedna velká série částečně modifikovaná osazením. Bylo nějak upravené i budicí a síťové trafo, tranzistory ADY a toto bylo přeznačené na typ TW100L.
Původní TW100G měly být oproti TW200 velice odolné i spolehlivé.
Všecko jsou to informace z druhé ruky, posbírané různě od bývalých členů HiFi-klubů Svazarmu, co ještě žijí a na něco si vzpomněli.

[Xeon_sk]

Je to zvláštne, že tak zmizli z povrchu Zeme. Ja sa tomu moc nedivím, lebo som si s nimi užil dosť trablov.
Na korekcie tam bol použitý normálny vlnový prepínač 1x5 polôh (DV, SV, KV I, KV II, KV III) s aretáciou polohy guličkou. Po úprave dĺžky osí boli prepínače priskrutkované o predný panel. Doštička korekcií bola namontovaná na závitových otvoroch M3 (na obrázku ich využíva pásik na zostave hore) cez dištančné trubičky tak, že DPS bola asi 25 mm od prepínača. spoje boli urobené krátkymi drôtikmi Ø 0,5 mm. Elektrolyty 5G boli upevnené postrannými plechmi poz. 12. Z vrchnej strany komplet uzatvára DPS usmerňovačov. Niektoré fotky zobrazujú Ge diódy 46NP70, majú tam byť KY710 osadené na plechoch poz. 32. Sám si na to viackrát upozorňoval, ale spomeniem to pre mladších. TC937 a pod. nemajú síce - spojený s obalom, ale ani ho nemajú špeciálne izolovaný, takže musia izolačný povlak. Elektrolyty C 29, 32 boli postojačky za BT (pred konektormi) na plechu poz. 13 pritiahnuté SK páskou. Elektrolyty C 33, 34 boli naležato pred ST na plechu poz. 14 pritiahnuté SK páskou, C 35 bol nad nimi v lufte.
Dosky vstupov boli naozaj pospájané zbernicovým spôsobom drôtom Ø 0,5 mm, ako u AZL 060. Kazdý z 3 predzosov mal svoje poschodie konektorov vzadu, tie trojice mali prepojenú zem, ktorá sa tienením privádzala na zemniace očko konkrétneho predzosu. Priamo na konektoroch boli aj všetky odpory deličov (TR 112A).

[sinclair]

Moc děkuju!!!
Ještě bych rád věděl i něco málo o metodě, které tenkrát říkali chemigrafie a kterou lze do mléčného plexi zaleptat černý popis panelu.
Originální TW100G má mít přední panel z mléčného plexi takto zpracovaný a já jej nemám.
Hodila by se mi i fotka původního popisu, jak to má vypadat. Zdali jen tečky v kružnici okolo knoflíků, nebo u korekcí i decibelové údaje.
Xeone, nemáš nějakou fotku toho, co jsi stavěl?

Sice si nemyslím, že je to plexi obzvlášť dobrý nápad - dávat na věčně horký zesilovač přední panel z tohoto materiálu. Ale originál to měl takto..
Zvlášť v případě, kdy jsou koncové tranzistory chlazené nejenom těmi frézovanými, černěnými bočnicemi /v každé je jeden tranzistor koncového stupně, možná ztráta okolo 35W/.
Zesilovač je kromě bočnic chlazen vlastně i celou mechanikou skříně. Subpanel, zadní panel a fakticky i zasunuté dolní a horní víko jsou hliníkové /ty jsou z 3mm plechu/, vše je tepelně spojené s bočnicemi, zasunuté do jejich drážek. Krom toho celý subpanel slouží i jako chlazení pro budicí tranzistor ve třídě A. Trvalá ztráta ale není velká, jen okolo 4W.
Původní mléčné plexisklo už okolo 65-70°C hodně měkne.
Novodobý mléčný acryl, používaný třebas na kryty zářivek, bude asi tepelně o něco odolnější. Právě z takového, zachovalého krytu čtyřzářivky pěkný kus mléčného materiálu mám.

Ví prosím někdo, co to je ona chemigrafická metoda zaleptávání textu do plastů? Do kterých plastů to lze zaleptat a zda se to dnes někde sériově používá?

