Smazat

[TechniXHACKer]

xxx

[Hydrawerk]

[RadekB]

misto odporu dej autozarovku, kondik netreba.
snad 20let jsem pouzival nabijecku ve slozeni trafo, dioda, zarovka 12W/40W.
Nabijely se tim AKU jak do auta, tak i na chate kde nebylo 230V a vse jelo z akumulatoru.

[RadekB]

misto odporu dej autozarovku, kondik netreba.
snad 20let jsem pouzival nabijecku ve slozeni trafo, dioda, zarovka 12W/40W.
Nabijely se tim AKU jak do auta, tak i na chate kde nebylo 230V a vse jelo z akumulatoru.

[vicious]

Ten kondík tam nedávaj, Ekkar (asi) tu niekedy písal, že baterke viacej šmakuje nevyhladený priebeh napätia.

[Hydrawerk]

Máš tuhle knihu? Nabíječe a nabíjení - Miroslav Arendáš, Milan Ručka

https://svetelektro.com/upload/nabijece_a_nabijeni.pdf
http://leteckaposta.cz/833240685 Funguje!

https://uloz.to/!O3hKyRIZT16o/arendas-a-rucka-nabijece-a-nabijeni-pdf Toto nefunguje, nevím proč.

Co to má bejt??? Nějaká ochrana? To pdf jsem na ulozto nyní nahrál já, ale kdyz ho stáhnu, tak nejde otevřít. Co to má znamenat?

[EKKAR]

1) už se to tady probíralo miliónkrát.

2) na nabíjení olova NEPOTŘEBUJEŠ FILTRACI = KONDÍK JE ZBYTEČNEJ.

3) nejlepší trafo je takový, jaký seženeš - může mít klidně i 10A, pokud má vhodný sekundární napětí.

4) proto je zbytečný se pídit po tom, jestli máš shánět trafo s jedním/jednoduchým, nebo dvojitým sekundárem. U jednoduchýho sekundáru líp využiješ trafo, nevýhodou je znatelně vyšší ohřev trafa a úbytek napětí na 2 diodách v sérii (můstek), u dvojitýho sekundáru máš zase každou půlku vinutí využitou jen polovičku času (každá půlvlna teče jen jednou půlkou sekundáru), výhodou je o 0,7V menší úbytek na diodách.

5) efektivní napětí trafa by se mělo pohybovat pro nabíjení 12V olova v rozmezí 15 -17Vef PŘI ZATÍŽENÍ => vrcholový napětí půlvln bude v rozmezí 21,2 až 24V před odečtením úbytku na diodách.

6) rozdíl napětí mezi nejvyšším napětím na sekundáru trafa a okamžitým napětím baterky dorovnáš pomocí sériovýho zapojení klasickejch vláknovejch žárovek, který svým teplotně závislým odporem wolframovýho vlákna příznivě ovlivňujou stálost nabíjecího proudu.

7) použitý žárovky můžou bejt jak dvouvláknový, tak jednovláknový - a klasický i halogenový. Podle celkovýho počtu paralelně řazenejch vláken poteče do baterky i příslušně omezenej proud - takže pro malý 4-7Ah baterky ti stačí bajonetová žárovka do zadní oskupinovky 12V/10W nebo 12V/15W, můžeš použít i 12V/15+21W dvouvláknovku (vlákna v sérii, každý vlákno samostatně i obě vlákna paralelně), můžeš použít i starší NEHALOGENOVÝ přední reflektorový žárovky 15/15W, 25/25W nebo i silnější 35/35W a 45/45W pro větší baterky a vyšší nabíjecí proud - zase vlákna můžeš řadit sériově, každý zvlášť nebo paralelně. Jdou použít i halogenky H4 55/65W nebo H7 55W.

8 ) na diagnostiku baterek si připrav hustoměr a voltmetr - vybitá Pb baterka má hustotu kolem 1,16g/cm³, částečně nabitá cca 1,22-1,24g/cm³ (cca 65-75% nabití), plně nabitá má 1,26-1,28g/cm³.

9) napěťově je klidový napětí nad 12,3V v pořádku, mezi 12 a 12,3V signalizuje vybití na cca 50%, napětí v klidu pod 12V znamená baterku vybitou.
Při S PŘIPOJENÝM NABÍJEČEM je napětí posunutý, čistý olovo při napětí pod 13,5V znamená vybitou baterii, dosažení napětí cca 13,8V znamená začátek plynovací fáze = baterka nabitá na cca 50%, dosažení napětí asi 14,5V je nabití na cca 85% = mez na kterou se nastavujou regulátory v autech. Nabíjet nad hodnotu 14,5V s připojeným nabijákem se nedoporučuje bez otevřenejch článků a trvalýho dozoru, maximální dosažitelný napětí je cca 16,8V, baterka přitom ale intenzívně bublá vinou elektrolýzy vody z elektrolytu = rozstřik do okolí, nutno dolívat nejen destilku, ale i kyselinu, aby se nezřeďoval elektrolyt.
10) modernější baterky legovaný vápníkem mají napětí posunutý o cca 0,3V "nahoru", takže začátek slabýho plynování kolem 14V, intenzívní plynování na cca 14,7V a maximální mez nabití asi 17,1V při intenzívním a silným vývinu kyslíkovodíkový směsi.

