Indukční vařič - úprava pro tavení kovů

[weed_smoker]

Spíš bych se vydal cestou hořáku na plyn.Problém bude spíš s nádobou na tavení a ve spotřebě plynu.Se střednim hořákem a 10kg flaškama na nějaký okrasný blbinky odlitý z kovu to stačí.Pokud bych chtěl tavit barevnokovovej šrot do kostek,aby se líp skladoval,pak bude spotřeba plynu o hodně větší a nevyplatí se to.
BTW.Zkoušel jsem podle danykova návodu topný trafo z MOTu a dlouho nevydrželo(zatížený naplno asi hodinu).

[Mira_A]

Tak to mě taky napadlo. Kdybych to chtěl valit do sběru dá se to rozpouštět v případě hliníku i měkkým dřevem.

"Proč dávat do sběrných surovín m šikmoókym když si to můžu soustružit sám" https://www.youtube.com/watch?v=jFVMPJSXRI0

Pokud by ty odlitky vypadaly k světu přikupil bych si nějaký CNC.

[jova1]

Levněji než plyn, vychází pro tavení kovu hořák na naftu. Osobně používám elektřinu a odporovou pec, zdá se mi to přeci jenom jednoduší.
http://jova1.cz/dilna/odlevani/odlevani.html

[Mira_A]

Přečetl jsem si co jsi napsal o tavení mosazi.
A právě tady má indukční ohřev velké výhody. Rovnoměrnost ohřevu.
Zinek pokud to obsahovalo bych předpokládal, že se dá vytěžit zvlášť.
Tj nastaví se to na teplotu tání zinku což je něco přes 420C. Odtěžit zinek a pak teprve zvednout teplotu. Teplota varu zinku je však 907C, což ten bordel mohl být něco jiného nebo značně nerovnoměrná teplota při tavení.

Právě to je to že chci zkusit i separovat kovy jestli je to reálné.
Třeba stříbrné kontakty na mosazi nebo mědi.

[jova1]

No tak o tom "oddělení " kovů teplotou si dovolím pochybovat. Vezmi si třeba rozpouštění měděného hrotu v pájce SnPb. Určitě tam ta teplota není tak vysoká, že by se tavila měď. Ostatně v roztaveném hliníku rozpouštím měď běžně pokud chci vytvořit něco jako dural a teplotu tavení mědi tam také nedosahuji. Po vychladnutí se mi nikdy nestalo, že by na dně ta měď pak zůstala

[Mira_A]

To co píšeš se mi nějak nezdá.
Jasně zoxidovaná měď se v cínu rozpouští jako binec, ale to už není měď.
Kdybys ten cín roztavil, zbyde ti na dně struska a to je právě ta zhořelá tavenina tj. třeba zoxidovaná měď.

Hrot mikropájky je z mědi. Když je pokrytá kovem chránícím ji před oxidací nic se nerozpouští. Jakmile se ti ta vrchní ochranná vrstva naruší měď začne oxidovat a postupně i při 300C doslova shoří, ale je to černý bordel (oxid mědi).

Jinak ještě odporová pícka.
Z jakého kovu máš spirálu. Je něčím určitě chráněná. Kdyby nebyla, tak se ti to prostě přepálí při první tavbě. Většina kovů ze kterých se vyrábějí spirály těles oxiduje při vysokých teplotách.
Tyto kovy jsou výrazně dražší jak měď na indukční cívku. Takže se do budoucna jistě tavba v odporové pícce prodraží. Já vezmu kus měděného drátu a navinu si sám. Ty budeš kupovat tělesa.

[jova1]

Neměl jsem na mysli hrot mikropájky, ale klasickou trafopájku kde se ten Cu drát rozpouští.
K tomu kovu spirály, asi si budeš muset něco nastudovat například o kanthalu a elektrických pecí všeobecně.
Dělej jak myslíš.

