Sonet Duo- nahrávání

[bohy]

Dobrý den, opravuji do sbírky Sonet Duo a nedaří se mi nahrát pásek, tak aby nebyl přebuzený.Nahrávám z Mp3 přehrávače, písničky jsem v počítači převedl na mono a vypnul jsem všechny ekvalizéry. Nahrávám přes vstup R. Hnědé kondenzátory nejsou popraskané.Některé jsem měnil(C1, C20,C18,C2,C Odpory R3 a R5 u EF86 měli vyšší hodnoty, vyměnil jsem je.Když na Sonetu nastavím hlasitost naplno a na MP3 tak, aby se výseče na EM81 dotýkaly při špičkách. Začne to při přehrávání dost zkreslovat. Snížím hlasitost na polovinu a zvuk je celkem v pořádku.Po výměně výše zmíněných součástek se zlepšil přednes výsokých frekvencí. Potřeboval bych poradit na co se mám dále zaměřit. Děkuju

[xsc]

A po tom snížení úrovně na polovinu je to při přehrávání jak hlasité? OK, nebo těch -6dB.

[bohy]

Hlasitost je poloviční. Teď jsem zjistil, že to zkresluje až v poslední čtvrtině.

[Hill]

Sonet Duo má už vstup pro gramofon, použij ten. Samozřejmě se stisknutým tlačítkem G.
Vstup R je určený pro nahrávání z "diodového výstupu" rádia, který byl tehdy normalizovaný jako proudový, takže se vstupním odporem vstupu pro rádio tvořil dost brutální napěťový dělič - citlivost tohoto vstupu se pohybovala u stroje s novými lampami kolem 3 mV pro plné vybuzení, při nahrávání z rádia se potenciometr nastavoval (podle údaje magického oka) zhruba někam do střední třetiny dráhy, citlivost vstupu v tom případě odpovídala 10 - 50 mV.
Větší úroveň signálu na tomto vstupu způsobí zkreslení v prvním stupni zesilovače, s tím nic neuděláš, protože řízení záznamové úrovně je až za tímto stupněm a omezení signálu vzniklé v něm neovlivní. Proto se při záznamu nevyužívá první třetina vytočení potenciometru záznamové úrovně, pokud tedy vysloveně "nestahuješ záznam do ztracena".
Z přehrávače leze kolem 300 mV, zato "tvrdých" (předpokládám, že má jen sluchátkový výstup). Jestli snižuješ hlasitost na přehrávači, neměl bys ji ubírat moc, protože úroveň zbytkového digitálního rušení přehrávače se tím nezeslabí, ale v záznamové cestě Soneta může natropit se zvukem těžko dohledatelnou paseku. Takže hlasitost na přehrávači by neměla být nastavená ani pod polovinu ani nad 3/4 dráhy potenciometru hlasitosti. Oba výstupy sloučíš přes odpory alespoň 1 k do uzlu, který teprve připojíš na vstup G magneťáku.
Pokud dále chceš využívat vstup R, přiveď na něj oba signály přes odpory alespoň 100 k.
Jestli jsi spojil L+R sluchátkové výstupy přehrávače natvrdo paralelně, pak se nediv - většina empétrojkových přehrávačů proti tomuto spojení nemá dostatečnou odolnost a s přidáváním výstupní hlasitosti strmě roste zkreslení už na výstupu přehrávače!
Záznamovou úroveň pak snížíš potenciometrem na magnetofonu.

Jestli máš pásek nahraný z dřívějška, a je nahraný slyšitelně slušně, víš, jak hlasitě hraje. Pak nekoukej na magické oko (nejspíš po těch letech už taky kecá) a zkoušej trefit úroveň záznamu při různých polohách potenciometru tak, aby byl přibližně stejně hlasitý, jako ten starý, co už na pásku byl. Prostě postupně nahrávej s různým nastavením úrovně a zjišťuj, při jaké úrovni se projeví zkreslení (třeba zasykávání sykavek). Až k tomuto stavu dojdeš, o dílek na stupnici potenciometru uber a teprve pak se koukni na magioko, jak nejblíž k sobě jsou výseče. To bude přibližně vyhovující záznamová úroveň.

Správný postup přesnějšího seřízení záznamové úrovně a indikátoru uvádí například Kottek, takže potřebuješ generátor sinusového průběhu 1 kHz, nf milivoltmetr a můžeš seřídit citlivost magioka. Tedy, jestli to ještě půjde, jinak bude lepší sehnat lepší magioko.