[EKKAR]

1) už se to tady probíralo miliónkrát.

2) na nabíjení olova NEPOTŘEBUJEŠ FILTRACI = KONDÍK JE ZBYTEČNEJ.

3) nejlepší trafo je takový, jaký seženeš - může mít klidně i 10A, pokud má vhodný sekundární napětí.

4) proto je zbytečný se pídit po tom, jestli máš shánět trafo s jedním/jednoduchým, nebo dvojitým sekundárem. U jednoduchýho sekundáru líp využiješ trafo, nevýhodou je znatelně vyšší ohřev trafa a úbytek napětí na 2 diodách v sérii (můstek), u dvojitýho sekundáru máš zase každou půlku vinutí využitou jen polovičku času (každá půlvlna teče jen jednou půlkou sekundáru), výhodou je o 0,7V menší úbytek na diodách.

5) efektivní napětí trafa by se mělo pohybovat pro nabíjení 12V olova v rozmezí 15 -17Vef PŘI ZATÍŽENÍ => vrcholový napětí půlvln bude v rozmezí 21,2 až 24V před odečtením úbytku na diodách.

6) rozdíl napětí mezi nejvyšším napětím na sekundáru trafa a okamžitým napětím baterky dorovnáš pomocí sériovýho zapojení klasickejch vláknovejch žárovek, který svým teplotně závislým odporem wolframovýho vlákna příznivě ovlivňujou stálost nabíjecího proudu.

7) použitý žárovky můžou bejt jak dvouvláknový, tak jednovláknový - a klasický i halogenový. Podle celkovýho počtu paralelně řazenejch vláken poteče do baterky i příslušně omezenej proud - takže pro malý 4-7Ah baterky ti stačí bajonetová žárovka do zadní oskupinovky 12V/10W nebo 12V/15W, můžeš použít i 12V/15+21W dvouvláknovku (vlákna v sérii, každý vlákno samostatně i obě vlákna paralelně), můžeš použít i starší NEHALOGENOVÝ přední reflektorový žárovky 15/15W, 25/25W nebo i silnější 35/35W a 45/45W pro větší baterky a vyšší nabíjecí proud - zase vlákna můžeš řadit sériově, každý zvlášť nebo paralelně. Jdou použít i halogenky H4 55/65W nebo H7 55W.

8 ) na diagnostiku baterek si připrav hustoměr a voltmetr - vybitá Pb baterka má hustotu kolem 1,16g/cm³, částečně nabitá cca 1,22-1,24g/cm³ (cca 65-75% nabití), plně nabitá má 1,26-1,28g/cm³.

9) napěťově je klidový napětí nad 12,3V v pořádku, mezi 12 a 12,3V signalizuje vybití na cca 50%, napětí v klidu pod 12V znamená baterku vybitou.
Při S PŘIPOJENÝM NABÍJEČEM je napětí posunutý, čistý olovo při napětí pod 13,5V znamená vybitou baterii, dosažení napětí cca 13,8V znamená začátek plynovací fáze = baterka nabitá na cca 50%, dosažení napětí asi 14,5V je nabití na cca 85% = mez na kterou se nastavujou regulátory v autech. Nabíjet nad hodnotu 14,5V s připojeným nabijákem se nedoporučuje bez otevřenejch článků a trvalýho dozoru, maximální dosažitelný napětí je cca 16,8V, baterka přitom ale intenzívně bublá vinou elektrolýzy vody z elektrolytu = rozstřik do okolí, nutno dolívat nejen destilku, ale i kyselinu, aby se nezřeďoval elektrolyt.
10) modernější baterky legovaný vápníkem mají napětí posunutý o cca 0,3V "nahoru", takže začátek slabýho plynování kolem 14V, intenzívní plynování na cca 14,7V a maximální mez nabití asi 17,1V při intenzívním a silným vývinu kyslíkovodíkový směsi.

[weed_smoker]

To zapojení B některý ze starý školy dost vychvalujou,někdo dokonce 1 diodu přemosťoval odporem několik set ohmů se spínačem.Spíš bych šel do něčeho,co má ochranu proti přebití (vypne na 14.5V,znova zapne pod 12.1V) a regulaci proudu,abys nemusel mít různý nabíječky na různě velký baterky.Jinym proudem se nabíjí 65Ah a jinym 150Ah.Taky je dobrý během nabíjení ten proud postupně snižovat.