Tesla Music 40

[Xeon_sk]

Nazdar, oddávna som hľadal možnosť ako upraviť Music 40 na vyšší výkon, resp. na použitie záťaže s impedanciou 8 Ohmov. Vhodné toroidné sieťové trafo dlho nebolo k dispozícii. Nedávno som objavil toroidy Noratel, ktoré pri sekundárnom príkone 80W majú priemer rovnaký ako použité trafo EI25X32.
Dva kusy Music 40 som si kúpil nové niekedy okolo roku 1970. Pred pár rokmi som vymenil KU606. Myslel som si, že je načase tam dať normálne nf tranzistory. Nehralo to zle, ale keď som videl to "KU", tak mi, slušne povedané, nebolo do spevu. Zdá sa, že tie KU606 Vrábelští dosť prísne triedili, lebo majú vlastnosti približne ako KD606. Urobil som tam niekoľko nepodstatných zmien (regulačný tranzistor kl. prúdu, normálny Boucherot...). Všetko funguje zdá sa správne.
Pomohol by niekto posúdiť tepelný režim tranzistorov KF (T13, 14, 15)? Výpočtové kolektorové straty sú tam teraz asi 0,2 až 0,4W. Puzdro VAS má asi 60 st. inverzné KF majú v kľude asi 40 st.

[elektrosvit]

Tohle je novější verze s kulatými tlačítky, ty KU 606 tam byly z výroby? Mám starší provedení z přelomu let 1969/1970 s hranatými tlačítky a jsou v něm osazeny KU 602. Tři týdny zpátky jsem jej renovoval, až na tři 5 M elyty bez kapacity, prasklý hovňák a ustřižený PE od zemnicí svorky mu nic nebylo. Skříňku jsem nastříkal, na panelu obnovil černý pruh, doplnil chybějící knoflíky. Škoda nekvalitního potisku, některé popisky jsou setřeny. Zvuk vynikající, až jsem byl překvapen. Používám jej jako doplněk ke kotoučákům.

[sinclair]

