Rádio - identifikace stavebnice

[Pauli23]

V té době již výrobní proces křemíku měli zmáknutý. Říkám si, že to udělali pro nedostatek součástek. Kvalitnější, které by vyhovovaly, použili do jiných např. měř. přístrojů. Do rádia by to bylo asi plýtvání.

[Achab]

K těm ruským stavebnicím - jediné zapojení které se mi nedařilo oživit, byl NF zesilovač z "radiokonstruktéra" Kyjev III. Na 100mW měl s předzesilovačem 8 trazistorů, s dvoutranzistorovým přijímačem to mělo víc polovodičů než superhet. Při pokusech jsem nějaké tranzistory zničil a s náhradami nechtěl chodit.

[Achab]

K těm ruským stavebnicím - jediné zapojení které se mi nedařilo oživit, byl NF zesilovač z "radiokonstruktéra" Kyjev III. Na 100mW měl s předzesilovačem 8 trazistorů, s dvoutranzistorovým přijímačem to mělo víc polovodičů než superhet. Při pokusech jsem nějaké tranzistory zničil a s náhradami nechtěl chodit.

[sinclair]

Dost zapojení s ruskými tranzistory z ruského Radia mi bezproblémově chodilo - byly ve výprodeji či v bazarech zpravidla velice levné. A co se nesehnalo v ruském provedení, to se doplnilo našimi z řady GC507-509 či NU71.
Nechodilo mi jen jedno zapojení a to zřejmě proto, že kreslíř z původního ruského zdroje buď špatně opsal typ, nebo pozici tranzistoru do reflexu.
S P13 reflexní zapojení opravdu chodit nebude, za žádných okolností, ani s místní stanicí. Leda na pozici hodně průměrného nf zesilovače, kam se nakonec taky přesunul. Na první pozici reflexu stačil i náš, celkem nevalný, v bazaru za pár korun koupený 0C169.
A žádný plošňáky - materiál na ně nebyl běžně k sehnání ani v Tesle, tak se všecko mastilo na dvouřadých pájecích lištách s oboustrannými vkládacími očky, možná je někteří ještě pamatujete. I svůj první lampáč do kostry jsem zespoda dělal na nich. Byly v bazaru ve Zlíně, za dvě kačky lišta s 2x20 očky. No nekup to!
Jinak ta ruská zapojení s komplementy na konci a do nízkých impedancí sice chodila, ale jen za podmínky "měkkých" zdrojů, jako tehdy byly naše ploché baterie. Se síťovým zdrojem a nízkou impedancí to osazení MPxx zpravidla odešlo, ale pravda - při našich tehdejších snahách z toho vybouchat maximum
Ale s transformátorky z Jiskry a tranzistory MP40-42 nepamatuju problém, při 9V to dávalo i slušný výkon - nejspíš asi díky relativní robustnosti a asi dobrému chlazení těch velkých MP špuntů.
Ta jejich převážná pnp vodivost ale nasírala, pokud to chtěl člověk napájet společně s nějakým "předkem", kde zase byly naše npn tranzistory NU.
A npn ruské typy se objevovaly opravdu jen výjimečně /myslím nějaké MP3x/ a stejně stály za prd. Ve všem a hlavně ve srovnání s našimi obyč 101NU71 se nechytaly. Když už měl rusák betu 50, to už bylo terno, tak jeden z deseti...
Opravdu hodně ale snesly ruské Ge výkoňáky. Měl jsem schéma z amára, kde náš 0C30 měl dávat na hraně tepelné ztráty asi 1W výkonu v áčku. Jenže pak do stejného zapojení s GC507 a GC512 přišel darovaný, černý ruský P4G a to byl tedy mazec.
Daroval mi ho i s označením vývodů jeden známý, co se zrovna vrátil ze ZVS a měl jich několik. Vsadil bych se, že ho ještě někde mám, všecky pokusy a trápení přežil bez úhony.
Bylo mi zkušenějším poraděno pro něj navinout nové výstupní trafo, dostalo se mi bohudíky i rady, kolik asi a čeho a jak to navinout, dostal jsem i starou německou kostru s německými M plechy s mezerou. A taky úkol postavit k tomu lepší, silnější zdroj.
No ten se fakt poved - staré, ještě baťovské strojní osvětlovací trafo 24V/50VA, ale přepnutý na primární vinutí 380V, takže výsledně dávalo nějak okolo 14V. Ale sekundár mělo z 1mm drátu! K tomu starší, 15V/2A čtyřdeskový šedivý selén ČKD a obrovité ruské, výprodejní elektrolyty 500uF-15V za korunu kus. I ty to přežily bez výbuchu
Myslím, že jenom díky tomu selénu a jeho měkkotě ten zesilovač pak neodešel
Ruský "bobek" P4G, přišroubovaný na velkém kusu hliníkového plechu /šlohnutý tác ze školní jídelny/ topil při 13-15V jak zděšenej, ale dávalo to asi 4W!
To jsem "změřil" tak, že při asi 4,5V, naměřených půjčeným Avometem na připojených kmitačkách repráků, to signál z jednotranzistorového RC generátoru 1kHz z amára "ještě nezkreslovalo", teda ne slyšitelně
A i celkově to byl na moje dřívější pokusy slušnej hukot. Měl jsem v kumbálu u zdi asi tak 50-60L, ohavnou, nahrubo stlučenou a slepenou bednu se zhruba, ocaskou vykousanými dírami a v té ohavě čtyři sérioparalelně, šedivý 20cm repráky z vykuchaných dřevěných skříněk RPD.
Dneska už vím, že to byly jinak celkem dobré 2AN633.50, levnější RPD mutace ARO511, jen s jednou vlnkou, namísto dvou.
Tenkrát šlo stavět ledasco i za pár investovaných korun, když byla chuť bastlit. Na somrování ostatních, nedostatkových dílů bylo potřeba mít "obrychtovanou hubu" a šlo udělat kupu věcí i kraválu zároveň
Pak mi tentýž známý, zkušenější poradil, že se dá celkem jednoduše vybouchat ještě víc kraválu z elektronek. Nafasoval jsem od něj EF12, EL12, AZ11 i se sokly, postupně i trafa a tlumivku mi sehnal, potenciometry ruské televizní opět z výprodeje a to už byla jiná kapitola...bylo mi skoro 12.