Předělání pojistek na jističe

[impedance]

Zdravím,

Nemám moc zkušeností s předěláváním rozváděčů a tak bych se chtěl poradit, jak předělat rozváděč u známého, který chce vyházet pojistky protože už ho nebaví je zašívat .
Zajímalo by mě:

1) Můžu s čistým svědomím předělat jen levou stanu a tu zaplombovanou nechat jak je?
2) Je tu nějaká universální náhrada za tu šedou desku na které jsou pojistky? Nebo stačí jističe s deklama? Rozměr je 490x490.
3) Je problém to dřevěné ohraničení okolo? Dá se s tím něco dělat bez sekání do zdí?
4) Fíčko je tam jedno hlavní 100mA, předpokládám na koupelnu musí být 30mA?
5) Když mám venkovní obvody, musí chráněny taky max 30mA např: vedení na el. otvírání brány?
6) Je na něco takového nutný Projekt/revize? pokud ano, udělá to revizi bez projektu?

Na mou obranu, už půl roku mu říkám ať mu to udělá někdo jiný, ale nikdo v okolí nemá prostě čas.

[Hill]

Především jde o to, jestli se tomu dá říkat výměna jisticích prvků nebo výroba nové rozvodnice. Na to druhé zjevně nemáš oprávnění, jinak bys se neptal. Rozvodnice se podle zákona 22/97 pokládá za výrobek a vzato do důsledků si bez zvláštního oprávnění nesmíš ani sám sestavit rozvodnici ze stavebnice běžně prodávané (na to se často kašle, ani ne tak úmyslně, jako z neznalosti, potíže vznikají až když revizák začne požadovat štítek a papíry na rozvaděč).
Ale řekněme, že jde o tu první variantu:
lze-li ponechat zaplombovanou desku v zaplombovaném stavu během předělávky té přístrojové desky, můžeš ji předělat. Ale je to na hraně, protože patrně nechceš nebo nemůžeš použít tu původní desku, a nové desky se vzhledově budou na první pohled lišit od elektroměrové. Na druhou stranu, když to pak nějaký revizák podepíše, dělej, jak umíš, a potřebné se rychle douč.
Hladkou přístrojovou desku z premixu seženeš nanejvýše v rozměru 450x225 mm, tak budeš muset asi použít dvě. Na ně lze namontovat DIN lišty a nacvakat na ně jističe i chránič a na ně dekly. Venkovní zásuvky i koupelna a kuchyň můžou být rozjištěné až za společným chráničem 30 mA.
Ten milion ostatních věcí jistě znáš, když se do toho chceš pustit.

[Hill]

Především jde o to, jestli se tomu dá říkat výměna jisticích prvků nebo výroba nové rozvodnice. Na to druhé zjevně nemáš oprávnění, jinak bys se neptal. Rozvodnice se podle zákona 22/97 pokládá za výrobek a vzato do důsledků si bez zvláštního oprávnění nesmíš ani sám sestavit rozvodnici ze stavebnice běžně prodávané (na to se často kašle, ani ne tak úmyslně, jako z neznalosti, potíže vznikají až když revizák začne požadovat štítek a papíry na rozvaděč).
Ale řekněme, že jde o tu první variantu:
lze-li ponechat zaplombovanou desku v zaplombovaném stavu během předělávky té přístrojové desky, můžeš ji předělat. Ale je to na hraně, protože patrně nechceš nebo nemůžeš použít tu původní desku, a nové desky se vzhledově budou na první pohled lišit od elektroměrové. Na druhou stranu, když to pak nějaký revizák podepíše, dělej, jak umíš, a potřebné se rychle douč.
Hladkou přístrojovou desku z premixu seženeš nanejvýše v rozměru 450x225 mm, tak budeš muset asi použít dvě. Na ně lze namontovat DIN lišty a nacvakat na ně jističe i chránič a na ně dekly. Venkovní zásuvky i koupelna a kuchyň můžou být rozjištěné až za společným chráničem 30 mA.
Ten milion ostatních věcí jistě znáš, když se do toho chceš pustit.

