... proud "sám o sobě" se přece v přírodě nevyskytuje. Jeho odporový, kapacitní nebo induktivní "charakter" je vždy definován velikostí a směrem fázového posuvu mezi proudem a napětím. Jinak řečeno - proud je vektor (fázor) na kružnici, na které není nikdy sám (Lesana ten proud "vytrhla z kontextu" jako osciloskopický záznam)....
Jo, lesana to vytrhla z pedagogických důvodů, aby se bobobo dovtípil, že napětí na svářečce nějak moc nesouvisí s úbytkem napětí na jističi.
Pokud by jistič vyletěl účinkem elektromagnetické spouště, tak by asi nebyla potřebná ani celá perioda proudu. Takže dumat nad jalovou a činnou složkou v tom případě nemá význam.
Založen: Feb 25, 2008 Příspěvky: 18672 Bydliště: Rychnovsko
Zaslal: pá duben 06 2018, 14:30 Předmět:
Viděl jsi Bernarde v životě charku jističe ? Buďto neviděl , či účelově neviděl . Ten tvůj zelený proud právě vybaví jistič , jelikož přesáhne povolený PROUD jističem . A jako pedagog by měl na tomto příkladu jalový proud vysvětlovat , což se , Bohužel, většinou neděje ...... je to z toho obrázku krásně patrné . Díky za pomoc .
Může sem některý ze zastánců "jalového a činného" proudu napsat jejich jasnou a srozumitelnou definici? Já mám totiž pořád pocit, že si tu někdo plete slovo imaginární se slovem jalový a slovo reálný se slovem činný.
Pokud si vzpomínám na školu, střídavý proud, protékající obvodem, je vždy jen jeden. Avšak u spotřebiče, který nemá jen odporový charakter, má ten proud svou činnou a jalovou složku, které jsou navzájem na sebe kolmé. Výsledkem je pak fázový posun, vůči napětí zdroje. To znamená, že pokud se kompenzací podaří snížit jalovou složku, sníží se fázový posun a klesne i celkový proud, protékající obvodem. A tím pádem se sníží i zatížení vedení a pojistek...
Založen: Feb 21, 2011 Příspěvky: 3502 Bydliště: Český Středozápad (JO70AD)
Zaslal: pá duben 06 2018, 18:38 Předmět:
Otkundes napsal(a):
...má ten proud svou činnou a jalovou složku, které jsou navzájem na sebe kolmé...
Nikoliv činnou a jalovou, ale reálnou a imaginární (část, složku). Proud lze vyjádřit jako vektor (fázor) - má prostě velikost, směr a orientaci vůči nějaké soustavě, nebo jinému vektoru (fázoru), třeba k napětí nebo jinému proudu. A jako každý jiný vektor ho lze vyjářit komplexním číslem v podobě reálné a imaginární části (složkový tvar). _________________ Člověk se celý život učí jenom proto, aby ve stáří všechno zapomněl.
„Když už člověk jednou je, tak má koukat aby byl. A když kouká, aby byl, a je, tak má být to, co je, a nemá být to, co není, jak tomu v mnoha případech je.“ J. Werich
Založen: Jan 13, 2007 Příspěvky: 15516 Bydliště: Olomouc
Zaslal: pá duben 06 2018, 18:48 Předmět:
Hezká diskuse.
A opět se tvrdí, že jalový může být jen výkon, což není vůbec pravda. Jak jsem z psaného pochopil, tak existuje i jalová kráva a ta může být činná (žere), ale i nečinná (prostě nežere). Jediné, co by se dalo snad uznat, tak to, že je blbý pojem jalový vůl, ale i ten může být činný (žere) nebo nečinný (nežere), a to i tehdy i když neexistuje. A to bude asi to jediné vysvětlení slova imaginární - jalový vůl, co je činný (žere). A to asi proto, že neexistující jalový vůl, co není činný (nežere), tak je asi pro někoho normální, že?
A nejlepší na této celé diskusi je asi to, že kráva nemusí být jalová, ale přitom může být činná (žere) anebo nečinná (nežere a nic nechlastá).
Kdysi se používaly výrazy jako činná a jalová složka proudu, výkon činný, zdánlivý. Teď se to může jmenovat a vysvětlovat třeba jinak, moderněji. Avšak fyzikální podstata se tím snad nezměnila?
