Regulátor otáček

[Superpavel]

Ahoj. Potřebuju udělat regulátor otáček pro stěračovej motorek. Regulační obvod bych chtěl udělat s tyristorem. To kvůli jednoduchosti a hlavně tyristorová regulace reguluje otáčky ne jenom výkon. Ale všechny tyristorový regulátory na 230V mají v řídící elektrodě diak který se proráží asi při až 35V. A já to potřebuju udělat na 12V. Co kdybych diak vynechal nebo místo něj dal diodu

[vicious]

Stěračovej motorek bude napájaný jednosmerným napätím? Ak áno, tak sa po otvorení tyristora tento nezavrie a bude viesť prúd ďalej.

[Superpavel]

Ten motorek bude napájenej z gretze bez zběrného kondenzátoru tj. usměrněným nevyhlazeným napětím.

[petrfilipi]

Nechces udelat PWM regulaci?

[vicious]

Ok, ja som myslel, že sa jedná o reguláciu v aute.
EDIT: raz som robil na vyskúšanie reguláciu tyristorom pri napätí 12V. Riadenie zabezpečovali 2 tranzistory, ale nemal som to usmernené. Bol by problém, keby si vynechal gretza?

[weed_smoker]

Tak pokud je to komutátorák s magnetama a napájí se usměrněnym napětim bez vyhlazení,větší šroubovej tyristor se zavře tim,že proud klesne pod přídržnou hodnotu(zavíral se ikdyž jsem ten motor napájel spínákem).Bylo to teda jenom v režimu on/off,zkoušel jsem tim motorem donesený tyristory,jestli nejsou probitý a reagujou na G.
BTW.klidně můžou 2 tyristory nahrazovat 2 diody v tom můstku(třeba plusový) a z toho napájet motor.U toho PWM záleží jakej motor a jaký PWM se použije(některej motor stojí a píská u zapojení PWM,se kterym jiný motory fungujou).Při jednom zapojení s pomalou frekvencí (asi 120Hz) šel stěračovej motorek z rencka řídit jenom asi 40-99% výkonu,s jinejma PWM buď ještě v menšim rozsahu nebo stál,pískal a smrděl.Pokud je ale třeba FIAT nebo škodováckej,tak ten PWM snese.

[EKKAR]

Tyristor na motorek pro 12V není zrovna nic moc, lepší je když už jo je nutný pulsně regulovat, použít nějakej příhodnější FET. A to i když je napájení jen usměrněný, bez filtrace.

Pískání a nehejbání se motorků napájenejch pulsně může souviset s tím, že někdy jsou jako stejnosměrný použitý motorky s vinutým statorem neboli v podstatě univerzální, u kterejch vyšší frekvence způsobuje vinou vysoký indukčnosti statorovýho vinutí pokles proudu motorkem a ten se pak hůř rozbíhá.

Je potřeba taky rozlišit měniče určený pro napájení střídavejch motorků, který pomocí relativně vysoký spínací frekvence modulujou na svým výstupu sinusovku - tam bejvá kmitočet v řádu kHz a stejnosměrný motorky na něj samozřejmě nefungujou.

Pro regulaci motorku na 12V bych prostě použil klidně i jen to nejjednodušší zapojení s časovačem NE555 a s výstupem v podobě výkonovýho spínacího FETu - a spínací frekvenci bych rozhodně nevolil vyšší jak asi 1kHz, u nějakýho 60-100W (třeba větrákovýho z topení auta) klidně i menší, vůbec bych se nebál použít klidně i jen 100Hz.

[EKKAR]

Tyristor na motorek pro 12V není zrovna nic moc, lepší je když už jo je nutný pulsně regulovat, použít nějakej příhodnější FET. A to i když je napájení jen usměrněný, bez filtrace.

Pískání a nehejbání se motorků napájenejch pulsně může souviset s tím, že někdy jsou jako stejnosměrný použitý motorky s vinutým statorem neboli v podstatě univerzální, u kterejch vyšší frekvence způsobuje vinou vysoký indukčnosti statorovýho vinutí pokles proudu motorkem a ten se pak hůř rozbíhá.

Je potřeba taky rozlišit měniče určený pro napájení střídavejch motorků, který pomocí relativně vysoký spínací frekvence modulujou na svým výstupu sinusovku - tam bejvá kmitočet v řádu kHz a stejnosměrný motorky na něj samozřejmě nefungujou.

Pro regulaci motorku na 12V bych prostě použil klidně i jen to nejjednodušší zapojení s časovačem NE555 a s výstupem v podobě výkonovýho spínacího FETu - a spínací frekvenci bych rozhodně nevolil vyšší jak asi 1kHz, u nějakýho 60-100W (třeba větrákovýho z topení auta) klidně i menší, vůbec bych se nebál použít klidně i jen 100Hz.

[sinclair]

Nechal bych to na těch 100Hz, co lezou z grece a jen řídit šířku pulsů do tyristoru a hotovka.
Výborný zapojení s tyristorama, upravitelný i na nízký pulsující ss napětí jsou v knížce Holub-Zíka: "Praktická zapojení polovodičových diod a tyristorů".
SNTL 1971, zhruba od strany 122, ale doporučuju proštudovat celou. Jsou tam věci, co se dneska už možná ani neučí.
Konkrétně jsem předělával na 110V obr. 116 a po zkušenosti pak na 24V obr. 117. Není problém to upravit na jiné napětí. Jsou tam i poměrně pochopitelné postupy, jak na to. S nízkým napětím mohou být použité i laciné součástky s nižším dovoleným napětím /KT701-703 apod/ a vyjde to na pár šušňů.

[Crifodo]

[sinclair]

Přesněji řečeno, u sériového univerzálního vrtačkového motoru se využívalo indukovaného protinapětí kotvy.
To u stejnosměrného motorku s permanentem asi padá.
Mně to minimálně jedno upravené zapojení pěkně drželo i krouťák, ale to byly oba typické univerzály, tedy s vinutým statorem.
Ten na 24V byl z nějaké bezpečnostní vrtačky, nebo z nějakého takového nářadí na 24V. Určitě držel taky, pohánělo to nějakou navíječku ocelových drátků se silně laickou obsluhou a proto na 24V.

[masar]

[masar]

[vicious]

masar: asi takto:

[sinclair]

vicious, jseš si jistej, že nabíječka s tímhle sekundárem bude nabíjet?

[masar]

[masar]

[sinclair]

Myslím si, že ss motorky s magnetem nebudou při zatížení to protinapětí dávat dostatečně velké.
Nemyslel jsem, že drželo otáčky i krouťák zároveň.
Napsal jsem, že pěkně drželo i krouťák, myšleno při zatížení v nízkých otáčkách. Protože jsem to původně nečekal tak dobré.
I mně, oproti Tobě masare úplnému volovi, je jasno, že tohle zapojení nemůže držet stálý otáčky i krouťák zároveň.