ARS 631 - R3

[Kremik]

No právě, mechanická síla je dána proudem, délkou vodiče a magnetickou indukcí, o tloušťce vodiče nikde ani zmínka. Takže ten rozdíl v citlivosti bude asi někde jinde.

[Eleman]

Jenže při buzení z napěťového zdroje je právě proud tekoucím vodičem závislý na jeho odporu.

[Kremik]

Tak to ano, samozřejmě. O kolik se ale ten drát může lišit, myslím, že moc to nebude. Dosáhnout v mezeře tak přesnou indukci jako je průměr vodiče, je myslím obtížnější, proto bych hledal příčinu spíše tam. Ale to už trošku odbíháme, primárně jsem reagoval kvůli té velikosti mezery.
Ale jedna otázka mě napadá. Když se rozebere magnetický obvod, magnetická indukce se tím zeslabí a po opětovném složení již nedosáhne původní velikosti. Platí to i v případě magnetických obvodů reproduktorů s feritovým magnetem?
Pokud se to při výrobě jen poskládá, pak už by mohlo být jedno, jestli a kolikkrát se to pak rozebere. Pokud se to však po složení ještě nějak "nabudí", pak už by to vadilo. Neví někdo?

[sinclair]

Platí to pouze u segmentů, skládaných z AlNi či AlNiCo, ne u feritů.
AlNiCo je nejprv sestavený s pólovými nástavci a až poté namagnetováno, rozebráním segmentů a nástavců se nejmíň větší polovina toku v mezeře ztratí.
U feritu to ale neplatí, ten je magnetovanej před montáží a lepením nástavců.
Měl jsem rozebraných několik lepených velkých feritů, co povolilo lepidlo a bylo potřeba je znovu slepit - jako třeba byla epoxidy lepená řada ARO-E-Z 669 a nic nikdy nezesláblo.
To jsme ale věděli z ValMezu už hodně dávno, řekli nám to v jejich původním servise přímo ve fabrice, dokud ještě fungoval.

[Kremik]

Dík, tohle mi vrtalo hlavou už poměrně dlouho.

[Thales]

Feritové magnetické obvody se lepí rovněž před namagnetováním. Na Youtube je dost videí z různých továren na reproduktory, kde je to dobře vidět. Ono by to ostatně obráceně bylo dost nepraktické. Rozebíráním se sice rovněž oslabují, avšak ve srovnání s AlNi a AlNiCo magnety jen zcela zanedbatelně.

[sinclair]

A co včil s tou samcovou výhybkou?
Už jsou tu dvě verze továrních a nepochybně najdu ještě třetí, až vletím do stohu papírů z Československého rozhlasu..
ARS631 byly jako monitory i na okresních uzlech dráťáku a to velmi dlouho. Někde je při nedostatku EL34 v určitých letech vyměnili za ARS641, čímž si co do spolehlivosti moc nepomohli teda.
Jen na místních zesilovačkách to bylo pokaždý jinak, rekonstruovaly se chaoticky a rozdílně.
Tady byly až do nasazení prvního tranzistorového rámu /někdy 78-79/ jako hlavní poslech dva zesilovače AZK101 a dvě "rohové" bedny ARS701. Přes místní uzel totiž šel i městský rozhlas.
Měli to udělaný tak, že do jednoho vstupu byl přivedený signál z linky a do nějakého dalšího oddělený a podělený signál z výkonového výstupu 120V.
Tam odtud taky oboje mám, chtěli to tenkrát vyhodit šmahem a upozornil mě na to tátův kamarád, co tam dělal občasnou údržbu.
Vždycky tady bylo okolo 2kVA v lampách i tranzistorech, stačí to teoreticky na 6.000 přípojek, nebo na 2.500 a venkovní reproduktory po městě.
Až na posledních asi 6 let existence sem dali celkem zbytečně 2,5kVA rám AUC4250, kvůli městskému rozhlasu i pult ADU4124 s "monitory" ARS1058.
Počítalo se s rozšiřováním městského rozhlasu a proběhla i dílčí modernizace, celá Masarykova byla osazená jednotně - co kandelábr, to jeden 15W modul ARS5015. Všecko zvenku šlo až na výjimky do stoupy, většinou jenom rok-dva staré..

[Thales]

Pracuju na získání té verze snad s ARE667. Mám od toho tu dolní část se zesilovačem v celkem zachovalém stavu, ale chybí mi k tomu vlastní ozvučnice, jen to je na dlouho. Pak překreslím schema a nafotím.

Zatím mám jen mizerné, ne zrovna moc čitelné fotky výhybek z netu. To nevím jestli někomu pomůže.

[sinclair]

Originál zesilovače, výhybky a rozpisu/výběru součástek z roku 1963 mám k dispozici.
Mimo jiné i tři kompletní zesilovače, čtyři ARO835 v původním, netknutém stavu /vymontované z nepoužívaných beden Delicia Music 30/ a asi 12ks ART481 s novými orig kmitačkami ještě z VM.
Jednu jedinou zachráněnou ART581 jsem dal Martinovi K., když stavěl 4p KE150.
Ten originální autotransformátor výhybky bude drobný problém, neboť určitě existovaly nejméně dva typy. Na mém schématu 1963 jsou tři ARE532 paralelně a na novějších už ARE667 sériově. Pokud tedy to autotrafo nebylo vinuto nějak univerzálně, tak budou existovat dvě verze.
Ale neměl by být problém to spočítat. Měl jsem rozmotaný autotrafo z AKR303 a vím zhruba, jak na to ve VM šli.
Pak ještě dopočítat trafo, ne autotrafo k ART481. Při následujícím převodu totiž autotrafo postrádá smysl - primár má být pro 15R /přímo na výstup zesilovače přes kond 2uF/ a sekundár pro 0,7R s tím, že primár má mít okolo 0,2mH, aby to běhalo jako dvanáctka. Sice bych pro ART481 viděl radši osmnáctku tak na 6,5k nejníž, ale s tím by byl opruz.
Nebo okopírovat trafo pro ART481 z monitorů ARS635/636, tam je totiž podle typovýho čísla úplně stejný. V originále má tohle tráfko na primáru 15R jednu odbočku, která je právě využitá u ARS635/636.