[Hill]

Sonet Duo má už vstup pro gramofon, použij ten. Samozřejmě se stisknutým tlačítkem G.
Vstup R je určený pro nahrávání z "diodového výstupu" rádia, který byl tehdy normalizovaný jako proudový, takže se vstupním odporem vstupu pro rádio tvořil dost brutální napěťový dělič - citlivost tohoto vstupu se pohybovala u stroje s novými lampami kolem 3 mV pro plné vybuzení, při nahrávání z rádia se potenciometr nastavoval (podle údaje magického oka) zhruba někam do střední třetiny dráhy, citlivost vstupu v tom případě odpovídala 10 - 50 mV.
Větší úroveň signálu na tomto vstupu způsobí zkreslení v prvním stupni zesilovače, s tím nic neuděláš, protože řízení záznamové úrovně je až za tímto stupněm a omezení signálu vzniklé v něm neovlivní. Proto se při záznamu nevyužívá první třetina vytočení potenciometru záznamové úrovně, pokud tedy vysloveně "nestahuješ záznam do ztracena".
Z přehrávače leze kolem 300 mV, zato "tvrdých" (předpokládám, že má jen sluchátkový výstup). Jestli snižuješ hlasitost na přehrávači, neměl bys ji ubírat moc, protože úroveň zbytkového digitálního rušení přehrávače se tím nezeslabí, ale v záznamové cestě Soneta může natropit se zvukem těžko dohledatelnou paseku. Takže hlasitost na přehrávači by neměla být nastavená ani pod polovinu ani nad 3/4 dráhy potenciometru hlasitosti. Oba výstupy sloučíš přes odpory alespoň 1 k do uzlu, který teprve připojíš na vstup G magneťáku.
Pokud dále chceš využívat vstup R, přiveď na něj oba signály přes odpory alespoň 100 k.
Jestli jsi spojil L+R sluchátkové výstupy přehrávače natvrdo paralelně, pak se nediv - většina empétrojkových přehrávačů proti tomuto spojení nemá dostatečnou odolnost a s přidáváním výstupní hlasitosti strmě roste zkreslení už na výstupu přehrávače!
Záznamovou úroveň pak snížíš potenciometrem na magnetofonu.

Jestli máš pásek nahraný z dřívějška, a je nahraný slyšitelně slušně, víš, jak hlasitě hraje. Pak nekoukej na magické oko (nejspíš po těch letech už taky kecá) a zkoušej trefit úroveň záznamu při různých polohách potenciometru tak, aby byl přibližně stejně hlasitý, jako ten starý, co už na pásku byl. Prostě postupně nahrávej s různým nastavením úrovně a zjišťuj, při jaké úrovni se projeví zkreslení (třeba zasykávání sykavek). Až k tomuto stavu dojdeš, o dílek na stupnici potenciometru uber a teprve pak se koukni na magioko, jak nejblíž k sobě jsou výseče. To bude přibližně vyhovující záznamová úroveň.

Správný postup přesnějšího seřízení záznamové úrovně a indikátoru uvádí například Kottek, takže potřebuješ generátor sinusového průběhu 1 kHz, nf milivoltmetr a můžeš seřídit citlivost magioka. Tedy, jestli to ještě půjde, jinak bude lepší sehnat lepší magioko.

[konosuke]

generátor měřicího tónu 1000Hz stačí tento, trimr báze trandu nastaví pracovní bod, potenciometr výst. úroveň signálu

[xsc]

A nebo dneska jakékoliv PC ...

[konosuke]

...anebo CD s nahranými kmitočty, dá se stáhnout z webu nebo zkopírovat z nosiče, jako nf milivoltmert okrajově vyhoví běžný avomet, ten bzučák na schématu by se měl nastavit na škopu na pěknou sínusovku, pro tento účel stačí opovrhovaný školní aparát BM370 nebo něco lepšího

[bohy]

Děkuju za reakce
Nahrávám jeden kanál přes odpor 10k. Zkoušel jsem oba vstupy a zatím jenom dokážu upřesnit závadu. Při vyšší hlasitosti u přehrávání se projevuje nějaké rušení(vysoké pískání a bručení podobné 50Hz, pískání zmizí, když se dotknu kovové části přístroje) Podezíral jsem mp3, tak jsem zkusil PC, žádné zlepšení. FM rádio to samé. Zkoušel jsem povypínat potencionální zdroje rušení na dílně a pořád nic. Sít'ové elyty jsem měřil na ESR a
kapacitu. Jsou v pořádku. Dál mě nic nenapadá. Jdu omrknout servisní dokumentaci.

