Skenování filmů 35mm (rozděleno)

[hafca]

Diskuse o digitalizaci a synchronizaci ozvučení 8 mm a S8 filů přesunuta do samostatného vlákna
Hill

Tady http://www.ebastlirna.cz/modules.php?name=Forums&file=viewtopic&p=919131#919131 jsem se ptal jestli má smysl kupovat skener na filmy.
Jsem rád, že jsem si ten skener nechal rozmluvit. Kdyby někdo potřeboval řešit to samé, je jedno z možných třeba to moje. Je inspirované tím, co tady http://www.ebastlirna.cz/modules.php?name=Forums&file=viewtopic&p=919513#919513 napsal _luky_.
Dostal se mi do ruky nefunkční deskový skener s jednotkou na skenování filmů. Tu jsem provizorně, což znamená, že asi nastálo zužitkoval jak je vidět na fotce. Výsledné rozlišení je dané fotoaparátem nastaveným na formát 3:2 4000x2660, což je násobně lepší než z levných skenerů. Podsvícení je původní trubicí, ledky mi dělaly z barevného negativu prakticky černobílý.

Edit
Oprava nadpisu vlákna.

[hafca]

Diskuse o digitalizaci a synchronizaci ozvučení 8 mm a S8 filů přesunuta do samostatného vlákna
Hill

Tady http://www.ebastlirna.cz/modules.php?name=Forums&file=viewtopic&p=919131#919131 jsem se ptal jestli má smysl kupovat skener na filmy.
Jsem rád, že jsem si ten skener nechal rozmluvit. Kdyby někdo potřeboval řešit to samé, je jedno z možných třeba to moje. Je inspirované tím, co tady http://www.ebastlirna.cz/modules.php?name=Forums&file=viewtopic&p=919513#919513 napsal _luky_.
Dostal se mi do ruky nefunkční deskový skener s jednotkou na skenování filmů. Tu jsem provizorně, což znamená, že asi nastálo zužitkoval jak je vidět na fotce. Výsledné rozlišení je dané fotoaparátem nastaveným na formát 3:2 4000x2660, což je násobně lepší než z levných skenerů. Podsvícení je původní trubicí, ledky mi dělaly z barevného negativu prakticky černobílý.

Edit
Oprava nadpisu vlákna.

[serviceman]

Takže by asi stačilo vymaskovat a položit film na monitor, a foťák s ostřením na blízko.

[hafca]

Asi ano, nejdůležitější je foťák s makrem. To ostatní už je jen o nějakém "pohodlí" při práci s tím. A taky udržet foťák při delším čase. Já mám ještě pro jistotu nastavenou samospoušť na 2 sec. abych eliminoval případné roztřesení při stisku spouště.

[hafca]

Asi ano, nejdůležitější je foťák s makrem. To ostatní už je jen o nějakém "pohodlí" při práci s tím. A taky udržet foťák při delším čase. Já mám ještě pro jistotu nastavenou samospoušť na 2 sec. abych eliminoval případné roztřesení při stisku spouště.

[rnbw]

Pri takejto malej vzdialenosti moze byt problem so sudkovitym skreslenim.

Niektore fotaky sa daju ovladat cez kabel z PC. To by mohlo este pomoct.

[rnbw]

Pri takejto malej vzdialenosti moze byt problem so sudkovitym skreslenim.

Niektore fotaky sa daju ovladat cez kabel z PC. To by mohlo este pomoct.

[hafca]

Soudek tam malý je, ale když fotku oříznu, tak to není k poznání. A není to vidět ani svislicích, jen na kraji a ten přijde pryč. Jestli najdu něco publikovatelného, můžu to sem dát na posouzení. Dálkové ovládání jsem si kdysi dělal, asi ho zkusím.

[hafca]

Soudek tam malý je, ale když fotku oříznu, tak to není k poznání. A není to vidět ani svislicích, jen na kraji a ten přijde pryč. Jestli najdu něco publikovatelného, můžu to sem dát na posouzení. Dálkové ovládání jsem si kdysi dělal, asi ho zkusím.

