Spotřeba

[p32]

[Zaky]

Nevidím na tom nic nereálného, ta stopětka by po to městě jela odhaduji tak kolem 8/100, což je dnes s benzínovým nepřímovstřikovým motorem uvedeného obsahu řekl bych docela běžná spotřeba. A s 1.6 HDI bych byl o dva litry níž. Každopádně je to celé tak trochu diskuze k ničemu, u benzínových motorů v kolonách na volnoběh prostě hraje zásadní roli nutnost spalovat zapálitelnou směs, navíc kvůli NOx ne tak chudou, jak by to ještě šlo zapálit, ale spíš blízkou stechiometrické a tudíž, pokud motor saje nějaké množství vzduchu, plyne z toho, kolik benzínu se tam musí nalít. Jediná řešení jsou eurohujerský start/stop, kdy pak motor jede skoro pořád studený, což je taky naprd, nebo oturbení a zmenšení obsahu, pak se na volnoběh bez turba dá nasát méně vzduchu a tudíš spálit méně benzínu a při potřebě výkonu natlačit turbem výrazně víc vzduchu a i přes horší účinnost proti atmosférickému motoru z něj vymáčknout daleko vyšší výkon. Pokud navíc nemusí přes sací ventily procházet odpařený benzín, ale jen vzduch, projde toho vzduchu víc. A jsme u přímovstřiku, i s jeho škodlivými částečkami ve spalinách

[Zaky]

Nevidím na tom nic nereálného, ta stopětka by po to městě jela odhaduji tak kolem 8/100, což je dnes s benzínovým nepřímovstřikovým motorem uvedeného obsahu řekl bych docela běžná spotřeba. A s 1.6 HDI bych byl o dva litry níž. Každopádně je to celé tak trochu diskuze k ničemu, u benzínových motorů v kolonách na volnoběh prostě hraje zásadní roli nutnost spalovat zapálitelnou směs, navíc kvůli NOx ne tak chudou, jak by to ještě šlo zapálit, ale spíš blízkou stechiometrické a tudíž, pokud motor saje nějaké množství vzduchu, plyne z toho, kolik benzínu se tam musí nalít. Jediná řešení jsou eurohujerský start/stop, kdy pak motor jede skoro pořád studený, což je taky naprd, nebo oturbení a zmenšení obsahu, pak se na volnoběh bez turba dá nasát méně vzduchu a tudíš spálit méně benzínu a při potřebě výkonu natlačit turbem výrazně víc vzduchu a i přes horší účinnost proti atmosférickému motoru z něj vymáčknout daleko vyšší výkon. Pokud navíc nemusí přes sací ventily procházet odpařený benzín, ale jen vzduch, projde toho vzduchu víc. A jsme u přímovstřiku, i s jeho škodlivými částečkami ve spalinách

[satam]

Nemohu si pomoci, ale některé odpovědi zde jsou reálné ale najdou se i ty z říše snů a sci-fi.
Za svůj dosavadní život jsem vystřídal hafo aut, takže vím, jak se takové spotřeby "dělají" a pak se s nimi autoři chlubí. Ty nízké jsou vesměs podhodnocené, byť třeba jen tím, že "autor" jel nějakou trasu vysloveně na spotřebu, což není normální styl jízdy.
Jelikož již skoro 20 let jezdím na LPG, vesměs jsou mi k smíchu občas majiteli uváděné průměrné spotřeby kolem 6,0-6,5l/100km. Mohu potvrdit, že s novým autem s nově namontovanou a seřízenou LPG soustavou (obsah 1.2l 16V) jsem se mimo město při vysloveně úsporné jizdě (rozjezdy - dojezdy, vyřazování, popř. bez motoru s kopce, i např. využívání vzduchových pytlů kamiónů apod) přiblížil k 7.0l/100km.
Jinak jezdím taxislužbu se svým vozidlem (s tím vpředu popsaným) a moje spotřeba LPG se při kombinovaném, ale převážně městském provozu pohybuje kolem 9,0-9,5l/100km.
Tolik můj příspěvek ke spotřebě.

[TAKJAN]

19-20té místo je 325e. Já měl pětku, takže metrák navíc. V pohodě to fakt jezdilo do osmi litrů, plné auto, dovolená, couračky. Jenže to e znamenalo ε, čili účinnost. (tenkrát bylo bmw ještě firma). Motor měl obsah 2,7 l, protože němci platili za výkon. Měl jen 120ks, ale táhnul od 800set otáček. Dlouhé sání, velký zdvih. Omezovač někde 4500 ot/min. Takovej dýzlovej benzín. Při výměně hlavy, Motronicu atd to jezdilo jak odpovídalo těm 2,7 l. Samozřejmě jsem to tak měl později taky.