[Hill]

Než jsem dopsal odpověď na zavádějící příspěvek, moderátor ho odsunul. Přesto si myslím, že to sem patří:
Vývoj šroubovacích jističů STOTZ (náhrady za šroubovací pojistky) se zastavil někdy počátkem šedesátých let, v Evropě jejich rychlost odpovídá spíše charakteristice jištění motoru s lehkým rozběhem (C), než charakteristice vedení (B), a někteří prodejci, například REV, to i přiznávají. Přestože na jističi je uvedená charakteristika L (odpovídající našemu B), jde o jističe pomalejší, většinou za hranicí tolerance.
Podstatná je i jejich zástavbová výška - má-li rozvodnice dvířka, kterým pojistkové hlavice nevadily, obvykle na tyto jističe nejdou zavřít.
Renomované firmy, jako ABB, Schrack, K&M a podobné je v nabídce nemají, tuzemští prodejci také ne. Seženou se jen v německých obchodních domech se stavebninami typu Bauhaus, Baumaxx, OBI a podobných. Co znamená značka CE na některých z nich, zůstává otázkou, jejich výrobce totiž v Evropě není, jakkoli značka CE platí i pro nás. Její pravost nemám jak ověřit, prostě tam je. Mimochodem - proto se v Německu neprodávají ani v zásilkovém prodeji, možný je jen osobní odběr. Možná si z toho někdo udělal kšeft na ebay, v seriózním zásilkovém obchodě nejsou.
Naše předpisy tyto jističe neřeší a netroufám si hádat, jak by se k jejich nálezu postavil vyšetřovatel v případě požáru či úrazu, potažmo pojišťovna. Samozřejmě, podepíše-li revizní technik, že jejich použití je bezpečné, padne to na něj, jinak se půjde po tom, kdo je tam našrouboval místo pojistek.
O opravování pojistek jsem jako v tomto vláknu nikdy nečetl, to je vysloveně zakázané.
Ne, že bych byl přítelem modernizace za každou cenu, zkušenost ukazuje, že v některých případech je zařízení čtyřicet let staré spolehlivější, než nové. V tomto případě bych ale dal vždy přednost rekonstrukci před flikováním.

[Hill]

Než jsem dopsal odpověď na zavádějící příspěvek, moderátor ho odsunul. Přesto si myslím, že to sem patří:
Vývoj šroubovacích jističů STOTZ (náhrady za šroubovací pojistky) se zastavil někdy počátkem šedesátých let, v Evropě jejich rychlost odpovídá spíše charakteristice jištění motoru s lehkým rozběhem (C), než charakteristice vedení (B), a někteří prodejci, například REV, to i přiznávají. Přestože na jističi je uvedená charakteristika L (odpovídající našemu B), jde o jističe pomalejší, většinou za hranicí tolerance.
Podstatná je i jejich zástavbová výška - má-li rozvodnice dvířka, kterým pojistkové hlavice nevadily, obvykle na tyto jističe nejdou zavřít.
Renomované firmy, jako ABB, Schrack, K&M a podobné je v nabídce nemají, tuzemští prodejci také ne. Seženou se jen v německých obchodních domech se stavebninami typu Bauhaus, Baumaxx, OBI a podobných. Co znamená značka CE na některých z nich, zůstává otázkou, jejich výrobce totiž v Evropě není, jakkoli značka CE platí i pro nás. Její pravost nemám jak ověřit, prostě tam je. Mimochodem - proto se v Německu neprodávají ani v zásilkovém prodeji, možný je jen osobní odběr. Možná si z toho někdo udělal kšeft na ebay, v seriózním zásilkovém obchodě nejsou.
Naše předpisy tyto jističe neřeší a netroufám si hádat, jak by se k jejich nálezu postavil vyšetřovatel v případě požáru či úrazu, potažmo pojišťovna. Samozřejmě, podepíše-li revizní technik, že jejich použití je bezpečné, padne to na něj, jinak se půjde po tom, kdo je tam našrouboval místo pojistek.
O opravování pojistek jsem jako v tomto vláknu nikdy nečetl, to je vysloveně zakázané.
Ne, že bych byl přítelem modernizace za každou cenu, zkušenost ukazuje, že v některých případech je zařízení čtyřicet let staré spolehlivější, než nové. V tomto případě bych ale dal vždy přednost rekonstrukci před flikováním.

[elektrosvit]

Mohu potvrdit. Ve staré instalaci byly tři tyto jističe u motorové zásuvky, kam se připojovala pila nebo šroťák. Pamatuji si, že při přetížení vybavil nadřazený jistič v rozváděči, tyto nikdy. Instalaci jsem dávno sundal, dva tyto jističe zbyly na památku. Vyráběly se i u nás- je na nich logo se dvěma trojúhelníčky. Dnes bych je do ničeho nepoužil.

[impedance]

[doktor365]

Ty pojistky nabízí i Conrad,ale ta cena.

[Achab]

Stav starých instalací se posuzuje podle norem platných v době uvedení do provozu. Podobné předělávky u většiny revizních techniků projdou, protože jde obvykle o zlepšení původního stavu. Úprava samozřejmě musí být z hlediska provedení a minimálně původních předpisů akceptovatelná.
Staré zařízení je často bez výchozí revize a jakékoliv dokumentace, takže původní stav a dobu kdy ke změně došlo nelze prokázat. Taky záleží jestli je instalace vůbec schopná obstát v revizi jako celek.

