Tranzistor BC108 - koroze vývodů

[JiriTom]

Nad okulárem mikroskopu jsem přidržel Iphona 5 a udělal fotku toho, co jsem viděl. Je to detail vývodu tranzistoru BC108 se zlacenými vývody. Vpravo dole je cín, vlevo nahoře zlato, mezi tím ten "humus"...

Při opravách zařízení jsem několikrát narazil na "uhnilé" vývody tranzistorů, dělaly to i naše KC507,8,9 a pod. Na snímku je vidět (snímek samo nic moc ) na místě odloupnutí zlata koroze a jak je ten vývod vyroben ze "železného" drátu. Zřejmě stačila i netěsnost pozlacení a koroze mohla začít, zejména v agresívním prostředí...

[kokun]

[kokun]

[Michal22]

Já jsem kdysi opravoval známému nějaký poloamatérský PA, nejel jeden kanál. A taky tam bylo uhnilé BCčko (už nevím jaký typ přesně), bylo to ale asi způsobeno tím, že se tam po letech usadila vrstva prachu a v ní to asi mělo podmínky pro korozi (jestli kvůli vzdušné vlhkosti nebo mu to zmoklo, to nevím). Na ten uhnilý vývod jsem přišel vlastně hned, stačilo když jsem štetečkem odmetal prach, najednou jsem viděl, jak se klobouček tranzistoru hýbe.

[Michal22]

Já jsem kdysi opravoval známému nějaký poloamatérský PA, nejel jeden kanál. A taky tam bylo uhnilé BCčko (už nevím jaký typ přesně), bylo to ale asi způsobeno tím, že se tam po letech usadila vrstva prachu a v ní to asi mělo podmínky pro korozi (jestli kvůli vzdušné vlhkosti nebo mu to zmoklo, to nevím). Na ten uhnilý vývod jsem přišel vlastně hned, stačilo když jsem štetečkem odmetal prach, najednou jsem viděl, jak se klobouček tranzistoru hýbe.

[kokun]

[kokun]

[Achab]

Sověti zřejmě agresivní tavidla používali často - u dvou rádií RIGA jsem zjistil užrané vývody MF cívek, na dalších vývodech bylo vidět že chemie pracuje. A to přístroje nebyly ještě příliš staré - někdy v 80-tých letech.

[Achab]

Sověti zřejmě agresivní tavidla používali často - u dvou rádií RIGA jsem zjistil užrané vývody MF cívek, na dalších vývodech bylo vidět že chemie pracuje. A to přístroje nebyly ještě příliš staré - někdy v 80-tých letech.

[xsc]

Ono to souvisí i s kvalitou skladování součástek. Když se předtím válely někde rok na skladě v mizerných podmínkách, tak to bez agresivního tavidla ani nešlo pájet.

[Mysteri]

Tie skorodované pozlátené nožicky postihli aj našu firmu vo výrobkoch okolo r. 1984 - 1987. A bolo to okrem trandov KC, KF, KFY aj na integráčoch MAA 501, 723.Našťastie 741 a 748 sme používali nepozlátené. Bolo jedno, či sa použili plastové obímky, prípadne tie krídelkové podložky, prípadne iba navlečené bužírky. Už iba po cca 1 roku stačilo ,,cvrnknúť" do hlavičky a tá letela, prípadne ostala visieť na pár vývodoch. Pred tým neboli, pri rovnakej technológii výroby, žiadne problémy. Vyjadrenie výrobcu TESLA Rožnov bolo, že sa ospravedlňujú a že časť tranzistorov a IO ,,nenáročných na výrobu" dali vyrobiť vo Vietname. Dôvod bol v skutočnosti taký, (to sme sa dozvedeli v r. 1990 priamo v Rožnove, keď sme tam boli na oprave), že sa takto nemíňali naše ,,zlaté zásoby", ale ich. Oficiálne však šlo o podporu rozvinutia vietnamského priemyslu... Pôvodne som si myslel,že to bol len náš, firemný, technologický problém, ale časom som sa s tým stretol aj pri opravách zosíkov MUSIC70 a 130. Ale aspoň sme si v ČSSR ušetrili pár kilogramov zlata, ktoré potom rozkradli iní...

[JiriTom]

Nejvyšší "level" jsem zažil, když vývod byla už jenom jakási trubička zlata a pod tranzistorem byla "mini-kupička" čehosi - asi rzi. Zesilovač (už mi vypadlo jaký typ) byl používán položený na bedně ve spojení s kytarou. Jak se to třepalo, tak se to nějakou dírkou v té zlaté trubičce postupně vysypávalo. Končilo to tak že zesilovač někdy šel, někdy dělal jen "rány" do bedny a po domluvě bouchnutím se umoudřil...

Mysteri: přesně, Music 70 a 130 tím trpěly, i některé Transiwatty...

[sinclair]

No přesně - v Musicech 70 a 130, dokonce i v konci Mono 130 šlo najít tyristor KT502 zcela upadlý na dně zesilovače. KC508 na vstupech M70 a M130 to tenkrát zase tolik nedělaly. Dost ale uhnívaly pozlacené vývody v ČSSR vyrobených bambusáků, navlečených do textilních lakovaných bužírek.
Ty, co byly vyrobeny v Tungsramu, nebo s pocínovanými vývody prakticky nikdy.
Tak nějak automaticky vždycky sahám po KC a KF raději s cínovanými, než zlacenými vývody. Máte to tak taky?

