Vodou ředitelné barvy

[MetalGod]

Rez odstraníš kyselinou sírovou, neboli sejrovkou. Není to nezdravý, používá se i v potravinářství co by E513 .
Má výhodu v tom, že je relativně levná, snadno dostupná a reaguje se rzí, nikoliv s ocelí samotnou.
Dusičnou sotva seženeš (daj se z ní vyrábět výbušniny), mimo to nechceš dejchat hnědou žíravou páru, co z ní při zahřátí (např. při chem. reakci) zhusta leze, nechceš bejt od ní sytě žlutej.

[MetalGod]

Rez odstraníš kyselinou sírovou, neboli sejrovkou. Není to nezdravý, používá se i v potravinářství co by E513 .
Má výhodu v tom, že je relativně levná, snadno dostupná a reaguje se rzí, nikoliv s ocelí samotnou.
Dusičnou sotva seženeš (daj se z ní vyrábět výbušniny), mimo to nechceš dejchat hnědou žíravou páru, co z ní při zahřátí (např. při chem. reakci) zhusta leze, nechceš bejt od ní sytě žlutej.

[makino]

Keď si zrátaš cenu chemikálií na odstránenie hrdze, cenu farby, riedidla, štetcov, práce, likvidácie zbytkových chemikálií a trvanlivosť náteru max. dva roky atď, je výhodnejšie kúpiť plastový sud hneď a neriešiť staré hrdzavé sudy.

S H₂SO₄, HNO₃, HCL je čistenie železných povrchov od hrdze strata času, akurát urýchlia koróziu. Sú to nebezpečné chemikálie aj v zriedenom stave, kto nie je vyškolený na prácu s nimi len si koleduje o průser.

[MetalGod]

H₂SO₄ je standardní způsob odrezování. Že to začne znovu reznout? Standardní vlastnost oceli. Malý věci jsem si zinkoval pomocí síranu zinečnatýho, kterej jsem si vyrobil reakcí zinku se sejrovkou.

[MetalGod]

H₂SO₄ je standardní způsob odrezování. Že to začne znovu reznout? Standardní vlastnost oceli. Malý věci jsem si zinkoval pomocí síranu zinečnatýho, kterej jsem si vyrobil reakcí zinku se sejrovkou.

[Devo70]

Mám tiež zopár poctivých pozinkovaných sudov na dažďovú vodu. Vydržali viac ako 25 rokov a to bola v nich voda vždy okrem zimy. Pred pár rokmi na dne začala prerážať hrdza. Zvolil som náter dna olejovým lodným lakom (ešte socialistickým). Vydržalo niekoľko sezón.

[stasek]

[EKKAR]

Je to to samý, jako chlorid zinečnatej coby "klempířská vodička" = tam se hází zinek do kyseliny solný, tady do sejrovky. A vysráží se elektrolyticky = v podstatě galvanickým pokovovacím procesem ...

[EKKAR]

Je to to samý, jako chlorid zinečnatej coby "klempířská vodička" = tam se hází zinek do kyseliny solný, tady do sejrovky. A vysráží se elektrolyticky = v podstatě galvanickým pokovovacím procesem ...

[mi-ro]

[mi-ro]

[Achab]

V daném případě je to docela k věci - taky bych zvážil jestli se výdaje za odrezení, barvu a práce vyplatí nebo radši koupit plastový barel a mít do budoucna vystaráno. Nátěr taky nevydrží věčně a za čas to zrezne znova...

[Achab]

V daném případě je to docela k věci - taky bych zvážil jestli se výdaje za odrezení, barvu a práce vyplatí nebo radši koupit plastový barel a mít do budoucna vystaráno. Nátěr taky nevydrží věčně a za čas to zrezne znova...

[Atlan]

Preco nekupis klasicky idhrdzovac co obsahuje kyselini fosforecnu, odstranuje hrdzu a povrch navyse pasivuje, predava sa 1l baleni. Co nepouzijes nalejes spat do flase.

[EKKAR]

2 Feryact & mi-ro & Achab - nejhorší je, že poctivej ocelovej sud vydrží bez velký údržby 10 let a pak začne reznout, když se ošetřuje, vydrží minimálně 2x tolik. Ale plastovej když je pod širým nebem a může na něj i blbý denní světlo, nevydrží kolikrát ani 5 let - a popraská. Důvodem je absence stabilizátorů proti degradaci plastů UV-zářením. Běžný sudy určený pro přepravu nějakejch chemikálií z výroby ke spotřebiteli musejí přežít pevný nanejvejš rok nebo dva, pak na ně sere Bílej Tesák, protože se nepočítá s jejich dlouhodobým používáním - jsou to prostě přepravní obaly a po vyprázdnění jsou klasifikovaný jako ODPAD = mají se podle původních záměrů dát k recyklaci a ne vyplachovat a používat jako nějaký nádrže i na blbou dešťovku. Ony vydrží půl roku působení vysoko koncentrovaný kyseliny nebo zásady, ale POD STŘECHOU = VE SKLADU, ne na slunci. UV záření je pro nestabilizovaný plasty mor, jenže ty UV-stabilizátory jsou na plastech asi nejdražší složka. Takže ve finále návrh "kup si sud z umělý hmoty, ušetříš na natírání proti rzi" může platit jen první dva-tři roky - a pak sud z "nevysvětlitelný příčiny" prdne jak kokosák a je po ftákách ...