[bohy]

Vyzkoušel jsem jinde nahraný pásek a dělá to samé, takže je to chyba přehrávání.

[OK2STO]

Zdar, chtěl bych sdělil můj zážitek co se mně stal při renovaci Sonet Duo,
měl jsem je odkrytován v dílně a nad ním rozsvícenou stolní lampu s lupou a kruhovou zářivkou s měničem uvnitř. Taky jsem se rozčiloval kde se berou
ty hvizdy a brumy při přehrávání a nemohl jsem na to přijít. Až když jsem
lampu zhasl tak vše zmizelo. Tak kombinovaná hlava s citlivost zesilovače braly vyzařování měniče ze stolní lampy.Takže teď si již na to dávám pozor.
To je moje zkušenost.
Jarda

[konosuke]

je to možné, hlava je citlivá, kdysi se stavěl AM rádiový adaptér velikosti a tvaru běžné audio kazety co se vložil do magiče a v tu ránu bylo z něho jednoduché rádijko, bez propojů, signál snímala univ. hlava a dál se zesílil

[cechpk]

Nebylo z knihy od Pavla Šraita ? Od krystalky k modelům s tranzistory.

[EKKAR]

Mimo jiný i bylo. Jinak se dal i koupit adaptér do autorádia, kde se v těle běžný audiokazety otáčely jen prázdný cívečky spojený páskou "nekonečný dýlky", aby nevypínala reverzační a koncová automatika odvozená od zastavení pásku - a proti snímací hlavě kazeťáku byla v tom adaptéru další hlava, na kterou se přiváděl bez předmagnetizace nf signál z vnějšího zdroje. Magnetickým polem se signál přenášel do magiče a dalo se tak napojit i třeba CD-discmana a podobný přehrávače k autorádiu, který ještě nemělo vnější AUX nf vstup ...

[EKKAR]

Mimo jiný i bylo. Jinak se dal i koupit adaptér do autorádia, kde se v těle běžný audiokazety otáčely jen prázdný cívečky spojený páskou "nekonečný dýlky", aby nevypínala reverzační a koncová automatika odvozená od zastavení pásku - a proti snímací hlavě kazeťáku byla v tom adaptéru další hlava, na kterou se přiváděl bez předmagnetizace nf signál z vnějšího zdroje. Magnetickým polem se signál přenášel do magiče a dalo se tak napojit i třeba CD-discmana a podobný přehrávače k autorádiu, který ještě nemělo vnější AUX nf vstup ...

[Hill]

Sonet má ještě jednu záludnost: i přesto, že se při přehrávání (i záznamu, což momentálně ale není důležité) přiklopí čelo hlavy stínicím krytem, v magnetofonu jsou magnetická pole od motoru a transformátoru dost silná na to, aby se něco indukovalo do vinutí hlavy. Proto je v sérii s hlavou tlumivka přichycená ohebným plechem, jehož přihýbáním, tedy změnou polohy tlumivky, se najde místo, v němž se rušivá brumová napětí navzájem co nejpřesněji odečtou.
To jde ale použít v případě, že v blízkosti stroje není nějaký další zdroj rušení: kompenzace vyžaduje amplitudovou i fázovou shodu (napětí musí působit navzájem proti sobě), což při různé konstrukci hlavy a kompenzační tlumivky nelze zajistit pro příliš široký rozsah frekvencí.
Takže potenciální zdroje rušení, zejména nesinusového průběhu, musí co nejdál od stroje.

[Hill]

Sonet má ještě jednu záludnost: i přesto, že se při přehrávání (i záznamu, což momentálně ale není důležité) přiklopí čelo hlavy stínicím krytem, v magnetofonu jsou magnetická pole od motoru a transformátoru dost silná na to, aby se něco indukovalo do vinutí hlavy. Proto je v sérii s hlavou tlumivka přichycená ohebným plechem, jehož přihýbáním, tedy změnou polohy tlumivky, se najde místo, v němž se rušivá brumová napětí navzájem co nejpřesněji odečtou.
To jde ale použít v případě, že v blízkosti stroje není nějaký další zdroj rušení: kompenzace vyžaduje amplitudovou i fázovou shodu (napětí musí působit navzájem proti sobě), což při různé konstrukci hlavy a kompenzační tlumivky nelze zajistit pro příliš široký rozsah frekvencí.
Takže potenciální zdroje rušení, zejména nesinusového průběhu, musí co nejdál od stroje.

[konosuke]

cechpk: jo bylo to z dílny Šraita, prapůvodní kniha se jmenovala Modely a hračky s tranzistory (MF 1967) ztratila se kamsi...