Výpočty elektronek podle charakteristik (rozděleno)

[Hill]

Protože EL84 je přednostně určená pro výkonové zesilovače zvuku, je logická zátěž výstupním transformátorem.
Stejnosměrný úbytek napětí klidovým proudem EL84 na primáru nijak velký nebude, ohmický odpor primáru trafa bude kolem 150 Ω, čili anodové napětí bez signálu bude jen o asi 8 V nižší, než napájecí.
Ale impedance reproduktoru transformovaná na primár trafa se projeví jako impedance kolem 6 kΩ. Tato přímka musí procházet zvoleným pracovním bodem daným Ua a Ia, ale rovnoběžně se všemi přímkami platnými pro zátěž 6 kΩ, pro maximální využití dostupného výkonu by měla současně být tečnou té hyperboly.
Řekněme, že napětí zdroje je 270 V, z toho odečteš 10 V na úbytek napětí na odpori primáru výstupáku, dalších 10 V na katodový odpor (předpětí). To jsou samozřejmě hodnoty nahozené pro začátek přes palec.
Na elektronku zbylo 250 V.
Nakreslil jsem do charakteristik pár rovnoběžek odpovídajících zátěži 6 kΩ. Je vidět, že 50 mA při anodovém napětí 250 V je moc, protože rovnoběžka vedená tímto pracovním bodem by už procházela oblastí nedovolené anodové ztráty.
Zvolíš tedy klidový proud o něco nižší, dejme tomu 45 mA, to už by mělo vyjít po celé délce přímky pod hyperbolu maximální anodové ztráty. Pro tento proud potřebuješ -Ug1=7,5 V, katodový proud je Ia+Ig2, to je těsně kolem 50 mA, takže Rk=150 Ω.
Anodové napětí se tedy od původně předpokládaných 250 V bude lišit tak málo, že se to na ostatních parametrech nijak významně neprojeví, a případně to po zapojení podle naměřených hodnot doladíš.
To jsem jen naznačil jeden ze způsobů, jak se s těmi charakteristikami dá pracovat

[Hill]

Protože EL84 je přednostně určená pro výkonové zesilovače zvuku, je logická zátěž výstupním transformátorem.
Stejnosměrný úbytek napětí klidovým proudem EL84 na primáru nijak velký nebude, ohmický odpor primáru trafa bude kolem 150 Ω, čili anodové napětí bez signálu bude jen o asi 8 V nižší, než napájecí.
Ale impedance reproduktoru transformovaná na primár trafa se projeví jako impedance kolem 6 kΩ. Tato přímka musí procházet zvoleným pracovním bodem daným Ua a Ia, ale rovnoběžně se všemi přímkami platnými pro zátěž 6 kΩ, pro maximální využití dostupného výkonu by měla současně být tečnou té hyperboly.
Řekněme, že napětí zdroje je 270 V, z toho odečteš 10 V na úbytek napětí na odpori primáru výstupáku, dalších 10 V na katodový odpor (předpětí). To jsou samozřejmě hodnoty nahozené pro začátek přes palec.
Na elektronku zbylo 250 V.
Nakreslil jsem do charakteristik pár rovnoběžek odpovídajících zátěži 6 kΩ. Je vidět, že 50 mA při anodovém napětí 250 V je moc, protože rovnoběžka vedená tímto pracovním bodem by už procházela oblastí nedovolené anodové ztráty.
Zvolíš tedy klidový proud o něco nižší, dejme tomu 45 mA, to už by mělo vyjít po celé délce přímky pod hyperbolu maximální anodové ztráty. Pro tento proud potřebuješ -Ug1=7,5 V, katodový proud je Ia+Ig2, to je těsně kolem 50 mA, takže Rk=150 Ω.
Anodové napětí se tedy od původně předpokládaných 250 V bude lišit tak málo, že se to na ostatních parametrech nijak významně neprojeví, a případně to po zapojení podle naměřených hodnot doladíš.
To jsem jen naznačil jeden ze způsobů, jak se s těmi charakteristikami dá pracovat

[ferdislav]

Sendyx
ani s registrací to nejde, prihlašený jsem ale pri kliknuti na soubor to chce znova a znova přihlašovací údaje, tak nevím ..


Hill

díky a prosím ještě, jak dojdu k hodnotě 6kΩ, nebo to bylo jen jako zhruba pro příklad?

ne, je to přesně spočítané, už to vidím
jasně : )

[Sendyx]

Asi to chce najít na jiném webu.

