Založen: May 09, 2017 Příspěvky: 1647 Bydliště: Kósek vod Brna
Zaslal: ne červenec 16 2017, 8:36 Předmět:
Já jen chci říct, že dle vztahu pro sycení jádra, je při dvojnásobném napětí pulsů co jdou do akumulační tlumivky vhodným řešením dát 2 jádra vedle sebe při zachování původního počtu závitů a nemusí dále nic počítat. Protože dvojnásobné napětí se rovná dojnásobnému sycení a toto vykompenzuje 2-násobnou plochou jádra, což sníží sycení na původní hodnotu. Tímto krokem se ale zvětší indukčnost na dvojnásobek a tím je při dané frekvenci možno používat tlumivku s polovičním proudem. Což ale není problém, protože ten proud může být při dvojnásobném napětí také jen poloviční, při zachování výkonových možností zdroje.
Založen: Mar 05, 2007 Příspěvky: 6080 Bydliště: Jesenice u Prahy
Zaslal: ne červenec 16 2017, 8:52 Předmět:
Bernard napsal(a):
Tady se jedná o tlumivku se stejnosměrným sycením. Když je DC složka intenzity H dost velká - přesycuje, klesá indukčnost a tím i indukce B, a tak klesají i ztráty od střídavé složky magnetizace (hysterezní).
Nesmysl, cívka je buzena obdélníkem napětí, když dc sycením klesá indukčnost, tak se zvětší modulace proudu a také ztráty.
Založen: Mar 05, 2007 Příspěvky: 6080 Bydliště: Jesenice u Prahy
Zaslal: ne červenec 16 2017, 11:42 Předmět:
K čertu, tady to není o chování železoprachové akumulační tlumivky v měniči s TL494 ?
Nemluvím tu o koze, ale o tom, že máš tu tvojí simulaci blbě, jelikož tam pouštíš sinusový proud, místo obdélníkového napěťí.
A ještě jednu praktickou otázku:
Kolik jsi už takto navrhl akumulačních indukčností, kolik jsi jich optimalizoval na oteplení a měřil oteplení a vliv jednotlivých složek ztrát ?
Naposledy upravil danhard dne ne červenec 16 2017, 12:02, celkově upraveno 1 krát.
Založen: Mar 16, 2005 Příspěvky: 31834 Bydliště: Česká Třebová, JN89FW21
Zaslal: ne červenec 16 2017, 12:02 Předmět:
Vůbec nemusí bejt železoprachová, ale feritová. _________________ Nasliněný prst na svorkovnici domovního rozvaděče: Jó, paninko, máte tam ty Voltíky všecky...
Založen: Mar 05, 2007 Příspěvky: 6080 Bydliště: Jesenice u Prahy
Zaslal: ne červenec 16 2017, 12:05 Předmět:
To co tam má je železoprachové jádro mat. 52, s feritem je to se týče ztrát na dc sycení lepší, o to ostřeji je tam přesycení.
Samozřejmě na akumulační tlumivku se vzduchovou mezerou.
Někdy dokonce se stupňovitou mezerou
Založen: Mar 16, 2005 Příspěvky: 31834 Bydliště: Česká Třebová, JN89FW21
Zaslal: ne červenec 16 2017, 12:42 Předmět:
danhard napsal(a):
To co tam má je železoprachové jádro mat. 52, s feritem je to se týče ztrát na dc sycení lepší, o to ostřeji je tam přesycení.
Samozřejmě na akumulační tlumivku se vzduchovou mezerou.
Někdy dokonce se stupňovitou mezerou
Ale s ac buzením obdélníkem je to stejné.
Chtěl bych vidět, jakým způsobem bys chtěl učunit vzduchovou mezeru v toroidním jádru. _________________ Nasliněný prst na svorkovnici domovního rozvaděče: Jó, paninko, máte tam ty Voltíky všecky...
Založen: Mar 05, 2007 Příspěvky: 6080 Bydliště: Jesenice u Prahy
Zaslal: ne červenec 16 2017, 13:03 Předmět:
Feritové toroidy se na akumulační tlumivku nepoužívají, to by jsi mohl vědět.
A když vzduchová mezera, tak se ten toroid prořízne.
Proměnnou mezeru na RM jádrech sem si taky nechal brousit.
Založen: Mar 16, 2005 Příspěvky: 31834 Bydliště: Česká Třebová, JN89FW21
Zaslal: ne červenec 16 2017, 14:17 Předmět:
No já jen že právě u železoprachovejch jader se v literatuře píše, že obsahujou "rozptýlenou" mezeru právě tím, že mají na rozdíl od feritovejch materiálů (který jsou v podstatě v celým objemu slinutejch zrn jedna homogenní sloučenina) jednotlivý magnetický částečky od sebe oddělený... _________________ Nasliněný prst na svorkovnici domovního rozvaděče: Jó, paninko, máte tam ty Voltíky všecky...
