Ondřej Lukavský

[sinclair]

Jde pravděpodobně o jediný článek v AR, jediného syna legendárního herce Radovana Lukavského. Zenřel přibližně rok po vyjití tohoto článku. Pan profesor Radovan Lukavský jen rok po něm, v požehnaném věku 89 let.

Oba byli evidentní machři, každý ve svém oboru.
Povšimněte si nádherné češtiny, jakou je článek psán, lehkého podtónu nadsázky, která je pod celým článkem a doporučené literatury ke studiu.

[EKKAR]

Je obrovská škoda, že se v AR-PE nedostalo podobnýho rozboru i do dneška vycházejícímu seriálu o podobně patentovaný topologii nejmenovatelnýho autora ...

[EKKAR]

Je obrovská škoda, že se v AR-PE nedostalo podobnýho rozboru i do dneška vycházejícímu seriálu o podobně patentovaný topologii nejmenovatelnýho autora ...

[Milan_F]

Kdepak jediný! Ondřej Lukavský byl krátce koncem roku 1997 šéfredaktorem AR. Má tam nějakou konstrukci zesilovače a pár článků.
https://uloz.to/!bqBA9aDHDL16/a97-09-pdf

[sinclair]

Je možný, že jsem si ničeho dalšího nevšiml. To byly hodně hektický léta

[sinclair]

Po pozorném přečtení po tolika letech a v kontextu toho, co napsal Kája, mě napadá jediné:
Ten chytrý pán neměl umřít, měl to být šéfredaktor AR.
I mně strašně chybí razítko "Ověřeno v redakci". Byl to výborný nápad a nesmírně užitečný u konstrukcí, co měly v sobě potenciál stát se masově stavěnými.
Tak v plné nahotě odhalili laboratorní nedodělek Texas Instruments, udělili zrychlení nejmíň 2G tomu průseru s MDA2020 a vůbec.
Tou osobní stavbou všech těch nabíječek, zapalování, zesilovačů a dalších, pro život užitečných věcí, přímo v redakci a z toho, co zrovna sehnali, nadělali pro spoustu lidí kopu cenné práce.
Článek v AR97 je vysloveně vizionářský od začátku až do konce. Všechno, co pan Lukavský napsal a předpověděl, se do puntíku vyplnilo.
Redakce dnes tiskne něco, co by pravděpodobně ani nedokázali ověřit, zda to vůbec funguje a jak. A nemyslím tím jen na finance.
Zodpovědnost autorů je jedna věc a morální zodpovědnost redakce druhá. Redakce by měla být jakousi odbornou zárukou a doslovně posledním soudem před vypuštěním džinu z láhve
S takzvanou odbornou ostudou, dříve podstatně rozsáhlejší, to nemá co dělat. Myslím tím náklad, zaměření, čtenost 3 generacemi a k tomu celostátní tištěné médium.
Tehdejší skuteční páni konstruktéři by pokládali za osobní selhání, vypustit "do oběhu" konstrukci, co je provokativní svým účelem použití, přitom je naprosto k hovnu a ještě způsobuje velké materiální/finanční škody.
Od oněch pánů konstruktérů bohudíky nikdy nešlo najít věc, co by byla buď nesmyslem, nebo neprověřená někým z nich osobně.
Pan Jiří Janda napsal jedny ze svých prvních článků pro AR, nejširší použití a s tranzistory už v roce 1961. S elektronkami, ale na plošných spojích ještě o něco dřív.
Myslím, že se s panem Lukavským dobře znal Pavlík D. a určitě i "náš" Vašek D.
Je jenom k mé velké škodě a zároveň mě mrzí, že jsem propásl všecky možnosti se s člověkem tohoto formátu potkat.
Pro zajímavost - porovnejte prosím třeba tento editorial s jakýmkoli starším článkem Pavlíka D. Třeba ze seriálu ´92 či KP90.
Co podle Vás mají společného?

[teufel]

S panem Lukavským jsem se znal, stejně jako třeba s p. Sýkorou, p. Jandou a Pavlem Dudkem. Pana Lukavského je opravdu škoda, návštěva jeho laboratoře v Motole byl fakt zážitek.

[teufel]

S panem Lukavským jsem se znal, stejně jako třeba s p. Sýkorou, p. Jandou a Pavlem Dudkem. Pana Lukavského je opravdu škoda, návštěva jeho laboratoře v Motole byl fakt zážitek.

[danhard]

Ondřej zemřel v lednu 2007 a byl to bezva kamarád. Velká škoda.
V Motole měl pronajatou půlku přízemního pavilonu, kam jsme jako vysokoškoláci v 70. letech chodili jeden den v tejdnu "na vojnu"