Chlastáme při bastlení

[elektrosvit]

Dneska jsem stočil do lahví rybízové víno, o kterém jsem tu v srpnu psal. Na to, že jsem jej dělal poprvé v životě, musím říct, že je dobré a s obdobnými komerčními produkty (měl jsem možnost ochutnat, sladké jak houno jistého živočicha) se nedá srovnat. Akorát má trochu víc ampér, než jsem čekal...

[EKKAR]

Bude 88 až 99 mrňavejch, dřevákama vyzbrojenejch trpajzlíčků, který budou pořádat mistrovství světa v dřevákovým stepování ...

[EKKAR]

Bude 88 až 99 mrňavejch, dřevákama vyzbrojenejch trpajzlíčků, který budou pořádat mistrovství světa v dřevákovým stepování ...

[Celeron]

[elektrosvit]

Mně taky ne, takže s rozumem a žádní kováříčci ani trpajzlíčci se naštěstí nekonají. Víno jsem zajedl rybou se salátem, zapil jednou Plzní a ani nevím, že jsem něco pil. Sladké právě na rozdíl od toho prodávaného moc není. Ani nemá žádnou pachuť. Do kvásku jsem kromě kvasinek přidával i živnou sůl a obsah demižonu pak kvasil přes dva týdny.

[EKKAR]

Jak někdo řekne/napíše "ovocný víno", napadne mě jediný slovo - TLAMOLEP. Nebožtík dědek se toho navyráběl snad hektolitry, kupoval si na to snad v Řempu i speciální kultury kvasinek, zadělával kvásek v hrnku ovocný šťávy s cukrem, všelijak to vážil a mlel a drtil a doslazoval nebo naopak kyselil citrónovkou, prostě magister Kelly hadr - a mne vždycky zaangažoval do sklizně - takže nejdřív červenej rybíz, pak bílej, nakonec černej, pak maliny .... Už mi ty šťopky lezly i ušima - a to jsem to jen párkrát ochutnal. Děda to míval ve velkejch demižónech - obvykle 25, ale i 50 litrů - a furt obcházel, kontroloval teplotu, stav sedliny a hlavně průchodnost kvasítek - protože jednou se mu na malinách kvasítko ucpalo a 25litrovej demižón postavenej do tepla na skříni krásně rudě vymaloval pokoj... A samozřejmě když to dobublalo, tak to nábožně stáčel a cedil přes hustý sejtka, aby v tom nebyly zbytky kalu a já už nevím co všecko, samozřejmě na každý oslavě vytáhnul nejmíň jednu flašku nějakýho tohohle čmaje a rozlíval všem včetně nás tehdá ještě nezletilejch s přípodotkem "to už můžeš, to je jen ovoce" ... FUJ! Srst se mi ježí až na (_!_) ještě dnes !!!!!

[EKKAR]

Jak někdo řekne/napíše "ovocný víno", napadne mě jediný slovo - TLAMOLEP. Nebožtík dědek se toho navyráběl snad hektolitry, kupoval si na to snad v Řempu i speciální kultury kvasinek, zadělával kvásek v hrnku ovocný šťávy s cukrem, všelijak to vážil a mlel a drtil a doslazoval nebo naopak kyselil citrónovkou, prostě magister Kelly hadr - a mne vždycky zaangažoval do sklizně - takže nejdřív červenej rybíz, pak bílej, nakonec černej, pak maliny .... Už mi ty šťopky lezly i ušima - a to jsem to jen párkrát ochutnal. Děda to míval ve velkejch demižónech - obvykle 25, ale i 50 litrů - a furt obcházel, kontroloval teplotu, stav sedliny a hlavně průchodnost kvasítek - protože jednou se mu na malinách kvasítko ucpalo a 25litrovej demižón postavenej do tepla na skříni krásně rudě vymaloval pokoj... A samozřejmě když to dobublalo, tak to nábožně stáčel a cedil přes hustý sejtka, aby v tom nebyly zbytky kalu a já už nevím co všecko, samozřejmě na každý oslavě vytáhnul nejmíň jednu flašku nějakýho tohohle čmaje a rozlíval všem včetně nás tehdá ještě nezletilejch s přípodotkem "to už můžeš, to je jen ovoce" ... FUJ! Srst se mi ježí až na (_!_) ještě dnes !!!!!

