Do kterého rádia se pustit pro začátek?

[sinclair]

Asi jsem si to s něčím podobným splet, magivoko to taky nemělo, teď na to koukám.
Ale je to jednoduchý jak facka a jak jsem psal, spousta součástek do toho bude snadno nahraditelných. To u toho Teslatonu už tak snadný nebude a ten bulhar...no, záleží, na co se chlapec cítí.
Přeci jen - Teslaton je "pětka" a je tam toho o hodně víc.

[elektrosvit]

Co konkrétního není u Teslatonu nahraditelné? Vždyť se vyráběl souběžně s řadou 323A a odvozenin. A to jako náhrada za podle mě daleko podařenější Echo 532A. Nepleteš si Teslaton s ním? Teslatonů je i dnes ještě dost a vycházela z něj celá řada odvozenin se spoustou záměnných dílů. Bohužel, jak napsal Lukáš, bývají tato rádia z výroby odfláknutá.

[Lukas-Peca]

U Teslatonu se dá narazit i na takové závady, jako je průraz výstupního trafa primár-sekundár. Je to celkem časté, já jsem se s tím taky u jednoho setkal, přitom rádio bylo vzhledově jako nové.

[sinclair]

Z toho hlavního si pamatuju, že tam strašidelně nasíral ten tlačítkovej přepínač. Nejspíš to bylo použitý i jinde, tahle kombinace "rejstříků", všelijak se to mazalo a prostříkávalo a vždycky to bylo jen na pár měsíců.
Potom asi nejvíc probitý ty plochý selény kvůli velkým elektrolytům.
Myslím, že v tomhle a ještě v čemsi byly buď 100uF, anebo 2x50uF spojený, což je pro ten selén i při jeho vnitřním odporu dost pecka.
Já si pamatuju poškozený výstupáky nejenom v tomhle, ale nějak obecně a v souvislosti s fakt otřesnýma polskýma ECL86, to bylo jednu dobu úplně děsivý.
Ze stokusovýho kartónu bylo použitelných tak dvacet a za Tungsramku, nebo EiNiš-ku se přeplácelo dvojnásobek.
Jednu dobu to bylo takhle na pytel i s polskýma EL84 a televizníma PCL86, ostatně ten průser s polskýma lampama se táhl napříč, až do faktického konce používání PCL85/805. Ty nevyřešili asi nikdy. Televizáci na to strašně nadávali a něco mi říká, že i PL508 stály za pěkný hovno, taky se sháněly kde se dalo a nejblíž byli Maďaři.
Jinak zrovna Teslaton mi nic moc neříká.

[jade]

U toho Teslatonu zrovna hraje i vkv, ale jen jedna stanice, asi na "zrcadlo", jinak si to neumím vysvětlit. Jinak u něj zlobí potenciometry prokluzuje řemenička od stupnice a problémové jsou i přepínače nahoře nad reproduktorem (šířka pásma atd.).
Opreta i Akord A-104 pocházejí z nějaké školky, ještě mají DKP .
Stradivari není nekompletní, jen je vytažené šásko a lampy uklizené v krabičce na vatě. Takhle jsem to podědil.
Ta moje Minerva je typ 405, ne 406. Omlouvám se za chybku. https://www.radiomuseum.org/r/minerva_405w.html

Zkoušečku elektronek mám, stavěl jsem si ji před lety podle starého polského časopisu. Plus ještě jednu rozestavěnou pro kamaráda, který si mezi tím pořídil BM215.

[Hifista]

Bratislavská rádia s elekronkou ECC85 na vstupu místo ECH81 jsou naprostý aušus. Bylo to už konečně několikrát řečeno výše, takže toto rádio bych asi zcela odložil. Teslaton se mi vždy zamlouval svým výtvarným řešením, ale ty bulharské strojovny jsou zvukově i provedením takové jakoby bytelnější. Mám již před lety renovované stojanové gramorádio A104, jehož přednes je radost poslouchat. Teslaton po obnově nemá zdaleka tak dobrou reprodukci a potíže s přepínači jsou téměř trvalé. Samozřejmě jsem se také u A104 setkal s tím, že bylo nutno vyhodit všechny svitky.
Mým doporučením tedy je, že právě ten "Bulhar" bude k uvedení do chodu ta nejjednodušší varianta.

[jirka5]

Co píše pan Wolfgang Lill na radiomueum.org:

Exportmodell f Tschechoslowakei; Musiktruhe, UKW-Bereich OIRT von 66...73,5 MHz, Monogerät, eingebautes Plattenspielerlaufwerk von Tesla Typ HC07; 16, 33 und 45 UpM. Überspielausgang, Anschlüsse für Tonbandgerät, Zweitlautsprecher, Außenantenne UKW- 240 Ohm, Antenne, Erde für AM, eingebaute Ferritantenne.
"Das Gerät wurde speziell für die Tschechoslowakei gefertigt. Es gab solche Abkommen, die die Abnahme von bulgarischen Geräten vorsahen. Dabei wurde die Entwicklung und der Fertigungsanlauf durch Experten von TESLA vor Ort in Bulgarien gesichert."