[JiriTom]

Sahal jsem, sahal... Ale už zbývají většinou ty zlacené. Nepoužitých už je hodně málo.

[sinclair]

No právě po všech zkušenostech z opravny jsem si dělal po konci koncernu zásoby nejpoužívanějších součástek - pokud to bylo možné - jen v cínovaném provedení. Tedy až na malou část dual KC, část lepších OZ a málo často používané součástky mám vše buď cínované, nebo jde o novější plasty. Rozhodně mám po ruce asi víc KC237, než KC507 atp. Starší typy už používám prakticky jen tehdy, pokud mi jde o historicky přesné osazení. Ta nejstarší KFka z počátků výroby, potištěná buď tučným velkým tiskem, anebo barevně a s vývody, dlouhými přes 3cm pečlivě měřím a používám výlučně jen k restaurování aparátků z 60. a 70. let. A těmto mohykánům pozlacené vývody neupadávají!!
Ale není asi na 100% pravda, že uhnívání vývodů souvisí s použitím agresivních či korozivních tavidel, nebo nedokonalým oplachem.
Totiž zjistil jsem, že některým málo používaným, skladovaným součástkám upadávají vývody, aniž by kdy byly pájené. Přitom se jich nikdo nikdy nedotkl a jsou buď v originálním balení, anebo skladované v suchu. Speciálně už jmenované starší provedení tyristorů KT501-506, fety od KF520 po duály KF552 a pár dalších.
Napadá mě, zda to nesouvisí už s mizernou přípravou výroby vývodového drátu /např. špatně odrezený či jinak nevhodně chemicky připravený před zlacením/, nebo zda to nesouvisí přímo se složením drátu. Je to zřejmě ten nejměkčí železný drát, jaký se v elektronice používá a je mnohdy od vývodové mědi rozpoznatelný jen magnetem, pokud do něj nechcete rovnou štípnout či kolmo říznout.
Zajímavý přitom může být, že součástky s pocínovanými Fe vývody touto nemocí netrpí ani v přístrojích, ani skladované.
Tohle se týká hlavně součástek z Maďarska /Ge i Si tranzistory od Tungsramu/, ale prakticky neupadávají nožky ani polským zlaceným BC a BF.
Např. z původních řad BC107-109, BC177-179, BCY5x, BCY7x i malé vf tranzistory BF mám 2/3 zásob polské provenience a i přes hodně dlouhé skladování jim nic není, stejně jako zbytku stejných typů, ale "zápaďáckých". Teď si uvědomuju, že jsem se vlastně nesetkal s polovodičem od Siemensu či Philipsu a pozlacenými vývody, kterým by upadly. Nějakou dobu trvalo, než všechny BC začali licenčně dělat Poláci - do té doby se používalo jen to, co bylo kvůli servisu dovezené oficiálně PZO, anebo "pro vlastní potřebu" pašované od rakouského Conrada...

[Celeron]

Já to upadávání čepic taky pamatuju. Ale bylo to divný, v místě upadnutí byla nožička bez koroze nijak neožraná ale zcela hladce prasklá napříč nebo jako kdyby byla nastřižená. Většinou to upadlo na každý noze v jiné výšce.

[Michal22]

Leoši, teď jsi mě dostal. Já to nikdy nezkoumal, jaksi jsem předpokládal, že nožky tranzistorů byly měděné, ne ocelové. Tak jsem si teď schválně vytáhnul šuplata s KC50x a KF5xx, opravdu i ty zlacené jdou na magnet. Nikdy mě to nenapadlo zkoumat

[Michal22]

Leoši, teď jsi mě dostal. Já to nikdy nezkoumal, jaksi jsem předpokládal, že nožky tranzistorů byly měděné, ne ocelové. Tak jsem si teď schválně vytáhnul šuplata s KC50x a KF5xx, opravdu i ty zlacené jdou na magnet. Nikdy mě to nenapadlo zkoumat

[sinclair]