Založen: Mar 05, 2007 Příspěvky: 6080 Bydliště: Jesenice u Prahy
Zaslal: ne červenec 16 2017, 15:48 Předmět:
lesana87 napsal(a):
danhard: Jak se měří jednotlivé složky ztrát v tlumivce?
Absolutně blbě
Na zkušebních vzorcích jsem měl dva miniaturní Pt 1k, jeden ve vinutí, druhý na jádru, teplota se snaží srovnat, ale tendenci co hřeje víc tak vidíš.
Měříš celkové ztráty podle oteplení, můžeš změřit dc ztráty, ztráty v cívce bez jádra při stejném proudu (dáš do serie cívku s jádrem a bez jádra, má jen zlomkovou indukčnost, ztráty víceméně stejné), zkusíš jiné provedení cívky, plný drát, vf. lanko, folie a měříš rozdíly, měníš vzduchovou mezeru a měříš rozdíly, podíváš se na to infrakamerou a vidíš co hřeje nejvíc.
U měniče na 140kHz s 500V napájením třeba ohřívaly jádro kapacitní proudy.
Výsledkem takové optimalizace je snížení oteplení třeba jen o 10C, ale když máš nějakou zadanou specifikaci, tak jsi ráda, že se tam dostaneš
Založen: Mar 05, 2007 Příspěvky: 6080 Bydliště: Jesenice u Prahy
Zaslal: ne červenec 16 2017, 15:55 Předmět:
EKKAR napsal(a):
No já jen že právě u železoprachovejch jader se v literatuře píše, že obsahujou "rozptýlenou" mezeru právě tím, že mají na rozdíl od feritovejch materiálů (který jsou v podstatě v celým objemu slinutejch zrn jedna homogenní sloučenina) jednotlivý magnetický částečky od sebe oddělený...
Taky jsem psal o vlastnostech feritu a následovalo na akumulační tlumivku se vzduchovou mezerou
Udělat vzduchovou mezeru na toroidu lze snadno.Udělal jsem to už mnohokrát.Nakreslím si na toroid měkkou tužkou dva závity nakrátko.Pak pouštím do tuhy proud omezený stovkou žárovkou a jiskerka čiperka přehřeje ferit až praskne.To učiním i na opačné straně feritu.Obě poloviny feritu označím stejným číslem.
Danharde.Já jsem vyučený silnoproudař a netušil jsem, že na akumulační tlumivku se ferity nepoužívají.A tak jsem neměl zábrany feritů použít.Jsem už dlouho v důchodu a některé zdroje, které jsem "spáchal" ještě před nedávnem fungovaly.Dělil jsem ferity a dělal vzd.mezeru.
Časy uváděny v GMT + 1 hodina Jdi na stránku Předchozí1, 2, 3, 4Další
Strana 3 z 4
Nemůžete odesílat nové téma do tohoto fóra. Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru. Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru. Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru. Nemůžete hlasovat v tomto fóru. Nemůžete připojovat soubory k příspěvkům Můžete stahovat a prohlížet přiložené soubory
Informace na portálu Elektro bastlírny jsou prezentovány za účelem vzdělání čtenářů a rozšíření zájmu o elektroniku. Autoři článků na serveru neberou žádnou zodpovědnost za škody vzniklé těmito zapojeními. Rovněž neberou žádnou odpovědnost za případnou újmu na zdraví vzniklou úrazem elektrickým proudem. Autoři a správci těchto stránek nepřejímají záruku za správnost zveřejněných materiálů. Předkládané informace a zapojení jsou zveřejněny bez ohledu na případné patenty třetích osob. Nároky na odškodnění na základě změn, chyb nebo vynechání jsou zásadně vyloučeny. Všechny registrované nebo jiné obchodní známky zde použité jsou majetkem jejich vlastníků. Uvedením nejsou zpochybněna z toho vyplývající vlastnická práva. Použití konstrukcí v rozporu se zákonem je přísně zakázáno. Vzhledem k tomu, že původ předkládaných materiálů nelze žádným způsobem dohledat, nelze je použít pro komerční účely! Tento nekomerční server nemá z uvedených zapojení či konstrukcí žádný zisk. Nezodpovídáme za pravost předkládaných materiálů třetími osobami a jejich původ. V případě, že zjistíte porušení autorského práva či jiné nesrovnalosti, kontaktujte administrátory na diskuzním fóru EB.
FAQ
Hledat
Uživatelské skupiny
Profil
Soukromé zprávy
Přihlášení
simulaci blbě, jelikož tam pouštíš sinusový proud, místo obdélníkového napěťí.