[Osmdesat]

Z důvodů, které zmínil mbw bych sáhl po objektivu, který umožňuje negativ vyfotit z větší vzdálenosti. Dá se s tím foťákem odstoupit více od negativu a přizúmovat při zachování zaostření?

Já na skenování negativů šel jinak - z těla zrcadlovky jsem sundal objektiv, vzal zvětšovák, do něj založil negativ a zvětšovákovým objektivem jej promítl do foťáku.
Zatímco skenování čb negativů bylo v pohodě bez větších nároků na světelný zdroj, barevné negativy mají tu vlastnost, že jednak mají menší hustotu, a tím i gamut a dále, co horšího, při snaze o inverzi a následné barevné vyvážení takto vzniklého pozitivu ve fotoeditoru jsem zjistil, že jednotlivé RGB kanály jsou tak rozdílně exponované, že jsem se ocitl na samé hranici dynamického rozsahu snímače.
Žárovka byla absolutně nepoužitelná.
Prosvícení studenou LED kanály trochu vyrovnalo, ale nebylo to ono. Dále jsem laboroval s různými filtry vystřiženými z barevných pet lahví, vloženými před světelný zdroj, abych světlo správně nafiltroval...
Zatím jsem iniciativu odložil ad acta.
Chtělo by to sehnat sadu subtraktivních filtrů pro barevné zvětšování a jimi světlo správně namíchat.
Nebo zkusit RGB LED a jednotlivými složkami namíchat poměr kanálů. Tato cesta se jeví jako perspektivní, ale protože barevné vrstvy negativu jsou CMY, nevím, vzhledem k úzkompásmovosti LED diod, jestli to dá dobrý výsledek. Diody CMY neexistují, pravá žlutá, azurová, purpurová LED budou obtížně sehnatelné...

Přikládám ukázkový sken. Vše, co není červené, ujde. Červená nepřirozeně a neutlumitelně svítí.
Uvítám jakoukoli inspiraci/nápad.

[Rellik]

Osmdesat: Mě teda nepřijde ta červená jako "neregulovatelná" barva. Stačilo 20 sekund v editoru a je stáhnutá... GIMP->Barvy->Odstín/sytost-> vybrat červenou->snížit saturaci a doladit světelnost...

[rnbw]

Pokial viem, tak na skenovanie farebnych negativov su vselijake farebne profily - prave kvoli vyvazeniu farieb na roznych materialoch.

[rnbw]

Pokial viem, tak na skenovanie farebnych negativov su vselijake farebne profily - prave kvoli vyvazeniu farieb na roznych materialoch.

[Hill]

Souhlasím, že skener na filmy se nevyplatí kupovat: levné skenery nejsou nic moc, stejnou službu udělají i deskové skenery, jak jsem popisoval například v tomto vláknu. Na negativy stačí s rezervou, a to jak na černobílé, tak na barevné. Kontrastní diapozitivy zvládají hůř. Konečně - i když jsem místo kondenzoru na prosvícení použil opálové sklo na změkčení, poradil si s tím nejlíp jeden z těch nejlevnějších, kterými jsem to zkoušel: Panasonic Lumix DMC-TZ57, který má režim, v němž pořídí několik snímků s různou expozicí a pak z nich složí ve světlech i stínech prokreslený obrázek. Škoda, že z něj nejde dostat jiný formát, než JPEG.
Profi skener na diapozitivy, který ten rozsah zvládne s přehledem, je drahá záležitost. Naskenuji všechno, co mám doma, a půjde zpět do krabice... a co pak s ním? Koupí ho ještě někdo?
Těch diáků a negativů jsem po projednocení naskenoval na trojkových Epsonech (3170, V300P a V330P) jen kolem 1500. Ještě mi jich asi tak stejný počet zbývá, ale nenašel jsem dostatek důvodů, proč bych je měl někde ještě dnes sdílet, není tudíž proč je přetahovat do digitálu.