Zásah do plombované části je obvykle potřeba jenom v případě, že není osazen hlavní jistič před elektroměrem, výměny desky nebo jiných zásahů. V tom případě požaduje dodavatel automaticky revizi, ale dá se to obejít i bez...
Často je ale výhodnější vyměnit kompletně celý rozvaděč, nové přístroje se musí pořídit stejně takže investice není o moc větší. Nebo výměnu nechat až do rekonstrukce, protože do budoucna je obvykle nutné počítat s oddělením bytové části od měření, což je větší a nákladnější zásah do instalace.

[Achab]

Stav starých instalací se posuzuje podle norem platných v době uvedení do provozu. Podobné předělávky u většiny revizních techniků projdou, protože jde obvykle o zlepšení původního stavu. Úprava samozřejmě musí být z hlediska provedení a minimálně původních předpisů akceptovatelná.
Staré zařízení je často bez výchozí revize a jakékoliv dokumentace, takže původní stav a dobu kdy ke změně došlo nelze prokázat. Taky záleží jestli je instalace vůbec schopná obstát v revizi jako celek.

Zásah do plombované části je obvykle potřeba jenom v případě, že není osazen hlavní jistič před elektroměrem, výměny desky nebo jiných zásahů. V tom případě požaduje dodavatel automaticky revizi, ale dá se to obejít i bez...
Často je ale výhodnější vyměnit kompletně celý rozvaděč, nové přístroje se musí pořídit stejně takže investice není o moc větší. Nebo výměnu nechat až do rekonstrukce, protože do budoucna je obvykle nutné počítat s oddělením bytové části od měření, což je větší a nákladnější zásah do instalace.

[vasekpetr1]

[Hill]

[Hill]

[Achab]

Přístrojové desky jsou údajně šedé takže zřejmě jde o Premix. Jiné ostatně ani nejsou současně povolené. Nadbytečné otvory nesmí nepřípustně snižovat krytí a omezovat montáž. U plombovaných desek nesmí umožnit nedovolenou manipulaci.
Pro přístroje se často používaly i elektroměrové 45×45cm, zbylé větší otvory se v případě potřeby překryly páskem novoduru a revizí to prošlo. U rozvrtané staré desky lze pásek využít třeba k nalepení popisů.

[Achab]

Přístrojové desky jsou údajně šedé takže zřejmě jde o Premix. Jiné ostatně ani nejsou současně povolené. Nadbytečné otvory nesmí nepřípustně snižovat krytí a omezovat montáž. U plombovaných desek nesmí umožnit nedovolenou manipulaci.
Pro přístroje se často používaly i elektroměrové 45×45cm, zbylé větší otvory se v případě potřeby překryly páskem novoduru a revizí to prošlo. U rozvrtané staré desky lze pásek využít třeba k nalepení popisů.

[vasekpetr1]

[Achab]

Desky CEMVIN se používají hlavně jako tepelně izolující nehořlavý podklad. Pro přístroje jsou určeny pouze desky Premix. U elektroměrů je dodavatelé jako alternativu vyžadují výlučně. Rozvaděče se samozřejmě vyrábí i z jiných materiálů a plastů, ale ty jsou na dané použití otestovány a schváleny.
Dřevěné skříně starých rozvaděčů by teoreticky taky měly být vyloženy nehořlavým materiálem, znám RT co to píšou jako závadu (nebo spíš doporučení). U starých zařízení se to ovšem většinou přehlíží.

[Achab]

Desky CEMVIN se používají hlavně jako tepelně izolující nehořlavý podklad. Pro přístroje jsou určeny pouze desky Premix. U elektroměrů je dodavatelé jako alternativu vyžadují výlučně. Rozvaděče se samozřejmě vyrábí i z jiných materiálů a plastů, ale ty jsou na dané použití otestovány a schváleny.
Dřevěné skříně starých rozvaděčů by teoreticky taky měly být vyloženy nehořlavým materiálem, znám RT co to píšou jako závadu (nebo spíš doporučení). U starých zařízení se to ovšem většinou přehlíží.

[impedance]

jsem vůl pánové, z nějakého důvodu se mi nenahrál na bastlírnu v prvním příspěvku obrázek a nevšiml jsem si toho.
tady tedy je, je to šedá deska, ale materiál neodhadnu.

edit: jinak je to venku u vchodu, takže pro Eoňáky přístup ok.
Jinak na zaplombované straně je hlavní jistič 3f 32A, prouďák těch 100mA, hodiny a HDO.

[Achab]

Obě desky jsou elektroměrové Premix 45×45cm.

[Achab]

Obě desky jsou elektroměrové Premix 45×45cm.

[milin]

Taky jsem takový rozvaděč předělával a DISTRIBUTOR POŽADOVAL vnitřní stěny rozvaděče obložit plechem.