[Xeon_sk]

Ten panel (aj zadný) bol naozaj z mliečneho plexi hrúbky asi 3 mm. Myslel som si, že je normálne gravírovaný. Ja som mal páčkový sieťový vypínač (pre taký tam bol aj origo otvor) na plechu poz. 20 a nad ním bol nápis ´Síť´ nad tým bol nápis Transiwatt 100 (bez G) Nad knobmi korekcií boli nápisy -8 -4 0 +4 +8 (bez dB) pod nimi bolo napísané BASY, VÝŠKY a okolo hlasitostí boli rovnomerne na kružnici číslice 0 až 9. Bohužiaľ, fotky nemám, vtedy sa toľko nefotilo ako dnes
Ešte by som doplnil, že to plexi nebolo až také svetlé ako kryt žiarivky, ale viac šedé a zadná strana bola akoby špricnutá slabou vrstvou striebrenky.

[sinclair]

Podruhé moc díky, dobře vědět. I šedivý, nebo ještě kalnější materiál bych uměl sehnat, možná, že ještě i neco mám. Používali to v reklamkách na velké cedule a já z toho dělával kryty skříňových rozvaděčů, co byly po GO, po výměně jističových polí i výměně E27 pojistek za jističe. Starý plechový se zahodil a z tohoto 3-4mm materiálu se udělal pohodlně nový. Přímočarkou to šlo pomalu - tavilo se to v řezu i namazaný.

Ty trable s Ge koncáky mám i z vlastních zkušeností, jak ze stavby TW3G a pozděj jiných, výkonnějších záležitostí - ale s našimi Ge výkoňáky.
Byla to zatracená mizérie. Malé tranzistory byly výborné. V případě našich Ge výkoňáků NU a 0C to byla kupa vyhozených peněz, pracně našetřených či dřinou vydělaných. K nasrání akorát.

Xeone, jestli se rozpomeneš, s čím byly u TW100G větší problémy? Tepelná nestabilita Iq, chlazení? Kmitočtová nestabilita? Velké proudy všude v konci až po výstup, nebo ty napěťově přešponované elektrolyty? Na hlavním je už v původním schématu psáno 55V, to mi přijde už hodně.
Nebo nějaký problémy vpředu? Rozuměl bych tomu, že takováto modulová propojovaná konstrukce, vpředu třeba osazená Si, nemusí být tak úplně stabilní.
Na druhou stranu - podle pamětníků se jich vyrobilo docela dost. Takže jaksi uspokojivě /když za to chtěli nemalé peníze/ to fungovat muselo. Minimálně v tom "továrním" provedení, tedy sestavené z HiFi Servisu.
Chtěl bych to dodělat, pokud možno co nejoriginálnější, proto jsem se ptal na ty přepínače a tak. Navalit do toho třeba APM či WK533 by asi bylo jednodušší, ale na přesdržku.
Velice mě láká, poslechnout si na vlastní uši, co slyšeli lidi tenkrát. Jak hraje 100W celogermaniový zesilovač s budicím trafem, jestli má "tranzistorový zvuk" a co to např. v přebuzeným stavu dělá. Jestli se zvuk zase sleje do koule, jako to běžně dělají Si zesilovače se silnou a hodně utaženou celkovou vazbou. Tady moc silná není.

[sinclair]

Nemá prosím někdo nějaký hodně starý katalog/listy či cokoliv, kde by byly popisovaný vlastnosti "vlnových přepínačů typ Philips", konkrétně tedy místní nejpoužívanější provedení Tesly Nýřany, řady PN533? Je to přesně ten orloj, co postoval na fotce Xeon.
Moc by mi to pomohlo.
V tzv. lístkovnicích součástek ve starých AR, převážně z 50.let jsem téměř nic nenašel. Elektromechanické prvky tam skoro nejsou.
Pasivní součástky jo - všecky tehdy běžný, včetně druhů a typů, pocházejících ze zásob fabrik, co dělaly speciál pro Wehrmacht.
Zahraniční, převzaté typy značené "Tesla Always" jsou tam taky.
Ale tyhle věci a třeba i běžné ladicí kondenzátory, relé apod. tam nejsou.
Díky předem za upozornění, kdyby někdo něco našel.