[Celeron]

Ekkare, Ekkare, ty nevíš, že všechny kořalky maj mámu právě v těch tlamolepech? Nebo kořalku taky nepiješ?

[EKKAR]

Kořka je kořka, není v ní žádnej zbytkovej cukr - co se neprokvasí, neprojde destilačním procesem. Tudíž vobilí, třtina, klidně i brambory nebo sladký ovoce - ale prosím po přírodním probublání prohnat kotlíkem a trubkama za teplot kolem 78°C - pak je to pitelný, samozřejmě i po náležitým odležení. Ale chlemtat jen ten prokvašenej polotovar, to se dá jen u révy vinné, ta je k tomu předurčená už jak její název napovídá - ostatní ovoce leda tak do kompotu neb do buchty k užitku jest ... Největší hnusárnu co mi kdo nabídnul, to snad bylo jeřabinový "víno" páchaný formou louhování jeřabin v potravinářským lihu s cukrem a pak ještě nějak upravovaný, kvašený to určo nebylo - ale byl to hnus fialovej, pít se to teda nedalo... Aspoň přes můj jazyk to nepřešlo.

[EKKAR]

Kořka je kořka, není v ní žádnej zbytkovej cukr - co se neprokvasí, neprojde destilačním procesem. Tudíž vobilí, třtina, klidně i brambory nebo sladký ovoce - ale prosím po přírodním probublání prohnat kotlíkem a trubkama za teplot kolem 78°C - pak je to pitelný, samozřejmě i po náležitým odležení. Ale chlemtat jen ten prokvašenej polotovar, to se dá jen u révy vinné, ta je k tomu předurčená už jak její název napovídá - ostatní ovoce leda tak do kompotu neb do buchty k užitku jest ... Největší hnusárnu co mi kdo nabídnul, to snad bylo jeřabinový "víno" páchaný formou louhování jeřabin v potravinářským lihu s cukrem a pak ještě nějak upravovaný, kvašený to určo nebylo - ale byl to hnus fialovej, pít se to teda nedalo... Aspoň přes můj jazyk to nepřešlo.

[Celeron]

A Cidre Bouché ti taky nesmí do huby?

[EKKAR]

Ne. Prostě mi to nešmakuje. Ovoce sežeru syrový ze stromu, případně z krámu, ale jak se má přeměňovat na pitelnou kapalinu, preferuju jen a jen ten jeden výhradní proces ukončenej finální destilací a maximálně zráním. Po destilaci už se nic dalšího přidávat nemá - tím se chlast jedině kazí.

[EKKAR]

Ne. Prostě mi to nešmakuje. Ovoce sežeru syrový ze stromu, případně z krámu, ale jak se má přeměňovat na pitelnou kapalinu, preferuju jen a jen ten jeden výhradní proces ukončenej finální destilací a maximálně zráním. Po destilaci už se nic dalšího přidávat nemá - tím se chlast jedině kazí.

[Cust]

já mám raději taky víno nebo destilát, sladké kořky moc nemusím, ale pravidelně se ženou vyrábíme ořechovku (macerát) a višňovku (zkvašené višně s přidaným cukrem na konec dolihované) a to se pít dá

[Cust]

já mám raději taky víno nebo destilát, sladké kořky moc nemusím, ale pravidelně se ženou vyrábíme ořechovku (macerát) a višňovku (zkvašené višně s přidaným cukrem na konec dolihované) a to se pít dá

[Celeron]

To nebylo o sladkých kořalkách ale o sladkým ovocným víně, který většinou vyleze z domácího kvašení. Je to zkrátka klika, když kvasinky nechcípnou od hladiny alkoholu dřív, než spotřebujou veškerej cukr. Nevím, jak to ti moraváci trefujou, cukernatost je přeci podle počasí každej rok trochu jiná. Asi staletí výzkumu.

