Tekoucí sklo, patice elektronek a další OT

[Celeron]

Já mám zajímavou zkušenost se stářím skleněnoý desky / zrcadla jako tiskovou podložkou v 3D plastoslintu. Deska na kterou se tiskne je zaspoda elektricky ohřívaná na 50-110 stupňů meandrem na plošáku. Je velkej rozdíl mezi stejně tlustým sklem a zrcadlem, zrcadlo rozvádí teplo mnohem rovnoměrněji, možná za to může ta slaboučká vrstva amalgámu odrazný plochy, nebo co to vlastně dnes je.
A teď starý a nový sklo/zrcadlo. Při tisku ABS na naseparovaný sklo se u skla staršího než cca 2 roky při chladnutí občas stane, že se ve skle vytrhne čočka velikosti základny tištěnýho tvaru případně trochu menší. Pokud je nový sklo, tak to neudělá. Zajímavý, ta tabulka 200 x 200 mm nikdy nepukne na víc dílů ale v podstatě "vybuchne" a zůstane v ní kráter.

[Celeron]

[EKKAR]

Dědek myslel to ztloustnutí okenní tabule v dolní části. Prokazatelný to je, ale v přaxi je to prokazování úplně zbytečný - protože na to je potřeba spešl měřák (třeba ultrazvukovej nebo infračervenej reflexní tloušťkoměr), nebo je nutný tabulku vyndávat z rámu - a to s 99,99% pravděpodobností končí její destrukcí. Navíc poměr ztenčení/ztluštění mezi spodkem a vrškem je tak malej, že ničemu nevadí. Ale JE TAM, a měřitelnej.

[EKKAR]

Dědek myslel to ztloustnutí okenní tabule v dolní části. Prokazatelný to je, ale v přaxi je to prokazování úplně zbytečný - protože na to je potřeba spešl měřák (třeba ultrazvukovej nebo infračervenej reflexní tloušťkoměr), nebo je nutný tabulku vyndávat z rámu - a to s 99,99% pravděpodobností končí její destrukcí. Navíc poměr ztenčení/ztluštění mezi spodkem a vrškem je tak malej, že ničemu nevadí. Ale JE TAM, a měřitelnej.

[sinclair]

Všecko hovno proti tomu, jak se u větších, citlivých a výkonných repráků, zabudovaných klasicky, tedy osou vodorovně, po celkem krátkém čase prověsí systém závěsů a někdy i plechovej koš vahou magnetu tak, že začnou drhnout.
Někdy stačilo bednu s takovým sajrajtem trochu razantněji postavit, třeba při vykládání z auta a pak se člověk nestačil divit.
Dělají to jen PA repráky s lisovaným plechovým košem, feritem jako kráva a středěním "nafous" kůli citlivosti. Seriózní výrobky tradičních firem s festovním litým košem to nedělají, jenom plecháče. Nejvíc laciný Eminence, fejkový rejžácký Fane /Sovereign/ a podobný sajrajty.
To pak nezbývá, než údery dřevěnou palicí do správných míst správným směrem koš přinutit "se uhnout" správným směrem, tedy od drhnoucího místa opačně, anebo ho v bedně jen zkusit otočit o 180° a doufat zase v tu váhu magnetu..
Teče všecko, i železo...

[sinclair]

AZK401 má s tím propalováním hnědých bakelitových PATIC EL34 naprostou pravdu. Ve vlhku se propálil vodivý můstek mezi vývodem anody a sousedícím kolíkem žhavení.
V MONO50 suverénně nejčastější závada, protože Ua je tam naprázdno kolem 650V. Nejvíc to ale hořelo v AUJ620 - tam je Ua 800V a nemuselo spolupůsobit ani velký vlhko.
Ten kurewský mizerný hnědý bakelit to zvládl sám, páč do sebe uměl vzdušnou vlhkost natahovat při ohřátí a chladnutí.
V AZK201-401 to skoro vůbec nedělalo, tam není tak vysoký Ua, v AZK401 o 200V nižší.
Nevím, co ty mokrý vocasy z Vráblí napadlo v MONO50 použít tak vysoký Ua.
V AZK401 dávají stejný či o málo vyšší výkon, který se tam z nich tahá větším anodovým proudem, ne vysokým napětím jako u MONO50. Zajímavý je, že celková životnost /co do konečné emise, než se začal ztrácet výkon/ měly EL34 v obou typech zhruba stejnou, v AZK401 o něco vyšší. Lampy jsou v AZK401 kolmo, neperou do sebe teplem a nekurví jim patice vysokým napětím. Mám AZK201-401 radši, než MONO50.
Postupem času jsem získal různými cestami dohromady asi 20ks AZK201 a AZK401 - přes celkově katastrofální stav součástek v některých z nich byly VŽDYCKY EL34 i ECC83 zdravý jako řípy a dále použitelný, zesilovače po GO s nimi dál dávaly plný výkon. Trochu problém byl jednu dobu s GZ34, což se v pohodě a klídku dlouhodobě vyřešilo ruskou 5C4S s namontovanou objímkou zespodu šasi a ještě trochu utopenou dolů na dvou distančních válečcích.
V mnohých, mnou ještě za bolševika generálkovaných AZK401 jsou ty ruský carevny doteďka a zesilovače jedou jako pily, protože místo pakotropů a karamelek se svodem jsem do všech míst nacpal teryleny a dal nový elektrolyty - ty patkový ještě tehdy byly k sehnání.

