Co bude koncovým produktem celého experimentu ? Má to být jakýsi obvod (krabička, černá skříňka) který v závislosti na teplotě cívky bude regulovat příkon do reproduktoru ? Zamyslel jsi se nad tím, jestli je vůbec po něčem takovém poptávka ?
V prvom kroku zmeranie vykonovo-frekvencno-tepelnych pomerov v reproduktore. A to by teda mohlo zaujimat aj vas, ak na to nemate technicky uspokojivu odpoved. (Za technicky uspokojivu odpoved povazujem odpoved aspon nejako matematicky vyjadritelnu, lebo vsetko ostatne pokladam len za povery a pranostiky.)
V druhom kroku si predstavujem nejaky obvod, ktory by aspon signalizoval aktualnu teplotu napriklad rozsvietenim LED, v zlozitejsom pripade zacal pri 90°C zlahka znizovat hlasitost, pri 100°C silne znizovat hlasitost a pri 110°C natvrdo vypol vstup do zosilnovaca. (Pouzity epoxid je do 120°C, podkladovy Kapton asi hodne viac.) Alebo by to mohol byt aj horno-priepustny filter od 70Hz, co som niekde videl ako spodnu frekvenciu rozsahu pre 10 palcovy Celestion, ak by sa ukazalo, ze prave tieto nizzsie frekvencie mu skodia. Alebo aj vobec nic, ziadny obvod, ziadna cierna skrinka, ak by to vyplynulo z vysledkov prveho kroku.
JiriTom napsal(a):
...dát tam kvalitnější a výkonnější reproduktor 8 Ohmový, ...
To by bolo celkom skoda na taky pochybny zosilnovac. A keby som mal menit aj ten, co je dnes asi lacnejsia polozka ako reproduktor, tak to mozem kupit rovno cele nove combo.
Alebo tam na vystup vrazim audio transformator, povedzme 2:1 a tym zarucene odstranim jednosmernu zlozku a zaroven zvysim impedanciu na 8 Ohm. Zosilnovac nech si smazi co chce aj so skrytou poruchou. Mozno je to prave ten charakteristicky zvuk, co pocuje len ucho muzikanta, ale ani najdrahsie pristroje nezachytia.
Založen: Sep 10,
2004 Příspěvky: 19523 Bydliště: Jičín, Český ráj
Zaslal: so leden 27 2018, 13:31 Předmět:
samec napsal(a):
...si predstavujem nejaky obvod, ktory by aspon signalizoval aktualnu teplotu napriklad rozsvietenim LED, v zlozitejsom pripade zacal pri 90°C zlahka znizovat hlasitost, pri 100°C silne znizovat hlasitost a pri 110°C natvrdo vypol vstup do zosilnovaca...
Zesilovač musí fungovat. Jestli se za normálních provozních podmínek vypíná, je k ničemu. Zvlášť, když se hraje přes víc zesilovačů, které se nevypínají.
To ubrání hlasitosti ti ale nepomůže, jestli zesilovač kmitá, nebo se mu na výstupu objeví stejnosměrná úroveň.
Tepelné poměry v kmitačce v závislosti na výkonu mají slušní výrobci určitě změřené, takže by se možná u nich daly najít i nějaké charakteristiky nebo empiricky stanovené vzorce. Teoretický rozbor ti nikdo nenabídne, to by musel zahrnout i vzduchovou mezeru mezi kmitačkou a vnitřním i vnějším magnetickým pólem, objem dutiny v magnetu, dále zohlednit mezní vrstvu vzduchu a povrch vinutí, prodyšnost vrchlíku, má-li reproduktor nějaký, teplotu okolního vzduchu, citlivost reproduktoru prezentovanou jako zdvih membrány v závislosti na amplitudě, protože pohybem membrány se samozřejmě zase ochlazuje. Znalost chování mezní vrstvy je zase potřebná pro určení frekvenční závislosti při konstantní amplitudě.... To ale neplatí v případě stejnosměrného proudu - vinutí topí, ale membrána se nehýbe!