V zesilovačích Music 40 všech provedení byly z výroby použity buď párované KU606, nebo při náběhu výroby KU605. Náběh výroby je vzhledová varianta s hranatými tlačítky a hliníkovými knoflíky, původně z Musicu 15. Koneckonců jsou oba typy zesilovačů k sobě jako mladší a starší brácha, mechanická koncepce a z 90% i zapojení jsou stejná.
KU602 tam z výroby bezpochyby nepatří, neboť při jmenovitém výkonu přes 30W/4ohm neodejdou pouze do čistě odporové zátěže, nebo jen při nízkém výkonu a do 8 ohmů. Při provozu do komplexní zátěže a využití vyššího výkonu by bylo za pár sekund po nich. Pokud Ti tedy, elektrosvite ony KU602 ještě neodešly, pak máš zřejmě osazeny nějaké hodně zázračné exempláře, pár-nepár, výběr-nevýběr. Jedou sakra přes čáru.
Všechny osazované KU se ve Vrábloch pečlivě třídily jak z hlediska linearity hfe/Ic, tak na minimální hfe a párovaly se. Platí to jak pro zesilovače tohoto typu, tak pro subvýrobu kinozesilovačů a zesilovačů pro poslechové monitory, kompletované pak ve Valašském Meziříčí.
Proto většina zesilovačů Music 40 při poruše a výměně poškozených původních KU606 za "normální", byť spárované, příšerně a téměř neodstranitelně zakmitává. Přesně totéž platí např. i pro KU607 a zesilovače monitorů ARS651, ale téměř obecně pro celokřemíkové koncové zesilovače, osazené "velkou" řadou KU605-607 i KUY12.
Za dlouhá léta praxe jsem se ale setkal snad jen s několika jednotkami kusů Musiců 40, co měly poškozeny koncové tranzistory. V drtivé většině byly poškozeny pouze budiče - typicky upálené emitory, anebo uhnilé vývody. Nemá-li koncový pár extrémně nízké hfe, pak budiče ani rozkmitový stupeň chladit netřeba.
S přesností výběru KU měly zřejmě potíže ve výrobě i Vráble samotné, neboť servisní manuál /mohu poskytnout sken/ uvádí u pozice kondenzátoru C48 rozmezí hodnot 1n - 15n. Je faktem, že při nepříliš častých opravách těchto zesilovačů jsem v nich opravdu na dané pozici nacházel kondenzátory různých hodnot i provedení. Nejčastější hodnota byla 10n/160V v provedení TC279.
Při použití "nízkofrekvenčních" tranzistorů KD607 lze C48 zcela vypustit, stabilitu KS s přehledem udrží C49, jehož kapacitu lze při kontrole stability osciloskopem případně zmenšit až na bezpečných 100pF.
Rovněž je vhodné namísto původních KF506 použít zkontrolovaný KF508 či KFY46, vyšší hfe na této pozici je jen prospěšné.
"Tvrdý" kondenzátor 47n na výstupu, namísto klasického Boucherotu, byl nezbytně nutný pouze s rychlými tranzistory KU. Pro 2MHz lineární typy KD k udržení dobré stability bohatě stačí kombinace 4R7+původní 47n, které byly takřka v celé produkci typu TC279, nebo Remix C210.
Výměnu GC518 na pozici T12 za křemíkový typ doporučuju jen velmi zkušeným lidem. Pokud by k této akci chtěl mít někdo nějaké chytré kecy, pak tedy doporučuji toto vyzkoušet na reálném zesilovači /ne simulaci/. Mohu pouze doporučit kontrolu hfe a Icbo T12, případně výměnu původního GC518 za typ GC510. Moc bych se nesmál - v praxi bylo zjištěno, že drtivá většina kusů GC510 má při stejném, nebo vyšším hfe mnohem nižší šum, než jejich "nevýkonoví" germanioví kolegové.
GC518/GC508 jsou výběrový typ a Vráble je dostávaly přímo z Rožnova tříděný do tří skupin podle hfe a Icbo, stejně jako další, tehdy používané germaiové tranzistory. GC518/GC508 lze ostatně nalézt v mnoha dalších výrobcích Vráblí té doby /Music 70, 130, Monomix 7, Music 30 Stereo ad./
Jak to vím? Inu, něco jsem se do Vráblí najezdil pro ND a kdo se moc ptá, tak sice někdy dostane i po držce, ale většinou se také hodně dozví..
Při užití vyššího napájecího napětí a původního zapojení je také velmi vhodné překontrolovat Uceo budicích tranzistorů i rozkmitového stupně.
I pro původní provedení by jejich Uceo mělo činit nejméně 70V, což u všech kusů běžných KF517-KF517B nelze splnit. Dochází - li už k takovéto rekonstrukci, bez ohledu na historickou hodnotu a použití dílů, alespoň trochu podobných původním, pak by jako budicí pár byly mnohem vhodnější např. KD139/KD140 či jejich originály BD.

Pokud máte někdo původní SM, nebo i původní návod k použití s vloženým schématem, tak kolik přesně chyb jste v nich našli ?

[Kremik]

Co koho vede dávat do zesilovačů spínací tranzistory? Když už pominu všechno ostatní, tak mají mizernou SOA. I když teslácké trandy mají netušené rezervy, to je fakt.

[ok1hga]

[ok1hga]

[Celeron]

Co vedlo k používání KU- ček?? No protože KD v době konstrukce těhle zesáků ještě neexistovaly. Kromě KU byly na zesáky jen germániový NU73-74, OC26, komplementy GD a možná ještě něco co jsem už zapoměl.

[Kremik]

To je zajímavé. Není někde popsána výroba těchto trandů? Nebo ještě lépe, není tu někdo, kdo se na výrobě trandů přímo podílel? Měl bych spoustu dotazů k chipům, především tedy KD.

[Celeron]

No lidi, kteří se motali kolem elektroniky počátků 70-tých let jsou už dávno v penzi a nebo v dokonce v penálu. Kdyť už je to skoro půl století a produktivní věk je cca 35-40 let.