BTW, tohle jsem sem už asi dával, asi existuje v českém překladu :

http://www.tubebooks.org/Books/Preisman_graph.pdf

[Sendyx]

Asi to chce najít na jiném webu.

BTW, tohle jsem sem už asi dával, asi existuje v českém překladu :

http://www.tubebooks.org/Books/Preisman_graph.pdf

[Hill]

Výrobcem doporučená zátěž v anodě je ve třídě A mezi 5,7 kΩ a 7 kΩ a je závislá na pracovním bodu i zapojení.
Pracovní bod je žádoucí volit tak, aby byla co nejvíce využita nejméně zakřivená část převodní charakteristiky Ia podle Ug1, jinak řečeno ta část, v níž se strmost S mění co nejméně.
Abys z té lampy dostal při daném napájecím napětí a v konkrétním zapojení maximální rozkmit (potažmo výkon), aniž bys současně překračoval mezní anodový proud nebo mezní anodovou ztrátu, větší rozsah na vybranou stejně nemáš.

[Hill]

Výrobcem doporučená zátěž v anodě je ve třídě A mezi 5,7 kΩ a 7 kΩ a je závislá na pracovním bodu i zapojení.
Pracovní bod je žádoucí volit tak, aby byla co nejvíce využita nejméně zakřivená část převodní charakteristiky Ia podle Ug1, jinak řečeno ta část, v níž se strmost S mění co nejméně.
Abys z té lampy dostal při daném napájecím napětí a v konkrétním zapojení maximální rozkmit (potažmo výkon), aniž bys současně překračoval mezní anodový proud nebo mezní anodovou ztrátu, větší rozsah na vybranou stejně nemáš.

[Peedros]

Sendyxi nemas informace o tom,jak se ten Preisman jmenuje v ceskem prekladu.. Hledal jsem uz vickrat ve statni knihovne nejakou lepsi literaturu, ale nic moc jsem nenasel.

[ferdislav]

[Peedros]

Ferdislave a co to ma vyjadrovat? Kde je zatezovaci impedance?
Koukni sem http://www.tubebooks.org/Books/army_theory.pdf strana 88,tak to ma vypadat,navic to vlevo je zavislost proudu na napeti mrizky pri konstantnim anodovem napeti a to s tou zatezi nebude ani nahodou, podle me.

[ferdislav]

Aha
takže si překteslím tu zatezovaci impedanci na převodní charakteristiku podle té anodové .. nebudu se vozit na přímé části ug2 ale na zatěžovací přímce
a pak bych tam mohl cpát ten sinus signál tedy?
někde by se z toho přeci mělo dát vykoukat změnu napětí a proudu při změně na g2 ?

něco trochu podobného jako na straně 3 te knihy, jeden diagram a ohledně proudů napětí atd je tam skoro vše..

[Peedros]

Promin,ja te lakuju,nejak mi nedoslo,ze je to pentoda a ne trioda, u pentody to bude slozitejsi,kouknu na to,vydrz.

Edit: U pentody to nakreslit nejde, je tam mnoho parametru.. Alespon ja teda nevim jak 😀

[ferdislav]

Peedros
Takze vse by melo jit vykoukat z anodove char. predpokladam, zkusim to...
Dobre,diky,tak ja si srovnam co si myslim ze vim a pak si zas neco vymyslim : )

[Peedros]

zkus, vlastne ti jde o to zjistit vhodnou impedanci s ohledem na nejmensi zkresleni/vykon, spocitat si vystupni vykon, potrebne napeti na mrizce pro plne vybuzeni konc. stupne, zkresleni , urcit vhodne napeti na anode, druhe mrizce, spocitat grid stopper s ohledem na mulleruv jev a prenasene frekv. pasmo, katodovy odpor pro automaticke predpeti, vhodny kondenzator pro potlaceni neg. zpetne vazby v katode. To se spocitat da a da se to najit v literature.
jinak skoda, ze se k tematu nevyjadri zdejsi kapacity, plavu v tom take hodne.

[ferdislav]

Tak ve volných chvilkách procházím knihy a odkazy, snažím se to nějak ucelenějš pochopit, na papíře je to složitější než na šasí : )

[Peedros]

Jj,ty knihy daji nejvice, ja ted zkousim pocitat invertor s ohledem na nejmensi zkresleni,