Podle mne stačí sledovat stejnosměrnou složku napětí na reproduktoru větší, než ±0,1 V, a trvající déle, než řekněme 300 ms, to už zvládne slušnější dolní propust, aby měřicí obvod nereagoval na užitečný nf signál.
Tak bys měl informaci o tom, že stejnosměrným proudem není cívka ohřívaná. Pokud je, musíš tomu zabránit, ale to snížením hlasitosti nevyřešíš.
Naposledy upravil Hill dne so leden 27 2018, 13:35, celkově upraveno 2 krát.
Toto vlákno přestávám chápat, Hill a Sinclair jsou odbornící v oboru takže co píšou má smysl, měřit teplotu repro je hloupost jako měnit celkem zajímavej konec za šrot typu LMxxxx
Ten IO je blbuvzdorný a do malého komba pro účely zkušebny a na doma ideální. Kolik zařízení s tímto IO jsi postavil, že jsi sem dal svůj moudrý příspěvek ?
Založen: Apr 07, 2005 Příspěvky: 711 Bydliště: blízko Třeboně
Zaslal: ne leden 28 2018, 11:06 Předmět:
Hmm akorát já komentuju LM obecně, a ano s LM a TDA jsem toho postavil dost a hlavně jsem toho hodně opravoval, ani tohle LM mě nepřesvědčí o kvalitě natož blbuvzdornosti a už vůbec ne zrovna z GESu ,GM a podobně.
Pokud nevíš jak opravit tranzistorovej zesilovač a montuješ místo něj konec s LM je tvoje věc ale rad co s tím tranzistorákem dělat dostal dost, ale ať tak nebo tak i zesilovač s LM umí pěkně kmitat takže měřit se má i tak!
V první řadě bys měl o moudrosti a logice tvýho příspěvku popřemejšlet ty.
Možná nečteš dost pozorně. Já jsem chtěl pomoci řešit samcovi jeho situaci s tím, že pokud si není jistý bezchybnou činností toho tranzistoráku, mohl by zkusit tam dát nějaký IO který je k tomuto účelu vhodný atd...
V žádném případě jsem neradil dávat do jakéhokoli zařízení místo fungujícího tranzistorového zesilovače IO jako nějaký všelék...
Na nevhodně navrženém DPS a s blbě organizovanými přívody jak SS, tak nf, může samozřejmě kmitat cokoli.
Nikdy jsem do odprásklého zařízení nemontoval IO místo tranzistorů protože by se tím změnil zvuk toho zařízení.
Založen: Feb 02, 2005 Příspěvky: 9923 Bydliště: Luhačovice
Zaslal: ne leden 28 2018, 16:26 Předmět:
Já navrhoval mírně a za pár korun celý konec bezpečně přeosadit.
Prospělo by to jeho kmitočtové i tepelné stabilitě, koneckonců i chování v limitaci, které je za současného stavu a osazení těžko předvídatelné.
Autor vlákna má těžko k dispozici dobrý generátor sinusu, obdélníku, po ruce aspoň dva druhy komplexních zátěží a rychlý osciloskop.
Proto jsem navrhoval to celkem laciné přeosazení, jelikož u stávajícího si opravdu nejsem jist jeho korektním chováním při daném napájení, dané zátěži a daném pracovním režimu.
Ale shodneme se vzácně všichni na tom, že měřit jakýmkoli, třeba odvozeným způsobem teplotu či proud do kmitačky je pííčovina jako devítka galoše.
Už mnohem prospěšnější by bylo hlídat ss ofset na výstupu, což také většina výrobců u konců, stejnosměrně vázaných na zátěž, dělá.
Výstupní transformátor je originální, i když ne nová myšlenka, jak získat "šťavnatější" zvuk i z polovodičového zesilovače - sycením železa, ve kterém vznikne spousta dalších harmonických a další zkreslení.
