Tesla 420U Trio.

[MH111]

Dobrý den, pustil jsem se do tohoto rádia, poněvadž už jsem konečně sehnal chybějící 35Y31. Po srovnání ladícího kondenzátoru a výměně vazebního svitku a též toho co blokuje proti sobě póly sítě c 31 zkušební reproduktor hrálo. Zkraty jiné než na lad. kond. jsem nenašel. leč po asi minutě hraní praskla žárovka. Jelikož byla jakási černá už před tím, ničemu jsem se nedivil a dal jedinou, co jsem měl jako rezervu. To ovšem byla chyba. Zapnul jsem rádio, a sotva se něco začalo linout z reproduktoru, přerušila se. Z toho "geniálně" usuzuji nadměrný odběr. proto jal jsem se pátrati dal. První zjištění bylo, že už někdo dal na pozici c 31 místo 10k 40k, v lehce rozmazaném schématu nebylo lze určit, jestli je to 1 nebo 4, tak jsem vyměnil za 47k na 1500V takový ten bledě modrý ERO z televize, ač se mi to zdálo dost. takže tam dám 8,2 k, to už snad bude lepší. Dále mne ovšem překvapil anodový odpor. Sice jsem naměřil svým c 4323 něco mezi 100a 200 ohm, leč napsáno na něm bylo 130 ohm, přestože tam má být 150 ohm. Myslíte, že toto je všechno, co může způsobit ten velký odběr? zbytek odporů +- sedí. elektrolyt se nehřál. ani jsem nenaměřil zkrat při první kontrole před zapnutím. Co jiného mám ještě prověřit? možná bych ještě mohl zkusit vyměnit c20, ten je mezi chassis a druhou mřížkou 12F31. Jinak už nevím. termistor sice vypadá, jak kdyby byl očazený, leč zdá se v pořádku býti.
Za všechny rady děkuji
S pozdravem
MH111

[Lukas-Peca]

Místo 35Y31 dej diodu v sérii s odporem 10k a zapni to bez lamp. Na elektrolytu musíš po chvíli naměřit okolo 300 V. Pokud je tam méně, máš někde svod, který způsobuje ten nadměrný odběr. To jsi měl udělat hned na začátku, můžeš být rád, že sis tu usměrňovačku neodpálil.

Hodnota odporu v anodě 35Y31 ani kondenzátoru C31 není kritická. Zkontroluj ještě R12 a 14.

[Jenys]

Tak v první řadě by bylo vhodné používat k tomuto rádiu oddělovací trafo a další zapojit ho do série s žárovkou 60W. To uchrání rádio před možným poškozením, pokud je uvnitř něco v nepořádku. Takto se dá potom měřit a hledat další závady.

[MH111]

Všechny odpory jsou v pořádku. Zkusím tedy ještě to s tou diodou. Na jaké zatížení má být ten odpor? mám pouze 4k7 drátový reostat, zbytek, jestli mám vůbec tu hodnotu, jsou takové ty nic, co se přepálí i v sérii s ledkou u modelových vláčků. rozměrově.
P.S. oddělovací trafo nemám.

[Lukas-Peca]

Jo, ten můžeš taky použít. Měl by být prostě na pár wattů.

[Jenys]

Nic proti Tvé chuti opravovat, ale jak se říká "z ho*na bič neupleteš"
Pokud nemáš v zásobě nějaké ty součástky, tak se oprava dělá blbě. Nemáš aspoň nějakého kamaráda v okolí,který by měl nějaké odpory a pod. třeba na půjčení?

[MH111]

Děkuji za tip. pod dohledem někoho zkušenějšího toto provedu. já už se vidím, jak bych tu diodu zapojil obráceně a ten elektrolyt by se mi pak obtiskl do obličeje... a jak máte to vyřešené s žárovkou v sérii? kdybych ji jen zašrouboval do objímky, tak vypálím díru do laku na stole.
Kamarád by byl, jenže dělá tranzistory. Pomohl mi s b4, ta teď hraje luxusně. A u nás v elektroprodejně se na mne tváří jak kdybych spadl s Marsu, když jsem po nich chtěl kc 509. o Ge tranzistorech, elektrolytech a svitcích na vysoké napětí už ani nemluvím. proto jsem se ptal, zdali by to nešlo takto. Možná by se něco našlo v televizoru tesla dajana, který by měl být kdesi u příbuzných, leč likvidovat jej nechci, poněvadž byl před x lety před odstavením plně funkční, měl "rakouský zvuk" a tuším dekodér pro druhé pásmo.

[Lukas-Peca]

Když tu diodu dáš opačně, tak se nestane nic, proto je tam ten odpor.