Podobně je to s filmy 8 mm a super 8 mm, na které jsem stavěl kopírku z Meosu a kamery Jai2060P s prodloužením výtahu objektivu. Asi by to šlo, ale komplikace a ztráta času s řešením synchronizace posuvu filmu se závěrkou kamery vedly k tomu, že jsem půldruhé hodiny těch filmů právě dnes poslal do Prahy na Kačerov k naskenování. Mají na to profi zařízení, zkušenosti s nimi mám dobré, už mi skenovali pár šestnáctek pro firmu, cena přijatelná, tak proč ne?
Neodpustím si ale zase poznámku na okraj: všiml jsem si přitom, jak jsem dříve daleko pečlivěji volil záběr a vyhrál si s ním, když na to byl čas, pochopitelně, protože ve Flexaretě jsem měl 12 políček na film, v Praktice 36, v Admiře jsem měl jedno natažení péra na 20 vteřin a jedna strana cívky stačila na minutu čtyřicet, pak se cívky přehodily a natočila se druhá minuta čtyřicet, a pak jsem nesměl zapomenout vybalit nový film, abych si přes už exponované záběry nenatočil jiné... a pak to dobrodružství, co z toho vyjde a co ne...
To u digitálu nemám. Nasekám toho daleko víc a třeba z dvaceti záběrů nakonec vyberu jeden. Dřív jsem měl výtěžnost podstatně vyšší. A, pokud jde o filmy, tak jsem přetahoval pár rodinných filmů z pásku Video Hi8 a nějakou tu VHS do digitálu. Několikrát jsem u toho usnul, ty nekonečně dlouhé záběry, v každém patnáct trhavých pohybů a deset švenků, to namáhá oči, ale absence časového omezení, to je prostě nuda...
Je to vlastně paralela k vzkazu sira Arthura Sullivana Edisonovi zaznamenanému na voskový váleček v roce 1888: "...a současně (jsem) poděšen myšlenkou, že bude moci být zaznamenáno na věky tolik příšerné a špatné hudby..."

[Hill]

Souhlasím, že skener na filmy se nevyplatí kupovat: levné skenery nejsou nic moc, stejnou službu udělají i deskové skenery, jak jsem popisoval například v tomto vláknu. Na negativy stačí s rezervou, a to jak na černobílé, tak na barevné. Kontrastní diapozitivy zvládají hůř. Konečně - i když jsem místo kondenzoru na prosvícení použil opálové sklo na změkčení, poradil si s tím nejlíp jeden z těch nejlevnějších, kterými jsem to zkoušel: Panasonic Lumix DMC-TZ57, který má režim, v němž pořídí několik snímků s různou expozicí a pak z nich složí ve světlech i stínech prokreslený obrázek. Škoda, že z něj nejde dostat jiný formát, než JPEG.
Profi skener na diapozitivy, který ten rozsah zvládne s přehledem, je drahá záležitost. Naskenuji všechno, co mám doma, a půjde zpět do krabice... a co pak s ním? Koupí ho ještě někdo?
Těch diáků a negativů jsem po projednocení naskenoval na trojkových Epsonech (3170, V300P a V330P) jen kolem 1500. Ještě mi jich asi tak stejný počet zbývá, ale nenašel jsem dostatek důvodů, proč bych je měl někde ještě dnes sdílet, není tudíž proč je přetahovat do digitálu.

