Integrovany predzosilovac vs Actidamp MK2 (rozděleno)

[sinclair]

A aby to bylo tak nějak úplně komplet - Kája se trochu splet.
Trojka byla a je shledávána historicky nejlepším MM předzesilovačem, jaký tady kdo postavil.
Jednu nevýhodu opravdu má, nejde tak jednoduše přepnout a přizpůsobit pro MC, protože byl navrhovanej a optimalizovanej jen pro MM.

Technicky by to nebyl problém a já už to mám i rozkreslený - preamp má dva samostatný vstupy, jako mají lepší NADy, samostatně MM a MC.
MC vstup je zapojenej a přesně přizpůsobenej pouze MC přenoskám, v zapojení jsou "dva autobusy", který jsem si vypůjčil z toho Rotelu RHQ-10, se ziskem 20dB. Líp to totiž ze šumového i rychlostního hlediska ani udělat nejde.
Přepíná se tedy výstup MC přístavku se vstupem pro MM přenosku a na vstup diskrétu, jehož vstupní nastavení kapacit pro MM nemá díky nízké výstupní impedanci autobusů žádného uplatnění.
Takže do toho vstupního diskrétu trojky, co má cca 120V/us, netřeba rejpat.

Kdybyste viděli, jak vypadá MM/MC preamp třeba v Akai DA-A9500...
Jeden koncovej stupeň v DA-P9500 je asi tak čtyřnásobkem složitosti těch nejsložitějších konců, jaký kdy do svých nejlepších zesilovačů montovali třeba NAD, koneckonců i Akai sami do své špičkové, ale jinak sériové třídy.
Jenže tyhle dva kousci, to je něco extrovního, co bylo vyrobený v limitovaný edici k 60.výročí založení Akai a taky je to vevnitř vidět.
Měděných šín, hliníku a superpolovodičů je v tom tolik, že by to objemem vystačilo na postavení tak šesti Espritů.
Kdo z Vás někdy viděl na vlastní oči 2SJ109BL? A rovnou čtyři naráz, spolu se čtyřma 2SK389BL v jednom koncovým zesilovači. Na palici.

[EKKAR]

[EKKAR]

[forbidden]

[forbidden]

[sinclair]

Důvody jsou poměrně jednoduchý. V původním zapojení v AR je chyba ve schématu i na desce, to je jedna věc, která spoustu lidí odradila. Druhý je ten, že při použití jiných, než Bohoušem navržených součástek ten vstupní diskrét prostě nejde ukočírovat, sám jsem se o tom přesvědčil několikrát.
Má to celý hodně přes 100V/us - mimo jiný, ukaž mi nějaký operák z první poloviny 90. let, za rozumnou cenu a s podobnou rychlostí..Třetí důvod je ta optická obvodová složitost - to, co je v AR, je jenom polotovar, je zapotřebí to doplnit minimálně přepínáním zatěžovacích kapacit, pokud možno samostatnýma zdrojema pro každý kanál atd. Všechny MAC156, obvykle nahrazené MAB356 na servech taky nechodily tak, jak by měly.
Pro průměrnýho bastlíře to je tak komplikovaná konstrukce, že se do ní pouštěli jenom ti největší odvážlivci. Pokud to ale psychicky ustáli, tak to potom stálo za to.
Na místě vstupu je skutečně kromě dobrých šumových vlastností potřebí i opravdu střelhbitej obvod - v té době to žádný OZ neuměl. Tady je asi zbytečný se pouštět do teorií, proč zrovna na vstupu je potřeba tak rychlej zesilovač.
V době vzniku trojky se s MC příliš nepočítalo /i dvojka ho má spíš nouzový/ a oba druhy přenosek stejně vyžadují pro optimální šumový i výkonový přizpůsobení úplně odlišné charaktery vstupů předzesilovačů.

Proto je trojka řešená i optimalizovaná jen pro MM a nikdy se žádný rozumný člověk nepokusil předělat ten ultrarychlej diskrétní vstup na přepínatelný zisk.
Ostatně i to by byl pořád kompromis, jako je to dobrým kompromisem u upravené verze čtyřky pro přepínání MM/MC. Furt tam zůstává pro MC šumově mírně nevýhodný fetový vstup, který je ale zase mimořádně výhodný pro MM - proto píšu o kompromisu. Pro MC jsou šumově výhodnější určitý bipoláry, ale to jsme zase někde jinde.