Vybírám podstatné věci: Exportní model pro Československo, hudební skříń.
Přístroj byl vyráběn speciálně pro Československo. Existovala taková dohoda, která stanovila odběr bulharských přístrojů. Přitom vývoj a výroba byly zajišťovány odborníky z Tesly přímo na místě v Bulharsku.

Pan Lill je velkým fandou a znalcem československé radiotechniky a vysílací techniky, jenom by mě zajímalo, kde k těmto informacím přišel. Přikláním se totiž k domněnce, že šlo o pajc nějakého západního rádia.

[jirka5]

Schema gramorádia Akkord A-104 jsem po delším neúspěšném hledání našel přímo zde na ebastlírně:

http://www.ebastlirna.cz/modules.php?name=Forums&file=viewtopic&t=27486

[jade]

Děkuji vřele, asi se pustím do té A-104, spousta lidí se tu shoduje na jeho kvalitách. V tom případě ovšem předělám gramofon na magnetodynamiku (s příslušným předzesilovačem samozřejmě).
Jen škoda, že u toho mého scházejí dvířka.

Neexistuje někde nějaký povšechný návod, jak správně postupovat při renovaci elkových rádií?

[elektrosvit]

Jak to bylo doopravdy, se už dnes zjistí jen těžko. Konstrukce Tesly Bratislava bulharské přijímače připomínají dost vzdáleně- šasi se skládá z více desek vzájemně propojených plochými propojkami. Desky nejsou v jedné rovině, šasi je zalomené. Jiná je i konstrukce přepínačů, VKV dílu atd. Na VKV je přijímač devítiobvodový, "obyčejné" Tesly měly obvodů jen osm. Na radiomuseu je uveden rok výroby 1965 (s otazníky), v té době ještě šasi HC07 ani zdaleka neexistovalo. Nad to se tuzemská gramošasi běžně vyvážela- montovala se i do rumunských a polských gramorádií, určitě i jinam.

A k té Operetě: Kromě nevalných vlastností přijímače mi vadila i gigantická skříň, uvnitř skoro prázdná, reproduktor vzadu na pravé boční stěně a gramošasi otočené o 90°. Kdo tohle mohl vymyslet a kdo schválit...

Návod je třeba tady. Mnoho informací je i na radiofóru.cz a zde na bastlírně.

[jade]

Jediná výhoda Operety je snadný přístup k vnitřku. Dno se otevírá jak kapota .
Kromě toho ta pružinka, co drží otevřený kryt gramofonu, se snadno "podrazí" při manipulaci s dlouhohrající deskou a pak to není vůbec nic příjemného...

[elektrosvit]

Ale tím veškera sranda končí.
Pružinová vzpěra držívá spolehlivě, pokud ji někdo nezdeformuje. Stačí jen lehce a víko pak samovolně padá.

[jirka5]

Vyrostl jsem na této knížce:


Vydalo SNTL v roce 1970. Je pravda, že doba se změnila, změnil se i přístup k věci, ale rádia zůstala stejná , i když nejde již jen o pouhé opravy, ale o restaurování a zachování pokud možno původního stavu.

Velmi dobře jsou popsány postupy restaurování starých rádií na německém fóru parního rádia (www.dampfradioforum.de), samozřejmě jen v němčině.

Jeden Akkord A-104 vlastním a je určen k likvidaci, takže ti z něj můžu buď poslat dvířka nebo jej celý vyměnit za jiný "poklad". V případě zájmu prosím SZ.

[rnbw]

Ale to je tak vsetko - pristup k mnohym castiam vnutri je otrasny.

Inak Operetu som tiez daval dokopy a o elektronkach som nevedel nic. Inak vacsinou staci vymenit hovnaky, premerat elyty a vadne vymenit. Potom este moze robit problemy prepinac a potenciometre. A samozrejme gramofon...

[rnbw]

Ale to je tak vsetko - pristup k mnohym castiam vnutri je otrasny.

Inak Operetu som tiez daval dokopy a o elektronkach som nevedel nic. Inak vacsinou staci vymenit hovnaky, premerat elyty a vadne vymenit. Potom este moze robit problemy prepinac a potenciometre. A samozrejme gramofon...

[sinclair]

Když k tomu přidáš i po letech ještě minimálně tyhle dvě, budeš zas o něco moudřejší
Levá je sám velkej Tuček 1957, pravá překlad z německýho originálu z roku 1958, překládal Český a vyšlo 1961. Je fakt důkladná a bere všecko od podlahy a do hloubky.
Dost se tam promítá ta příslovečná německá důkladnost a pečlivost.

Kromě toho - mnohý metody, popsaný v Tvojí knize /mám ji taky/ jsou ještě v těchhle letech /50-60/ považovaný za zavrženíhodný.
Třeba cpaní brzdový kapaliny do poťáků, který za rok a něco shnijou.