Podobně je to s filmy 8 mm a super 8 mm, na které jsem stavěl kopírku z Meosu a kamery Jai2060P s prodloužením výtahu objektivu. Asi by to šlo, ale komplikace a ztráta času s řešením synchronizace posuvu filmu se závěrkou kamery vedly k tomu, že jsem půldruhé hodiny těch filmů právě dnes poslal do Prahy na Kačerov k naskenování. Mají na to profi zařízení, zkušenosti s nimi mám dobré, už mi skenovali pár šestnáctek pro firmu, cena přijatelná, tak proč ne?
Neodpustím si ale zase poznámku na okraj: všiml jsem si přitom, jak jsem dříve daleko pečlivěji volil záběr a vyhrál si s ním, když na to byl čas, pochopitelně, protože ve Flexaretě jsem měl 12 políček na film, v Praktice 36, v Admiře jsem měl jedno natažení péra na 20 vteřin a jedna strana cívky stačila na minutu čtyřicet, pak se cívky přehodily a natočila se druhá minuta čtyřicet, a pak jsem nesměl zapomenout vybalit nový film, abych si přes už exponované záběry nenatočil jiné... a pak to dobrodružství, co z toho vyjde a co ne...
To u digitálu nemám. Nasekám toho daleko víc a třeba z dvaceti záběrů nakonec vyberu jeden. Dřív jsem měl výtěžnost podstatně vyšší. A, pokud jde o filmy, tak jsem přetahoval pár rodinných filmů z pásku Video Hi8 a nějakou tu VHS do digitálu. Několikrát jsem u toho usnul, ty nekonečně dlouhé záběry, v každém patnáct trhavých pohybů a deset švenků, to namáhá oči, ale absence časového omezení, to je prostě nuda...
Je to vlastně paralela k vzkazu sira Arthura Sullivana Edisonovi zaznamenanému na voskový váleček v roce 1888: "...a současně (jsem) poděšen myšlenkou, že bude moci být zaznamenáno na věky tolik příšerné a špatné hudby..."

[hafca]

Měl jsem tiskárnu Canon Pixma970, která uměla i filmy. Nebylo to vůbec špatné, ale ten čas. Než udělala náhled a potom teprve sken, to byla doba ukrutná. Tady s tím přípravkem je to nesrovnatelně rychlejší.
Nemám na to udělátko přehnané nároky, na archivaci vybraných políček mi to stačí. To na obrázku je z roku 1986 a film Equicolor 100.

[hafca]

Měl jsem tiskárnu Canon Pixma970, která uměla i filmy. Nebylo to vůbec špatné, ale ten čas. Než udělala náhled a potom teprve sken, to byla doba ukrutná. Tady s tím přípravkem je to nesrovnatelně rychlejší.
Nemám na to udělátko přehnané nároky, na archivaci vybraných políček mi to stačí. To na obrázku je z roku 1986 a film Equicolor 100.

[xsc]

[Hill]