Čtyřka z roku 94 je skutečně čtyřkou, žádná "pětka". Pětka je něco úplně jiného, o čem Kájo nemáš ani ponětí.
Čtyřka je snadno postavitelný a komplexně vyřešený preamp s operákama, kde lze pokazit opravdu hodně málo a je schopen to rozchodit i poměrně velkej blb.
Pokud si teda všim těch chyb, co byly na osazováku v AR, žejo.
Když si promluvíš s Pavlíkem, bez obalu Ti řekne, že zvukově nejlepší předzesilovač je trojka. Proč se nerozšířil mezi laickou veřejností víc, to jsem už vysvětlil vepředu, s žádnou inzercí či poptávkou to vůbec nemá co dělat.
Zeptej se mě, na čem RIAA koriguju já sám

[sinclair]

Forbidden, ale Ty ten svůj kompromis neoznačuješ za standard, že ne?
A nezpochybňuješ možnost, že určitě může existovat i něco lepšího, než máš Ty sám, je tak?

[Hill]

No sláva, tak to už nás přibývá. Taky jsem ignorant, který dosud netušil, že sem tento spor migruje z jiných webů, kde se táhne už po léta, a konce nevidět.

Vrátím se k technickým záležitostem: trochu jsem pouvažoval o tom, co má za význam notch filtr na vstupech toho preampu od Sony. K čemu tam vůbec je něco, co zadržuje frekvence kolem 300 kHz?
Myslím si, že jsem na to přišel: je jedno, jakou frekvenci vysoko nad akustickým pásmem ten obvod zadržuje. Je ale důležité, že ovlivňuje šumové přizpůsobení vstupu preampu, aby se šumové číslo přiblížilo dostupnému minimu.
Čili i to je jedna z cest, jakými lze o nějaký decibel vylepšit odstup zesilovače běžné koncepce s tranzistorem 2SC2545E na vstupu, a, jak je vidět, do některého zesilovače se to montovalo vždy, do jiného jen v některých (dražších) verzích.
Ano, smekám před pány Sýkorou i Dudkem, jejich konstrukce opravdu patří mezi světovou špičku, rozhodně ji korunují v kategorii "z dostupných materiálů". Netroufám si ale nikoho do těchto konstrukcí nutit, jestli mu vyhoví běžné a nejrozšířenější zapojení.
Zvlášť, když pod domem duní trasa metra, venku rachotí a cinkají tramvaje, autobusy, řidiči aut hledají nemodrou zónu, na Veleslavíně houká motorák, do toho zapnula lednička, z letiště startuje jedno Jumbo za druhým a v klášteře se zbláznili zvoníci. V noci pak ulicí táhne pěvecký sbor pijáckých písní a tanců, někdy větší, někdy menší. Nejde však jen o Prahu, odobná hluková kulisa hrozí i kdekoli jinde, snad jen železárny Kladna ani Třince už nezvoní tak jasně, těžce, jako zlatá mince...
To si člověk těžko vychutná jakýkoli odstup a začne se zamýšlet nad tím, jak je to vlastně s tím házením perel...
Promiňte mi, že si z toho dělám šoufky, ale tomu nedokážu odolat.

[Hill]

No sláva, tak to už nás přibývá. Taky jsem ignorant, který dosud netušil, že sem tento spor migruje z jiných webů, kde se táhne už po léta, a konce nevidět.

Vrátím se k technickým záležitostem: trochu jsem pouvažoval o tom, co má za význam notch filtr na vstupech toho preampu od Sony. K čemu tam vůbec je něco, co zadržuje frekvence kolem 300 kHz?
Myslím si, že jsem na to přišel: je jedno, jakou frekvenci vysoko nad akustickým pásmem ten obvod zadržuje. Je ale důležité, že ovlivňuje šumové přizpůsobení vstupu preampu, aby se šumové číslo přiblížilo dostupnému minimu.
Čili i to je jedna z cest, jakými lze o nějaký decibel vylepšit odstup zesilovače běžné koncepce s tranzistorem 2SC2545E na vstupu, a, jak je vidět, do některého zesilovače se to montovalo vždy, do jiného jen v některých (dražších) verzích.
Ano, smekám před pány Sýkorou i Dudkem, jejich konstrukce opravdu patří mezi světovou špičku, rozhodně ji korunují v kategorii "z dostupných materiálů". Netroufám si ale nikoho do těchto konstrukcí nutit, jestli mu vyhoví běžné a nejrozšířenější zapojení.
Zvlášť, když pod domem duní trasa metra, venku rachotí a cinkají tramvaje, autobusy, řidiči aut hledají nemodrou zónu, na Veleslavíně houká motorák, do toho zapnula lednička, z letiště startuje jedno Jumbo za druhým a v klášteře se zbláznili zvoníci. V noci pak ulicí táhne pěvecký sbor pijáckých písní a tanců, někdy větší, někdy menší. Nejde však jen o Prahu, odobná hluková kulisa hrozí i kdekoli jinde, snad jen železárny Kladna ani Třince už nezvoní tak jasně, těžce, jako zlatá mince...
To si člověk těžko vychutná jakýkoli odstup a začne se zamýšlet nad tím, jak je to vlastně s tím házením perel...
Promiňte mi, že si z toho dělám šoufky, ale tomu nedokážu odolat.