Nic nového to není - Jirka Krampera svého času napájel drivery středových horen taky přes poměrně malé trafo a nebylo to primárně kvůli jejich impedanci. To ale byla úplně speciální aplikace, která s touto nástrojovou nijak přímo nesouvisí.
V tomto případě je to úplný nesmysl a bylo by to spíše ke škodě úplně všemu. Bez ohledu na výkonové ztráty je každý výstupní transformátor pro každý polovodičový zesilovač dost těžký oříšek, který ne každé zapojení dobře zkousává.
A zrovna tohle konkrétní zapojení moc těžkou induktivní zátěž nesnáší. Jednak z hlediska vlastní kmitočtové stability a toto konkrétní osazení z hlediska mizerné, či spíše nulové rezervy pro jalovinu v koncových tranzistorech.
Pokud už bych chtěl jednoduše a účinně ochránit reproduktor kytarového komba před ss napětím, udělám to při 4ohm zátěži prachobyčejným elytem 1G/63V. Není ani potřeba, aby to šlo kmitočtově níž.
Kdo tomu přesto nějak nevěří a v simulacích mu to vychází "dobře", pak mám pro něj následující návrh:
Vezměte kterýkoli, pořád celkem běžný "oranžový" zesilovač Tesly Vráble, z řady Studio/Studiosolo 70/71, který je funkčně naprosto v pořádku a s jednoduchou reprosoustavou hraje "jako ďábel".
Vezměte pak kterýkoli, typizovaný převodní transformátor 4Ω/100V či podobný, například rozšířený typ PT50 či PT100, k tomuto typu 50W zesilovače jej primárem 4Ω připojte.
Sekundár 100V zatižte činným odporem tak velkým, aby trafo odebíralo ze zesilovače jeho jmenovitý výkon, v tomto případě a s ohledem na ztráty v trafu postačí odpor typizované hodnoty 220R.
Odpor bohatě postačí na i výkon 10W.
Ten se totiž při pokusu o plné vybuzení zesilovače běžným čistým sinusem nestihne ani pořádně ohřát.
Během pár desítek ms, po náběhu výstupního napětí na asi 14-15V rms a než se stihnou přepálit pojistky na ss straně, budou durch probité budicí KF506/KFY16. Téměř současně s nimi, jen o pár mikrosekund později, to zpětně schytá i rozkmitová KFY16, regulační KC147 a aby mu to nebylo líto, tak i půlka diferenčního zesilovače.
Celé dílo kompletní zkázy koncového zesilovače s takto těžkou jalovou zátěží dokonají probité KD607 či jejich komplementy KD617 v případě variantní řady 71.
A to i přesto, že napájecí napětí těchto zesilovačů je asi 2x30V bez buzení, koncové tranzistory mají určitou rezervu v Uceo, Ic i Pc.
Výrobce krom toho usoudil, že v koncových stupních této jednoduchosti a tohoto výkonu /50-55W-4R/ nejsou rychlé rekuperační diody u koncových tranzistorů, byť osmdesátivoltových, zapotřebí.
V některých, vzácnějších případech jsou koncové tranzistory a zčásti i zbytek koncového zesilovače víceméně uchráněny bleskovým upálením emitorů budicích tranzistorů KF/KFY, neboť odběr bázového proudu obrovskou jalovinou zatížených KD607 je opravdu velký.
Tranzistory KF/KFY na tento provozní režim a výkon. někdy i s horšími KD, prostě nestačí.
Mnohé tisíce desek spojů už byly vyrobeny v minulé pětiletce, takže je nešlo tak jednoduše odepsat. Shánění KD139/140, nebo dovoz polských BD139/140 na místa lepších budicích i rozkmitových tranzistorů a proudových zdrojů by v další pětiletce trvalo alespoň tři roky, ne-li déle, pokud by je ovšem vůbec dostali. Navíc by se muselo při osazování improvizovat, což s 98% holčičího osazení montáží není jednoduché
Bylo zapotřebí vyrábět, plnit plány a dostávat prémie za jeho splnění, či překročení.
