Minimální napětí článků pod zatížením

[Celeron]

Potřebuju procesorovou vybíječkou zjistit kapacitu kupy různých článků a baterií. Hledal jsem na netu, kam až lze bez poškození pustit při zatížení jednotlivý články (divil jsem se, že jsou v různých pramanech dost rozdíly) a vychází mě toto:
Pb (gelovka i šplouchací) 1,75V
NiCd (hermetik i šplouchací) 0,8V
NiMh 0,95V
LiFe 2,5V
LiIon 2,6V
LiPol 2,8V
Pokud se něco doporučuje jinak, prosím opravit.
Díky

[EKKAR]

U olova je 1,75V/článek už moc dole, hranici u čistě Pb desek udávala třeba firemní literatura Varta (i Akuma!) na 1,8V/článek při zatížení, když vezmu, že dneska je v baterkách z 99,9% použitá "kalciová technologie" (minimálně mřížky uvnitř desek jsou z olova dotovanýho vápníkem pro zvýšení vodivosti a zlepšení odolnosti proti samovybíjení), pro kterou se obvyklý napěťový hranice jednotlivejch fází nabíjení u 6-článkový baterie udávají cca o 0,3V vejš ve srovnání s "čistým olovem" z minulosti, musíš počítat ještě minimálně s 50mV navíc (300mV napěťovýho rozdílu děleno na 6 článků).

Takže u dnešního "kalciovýho" olova bych dal BEZPEČNOU dolní hranici napětí při zátěži 1,85V/článek a pod ni bych šel jen v nouzi nejvyšší.

[EKKAR]

U olova je 1,75V/článek už moc dole, hranici u čistě Pb desek udávala třeba firemní literatura Varta (i Akuma!) na 1,8V/článek při zatížení, když vezmu, že dneska je v baterkách z 99,9% použitá "kalciová technologie" (minimálně mřížky uvnitř desek jsou z olova dotovanýho vápníkem pro zvýšení vodivosti a zlepšení odolnosti proti samovybíjení), pro kterou se obvyklý napěťový hranice jednotlivejch fází nabíjení u 6-článkový baterie udávají cca o 0,3V vejš ve srovnání s "čistým olovem" z minulosti, musíš počítat ještě minimálně s 50mV navíc (300mV napěťovýho rozdílu děleno na 6 článků).

Takže u dnešního "kalciovýho" olova bych dal BEZPEČNOU dolní hranici napětí při zátěži 1,85V/článek a pod ni bych šel jen v nouzi nejvyšší.

[dobrman]

U LiIonek je sice hranice min napětí cca 2,5V, ale to už článek dostává dost zabrat. Většinou je šetrnější minum 3V a i testy v nabíječích ukončujou na třech voltech ....

[dracekvo]

Ono hrozně záleží na vybíjecím proudu.

Krásně je to vidět na těhle grafech pro lifepo. Kde 2,8V je ještě 50% kapacity, to u malého odběru může bejt už článek vybitej na 100%
https://benergytech.com/?a=article&id=18

2,5V mi příde strašně málo.

[rnbw]

Napr. APC UPS vypinaju pri behu naprazdno okolo 10,6 V, ale so zatazou az pod 10 V.

[rnbw]

Napr. APC UPS vypinaju pri behu naprazdno okolo 10,6 V, ale so zatazou az pod 10 V.

[Celeron]

Ekkare a píšeš o startovačkách a nebo o gelovkách pro cyklický nebo stand-by režim? Mě jde hlavně o Panasonic LC-XC1228P, cyklická pro hluboký vybíjení třeba do invalidních vozejků. Technologie AGM, takže netuším, zda je to s vápníkem to samý co píšeš. Cykliky se nabíjejí proti stand-by typům (pro UPS) na vyšší napětí, na klasický modelářský procesorový nabíječce, co vypíná na 14,6V ji na 100% nenabiješ, potřebuje 14,9V. Když koukám do datašítu, tak mezní křivka pro proud, co si bere můj "burn" tester 10A je u nich cca 10V.

[EKKAR]

Tam je pro vznik nerozpustný formy sulfátu rozhodující jak to napětí, tak teplota - s rostoucím odběrem se zvyšuje i teplota na rozhraní deska - elektrolyt a vznik hůř rozpustný formy sulfátu se zvyšuje. Malým odběrem jde baterku vyžrat tak, že hůř rozpustná forma sulfátu nevzniká ani při napětí nižším než 1,8V/článek - a pokud se okamžitě po ukončení odběru začne nabíjet, sulfát se zas plynule rozpouští. Když používáš vyšší proudy, napětí padá rychlejším tempem a po přerušení odběru se zas začne zvyšovat - baterka se vychládáním a zanikáním plynovejch bublinek na elektrodách "oživuje". Při trvalým a hlavně hlubokým vybíjení vysokým proudem je ale lepší přestat dřív, než pozdějc - protože pak právě začne fungovat i ten ohřev vinou zvýšenýho vnitřního odporu mezi deskama a elektrolytem. Jsou to praktický poznatky za posledních cca 7 let, protože celou tu dobu používáme v práci starší elektrickou zdvižku Toyota s baterkou 24V o kapacitě původně cca 520Ah - jak se postupně zhoršuje kondice baterek s časem a "drsností" jejich využívání.

[EKKAR]

Tam je pro vznik nerozpustný formy sulfátu rozhodující jak to napětí, tak teplota - s rostoucím odběrem se zvyšuje i teplota na rozhraní deska - elektrolyt a vznik hůř rozpustný formy sulfátu se zvyšuje. Malým odběrem jde baterku vyžrat tak, že hůř rozpustná forma sulfátu nevzniká ani při napětí nižším než 1,8V/článek - a pokud se okamžitě po ukončení odběru začne nabíjet, sulfát se zas plynule rozpouští. Když používáš vyšší proudy, napětí padá rychlejším tempem a po přerušení odběru se zas začne zvyšovat - baterka se vychládáním a zanikáním plynovejch bublinek na elektrodách "oživuje". Při trvalým a hlavně hlubokým vybíjení vysokým proudem je ale lepší přestat dřív, než pozdějc - protože pak právě začne fungovat i ten ohřev vinou zvýšenýho vnitřního odporu mezi deskama a elektrolytem. Jsou to praktický poznatky za posledních cca 7 let, protože celou tu dobu používáme v práci starší elektrickou zdvižku Toyota s baterkou 24V o kapacitě původně cca 520Ah - jak se postupně zhoršuje kondice baterek s časem a "drsností" jejich využívání.