To je ten rozdíl proti skenerům: řada Epson Perfection V3xx Photo měla původně podsvícení trubicí u modelů řady 31xx (celá plocha prosvíceného pásu šířky 60 mm pro filmy typu 120), podle rámečku buď naskenoval 4 políčka 6x6 nebo 6 políček kinofilmu 135, ale ty svitkové filmy byly opravdu na dlouho (4 negativy 6x6 v rozlišení 2400, t.j. oříznuté na cca 5400x5400 trvaly 31 minut, však ale také jeden měl v 100% JPEG kolem 60 MB).
Nízké skenery řady V300/330/370 jsou mnohem rychlejší, světelný zdroj jede synchronně proti senzoru, ale umí to jen 4 diáky v rámečku nebo 6 políček kinofilmu, prosvícený pruh je jen sotva 40 mm široký, v podsvícení jsou LEDky (odhaduji, že jejich světlo lze zařadit do teplé bílé).
O vyrovnání spektrální charakteristiky zdroje světla pro barevný negativ je postaráno tím, že v držáku filmu jsou otvory, do nichž musí zasahovat i neexponovaný okraj negativu. Skener si v tomto místě proměří masku a dopočítá úpravu profilu, obávám se, že profil na maskované filmy, tak, jak ho má skener v software, nebude asi snadné přenést do nějakého fotoeditoru. Na těch trvá sken 4 diáků v rámečkách asi minutu, šest políček kinofilmu asi půldruhé.
Vyšší rozlišení by asi mělo smysl pro velkoplošný tisk, i tak jsem všechny fotky pro běžné použití zmenšoval s tím, že stejně neopustí monitor, tedy nejčastěji na 1600x1200. Archivuji je obvykle v rozměru 2700x1800, pro případ, že by je ještě někdy bylo potřeba pro tisk. Ty nejlepší, s nimiž mám ještě do budoucna nějaké záměry, od nichž nakonec stejně nejspíš upustím, mám uložené v rozměru 4800x3200 (kinofilm) nebo 7200x7200 (ze svitkového filmu).
EDIT: kdo jste dělali barevné fotky, ať už na papíry PM20, PM30 nebo vyšší, víte, že ty papíry byly vyvažované barevně právě jen na negativy s tou červenohnědou maskou zabraňující především (a mimo jiné) rozostření obrazu na ose purpurová (M) - zelená (G) rozptylem zeleného světla mezi vrstvami filmu. Doporučená subtraktivní filtrace byla uvedená na balíčku s papíry, například 110 75 00, což znamenalo naskládat mezi zdroj světla a negativ filtry Y v hustotě 110, M v hustotě 75 (jedno, zda šlo o skla nebo o zasouvání filtrů v míchací hlavě), C (azurový) se vynechal, nemělo přece smysl filtrovat všechny tři barvy, to by se jen přidávala šedá. Ale stejně se muselo udělat ještě pár barevných zkoušek a hodnoty filtrů poněkud upravit, protože jinou masku měl Agfacolor, jinou Fujicolor, jinou Orwocolor, o dalších značkách neznačkách nemluvě. Zbarvení se měnilo i s nepatrnou tolerancí teploty a vyvíjecí doby negativu, podobně se musela držet teplota a čas pobytu exponovaného fotopapíru ve vývojce (dovolená chyba například 20 ±0,5°C po dobu 6'30", ale 30±0,25°C po dobu 1'45", ale pozor - filtrace zkorigovaná pro jednu teplotu pak vyžadovala tuto teplotu dodržet, při změně teploty vývojky se filtrace změnila a neutral grey balance nebalancovala) - to nešlo, jako u černobílých fotek svítit si červenou nebo zelenou lampou do misky a koukat, jak to leze. Až do přerušení vyvíjení v prvním ustalovači byla nutná naprostá tma...
Asi by se o tom dalo ještě dlouze vyprávět, třeba já jsem používal aditivní proces osvity jednotlivě přes B, G a R výtažkové filtry, barva se korigovala expozičním časem pro každý filtr. Jestli měly hodiny odstupňovaný čas na řadiči po 1 dB (ano, co krok nahoru, to čas 1,122x delší, než předchozí, pěkně nula svítila 1 s, dvacitka svítila 10 s, čtyřicítka pak 100 s, čísla na balíčku s fotopapíry se podělila pěti a přímo aplikovala na přepínač hodin...)
Kurňa, na co všechno jsme to mívali čas...

[Hill]