[Kremik]

Penze přece není překážkou být tady na Bastlírně Někdo přece musel topologii chipů navrhnout, a mít důvody proč právě tak a takhle, jak velký chip zvolit, atd. Dle mého chipy vyráběné planárně epitaxní technologií prodělaly nejméně dvě inovace, tedy máme alespoň tři druhy stejně nazývaných čipů. Ani ty písmena zespodu pouzder mi nějak nesedí.

[Xeon_sk]

Servisák k Music 40 jsem nikdy neměl. Používám k Music 15, je tam vysoká shoda s Music 40, včetně plošákov i kabeláže.
Zdroj mi dává cca 68V místo plánovaných 62V naprázdno, což bylo dost nemilé překvapení. Trafo má sice štítkových 2x22V, ale dává ve skutečnosti 2x24,5V. Další překvapení bylo, že zdroj je poměrně měkký. Poměr napětí naprázdno a při jmenovitém odběru je až 1,3, v případě
originálního EI trafa to činilo 1,17. Ten EI trafák má zřejmě značně sycené jádro, protože výměnou za toroid kleslo rozptylové pole tak, že se odstup brumu zlepšil o 10dB. Určitě s tím rozptylovým polem Vrábelští kvůli brumu zápasili, protože sběrnice je na tak malé impedanci,
že tam dochází k značnému poklesu úrovně signálu. Proto tam je pak úrovňový zesilovač se ziskem skoro 50x. Podobný stav je i v případě Music 70, tam se mi osvědčilo stínit celý úrovňový zesilovač.
Sotva se mi podařilo najít několik npn KF/KFY s Uceo 70 až 80V. Naštěstí tu mám nějaké SF126 (RFT, Ic 0,5A, Pc 0,6W)), které mají v katalogu Uceo 20V, ale moje mají přes 100V a ktomu B 150. Zajímavé, že já mám poměrně dost pnp KF/KFY s Uceo 100 až 115V. Blbý je, že dostupné KF/KFY již mají hodně zkrácené vývody. Proto jdu dělat pokusy s chlazením BC639 (TO92), které mají na papíře poměrně dobré mezní
hodnoty. KD139 / 140 mají páskové vývody, což trochu komplikuje montáž.
Na místa koncových tranzistorů jsem použil 2N3055 (s Uceo 100V a B 45 při 2,5A). Nejedná se o nějakou optimální volbu, ale už bych je zřejmě nikde nevyužil.
Výkonové tranzistory jsou uspokojivě chlazené. Al spodek skříňky má 7 dm2. Při hře na basovou kytaru a zátěži 8 Ohmů (40W sinus.) má chladič asi 45 st. C. Při 4 ohmech (62W sinus) asi 55 st. C. 2N3055 mívaly Tj až 200 st.C, Takže trochu zkušený origo Evropan to používáním určitě nezničí.

Overenie chladenia VAS tranzistora:

Tesla KFY34:
Ptot.....0,8W bez chladiča
Tjmax...200 st.C
Rja ....220 K/W celkový
Rjc......60 K/W vnútorný

Aká bude teplota pri T=45 st.C a Pc=0,2W bez chladiča?

Prechodu Tj=45+200.0,2=85 st. C
Puzdra Tc=85-60.0,2=73 st. C

Pre invertor sa dosť obtiažne počíta Pc pretože je komplikované určiť impedanciu BE výkonového tranzistora, skúšal som postup z AR6/73 str. 209.

Už jsem měl vše hotové, provozně vyzkoušené, když jsem se malým šroubováčkem sral při regulačním tranzistoru (KC148 pod měděným páskem), ten mi vypadl z ruky a odpráskl jsem koncovou čtyřku. Náhoda je vůl a já zřejmě hodil šestku. Byla to taková morda, že se chytil hořet modrý plastový odpor u T14. Žhavilo to jako sopka, normálně jsem na to musel flusat, aby to celé neshořelo jako pochodeň. Domovní pozář je
to poslední, co teď potřebuji.