[PixelOrgy]

Ja mel nejnizsi spotrebu asi s F. Mondeo 2. generace s 1.8TD endura-d, r.v. 1995. Cislo nevim, ale opravdu clovek zapominal jezdit k benzince. Muj odhad je taky kolem tech 6l max. Navic ten motor si nechal libit cokoliv.
V jeho poslednich mesicich to zabalil ventil, kterej zastavuje privod nafty, a neslo to chcipnout jinak nez "na tvrdo"

Dal potom Jaguar X-Type r.v.2002 2.5V6 s permanent. 4x4, prumer cca 10l/100km. Streka nebyla problem kolem 7.5l/100km pri normalni jizde.

Audi A8 4.2V8 quattro, r.v. 2001, prumer cca 14-15l/100km, mesto kolem 18l, dalnice 9-10.

MG ZR105 1.4 R4 prumer cca 10l/100km

VW Phaeton 6.0W12 4motion, prumer 15-16, mesto 20-25/100, dalnice cca 11l/100km, ale strasne moc zalezi na hmotnosti nohy

[Ondra2]

Ty nízké spotřeby nejsou nereálné. Jen prostě lidi jezdí jinak. Můj tchán jezdil 7 let dýzlovou Mazdou 3 se spotřebami okolo 3,2litru reálně. Palubák ukazoval 2,9l. Byly to 60km trasy, půl mimoměsto, půl dálnice. Mimo město jezdil 90, na dálnici 110. Brzdy vypadaly po 240tisících jako nové (jenom zrezlé).

Když jsem si půjčil auto já, jezdilo to za 5-6 litrů.

Z moderních aut se mi velice líbí Superb 1.4 110kW, i já s ním jezdím do 7 litrů bez omezování se.
Osobně mám Sonátu 2.4 v plynu, dynamika srovnatelná s tím suberbem, 90% dálnice s těžkou nohou okolo 11litrů plynu.

[radioelectrum]

Ještě se nikdo nezmínil že u těch nových aut je spotřeba více méně dána nastavení software, a to také kvůli ekologičnosti, (Lambda sonda, EGR ventil a další veličiny) než stylem jízdy. Zatím co u těch starých aut bylo vše mechanické, a tím kdo věděl jak se to kdy chová tak uměl hodně šetřit, když třeba jen přidal plyn a akceleroval pomaleji než byla poloha pumpičky akcelerátoru co dala extra dávku tak jezdil výrazně levněji. Toto mi říkal jeden "panský kočí" co celé roky vozil papaláše. Tím si našetřil co nejvíce paliva pro svůj vůz.

[Lukas-Peca]

radioelectrum: je to opačně, nová auta zachovávají rozumnou spotřebu i v situacích, kdy by karbecová auta žrala. Nepočítám extrémní výjimky typu HTP na dálnici. Stylem jízdy se dá spotřeba ovlivnit dramaticky u každého auta. Mnoha lidem je ale spotřeba ukradená, případně je pro ně přemýšlení příliš pracné, tak jezdí, jak se jim chce, tedy stylem brzda-plyn, brzdit před zatáčkou klidně i do kopce atd. Kdo jezdil se slabým autem, tak to má většinou nacvičené líp. Před kopcem se rozjet, z kopce to nechat rozjet, co to jde, do zatáček zbytečně nebrzdit. Bzdit hlavně motorem, brzdy používat vlastně jen před ostrými zatáčkami a při zastavování. Na dálnici neudržovat konstantní rychlost, ale cca konstantní plyn. Tempomat v kopcovitých úsecích hodně zvyšuje spotřebu. Kdo se naučí jezdit, srazí spotřebu proti "normálnímu" řidiči klidně o třetinu při zachování stejné cestovní rychlosti. Jde to odkoukat od dobrých autobusáků.

[houmr]

Naprosto souhlasím. Střídám se v několikadenních cyklech na několika autech s 5 kolegy. Např 4 roky starý VW Caddy tuším že nějaký 1.6 v dieslu. Já mám průměnou spotřebu vždy cca 5,2 litru, co koukám když do toho sednu, kolegové kolem 7. Není se co divit, jeden si snad myslí, že alespoň jeden pedál musí být vždy sešlápnutý. Druhý nevěří, že při brzdění motorem je nulová spotřeba (jeho "to by se ten motor přece zastavil" mu nevymluvil ani palubák), třetí má teorii, že je třeba po nastartování tomu hodně šlapat a vytáčet, aby se motor rychle zahřál - dlouho studený motor je pro něj přece špatně, což má vliv i na spotřebu. A čtvrtý se mne jednou zeptal, jak se vlastně počítá ta průměrná spotřeba (podotýkám, že vždy musíme tankovat do plné nádrže).
Zkrátka i s takovým materiálem musíme pracovat...
Já např. když jedu ráno do práce (necelých 40km do Prahy), na brzdu šlápnu obvykle jen dvakrát. Po Praze akceleruji podle signálu na dalším semaforu, což bohužel bývá trnem v oku těm, co raději za dvojnásobnou spotřebu poskakují od červené k červené...
Dřív když stál benzín ke 40 korunám a někdo nadával jak je drahý, má odpověď byla "A proč teda nejedeš úsprněji?"

