sítové rozvody

[sinclair]

Myslím, že u ss soustavy pořád problémy převažují, zvlášť při přenosech vyšších výkonů. Ony ty problémy měl i Edison, jen se holt literatura těžko dohledává - ale o korozi a elektrolýze se vědělo už tehdy. Včetně nebezpečných úrazů proudem, kdy došlo k tak rychlé elektrolýze krve, že se nedalo už nic dělat. Proto bylo stanoveno Edisonem původně jenom 100V ss - napětí se zásadně zvedala až s příchodem střídavých soustav.
Ony úbytky na drátu jsou zhruba stejné při ss proudu i 50Hz - tehdy byl velký problém, jak ss napětí velkých výkonů redukovat. Šlo to pouze gigantickými rotačními měniči /jeden skutečný, asi jako třípatrový barák je dokonce reálně vyobrazen i v jednom z dílů Sherocka Holmese/ a se samozřejmými ztrátami, které byly u vyšších výkonů neúnosné.
Tesla prostě byl génius, ať chceme nebo ne - myslel téměř na všechno. Od výroby, přenosů, transformace, přes točivý pohyb až po vf transformaci. Bohužel měl horší marketing, než prodejce cizích nápadů Edison a proto se stalo to, co se stalo. A přechod na ac soustavy stál zbytečné kupy prachů.

Jedna z cest, jak výrazně ušetřit, by bylo radikální zvýšení kmitočtu přenášeného střídavého napětí, ale v globálním měřítku by to narazilo asi stejně, jako "čistá" ss soustava. Při 500Hz by se všechny generátory, motory i trafa zmenšily, líp by se to usměrňovalo, ale hlavně filtrovalo atd. Tohle bych si dokonce troufl označit za schůdnější cestu, než ss.
Ostatně např. v leteckém odvětví, ale i v mnoha interních instalacích kolejových vozidel, se vyšší kmitočty střídavého napájení používaly a používají stále /nejčastěji 400Hz a 500Hz/.

[Atlan]

Skor to vidim na velke PFC pre domacnost a speci zasuvku pre spinane zdroje.
Ale kedze vsetko smeruje k zelenej energii lazdy dom bude mat bateriu sloarne clanky a pfc s menicom pre nabijanie baterie a dalsi menic pre vyrobu ac z baterie,pripadne dodavku do siete.

[rudolf02]

No, já nevím, ale 500 Hz mi připomíná staré doby vojenské služby, kdy poklidné večery ve stanici nechutně podbarvovalo ječení čtyřistaherzových rozvodů. Zejména staré radary neměly chybu. To raději DC rozvody.
V šedesátých a sedmdesátých letech byly síťové rozvody a malé zásuvky na rozhlas po drátě. Že by se dvojí rozvody opět vrátily?

[sinclair]

No tak RPD byl svébytný druh rozvodu a rozhodně ho nešlo tak flikovat, jako se kolikrát flikovaly rozvody NN - až to nekde uhořelo, zpravidla do zaizolovaného svitku, kombinačkama zkrucovaný hliník v krabicích - v jisté době zcela běžná věc.
U RPD to flikovat moc nešlo, protože by vytrestali flikovači sami sebe.
Bylo to sice na úrovni 240V, nebo 120V do ulic, ale jen páteřní rozvod. V každé ulici či bloku pak jednotně blokovým trafem 15VA/30VA dolů na 30V. Celý uliční rozvod byl díky sekundáru blokového 30VA trafa poměrně měkký a zároveň i náchylný na přechodové odpory na starých, nebo improvizovaných vedeních. Pak se běžně stávalo, že na začátku ulice to jakžtakž hrálo, ale na konci, po průchodu různými provizorními úseky drátu U 2x0,8 už to nehrálo skoro vůbec. K tomu všemu měl každý barák v přípojné růžici dva 150R ochranné sériové odpory proti zkratu na vedení uvnitř domu, které těch 30V ještě mírně shodily.
Tzv. blokové trafo RPD vypadá takhle, možná ho máte ještě někde na půdě odštípnuté - sem s ním

[Olchor]

U DC NN rozvodů je velký problém s vypínáním a jištěním, dobře jsem to poznal při spolupráci s jednou FVE firmou. Takových 300V/8A DC natáhne oblouk jedna radost. Takže když na to chci připojit třeba obyč bojler, nedá se přímo využít vestavěný termostat alébrž je potřeba FET + DC stykač.
Jištění je další trabl, všechno drahé.