[Jenys]

Tak samo, že žárovku je potřeba dát tak, aby neležela jen tak na stole, ale pokud je rádio v pořádku, žárovka může jen tak nepatrně žhnout, tedy nehřeje tolik, když je v rádiu větší odběr k vlůli problému, pak může až i svítit, záleží zda je tam zkrat, nebo jen větší odběr než má být. Pak je lepší pod ní dát něco nehořlavého.
Ani se nedivím, že v elektro obchodě na tebe koukají divně, když chceš nějaké polovodiče staré výroby, to ani ve specializované prodejně nemají. Jsou místo toho náhrady. Pokud nemáš nikde prodejnu něco jako GME, ges a tak podobně, tak to musíš kupovat přes internet a tam už je více možností na sehnání součástek, někde jsou i ty původní jako ten KC5..J

[MH111]

Mám to! pod žárovku dám dekl ze soupravy pro pokusy žáků v chemii, tam by měl být azbest. ten je nehořlavý snad dost.

[juf]

MH111-kdybys měl někoho kdo jezdí na jižní moravu ( Hodonínsko ) tak bych mu mohl pro tebe dát všelijaké moduly se součástkama . Je to aj tady na bastlírně na fotkách .juf .

[MH111]

Tak triu není vlastně mimo chrchlajících potenciometrů, objímky na heslo a jednoho strženého závitu nic. Jenom se mu nelíbí 240 a více V v síti. Při připojení přes žárovku 150W je napětí krásných 220V, na elektrolytu za usměrňovačkou 200, přesně dle schématu. Přitom proud byl 0,235 A, žárovka svítila akorát. Při plném síťovém napětí se ale začala dít nemilá věc, proud rostl a rostl, při 0,29 A jsem raději přístroj vypnul. Ještě, že jsem nedělal ten pokus s diodou, elektrolyt na 250V by mi nejspíše skončil na obličeji.

[sinclair]

Pokud je na svém místě 35Y31, je tam zdravá 35L31 a je v pořádku originál srážecí odpor 700R, tak nemůže 240V v síti Triu zásadně vadit.

S tou diodou je to vysloveně ý nápad, pokud tam má elyt na 250V! a opravdu může vést k výbuchu elytu. I s tím odporem 10k, kterej mu stejně začne hořet, až se elyt začne nad svých 250V "bránit" obrovským svoďákem.

Na jednocestné usměrňovačce je určitý, nezanedbatelný úbytek. Nejdůležitější je správný odběr anodového proudu - pak napětí na elytu ani při 240V v síti nepřekročí ca 215-220V, což je ještě úplně v pohodě. Ale jak píšu - celé je to vázáno na stav hlavně konce, se zdravou 35L31, zdravým katoďákem a zdravým předpětím. Odběr konce zajistí, že ss napětí na elytu nevzroste na špičkovou hodnotu, který by se tam objevila bez zatížení. Navíc je přímo konstrukčně počítáno s tím, že nažhavovací doba celé řady těchto 150mA elektronek je ±shodná s tím, že 35Y31 je díky tlusté katodě mírně pomalejší. Nezačne tedy dávat usměrněný proud dřív, než je k odběru připravený koncový stupeň.
Kromě toho - zdravá 35L31 nemá co negativně reagovat na zvýšené anodové napětí - leda tak tím, že dodá vyšší výkon, povoleno má katalogem 250V a daleko vyšší Ik, než je ve 420U použit.

35L31 je obecně skvělá výkonová pentoda a je škoda, že se mi jich nepovedlo nasyslit víc, když se povalovaly po skladech a výprodejích za tři kačky a nikdo o ně nezavadil ani pohledem. To samý 12BC32.

Ale i tak má 420U naprosto skvělou reprodukci, pokud uvážíme, co je to za kategorii, za kastli a co je uvnitř. Bohužel takový 420A Tenor hraje subjektivně mnohem hůř a je to podle mě "zásluha" naprosto tupé 6L31.

Generálku svého 420U mám za sebou a předtím nespočet opravených, dokud ještě byla skátule nasyslených odporů a 150mA elektronek.
Některý série 420U neměly z výroby montovaný termistor!!
Ten můj kus, zespoda ještě plombovaný, jej neměl. Protože Trio taky napájím z běžné, neupravené sítě, dodal jsem jej tam.
Přestože byl v krabici s ostatníma spešl dílama pro univerzály, tak podle mě to není originál, ale asi z nějakého televizoru. Nicméně chová se i při 0,15A hodně podobně, jako typ, popsaný v SM. Je velký přibližně jako odpor MLT-1, byly ještě větší typy, velké asi jako MLT-2.
Žárovku 6V/0,25A/K14 tam mám už od počátku GO, nic se nepřepaluje, ani neblejská, jako u Talismanů a rytmusovo-accordové řady.

[MH111]

V radiu toho není původního víc. Anodový odpor je menší a pod chassis, ač původně byl téměř určitě na společném tělese s 700ohm. Ta 35L31 už toho má asi naběháno dost, getr je světlejší než u ostatních lamp, spodek mezi kolíky je porýpaný, jsou tam zbytky čehosi hnědého, objímka je nejspíše měněná, je jiná nežli ostatní. Odpory R14(140) a R12(M sedí. Jinak už nevím. Tu 35Y31 jsem dostal nepoužitou. Svitek C27(10k) jsem dal ten ERO bleděmodrý. jinak už netuším. Při 220V se tváří v pořádku, odběr i po půl hodině provozu stabilní. Při 240V začal RYCHLE RŮST. Při nějakých 0,29A jsem to radši vypnul. Ale i při menším napětí než těch 220V má přijímač výstupního výkonu tolik, že s anténou 1,5m drátu to při poloviční hlasitosti hraje až k ohluchnutí.
Vůbec nevím, proč se to chová tak, jak se to chová. Kdyby mi někdo z JČ kraje změřil tedy tu 35L31, byl bych rád.