[Mira_A]

Kde se rozpouští CU drát na trafopájce? Já myslím že dojde k přepálení oxidací drátu. V místě pájení (přepálení) je taky nejvyšší teplota. Nekonečný hrot je měděný hrot pokrytý drahým kovem který neoxiduje a odolává vyšším teplotám v mikronové vrstvičce. Kdyby se v něm měď rozpouštěla nemělo by to smyl.
Teplota uvnitř vodiče může v daném místě být vyšší jak 1000C
Trafopájka taky pracuje na principu indukčního ohřevu (závit na krátko).

Právě jsme u jádra pudla. Thantalů máš 7 druhů podle teplot a oxidace. Ty na vyšší teploty musí mít ochrannou dusíkovou atmosféru, proč asi.

Z vlastní zkušenosti vím, že topná tělesa odcházejí i po dvou letech a to při teplotách 200C (vnitřní teplota samozřejmě je o něco vyšší). Kdyby to bylo tak dokonalé, tak by ty tělesa vydržely 50 let.
Jinak těch odporových drátů co se používají do těles je daleko více.
Zatím ale ubohá životnost.

Vraťme se, ale k věci. Chci předělat indukční vařič 230V 50Hz s max. odběrem cca 16A na idnukční pícku.
Brání tomu dvě věci. Detekce přítomnosti hrnce a je omezena teplota.
Chci indukční tavení a né odporovou pec nebo jiné nevhodné principy o kterých se můžeme dočíst na celém internetu, že už dávno zjistili jsou k ničemu jako např. použití hořáku.

[sinclair]

MiroA, máš to zafixováno opravdu špatně.
Po nějakých 45 letech používání trafačky už i já sám vím, že běžná, elektrovodná měď se v běžné PbSn pájce 40/60 rozpouští - a to dost rychle.
Někdy mi při intenzívní práci nevydrží smyčka ani půl dne. Šel jsem po tom, proč tomu tak je, už hodně dáávno - sere mě to jako každého, protože to zdržuje a kdo nemá upraveno uchycení smyčky, tak to ničí i závity v pásovině sekundáru.
V místě nejvyšší teploty /na hrotu-obloučku smyčky/ se měď rozpouštěním postupně a přesně uprostřed zeslabuje do dvou špiček, až se nakonec přepálí.
Je to dokonce jev s jistou akcelerací - čím zeslabenější je špička smyčky, tím rychleji se rozpouští, protože na špičce zeslabením roste teplota.
Lze tomu hodně zabránit používáním pájky s obsahem 2% dílů mědi, zpravidla je to 60Sn/38Pb/2Cu.
Přišli na to jinší borci, než jsme my , chemici a to už velmi dávno.
Není to žádná oxidace, nemá to žádnou spojitost s tavidlem, ani jeho spálenými zbytky, u běžných pájek bez obsahu mědi ani příliš nezáleží na jejím přesném složení.
Tak si prosím čerstvě, či nedávno nabyté vědomosti drobet oprav.
Je to přesně, jak to trošku neobratně píše jova1.

[JiriTom]

Je to přesně tak, jak píše sinclair. Jen bych doplnil:
Podle Murphyho zákona ta smyčka odejde v okamžiku, kdy to nejméně chceme, např. při dokončování osazování DPS a už jsme žhaví zařízení vyzkoušet a podobně...

[fredis]

Míra to ví nejlíp..

[masar]

[masar]

[Mira_A]

Vraťme se k předělávání vařiče na indukční pícku prosím.
Jen zkoušel jsi narušit hrot mikropájky. Je pokrtyt jiným kovem vevnitř měděný. Ve chvíli kdy se kov oloupe začne nahřívaný konec černat a měď rychle odpadávat a po povrchu stále černat (oxid měďnatý).
Očko se přepálí i bez použití cínu a kde se teda rozpouští.
Z pájky mi odkapával vždy jen cín.

[workhard]

Další cimrman? Mě se taky očko vždycky rozpustí a černé nebo zoxidované není nikdy. Tedy je, ty rovné části, kde se nepájí, ale tam se mi nepřerušilo nikdy

[JiriTom]