Cena Bastlířů 2017 (oddělené vzpomínky dědků na totáč)

[hafca]

Byla to zábava na základce, kde se zrovna tohle neučilo. Ale došli jsme k tomu sami systémem pokus-omyl.

[hafca]

Byla to zábava na základce, kde se zrovna tohle neučilo. Ale došli jsme k tomu sami systémem pokus-omyl.

[Celeron]

Na netu je i jak vyrobit atomovku a nikdo se nad tím nepohoršuje.
Asi protože to není tak jednoduchý.
Jo a ty hlavičky sirek se už dělají jinak, není v nich fosfor, takže nic moc nehrozí.

[rnbw]

Ale ked sa zapali cela krabicka, tak na metrovy plamen to staci

[rnbw]

Ale ked sa zapali cela krabicka, tak na metrovy plamen to staci

[kaja4]

Aby hořlavé plyny bouchaly,tak musí být směs v rozmezí 5-15%

[konosuke]

to potvrzuji, platilo i o metanu (CH₄) v hlubinných dolech OKD, na každém školení BOZP to bezpečák zdůrazňoval, byla to fajná doba když během výuky
v zadních řadách posluchárny kolovala mezi mančaftem otevřená flaška
vodky a přednášející lektor se tvářil jako že nic nevidí

[xsc]

[EKKAR]

Přesně tak, vodík má tuším dolní hranici už na 0,5% a acetylén je taky hezky třaskavej = jeho dolní hranice výbušnosti je poměrně nízko ...

[EKKAR]

Přesně tak, vodík má tuším dolní hranici už na 0,5% a acetylén je taky hezky třaskavej = jeho dolní hranice výbušnosti je poměrně nízko ...

[Sendyx]

Acetylén je myslím největší prevít, exploduje ve směsi se vzduchem od cca 1,5 do 90% a kromě toho exloduje při vyšším tlaku sám o obě.

S acetylénem se dělal létající kýbl. To se do dna udělala díra, do země dolík, zalilo vodou, přihodil kus karbidu, zakrylo obráceným kýblem, a po chvíli se dlouhou tyčí zapálil acetylen u otvoru... dokud unikal, obvykle hořel vysokým plamenem, až se karbid spotřeboval a natáhlo to bokem vzduch, plamen prošlehnul dovnitř a už to letělo.

[Sendyx]

Acetylén je myslím největší prevít, exploduje ve směsi se vzduchem od cca 1,5 do 90% a kromě toho exloduje při vyšším tlaku sám o obě.

S acetylénem se dělal létající kýbl. To se do dna udělala díra, do země dolík, zalilo vodou, přihodil kus karbidu, zakrylo obráceným kýblem, a po chvíli se dlouhou tyčí zapálil acetylen u otvoru... dokud unikal, obvykle hořel vysokým plamenem, až se karbid spotřeboval a natáhlo to bokem vzduch, plamen prošlehnul dovnitř a už to letělo.

[sinclair]

Jojo, "správná" směs acetylénu s kyslíkem ze švajcaparátu umí věci... Správný poměr se poznal podle toho, jak to při pokusu o zapálení hned střelilo u špičky hořáku.
Bylo to na vojně, na Šumavě. Za barákem strážáků střelnice, u kterých jsme byli přechodně ubytovaní, byla dřevěná kadibudka, která byla už úplně plná a nechtěli ji vyvézt. Tak plná, že měl člověk problém se utřít a chodili jsme radši srát na provizorní latrínu do lesa.
Tak jsme naplnili velký, pevný PE pytel tak na 100l něčeho, co jsme měli v autě jako na odpad a vložili do dřevěné kadibudky.
Místo cinkšňůry stačilo 2m obyčejného lněného špagátu, namočeného v naftě a posledními 50cm upevněnými k pytli.
Byla to taková šupa a s takovou tlakovkou, že se jinak celkem pevná kadibudka rozletěla na jednotlivé desky do okruhu 10m
A těch hoven všude okolo...hovno vhozené do větráku proti tomu bylo nic S tím jsme bohužel nějak nepočítali, už jsme byli dost rozjaření z povedené práce, všeci pod vlivem

[fredis]

Dobrý je taky odpálit takový velký pytel pod vodou - chytání ryb.. Když dozněla detonace a uklidnila se vodní hladina, střelmistr měl modrou barvu obličeje . Uvědomil si totiž, že pod vodou jsou i vrata vtokovýho objektu. Naštěstí přežila, jinak by seděl asi dodnes.

[Zed_007]

Spolužákův otec, toho času pracující na údržbě nejmenovaného ČSAO, vyráběl pomocí svařovacího aparátu specielní prskavky na silvestra - vzal obyč. balónek, naplnil ho směsí acetylenu a kyslíku, zavázal a odvezl na místo určení (panelákový sklep). Pak, až nastala hodina H, přivázal na balonky (dovezl vždy tak 3-4)vždy jednu prskavku, zapálil a pustil z balkonu (bydleli v 4.patře osmipatráku). No šlupky jak u Verdunu...

[Celeron]

[EKKAR]

Jirko, jenže v tý dejchací směsi jsou jen 2-4% KYSLÍKU - a já mluvím o směsi vodík+vzduch při běžným tlaku, kde je hmotnostně zaokrouhleně 78% dusíku, 21% kyslíku a 1% "toho zbytku" (CO₂, H₂O, Ar, Ne, He....) a k tomu se přidá dvousetinová příměs vodíku - neboli o směsi, kde je kyslíku přibližně 40x tolik, co vodíku - a ne obráceně, jako v tý tvý hlubinný dejchací směsi. Samozřejmě že taková směs bude mnohem reaktivnější. Pro názornost si představ uchlastaný auto nebo motorku - to je ta tvá směs s nadbytkem vodíku ... Prostě ta už má takovou koncentraci, že jednoduše sama od sebe nebuchne.

[EKKAR]

Jirko, jenže v tý dejchací směsi jsou jen 2-4% KYSLÍKU - a já mluvím o směsi vodík+vzduch při běžným tlaku, kde je hmotnostně zaokrouhleně 78% dusíku, 21% kyslíku a 1% "toho zbytku" (CO₂, H₂O, Ar, Ne, He....) a k tomu se přidá dvousetinová příměs vodíku - neboli o směsi, kde je kyslíku přibližně 40x tolik, co vodíku - a ne obráceně, jako v tý tvý hlubinný dejchací směsi. Samozřejmě že taková směs bude mnohem reaktivnější. Pro názornost si představ uchlastaný auto nebo motorku - to je ta tvá směs s nadbytkem vodíku ... Prostě ta už má takovou koncentraci, že jednoduše sama od sebe nebuchne.

[Celeron]

Ekkare, máš v tom zmatek. Koukni do Radvanickejch tabulek, tam je vodíkový LFL ve vzduchu 4% a ULF ve vzduchu 75%. LFL je dolní mez výbušnosti, ULF horní.
Nebo to snad výbuchový revizáci a projektanti dělaj špatně?
Prostě pokud není ve vzduchu 4% vodíku a více se není potřeba vzrušovat.
Asi sis to spletl, hlásiče hořlavých plynů reagují na cca 0,5% koncentraci vodíku, metanu a jinejch hořlavejch plynů.

[sinclair]

No, bohužel karbidový vápno je jedna z mnoha věcí, co už dnes neseženete..Oranžový suřík to samý.