[sinclair]

Nikoliv, odpor 700R/25W má stát zcela samostatně, tepelně izolován od šasi dnes už zakázanými, tlustými asbestovými podložkami. Všecky ostatní odpory vyjma R15 jsou montovány pod šasi, výkonové typy jsou z výroby montované tak, aby pokud možno neničily teplem vedlejší součástky.
Nevím, co myslíš pojmem "anodový odpor".
Jestli myslíš ten R15, který je ve schématu zapojen mezi oběma sekcemi elektrolytu, tak ten má být namontován na původním výstupáku a já ho tam mám drátový, původně černý, s uprostřed opáleným lakem a čtyřwattový druh. Přesný typ z hlavy nevím.
Stejně tak R17. Stejné, původně černě lakované čtyřwattové provedení s "radiálními" vývody. Katodový odpor 35L31, původně výrobcem udaný 140R,/1W mám ve svém, po stránce odporů původním přijímači v "cihlovém", dvouwattovém provedení TR502 či TR602 /velikost jako TR102/ také jakoby s "radiálními" vývody, ale v mém Triu už je z výroby namontovaný 150R. Všechny ostatní odpory jsou originální, měnil jsem jen M8 v g1 35L31, který měl už přes 1,2M, nestálou hodnotu a chrastil.

Potencimetr - naštěstí, pokud není vypálený či mechanicky nefunkční vypínač, není třeba měnit. Dráhy má hodně odolné a bývají jenom zasviněné rozlezlou vazelínou z ložiska, nebo z vypínače.
Potenciometr jde velice snadno rozebrat odvrtáním tří nýtků, vypínačová nástavba pak dalšími. Po vyčištění jde všechno pohodlně sešroubovat zpátky pomocí šroubků M2.
Pokud intenzívně chrastí obě jeho sekce, pak jsou v hodně mizerném stavu kondenzátory C23 až C27.
Tak nějak bych předpokládal, že minimálně C26 a hlavně pak C27!! jsou vyměněné za úplně nové, s plastovým dielektrikem a na napětí 250V!

Nenapadá mě, co by mohlo způsobovat skokový nárůst síťového odběru při změně síťového napětí z 220V na 240V.
Snad jenom první, sběrací sekce elektrolytu, co byla léty "navyklá" na určité provozní napětí, oněch cca 200V a zvýšení síťového napětí o 20V vyvolává nárůst "formovacího" proudu, který by ale měl po nějakých pár minutách opět klesnout. Přičemž na prvním elektrolytu by nemělo být víc, než asi 215V a to ještě ničemu nevadí ani neškodí.
Pokud je při 240V nárůst proudu takový jak píšeš a má ještě k tomu tendenci růst, pak je v obvodech přijímače ještě v nepořádku něco jiného, co by se mělo odstranit.

Neumím si dost dobře představit, že bych musel relativně moderní aparát /vyrobený v druhé polovině 20. století/ provozovat pouze se sériovou žárovkou, to je naprostej nesmysl.
Ty přijímače jsou přímo "konstruovaný" s ohledem na velký kolísání sítě, vzhledem ke stavu sítí v ČSSR se s tím víceméně počítalo.
Univerzálům nikdy obecně funkčně nevadilo ani dost velký podpětí /třeba někde běžných 190V v tehdejší síti 220V/, ani mírný přepětí, což těch 240V bezesporu je. Pokud měl přijímač zdravé kondy a elektronky, samozřejmě. To je tak nějak automatický.

Podle mě je tam ještě jiná závada, na kterou by se dalo snadno přijít, pokud bys nebyl takovej posera. Prostě vem ještě jednu 150W-200W žárovku, připoj ji k té jedné paralelně a sleduj voltmetrem, sluchem i čichem, co se kde děje.
Prudce zvýšený odběr anodovýho proudu koncovou elektronkou, nebo velikánský nárůst příčného proudu elytem by se rozhodně projevil velkým zvlněním - slyšitelným brumem při staženým ! potenciometru.
Rozhodně by se nemělo nic pálit ani prskat - je možný nechat připojenej voltmetr na první sekci elytu a sledovat, co se při pozvolném nárůstu síťového napětí děje.
Pokud se tam nebude dít žádná dramatická změna, pak bych voltmetr přepnul na rozsah 10-20V a pověsil ho okamžitě na 140R katodový odpor 35L31. Tam by při těch 220V mělo být okolo 8-8,5V a při zvyšování síťového napětí o tech 20V navíc by se to nemělo nijak dramaticky měnit.

Pokud ale to napětí na Rk je už teď například 10V a dále se zvyšováním napětí sítě poleze o jednotky voltů pořád nahoru, tak to jednoznačně ukazuje na vadnou koncovou elektronku.