U MONO50 byla životnost EL34 výrazně zkracovaná jednak tím propalováním vysokým Ua a jednak úplnou - umístěním EL34 NAD SEBE, kdy spodní lampa ještě dusí horkem tu horní.
Toho pasteveckého pyčuse, co tohle ve Vrábloch vymyslel, bych teda chtěl potkat. Prošly mi rukama doslova stovky MONO50, vyrobilo se jich jako plev a byly úplně všude, na kdejakým hřišti, malotřídce na dědině, kdekoliv, kde stačilo 50W v převodních trafech repráků.
Píšu to tak schválně - na MONO50 se díky jinak navrženému výstupáku dalo navěsit 50W v reprákách, přestože sinusový výkon byl jen 40W. Zesilovač měl díky silnější ZZV nižší vnitřní odpor, než AZK401 a nechal si to bez remcání líbit.
Sérií MONO50 se jelo celkem šest, čtyři vzhledové varianty a na každé sérii byly nějaký úpravy původních nedodělků.
Enderácký EL34 s paticemi z černého bakelitu tohle dělaly jenom velmi výjimečně. Němci lampy vždycky uměli.
Občas se dala potkat i propálená bakelitová objímka, kterou někdo místo keramické použil. Bakelitový objímky se pravidelně používaly pro PL36 v řádkových koncích a tam vydržely, stejně tak v univerzálech pro UY1N.

Lampy s anodou nahoře tyhle potíže až na výjimky neměly. 4654 či EL51 jsem nikdy s propálenou paticí nepotkal. Maximálně teplem povolenej tmel, nebo stuďáky - vyhřátý cín v lamelách. To ale dělaly i některý lajdácky pájený EL34.
Na amerických 6CA7 či EL34 i jiných lampách na vysoký napětí a s černým bakelitem se to taky nepropalovalo.
Je to pravda dost nešikovný zapojení patice, ale pokud je ten bakelit kvalitní, tak nevadí ani kilovolty z výstupáku.

To, co je na elektronce, je kurwa doprdele PATICE a to, do čeho se lampa zastrkuje, byla kurwa vždycky OBJÍMKA. Nebo maximálně tak SOKL.

[danhard]

A novalovejm paticím říkáš jak, objímko ?
Asi neveděj co prodáváj, měl bys jim poradit
https://www.aku-bat.cz/c460.0,460.Patice.html

I němci to od nás převzali, spodek elektronky je Lampensockel a to kam se to strká Lampenfassung

[sis2]

Dobrá fakturační adresa u toho odkazu ...

[Celeron]

Čičína. Škoda že tam nemá fotku na posouzení.

[Artaban001]

Bakelit byl jako izolátor průser všude.
přístrojová zásuvka (dnes ji najdete na stolním komplu na zdroji), která byla vyrobená z bakelitu, tak jsem se kolikrát setkal s tím, že ze mezi kolíkama "probil" - udělal se vodivý můstek, který se postupně vpaloval do hmoty mezi kontaktama, až se komplet prostor změnil v uhlík - nebo až rostoucí proud nevyhodil pojistky. Z nějakých dobových materiálů vím, že nebezpečný byly i bakelitový kryty na zásuvkách na zdi - že od nich byly i nějaký úrazy. Proto mě nějak nepřekvapuje, že může dělat problémy i na patici elektronky, či na nějakým přístroji, který jej obsahuje jako nosič kontaktních částí. Díky bohu, že se už na tohle bakelit používat nesmí.

[Celeron]

Stejnej problém byl s černejma elektroměrovejma deskama 60 x 60 cm nebo 60 x 30 cm taky jsou už asi 20 let zakázaný. Ale na vesnickejch chalupách je toho ještě spousta.

[EKKAR]

Za sebe dodám víčka k rozdělovačům - tam pokud si vn našlo povrchovou cestičku třeba jen díky vrstvě mastnýho prachu, už se toho svodu nikdy nedalo zbavit, protože se vypálil do hmoty a zuhelnatělej bakelit vedl líp než uhlíkovej zapalovací kabel s jiskřištěm (svíčkou) na konci ... Jistě, 12-25kV zapalování s impulsním průběhem má trochu jiný charakteristiky než trvalý anodový napětí několika stovek voltů, ale výsledek byl stejnej - nefunkčnost celýho zařízení (v tomhle případě auta).

[EKKAR]

Za sebe dodám víčka k rozdělovačům - tam pokud si vn našlo povrchovou cestičku třeba jen díky vrstvě mastnýho prachu, už se toho svodu nikdy nedalo zbavit, protože se vypálil do hmoty a zuhelnatělej bakelit vedl líp než uhlíkovej zapalovací kabel s jiskřištěm (svíčkou) na konci ... Jistě, 12-25kV zapalování s impulsním průběhem má trochu jiný charakteristiky než trvalý anodový napětí několika stovek voltů, ale výsledek byl stejnej - nefunkčnost celýho zařízení (v tomhle případě auta).