To je ten rozdíl proti skenerům: řada Epson Perfection V3xx Photo měla původně podsvícení trubicí u modelů řady 31xx (celá plocha prosvíceného pásu šířky 60 mm pro filmy typu 120), podle rámečku buď naskenoval 4 políčka 6x6 nebo 6 políček kinofilmu 135, ale ty svitkové filmy byly opravdu na dlouho (4 negativy 6x6 v rozlišení 2400, t.j. oříznuté na cca 5400x5400 trvaly 31 minut, však ale také jeden měl v 100% JPEG kolem 60 MB).
Nízké skenery řady V300/330/370 jsou mnohem rychlejší, světelný zdroj jede synchronně proti senzoru, ale umí to jen 4 diáky v rámečku nebo 6 políček kinofilmu, prosvícený pruh je jen sotva 40 mm široký, v podsvícení jsou LEDky (odhaduji, že jejich světlo lze zařadit do teplé bílé).
O vyrovnání spektrální charakteristiky zdroje světla pro barevný negativ je postaráno tím, že v držáku filmu jsou otvory, do nichž musí zasahovat i neexponovaný okraj negativu. Skener si v tomto místě proměří masku a dopočítá úpravu profilu, obávám se, že profil na maskované filmy, tak, jak ho má skener v software, nebude asi snadné přenést do nějakého fotoeditoru. Na těch trvá sken 4 diáků v rámečkách asi minutu, šest políček kinofilmu asi půldruhé.
Vyšší rozlišení by asi mělo smysl pro velkoplošný tisk, i tak jsem všechny fotky pro běžné použití zmenšoval s tím, že stejně neopustí monitor, tedy nejčastěji na 1600x1200. Archivuji je obvykle v rozměru 2700x1800, pro případ, že by je ještě někdy bylo potřeba pro tisk. Ty nejlepší, s nimiž mám ještě do budoucna nějaké záměry, od nichž nakonec stejně nejspíš upustím, mám uložené v rozměru 4800x3200 (kinofilm) nebo 7200x7200 (ze svitkového filmu).
EDIT: kdo jste dělali barevné fotky, ať už na papíry PM20, PM30 nebo vyšší, víte, že ty papíry byly vyvažované barevně právě jen na negativy s tou červenohnědou maskou zabraňující především (a mimo jiné) rozostření obrazu na ose purpurová (M) - zelená (G) rozptylem zeleného světla mezi vrstvami filmu. Doporučená subtraktivní filtrace byla uvedená na balíčku s papíry, například 110 75 00, což znamenalo naskládat mezi zdroj světla a negativ filtry Y v hustotě 110, M v hustotě 75 (jedno, zda šlo o skla nebo o zasouvání filtrů v míchací hlavě), C (azurový) se vynechal, nemělo přece smysl filtrovat všechny tři barvy, to by se jen přidávala šedá. Ale stejně se muselo udělat ještě pár barevných zkoušek a hodnoty filtrů poněkud upravit, protože jinou masku měl Agfacolor, jinou Fujicolor, jinou Orwocolor, o dalších značkách neznačkách nemluvě. Zbarvení se měnilo i s nepatrnou tolerancí teploty a vyvíjecí doby negativu, podobně se musela držet teplota a čas pobytu exponovaného fotopapíru ve vývojce (dovolená chyba například 20 ±0,5°C po dobu 6'30", ale 30±0,25°C po dobu 1'45", ale pozor - filtrace zkorigovaná pro jednu teplotu pak vyžadovala tuto teplotu dodržet, při změně teploty vývojky se filtrace změnila a neutral grey balance nebalancovala) - to nešlo, jako u černobílých fotek svítit si červenou nebo zelenou lampou do misky a koukat, jak to leze. Až do přerušení vyvíjení v prvním ustalovači byla nutná naprostá tma...
Asi by se o tom dalo ještě dlouze vyprávět, třeba já jsem používal aditivní proces osvity jednotlivě přes B, G a R výtažkové filtry, barva se korigovala expozičním časem pro každý filtr. Jestli měly hodiny odstupňovaný čas na řadiči po 1 dB (ano, co krok nahoru, to čas 1,122x delší, než předchozí, pěkně nula svítila 1 s, dvacitka svítila 10 s, čtyřicítka pak 100 s, čísla na balíčku s fotopapíry se podělila pěti a přímo aplikovala na přepínač hodin...)
Kurňa, na co všechno jsme to mívali čas...

[Osmdesat]

[Nakadah]

A nebo použít Pentacon zařízení pro přefocení negativů/diapozitivů s makro měchem. Osadit např. Pancolar 50/1.8, ohnisko měchem roztáhnout na 100mm ať je to makro 1:1, přes redukci osadit cokoliv co jde - Pentax, Minolta, Sony, Nikon...a jedeme A zbývá už jenom světelný zdroj.

https://nakadah.rajce.idnes.cz/Pentacon_Macro/

Zkoušel jsem to způsobem na jaký to bylo určeno, ale osazením digitální zrcadlovky se to dá digitalizovat. Přesné zaostření na rovinu filmu je kritické!

[radioelectrum]

Já jsem se pokusil naskenovat negativy na skle. Položil jsem je na monitor co ležel na stole, a vyfotil. Mohu si sice zvětšit na výsledku kontrast, ale pořád nevidím skálu v pozadí na kopci. Čím doporučujete skenovat a potom vyčistit?