[EKKAR]

Ten vtip je v tom, co obsahuje ten kterej rmut. Hroznovej rmut obsahuje jednoduchou monomolekulární glukózu bez dalších složitějších cukrů, kdežto rmuty z rybízu a dalšího drobnýho ovoce se běžně doplňujou řepným cukrem - což je chemicky bi-glukóza, která se biologicky v buňkách kvasinek chová poměrně dost odlišně než ta jednoduchá hroznová glukóza. Na vině jsou enzymy, který kvasinka potřebuje na prvotní rozštěpení sacharózy na glukózu, kterou teprve potom může metabolizovat na alkohol a CO₂. Biochemik by to tady popsal přesnějc, já se musím spokojit s tím, co jsem se dověděl sám z různejch publikací o přípravě vína a ovocnejch alkoholickejch tekutin (nápojem to záměrně nehodlám jmenovat, já bych to nikdy dobrovolně nepil). Prostě Moraváci když už víno doslazujou, sypou do něj Glukopur respektive jinak obchodně pojmenovanou čistou krystalickou mono-glukózu, zatímco do "vína" tzv. "pro Pražáky" sypou cukr "z obchodu" neboli řepnou sacharózu = bimer glukózy. To je největší příčina tý řezavý chuti a případně i takový tý tupý zbytkový sladkosti "vín" připravovanejch s přídavkem řepnýho cukru. Kdyby všichni ti "ovocní vinaři" používali místo sacharózy glukózu, značně by se nad chováním svejch výtvorů podivili - často i v příjemným směru ...

[EKKAR]

Ten vtip je v tom, co obsahuje ten kterej rmut. Hroznovej rmut obsahuje jednoduchou monomolekulární glukózu bez dalších složitějších cukrů, kdežto rmuty z rybízu a dalšího drobnýho ovoce se běžně doplňujou řepným cukrem - což je chemicky bi-glukóza, která se biologicky v buňkách kvasinek chová poměrně dost odlišně než ta jednoduchá hroznová glukóza. Na vině jsou enzymy, který kvasinka potřebuje na prvotní rozštěpení sacharózy na glukózu, kterou teprve potom může metabolizovat na alkohol a CO₂. Biochemik by to tady popsal přesnějc, já se musím spokojit s tím, co jsem se dověděl sám z různejch publikací o přípravě vína a ovocnejch alkoholickejch tekutin (nápojem to záměrně nehodlám jmenovat, já bych to nikdy dobrovolně nepil). Prostě Moraváci když už víno doslazujou, sypou do něj Glukopur respektive jinak obchodně pojmenovanou čistou krystalickou mono-glukózu, zatímco do "vína" tzv. "pro Pražáky" sypou cukr "z obchodu" neboli řepnou sacharózu = bimer glukózy. To je největší příčina tý řezavý chuti a případně i takový tý tupý zbytkový sladkosti "vín" připravovanejch s přídavkem řepnýho cukru. Kdyby všichni ti "ovocní vinaři" používali místo sacharózy glukózu, značně by se nad chováním svejch výtvorů podivili - často i v příjemným směru ...

[stasek]

Ty zase perlíš Ekkare. Já jsem z Moravy a dokonce vinařský oblasti a v životě jsem neslyšel takovou hovadinu, že by se vinnej mošt doslazoval glukopurem. Podívej se na jeho cenu a dojde ti, cos napsal. A pro pražáky a míň náročný konzumenty se vyrábí druhák. V tom je toho řepnýho cukru podstatně víc.

[EKKAR]

A já mám pořád ještě na jihu Moravy přízeň i několik známejch vinařů -
proto jsem napsal přesně tohle:

[EKKAR]

A já mám pořád ještě na jihu Moravy přízeň i několik známejch vinařů -
proto jsem napsal přesně tohle:

[Celeron]

Ekkare, netahej nás za fusekli. Jak bylo před 3 rokama nadůroda mirabelek, tak jsem zkusil 10 litrů prosladit fruktózou, 10 litrů glukózou, 10 l třtinovým a zbytek řepákem. Glukózu jsem měl od známýho, co dělá v konzervárně, fruktóza je kilo za kilo v lékárně a ty ostatní v Penny.
Výsledek byl +- úplně stejnej, pokaždý sladký chcanky podobný chuti. Prostě s tím nemám zkušenost, o kolik se musí ty fruktózy či glukózy dát míň než řepáku. V čaji to vychází pocitově asi na poloviční dávku, tak jsem dal asi 1/3 váhy řepáku. Tenkrát jsem se zařekl, že s tím už přestanu laborovat a zatím jsem dodržel slovo.