No mně to ve dvě v noci nedalo, vlezl jsem s magnetem ze zvonku AS10 do archivu a zjistil jsem zajímavý věci, co mi do té doby byly u prdele.
Totiž - ty prastarý kusy KF506, KF507 a KF517 se 3cm dlouhými pozlacenými vývody mají za základ měď!
Domnívám se, že na Fe se přešlo až po Pinochetovu embargu na vývoz mědi a měděné rudy do států RVHP, co si na Pinocheta nejvíc votvíraly držku - a to jsme byli hlavně my. V Maďarsku i Polsku bylo tenkrát mědi plná prdel a pamatujete situaci u nás?
Od roku cca 1974 zákaz použití mědi v bytových i průmyslových elektroinstalacích, krom spec výjimek jako jaderného a elektrárenského průmyslu a armády. Pamatujete určitě výhybkové tlumivky ze smaltovaného hliníkového drátu i sekundáry nenáročných traf a svářeček.
To bude nejpravděpodobnější důvod, proč se na drátové vývody diskrétních polovodičů i prvních IO začalo používat byť pozlacené, ale železo. Pouzdra DIL s logikou i analogem musely již z principu mít vývody, vysekané do následně pocínovaného kovaru.
Poslední hřebíček do rakve tomu mohl zasadit nějaký připitomělý aktivní zlepšovatel, který i přes pozdější poměrný dostatek mědi úchylně spočítal úspory při používání Fe místo Cu a tak to přetrvalo pěkně dlouhá léta.
Ten všeobecný nedostatek mědi snad ve všech oborech velmi dobře pamatuju, byla to katastrofa.
Chci věřit, že pokud by byla 100% dodržena technologická kázeň při výrobě a pozlacování Fe drátu, tak by nám to neupadávalo stejně, jako Polákům. BC177, BC211, BC313 a další z PL, používané u nás nejvíc, mají rovněž pozlacené Fe vývody a drží.
Takže ZASE typický československý šlendrián. Nebýt jeho, následných reklamací a nedůvěry ze strany zahraničních partnerů /co se o té nemoci logicky museli dozvědět, anebo z vlastních testů/, tak mohla TeRo do zahraničí prodávat daleko víc a tak si vydělat na dokonalejší a kapacitně výkonnější technologie s řádově vyšší výtěžností. Ale jelikož jim téměř všechny technologické celky dělali v Tesle Elstroj, rovněž zpožděné proti světu nejméně o desítku let, tak to podle toho pak i vypadalo.
Jen si vemte to katastrofální zpoždění v plastových pouzdrech i oproti zbytku RVHP.
My jsme se tu jebali s vývojem pouzdřicích hmot, ztráceli čas jejich testováním a mezitím už Rusové, zároveň s DDR i Rumuny valili do plastů kromě IO co šlo. Tranzistory v TO126 i TO220 řady KT6 a KT8 ze SSSR tu byly podstatně dřív, než se TeRo vůbec rozhoupala dělat kromě dvojdiod a tyristorů v TO220 i tranzistory.
Zastarale to furt valili do TO66 a TO3. U některých to sice byla výhoda, byly odolnější, ale muselo se na tom logicky málo vydělávat kvůli pracnosti. Už jen těch operací při výrobě TO66 a TO3 proti zastříknutí do plastu...
Tesle Rožnov bohužel nikdo už neodpáře, že proti HU a PL "lehce" zachrápali.
My se tu jebali s vlastními vývoji a Poláci mezitím za pár šušňů nakoupili buď orig čipy, co zapouzdřili, anebo za symbolické ceny licence na součástky, které Západ už opouštěl, ale pro nás byly novinkou a skvělé, protože nás od Západu furt dělilo 15-20 let.
Na druhou stranu Tesle nelze upřít, že mnohé pajcované zahraniční vzory dokázali sami vylepšit tak, že teslácké kopie byly v mnoha ohledech kvalitnější a hlavně odolnější.
Příkladem mohou být řady KD605-607, poté KD615-617. Vycházely topologií ze 2N4906/2N4915, ale teslácký výsledek byl proti originálům mnohem odolnější a měl i lepší mechanické provedení. Originály jsem měl víckrát v ruce a pár i otevřených - pro svou výrobu si tyto, ale i další podobné typy tenkrát dováželi Maďaři a něco se dostalo i sem.
Originály od Centralu i GE měly o celých 1,5mm na hraně menší čipy, mizernou celohliníkovou patku /stejně jako třeba 2N3716-2N3792/, co se při festovnějším utažení kroutila jak had, tenké, blbě pájitelné vývody a naprosto zbytečné 5mm skleněné průchodky. Kdežto každý futrál TO3 z Tesly s vestavěným čipem okolo a nad 50W ztráty měl festovní měděnou vložku, co uměla zachytit i hodně velké tepelné šoky i při opakovaných, krátkodobých a značných překročeních ztráty.
Proto mnohé povedené KD607/617 i dlouhodobě přežívaly provoz v koncovém zesilovači 100W/4R, pokud byly slušně chlazeny. Maďaři ty originály 2N nikdy nepoužili v zesilovačích nad 50W/4R, nebo v sym. zdrojích nad 2A výstupního proudu při 30V. Podobné provedení měly i 2N3055 mnoha výrobců, ale Maďaři licenční výrobu 2N3055 pouzdřili do podstatně slušnějších TO3.
Nepletu-li se příliš, tak patky prvních Ge výkonových tranzistorů jsou celoměděné, alespoň tedy řada NU74. Myslím, že i řada NU73 a 0C26-27 z počátků výroby měly celoměděné patky. Příležitostně si do nějakého horšího výkonového bambusáku škrábnu pilníčkem.

[radioelectrum]

Otázkou je co to upadávání vývodů způsobuje. Nemůže to být použitím té zalévací hmoty ? Upadávají přeci těsně u pouzdra i tam kam se již cín nedostal a teplota od pájení byla nižší ? Ty starší typy mají jinou barvu a zdá se že i strukturu té hmoty než ty novější typy.