Ve Vráblích jako takových byli kolikrát rádi, že vůbec od Rožnova a Piešťan dostali plánem a HS požadované množství úplně obyčejných, nijak netříděných KF/KFY, natož aby si ještě vymýšleli v průběhu pětiletky něco "speciálnějšího".
Proto se celou dobu tyto a jim zapojením podobné zesilovače vyráběly tak, jak to uvádí s fyzickým stavem většinou shodná servisní dokumentace.
Jak byly Vráble nuceny mnohdy doslova improvizovat, bylo vidět i na mnoha dalších jejich výrobcích. Asi nejkřiklavější případ jsou "novější" koncové zesilovače AZK221 a AZK240, kde Vráble, chtěje je mocí mermo vyrábět a přitom nemaje slíbených, dvěstěvoltových KD649B/KD650B, sami si vybírali z KD366B/367B kusy, které snesly alespoň těch 160V a obstály na místech rychlých budicích darlingtonů. Mám těch zesilovačů celkem pět a ve třech z nich, paradoxně v těch výkonnějších, jsou KD366B/367B. Zatím drží...
Když jim došly původně naprojektované, rychlé koncové KUX41N /které sežrali pro sebe ultrazvuci/, tak se bez jakýchkoli měření i úprav kompenzací montovaly pomalé KD15003. Přestože napájecí napětí většího modelu dosahuje až 2x75V a KD15003 mají katalogem zaručováno jen 140V.
Nikoho tyhle "drobnosti" moc nesraly - důležité byly kusy, plán a prémie, vše ostatní bylo vedlejší. Pokud to navíc "posvětili z vývoje", nejel přes to vlak a mohlo se vyrábět.
Proto jsem jako úplně první pomoc navrhoval prověřit ss chování koncového zesilovače v limitaci a při odběhu z ní, zastudena i za horka.
Popřípadě rovnou přeosazení na "bezpečnější" materiál, který se nějakou napěťovou špičkou /pracujíce na hraně dovolených hodnot jako Q5-50V/ nepootevře zrovna v momentu, kdy je to nejmíň potřeba.
Hodně silně pochybuju o tom, že by běžně čtyřicetivoltové, obyčejné KF507/517 někdo zvlášť vybíral, natož tak pároval /což jde mmch velmi blbě/ a týká se to i ostatního materiálu. Velmi tluče do očí skutečnost, jak moc "konstruktér" spoléhal na potenciální velké rezervy Uceo od výrobce polovodičů.
V kontrastu se stávajícím stavem osazení mi proto přijde krajně nevhodná tato arogantní poznámka autora vlákna:
"V prvom kroku zmeranie vykonovo-frekvencno-tepelnych pomerov v reproduktore. A to by teda mohlo zaujimat aj vas, ak na to nemate technicky uspokojivu odpoved. (Za technicky uspokojivu odpoved povazujem odpoved aspon nejako matematicky vyjadritelnu, lebo vsetko ostatne pokladam len za povery a pranostiky.)"
Tahle poznámka svědčí o mnohém - ale tohle nebudu už rozmazávat.
..........
V kontrastu se stávajícím stavem osazení mi proto přijde krajně nevhodná tato arogantní poznámka autora vlákna:
"V prvom kroku zmeranie vykonovo-frekvencno-tepelnych pomerov v reproduktore. A to by teda mohlo zaujimat aj vas, ak na to nemate technicky uspokojivu odpoved. (Za technicky uspokojivu odpoved povazujem odpoved aspon nejako matematicky vyjadritelnu, lebo vsetko ostatne pokladam len za povery a pranostiky.)"