Založen: Jan 13, 2007 Příspěvky: 15516 Bydliště: Olomouc
Zaslal: pá duben 06 2018, 19:12 Předmět:
Ano, kdysi se lidi na dílně nazývali dělníci, dnes jsou to už operátoři. A když to neřeknete správně, tak vás ihned někdo, kdo ani nečuchl k manuální práci, tak hned seřve, že tomu přece nerozumíte.
To jako chcete tvrdit, že jste složkám komplexních čísel říkali činná a jalová? V matematice jste místo reálných čísel měli čísla činná? Místo imaginární jednotky i/j jste měli jednotku jalovou? Nějak se mi nechce tomu věřit.
Ale ne, Lesano, bavíme se o elektrotechnice, ne o matice.
Podívejte se na následující texty z knihy Elektrotechnika v teorii a praxi od Bohumila Dobrovolného:
Založen: Mar 05, 2007 Příspěvky: 6080 Bydliště: Jesenice u Prahy
Zaslal: pá duben 06 2018, 22:33 Předmět:
Je to marný, je to marný, je to marný
Znám jednoho odborníka, poslední rok publikuje své výplody v Praktické Elektronice a ten zase propaguje u zesilovačů pojem efektivní výkon.
Nějak mě v tom odborném rozboru od BOBOBO na začátku chybí deformační výkon.
Že by tam tekl také deformační proud ?
Nebo pro začátek, můžete mi určit fázi toho neharmonického proudu ?
To je ten rozdíl mezi teorií a praxí. V teorii střídavých proudů se začíná tím, že napětí a proud jsou nějakými periodickými funkcemi času a okamžitý výkon představuje jejich součin: p(t) = u(t)*i(t). Pro potřeby praxe se ta obecná situace zjednoduší na základě předpokladu, že ty periodické funkce jsou harmonické a s konstantními amplitudami. Vymyslí se efektivní hodnoty a fázový úhel mezi napětím na dvojpólu a proudem, který tím dvoupólem prochází. Potud si rozumíme.
Když máme svařovací transformátor s výkonem 2kW, proud jím protékající není určen jističem v cestě, ale jen tím transformátorem. A jeho složky (činná a jalová) se definují JEN ve vztahu k napětí NA TRANSFORMÁTORU.
Vybavení jističe je proces, který vyžaduje nějakou mechanickou práci. Tu na elektrické straně obstará ten proud transformátoru v součinu s úbytkem napětí na bimetalovém kontaktu, a taky v součinu s úbytkem napětí na cívce elektromagnetické spouště, za nějaký čas. Tyto úbytky nemají souvislost s napětím na transformátoru, a tak nemá smysl se starat o to, jaké složky ten proud má k napětí v jiném místě obvodu.
Asi působím dost infantilně, ale třeba tomu nakonec i dr. Štrosmajer porozumí.
Nemůžete odesílat nové téma do tohoto fóra. Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru. Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru. Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru. Nemůžete hlasovat v tomto fóru. Nemůžete připojovat soubory k příspěvkům Můžete stahovat a prohlížet přiložené soubory
Informace na portálu Elektro bastlírny jsou prezentovány za účelem vzdělání čtenářů a rozšíření zájmu o elektroniku. Autoři článků na serveru neberou žádnou zodpovědnost za škody vzniklé těmito zapojeními. Rovněž neberou žádnou odpovědnost za případnou újmu na zdraví vzniklou úrazem elektrickým proudem. Autoři a správci těchto stránek nepřejímají záruku za správnost zveřejněných materiálů. Předkládané informace a zapojení jsou zveřejněny bez ohledu na případné patenty třetích osob. Nároky na odškodnění na základě změn, chyb nebo vynechání jsou zásadně vyloučeny. Všechny registrované nebo jiné obchodní známky zde použité jsou majetkem jejich vlastníků. Uvedením nejsou zpochybněna z toho vyplývající vlastnická práva. Použití konstrukcí v rozporu se zákonem je přísně zakázáno. Vzhledem k tomu, že původ předkládaných materiálů nelze žádným způsobem dohledat, nelze je použít pro komerční účely! Tento nekomerční server nemá z uvedených zapojení či konstrukcí žádný zisk. Nezodpovídáme za pravost předkládaných materiálů třetími osobami a jejich původ. V případě, že zjistíte porušení autorského práva či jiné nesrovnalosti, kontaktujte administrátory na diskuzním fóru EB.
FAQ
Hledat
Uživatelské skupiny
Profil
Soukromé zprávy
Přihlášení
Proč asi měří elektromagnetické přístroje efektivní hodnotu procházejícího proudu ?