[sinclair]

Novalovejm i heptalovejm, rimlockům, lamelám i téčkům i jinejm lampovejm OBJÍMKÁM říkám kurwa odjakživa objímka.
Sám i třeba kdysi dávno i v obchodě - a vždycky mi rozuměli, co chci.
I u těch blbejch žárovek - maj nějaký typ PATICE, kterej se strká či šroubuje do nějakýho typu OBJÍMKY.
"NOVALOVEJ SOKL" je hovorový, lidový a zkrácený, obecný označení druhu, většinou u nás objímky - pocházející právě z němčiny, která to má v tomhle případě technicky dost vágně, třebaže jindy jsou přesní.
Pod obecným označením "lampensockel" si může skopčák bez dalšího představit jak patici elektronky, tak objímku.
Jestliže ale skopčák řekne "lampensockel noval", může tím myslet jak patici elektronky, tak objímku a už je charakterizovanej druh - velmi pak záleží na souvisejícím dalším textu, jestli je řeč o šasi, nebo o elektronce.
Podstatný je ale v tomhle případě přídavný označení typem a ten kontext - a pokud to do sebe pasuje, ať si tomu skopčáci říkaj, jak chtějí.
To, do čeho se elektronka strká, bylo až na nepřesnosti vždycky technicky a česky správně elektronková objímka. Podívejte se do starších servisních manuálů či nějakých návodů na stavbu něčeho elektronkového, nebo třeba do nabídkových katalogů Tesly ještě z konce 70.let. Různý druhy objímek pro noval, heptal /na panel či do dps, s límcem či bez/, klíč-loktal, nebo starý lamelky tam mají označený vždycky jako "objímka pro elektronku".
Objímka /ať už pro žárovku E27, jako má třeba i DCG4/1000, tak pro novalku třeba/ je prostě jednoznačný a česky poměrně přesně charakterizující výraz.
Naučili to takhle mýho strejdu v Telegrafii, říkat objímce objímka a ne "sokl" a naučili to takhle správně i mě. Celou dobu to takhle používám a s výjimkou trotlů nikdy nedošlo k nedorozumění, čemu kdo říká.
Když jsem v Tesle u pultu řek, že chci "novalovou keramickou objímku do panelu, se stínicím límcem", vždycky mi prodavačka podala to správný zboží.
V katalogu to bylo označený jako položka "objímka noval 6AFxxx xx" případně s další charakteristikou. Ale vždycky objímka.
Když jsem řek, že chci "bakelitovou novalovou objímku do plošáku", vždycky jsem dostal na výběr ze dvou, někdy i ze tří - jednu obyč, hnědou a černou, a typ s instalovaným postranním pružicím plíškem, co se měl uzemnit a posléze s tou zemí spojit tenkou, plechovou stínicí trubičku z pozinkovanýho plechu, nasunutým na lampu i s objímkou.
To aby se i lampy v dps a v těchhle objímkách daly stínit. Používalo se to běžně třeba v mf televizorů, ale asi z nedostatku těch s pérkem to některý výrobci řešili prostě drátkem, připájeným na stínicí trubičku a na zem, jako je to třeba na stínění EF86 v koncích ala Music 130.
Ale vždycky, až do nástupu przničů technické češtiny a jiných vyjebbanců, přejímajících slepě a blbě konvertovaná zahraniční označení, byly i keramické objímky na EL34 vždycky OBJÍMKAMI.
Tečka.

Jestli dnes teda někdo řekne, že na EL34 prohořívaly patice mezi vývodem anody a jednoho pólu žhavení, bezesporu tím myslí prohořelou přitmelenou oktálovou patici z mizernýho bakelitu.
Keramika v OBJÍMCE, používaná pro tyhle horký lampy nejčastěji, by prohořela asi dost těžko, nemyslíte?

[danhard]

Tak snad záleží na tom, co za tím vidí kvalifikovaná většina, třeba Google
https://www.google.cz/search?q=Lampensockel&client=firefox-b&dcr=0&source=lnms&tbm=isch&sa=X&ved=0ahUKEwjtgZWQ7bnaAhXH1qQKHbIFBIQQ_AUICigB&biw=1024&bih=639
https://www.google.cz/search?q=Lampenfassung&client=firefox-b&dcr=0&source=lnms&tbm=isch&sa=X&ved=0ahUKEwi3rdub7bnaAhUPjqQKHY1pDjIQ_AUICigB&biw=1024&bih=639

[masar]

Sinclaire, jak ochotně skočíš na každou provokaci. Všichni víme, že to, do čeho se elektronka strká, se česky jmenuje objímka. Jiný název použije jen ten, kdo to neví nebo ten, kdo provokuje. V obou případech na jeho odpovědnost.

[masar]

Sinclaire, jak ochotně skočíš na každou provokaci. Všichni víme, že to, do čeho se elektronka strká, se česky jmenuje objímka. Jiný název použije jen ten, kdo to neví nebo ten, kdo provokuje. V obou případech na jeho odpovědnost.

[danhard]