Tahle poznámka svědčí o mnohém - ale tohle nebudu už rozmazávat.
sinclair: Mám přesně ten samý pocit a ještě tohle mi připadá mírně řečeno necitlivé:
samec napsal(a):
Dobre, teraz, ked uz mate schemy, mozme sa vratit k meraniu teploty? Nevravim, ze to musi byt prave na tomto repraku, ale urcite chcem vediet, ze kedy sa ako hreje reprak, pri akom signali. A ze to vedia nejaki vyrobci reproduktorov ma nezaujima, lebo to chcem vediet ja. A kedze k tomu nie je nikde ani seriozna teoria, z ktorej by som to mohol zratat, tak to chcem zmerat............
Pokud bych se chtěl něco dozvědět, volil bych poněkud jinou formu dotazu...
Ještě malá poznámka ke zvuku obecného komba:
klíčový je reproduktor a bedna, pak kvalita kytary a ruce hráče a zesilovač je až na konci. Za předpokladu, že ten zesilovač je normálně chodící a dobře nastavený...
Založen: Feb 02, 2005 Příspěvky: 9923 Bydliště: Luhačovice
Zaslal: ne leden 28 2018, 21:15 Předmět:
A o čem tady celý vlákno melu?
Nejprv prověřit/přeosadit zesilovač, aby normálně chodil a ne vymýšlet píčoviny na vytlučení klínu klínem.
Měření výkonově-frekvenčně-tepelných poměrů na kmitačce repráku, co dostává 25W. Uf.
Tenhle stávající konec podle mě normálně nechodí.
Kdyby jeho majitel třeba věděl, co to je SOA a k čemu je dobrá, taky by se nejprv zhrozil jako já.
Že ty koncáky ještě elektricky nejsou, jako tři dráty zkroucený do sebe, popřípadě nevydunělo ještě něco jiného, je pouze a jen "zásluha" toho trafáčku, co vejde akorát do dlaně samce homo sapiens
A právě proto, že je celý zdroj takhle měkký - při větším vybuzení a do čtyř to letí dolů, jak cigánská bouda z kopce - tak při velkém poklesu napětí se tenhle konec nemusí stejnosměrně chovat úplně korektně.
Časy uváděny v GMT + 1 hodina Jdi na stránku Předchozí1, 2, 3, 4, 5Další
Strana 4 z 5
Nemůžete odesílat nové téma do tohoto fóra. Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru. Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru. Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru. Nemůžete hlasovat v tomto fóru. Nemůžete připojovat soubory k příspěvkům Můžete stahovat a prohlížet přiložené soubory
Informace na portálu Elektro bastlírny jsou prezentovány za účelem vzdělání čtenářů a rozšíření zájmu o elektroniku. Autoři článků na serveru neberou žádnou zodpovědnost za škody vzniklé těmito zapojeními. Rovněž neberou žádnou odpovědnost za případnou újmu na zdraví vzniklou úrazem elektrickým proudem. Autoři a správci těchto stránek nepřejímají záruku za správnost zveřejněných materiálů. Předkládané informace a zapojení jsou zveřejněny bez ohledu na případné patenty třetích osob. Nároky na odškodnění na základě změn, chyb nebo vynechání jsou zásadně vyloučeny. Všechny registrované nebo jiné obchodní známky zde použité jsou majetkem jejich vlastníků. Uvedením nejsou zpochybněna z toho vyplývající vlastnická práva. Použití konstrukcí v rozporu se zákonem je přísně zakázáno. Vzhledem k tomu, že původ předkládaných materiálů nelze žádným způsobem dohledat, nelze je použít pro komerční účely! Tento nekomerční server nemá z uvedených zapojení či konstrukcí žádný zisk. Nezodpovídáme za pravost předkládaných materiálů třetími osobami a jejich původ. V případě, že zjistíte porušení autorského práva či jiné nesrovnalosti, kontaktujte administrátory na diskuzním fóru EB.
FAQ
Hledat
Uživatelské skupiny
Profil
Soukromé zprávy
Přihlášení
- najít se jich dá dost... 