[Xeon_sk]

Trable, ktoré som mal ja spočívali v nedostatočnom chladení výkonových tranzistorov. Dobre sa počúva, že tranzistory chladí celá skrinka, ale je to ilúzia. Vnútorný priestor je dokonale utesnený, nie je tam jediný vetrací otvor. Pritom sú tam tepelne namáhané odporové deliče, diódy, budič a sieťové trafo. Vyžiarené teplo do priestoru skrinky predstavuje ekvivalent približne 20W. Pri zapnutom zosilňovači bez signálu dosahovala teplota vrchnej dosky o niečo viac ako telesnú teplotu, dajme tomu 38 st. C. Keď sme dohrali tanečné kolo, hneď musel niekto skočiť a vypnúť Transiwatty 100G. Vnútrajšok skrinky bol ale plný masívnych dielov takže za tých 10 - 15 minút prestávky sa teplota moc neznížila.
Tranzistory odchádzali približne pri teplote 45 až 50 st. C. Podľa môjho názoru došlo k lavínovitému nárastu kľudového prúdu. Výkonový stupeň nemal nijakú formu tepelnej stabilizácie kľudového prúdu. Napr. kremíková AUJ 635 diódy na chladiči, termistor deliča na chladiči, emitoráky. A germániový Transiwatt 100G? Nič. Pár 6NU74 stál 300 Kčs a za večer sme brali 500 až 1000 Kčs.
Pamätám sa, keď som dokončil prvý TW 100G, nastavil som 1 kHz, na výstup záťaž, 14 Vef. a išiel som sa vychcať. Po 5 - 6 minútach keď som sa vrátil zosík 50 st. C a poistka v prdeli. Bol som taký pitomec naivný, že som išiel vymeniť poistku. Ešteže boli poisky za komanča lacné, dnes dve poistky-pivo. Neskôr som experimentoval so sínusovým režimom a zistil som, že horná hranica je asi 5 minút a treba rýchle vypínať. V praxi sme používali jeden Transiwat 100 na spev a druhý na gitary. Na spev sme používali záťaž tvorenú reproduktorovými stĺpmi, podľa okolností 2x4 ARO 667 2Ω, 2x8 ARO 667 4Ω, príp. 4x8 ARO 667 2Ω. Pre záťaž 4Ω bola stabilita dobrá, k poruchám nedochádzalo. Najhoršie to bolo s 2x4 ARO 667, ktoré pre rovnakú hlasitosť potrebovali väčší výkon ako 4x8 ARO 667. Pri 4x8 ARO 667 sa dalo dobrou taktikou vypínania cez prestávky zabrániť prehriatiu. Neskôr som aj nastavoval nižší kľuďák. Normálne sa strácalo prechodové skreslenie pri cca 12 mA, nastavoval som asi 5 mA.
Kmitočtovú nestabilitu som nezaznamenal. Je dôležité skontrolovať kmitočtový priebeh či postupne a plynulo klesá nad 20 kHz, v takom prípade nehrozia oscilácie a zakmitávanie. Elektrolyty 5G sa chovali normálne, nezahrievali sa a mali malé zvodové prúdy. V mojich TW100G som mal na celom predku Ge tranzistory, nejaké problémy som si nevšimol.
Pokiaľ sa týka zvuku, ten bol príjemný. Na posluch nemal moc príkru limitáciu, jej nástup nebol taký zrejmý ako u Transiwattu 120.

[Xeon_sk]

Ešte by som rád doplnil skúsenosti s montážou výkonových tranzistorov. Podzostava izolovaného 6NU74 na doske poz. 16 sa 4 skrutkami pripevní na chladič. Doska je navrhnutá z duralu hrúbky 2 mm. Mne sa osvedčilo na túto pozíciu použiť dural hrúbky 3 mm. Originál doska sa dosť deformovala a k ´aktívnemu´ kontaktu, napriek silikónovej vazelíne dochádzalo iba pod skrutkami, čo znižovalo prenos tepla na chladič. Závisí aj od konkrétneho zloženia duralu, ktorý budeš mať po ruke. Aj v prípade hrúbky 3 mm je nutné overiť rovinnosť dielu, pretože strihom sa trochu deformuje. Tranzistor sa montuje normálne, ale miesto matíc pre upevňovacie skrutky sa používa mosadzný pásik poz. 19, na ktorý sa spájkuje vodič k doske.
Aplikačné možnosti vlnových prepínačov Tesla PN 533 18 je možné (trochu) vidieť na obrázkoch v RK 2/1965 na stranách 51, 55 a 56. Chcelo by to ale originál časopis a nie dostupnú kópiu.