[EKKAR]

2 Feryact & mi-ro & Achab - nejhorší je, že poctivej ocelovej sud vydrží bez velký údržby 10 let a pak začne reznout, když se ošetřuje, vydrží minimálně 2x tolik. Ale plastovej když je pod širým nebem a může na něj i blbý denní světlo, nevydrží kolikrát ani 5 let - a popraská. Důvodem je absence stabilizátorů proti degradaci plastů UV-zářením. Běžný sudy určený pro přepravu nějakejch chemikálií z výroby ke spotřebiteli musejí přežít pevný nanejvejš rok nebo dva, pak na ně sere Bílej Tesák, protože se nepočítá s jejich dlouhodobým používáním - jsou to prostě přepravní obaly a po vyprázdnění jsou klasifikovaný jako ODPAD = mají se podle původních záměrů dát k recyklaci a ne vyplachovat a používat jako nějaký nádrže i na blbou dešťovku. Ony vydrží půl roku působení vysoko koncentrovaný kyseliny nebo zásady, ale POD STŘECHOU = VE SKLADU, ne na slunci. UV záření je pro nestabilizovaný plasty mor, jenže ty UV-stabilizátory jsou na plastech asi nejdražší složka. Takže ve finále návrh "kup si sud z umělý hmoty, ušetříš na natírání proti rzi" může platit jen první dva-tři roky - a pak sud z "nevysvětlitelný příčiny" prdne jak kokosák a je po ftákách ...

[Achab]

Pár lidí v okolí používá krychlové nádrže na chemikálie (1000l v kovovém rámu) a zatím si nestěžovali že by praskaly. Soused ji má venku už 10 let. Ale je to jiný materiál než běžné plastové sudy.

[Achab]

Pár lidí v okolí používá krychlové nádrže na chemikálie (1000l v kovovém rámu) a zatím si nestěžovali že by praskaly. Soused ji má venku už 10 let. Ale je to jiný materiál než běžné plastové sudy.

[elektrosvit]

Měli jsme dva ks zmiňovaných sudů uvnitř pozinkovaných. Zvenčí byly nastříkány zelenou barvou a měly ocelové obruče, tehdy už rezavé. Nevím, od čeho původně byly. V plášti byl vypouštěcí otvor s šestihranným šroubovacím víčkem. Nerezly, ale v prolisech se držela špína a dešťovka po delší době začala smrdět. A hlavně byly strašně těžké už prázdné, s vodou se s nimi nedalo skoro hnout. To byl taky důvod jejich konce, před zámrazem se mi je pořád nechtělo a nechtělo uklidit, až v nich voda zamrzla a urvalo se dno.

Určitě víc jak 30 let máme několik plastových modrých sudů. A pořád slouží. Do dvou se chytá dešťovka, v dalších je uchováno obilí. Dřív v nich býval i kvas. Jeden taky zamrznul a rozpáral se mu šev ve dně. Pomocí nahřátého kusu železa jsem ho "svařil" a od té doby drží a neteče. Snadno se čistí a plast je kvalitní. Vyrábějí se dodnes. Pak můžu doporučit ještě zelený sud. Opět kvalitní, dobře se udržuje. Kovový už ani náhodou.

[VonBahnhof]

To Achab:
Ano, taky mám na zahradě dva 1000l "IBC kontejnery." Mají minimálně 12 let, v létě na slunci, v zimě v mraze, stále se zdají být v pořádku... Bylo potřeba vyřešit redukci na výpustné ventily. Ty moje byly původně od kyseliny sírové.

[FERYACT]

To Von Banhof:zdravím do Brna.Uměl jsem se nadlouho potápět, takže se zatajeným dechem budu natírat.Nebudu vyhazovat sudy, které pár let mohou sloužit.Pak dojde na rozšíření stávajících umělohmotných.Ahoj.

[VonBahnhof]

Ahoj, také zdravím. Ale ano, to bylo jen pro doplnění... Do nedávna jsem také měl zásobu sudů od nějakého sajrajtu ze slévárny. Po upálení nebo odsekání deklu a zařazení do provozu (umístění pod rýnu) prostě vydržely šest let, potom šly do šrotu. Byly to plecháče, od začátku rezavé, nikdy mě nenapadlo je něčím natírat... Někdy také záleží, kde a za kolik (nebo také od čeho) sudy pořídíš... To je ale samozřejmě mimo téma...