[sinclair]

Konec je v dohledu a stačí k němu jediné: vyzkoušet to.
Pokud na stávajícím reprodukčním řetězci nebude sluchem patrný rozdíl mezi vestavěným lowendem a Mk.II., pak je v řetězci něco v nepořádku.
Nezanedbatelnou roli hraje i dlouholetý návyk a sluchová paměť, bohužel.
Je ale celkem dost lidí, co každý týden několikrát mění některou z podstatných částí. Přitom se ale nemění prostor, ve kterém se poslouchá. Takže nejsou tolik postiženi návykem na jeden konkrétní reprodukční řetězec a když to hodně přeženu, mohou být v hodnocení mírně objektivnější.
Protože návyk umí být sviňa a na sračky zvlášť. Potom opravdu může skutečná věrná reprodukce někomu přijít úplně nepřirozená.
Najednou slyší věci, co dřív vůbec neslyšel, je z nich rozhozený a zpravidla si myslí, že tam nejspíš nemají co dělat, nebo že to "přepískli zvukaři".

[elektrosvit]

Hille, trefné jako vždy. Bohužel asi málo účinné, někteří budou stále propagovat tu svou svou svou... bez ohledu na to, že každému vyhovuje něco jiného. O lepších konstrukcích vím, přesto používám přístroje s předzesilovačem se 2-3 tranzistory na kanál, jsem s nimi spokojen, mně to tak stačí.

[EKKAR]

Provozoval jsem po jistou dobu (nejdřív z velký finanční nouze následkem nezaměstnanosti sebe i manželky a i po získání práce z důvodu potřeby delimitovat finanční prostředky jiným směrem než do hifi) sestavu NC-430 - RIAA bastl na základě zpětnovazebního preampu ze starýho čísla Elektroinzertu = 3x KC149 na kanál - "výkonovej" zesilovač v podobě zneužitýho ťamanskýho radiokazeťáku International AK-21Q - bedničky upižlaný z tabule dřevotřísky a zapojený jako dvojbandy s basákem 165mm mně neznámýho původu, nejspíš TELPOD a středovejškovým elipťákem ARZ-489 přes kondík 20uF. A když jsem pozdějc u týhle "hifiny" po vylepšení finanční situace nahradil ten trojtranzistorovej bastl taky ubastleným Actidampem Mk.II, tak i na takovým chlívským vybavení ten rozdíl v kvalitě BYL slyšet. A to nejsem hifipýr a ani nemám hudební sluch.

[EKKAR]

Provozoval jsem po jistou dobu (nejdřív z velký finanční nouze následkem nezaměstnanosti sebe i manželky a i po získání práce z důvodu potřeby delimitovat finanční prostředky jiným směrem než do hifi) sestavu NC-430 - RIAA bastl na základě zpětnovazebního preampu ze starýho čísla Elektroinzertu = 3x KC149 na kanál - "výkonovej" zesilovač v podobě zneužitýho ťamanskýho radiokazeťáku International AK-21Q - bedničky upižlaný z tabule dřevotřísky a zapojený jako dvojbandy s basákem 165mm mně neznámýho původu, nejspíš TELPOD a středovejškovým elipťákem ARZ-489 přes kondík 20uF. A když jsem pozdějc u týhle "hifiny" po vylepšení finanční situace nahradil ten trojtranzistorovej bastl taky ubastleným Actidampem Mk.II, tak i na takovým chlívským vybavení ten rozdíl v kvalitě BYL slyšet. A to nejsem hifipýr a ani nemám hudební sluch.

[JiriTom]

Trefné je slabé slovo, to co napsal Hill je perla, zvláště tato pasáž:

[ok1hga]

[ok1hga]

[sinclair]

Ale kristepane jo - ať si každej poslouchá, co mu libo!
Ale ať to rozhodně nevydává za standart, rozumíme si? Vždycky bude v analogu existovat něco lepšího a analog podle mě ještě neřekl úplně poslední slovo.
Já přiznávám, že jsem zakyslý, zatvrzelý analogář, protože mým analogovým uším prostě ty digitálně zmršený sračky vadí.
Ani já nemám nějak extra dokonalý aparát a v pohodě umím uznat, že někdo může mít aparát mnohem lepší.
Ale svůj vlastní aparát nevydávám za obecný standard s tím, že "to takhle má být a silně pochybuju, že by to mohlo s něčím jiným hrát líp" atd.

Znamená snad skutečnost, že např. na NC430 namontovaná OM5, při trošce snahy nemůže hrát líp, než jak mi hraje teď? Ani omylem.

[elektrosvit]

A co je to tedy ten obecný standard a kdo určuje, co jím je?

Pod pojmem standard se mi vybaví něco, co běžně používá většina lidí v dané době. A v té dnešní to nejsou gramofony ani actidampy, ale chrchlající mobily. Někdo se přizpůsobí, někomu je to jedno (i mně, ať si každý chrchlá, čím je mu libo) a někdo musí furt nadávat...

[sinclair]

Už sakra dávno to rámcově určila jedna užitečná norma, vzpomeneš si ještě, která to byla?
Všecko od ní dolů bylo už v době jejího sepsání na hovno a je tomu tak i dneska. Možná tím víc, čím víc přibývá těch sraček.
A nemávej rukou a nesměj se. Přibývá lidí, co už mají těch 128kbps, spínaných konců a chrchlání plný brejle.
Ale dokud o tom nebudou psát "odborníci" v masmédiích, tak to neexistuje. Jistě.

[Hill]

Jestli myslíš soubor norem DIN 45 500 pro zařízení hifi, tak ten byl stvořený nejspíš na zakázku velkovýrobců, protože jeho požadavky dnes splní i gramofon s pohonem mezikolem vybavený krystalovou přenoskou. Že minimální kvalitativní požadavky tohoto souboru mnozí výrobci s přehledem splnili, a to i v oblastech, které už žádná norma neřešila, je jiná věc.
Soubor norem ČSN 36 84xx byl už o něco přísnější (dnes je nahrazený normou ČSN IEC98, která jde ale hlavně po kompatibilitě, v parametrech nepřitvrdila). Asi nejmarkantnější rozdíl je v charakteristice přenosek, kterou nelze v tolerančním poli svisle hýbat, jak dovoluje DIN, musí na 1 kHz procházet nulou. Podobně platí pro gramofony přísnější požadavky co do trvalé odchylky rychlosti, krátkodobého kolísání atd.
Bohužel jsem se nedostal k normám podnikovým. Ty, ke kterým jsem měl přístup, se týkaly magnetofonů, čísla a témata si nepamatuju, bylo jich moc, platily však dřív, než státní norma, která tak přísná nebyla (srovnej toleranční pole charakteristiky magnetofonu B444 "přes pásek" s požadavky ČSN 36 8420, a to ještě o nějakém hifi nebyla u nás řeč). Proto předpokládám, že pro gramofony platil také nějaký soubor podnikových norem, a že stále platí a že je stále tvrdší, než nějaká IEC.

A ještě maličkost (současně obhajobu i výčitku) k výrobcům zesilovačů, kteří preampu pro rychlostní přenosku věnovali jen tu nejnutnější péči: často nešlo ani tak o to, "ať to tam je, i když se použití neočekává", jako o to, jak neplatit za patentovaná řešení a chráněné vzory či dokonce za licence. Zpětnovazební korekce jako princip snad nikdy nikde patentované nebyly, tak se šíří světem zcela volně ve všech svých podobách.

[Hill]

Jestli myslíš soubor norem DIN 45 500 pro zařízení hifi, tak ten byl stvořený nejspíš na zakázku velkovýrobců, protože jeho požadavky dnes splní i gramofon s pohonem mezikolem vybavený krystalovou přenoskou. Že minimální kvalitativní požadavky tohoto souboru mnozí výrobci s přehledem splnili, a to i v oblastech, které už žádná norma neřešila, je jiná věc.
Soubor norem ČSN 36 84xx byl už o něco přísnější (dnes je nahrazený normou ČSN IEC98, která jde ale hlavně po kompatibilitě, v parametrech nepřitvrdila). Asi nejmarkantnější rozdíl je v charakteristice přenosek, kterou nelze v tolerančním poli svisle hýbat, jak dovoluje DIN, musí na 1 kHz procházet nulou. Podobně platí pro gramofony přísnější požadavky co do trvalé odchylky rychlosti, krátkodobého kolísání atd.
Bohužel jsem se nedostal k normám podnikovým. Ty, ke kterým jsem měl přístup, se týkaly magnetofonů, čísla a témata si nepamatuju, bylo jich moc, platily však dřív, než státní norma, která tak přísná nebyla (srovnej toleranční pole charakteristiky magnetofonu B444 "přes pásek" s požadavky ČSN 36 8420, a to ještě o nějakém hifi nebyla u nás řeč). Proto předpokládám, že pro gramofony platil také nějaký soubor podnikových norem, a že stále platí a že je stále tvrdší, než nějaká IEC.

A ještě maličkost (současně obhajobu i výčitku) k výrobcům zesilovačů, kteří preampu pro rychlostní přenosku věnovali jen tu nejnutnější péči: často nešlo ani tak o to, "ať to tam je, i když se použití neočekává", jako o to, jak neplatit za patentovaná řešení a chráněné vzory či dokonce za licence. Zpětnovazební korekce jako princip snad nikdy nikde patentované nebyly, tak se šíří světem zcela volně ve všech svých podobách.