[radioelectrum]

[Zaky]

Pořád si myslím, že dolů nikoli, nahoru, to bezpochyby ano. S málokterým starým autem bys měl šanci jet úsporněji, než s novým, pokud se samozřejmě srovnávají alespoň motory srovnatelné obsahem a druhem paliva. Pak je tu ta pakárna s NOx, pokud chci mít slušné emise NOx, nemůžu pálit příliš chudou směs. Co se dodávky paliva týče, elektronicky řízené systémy prostě dávkují mnohem lépe, než jakýkoli karburátor. V to nepočítám nějaká ta méně povedená vstřikování z počátků této technologoie, kde spotřeba uměla být proti karbecu horší.

[Zaky]

Pořád si myslím, že dolů nikoli, nahoru, to bezpochyby ano. S málokterým starým autem bys měl šanci jet úsporněji, než s novým, pokud se samozřejmě srovnávají alespoň motory srovnatelné obsahem a druhem paliva. Pak je tu ta pakárna s NOx, pokud chci mít slušné emise NOx, nemůžu pálit příliš chudou směs. Co se dodávky paliva týče, elektronicky řízené systémy prostě dávkují mnohem lépe, než jakýkoli karburátor. V to nepočítám nějaká ta méně povedená vstřikování z počátků této technologoie, kde spotřeba uměla být proti karbecu horší.

[Mysteri]

[Zaky]

Zrovna přesně tyhle první BMM patří do té skupiny, co jsem měl na mysli, měl ho kamarád ze školy a prostě to jezdilo celkem fixně za 10/100 a nedalo se s tím vymyslet nic.

[Zaky]

Zrovna přesně tyhle první BMM patří do té skupiny, co jsem měl na mysli, měl ho kamarád ze školy a prostě to jezdilo celkem fixně za 10/100 a nedalo se s tím vymyslet nic.

[EKKAR]

Ale velký h0vno BMM - ty první fáčka z roku 1987/8 z ověřovací série "pro socialistický organizace" měly ještě origo německej Pierburg karbec a ne nějakej Bošmonomotronik - jednobodovou stříkačku Bolka montovala až od roku 1990 do exportních verzí pro Dojčskou bundesrepubliku a přilehlý státy, od srpna 1991 jako "model 1992" pak teprve do celý produkce.

A to ještě ty první karbíkový verze nebyly ty úplně nejhorší sráče, který se do kastle favořitě podařilo vměstnat - ta nejhorší sračka byla verze Ecotronic, což bylo osazení karbcem Pierburg s elektronicky regulovanou přívěrou a neřízeným katalyzátorem vejfucku. To byl zážitek z jízdy - už ve 2 lidech to jelo jak posraná cihla a předjížděcí manévr ve 4 chlapech na palubě byl adrenalinovej zážitek s dýlkovým rozpočtem jak na pristání Jumbo Jetu ... Na předjetí traktoru se muselo řadit dolů minimálně o 1 kvalt a na kamión jedoucí 80km/h už pomalu ani nebylo pomyšlení ...

Proti tomu Ecosračkotronicu ty jednobodový "stříkačky" BMM is katalyzátorem jely jak z praku a když to někdo uměl, vytáhnul z jejich ŘJ s pomocí odsávačky jednu EPROMu, v externím programátoru do ní nahrál "lepší žrádlo" a milou EPROMu zapájel zpátky (ano, tak se tenkrát provozoval "čiptůnink"), tak potom nebyl s milým fáčkem nebo formanem prohánět i mnohem silnější modernější auťáky .... Akorát že to auto furt byla taková ta "konzervová plechovka" co drnčela a rachotila na každý nerovnosti a neměla ani pro řidiče "pytel", takže každá rána ve vyšší rychlosti setsakramentsky bolela - a že s těma "stříkačkovýma" fáčkama nebyl problém atakovat ze série na dálnici rychlost 150km/h a po "čipnutí" s klidem i 170-180km/h je dávno známej fakt ... A samozřejmě, ani v nádrži to nebylo zadarmo - takovej vejlet za hranice běžnejch předpisů" se vrátil s účtem na 15 litříků/100km jen to fiklo ....

[EKKAR]

Ale velký h0vno BMM - ty první fáčka z roku 1987/8 z ověřovací série "pro socialistický organizace" měly ještě origo německej Pierburg karbec a ne nějakej Bošmonomotronik - jednobodovou stříkačku Bolka montovala až od roku 1990 do exportních verzí pro Dojčskou bundesrepubliku a přilehlý státy, od srpna 1991 jako "model 1992" pak teprve do celý produkce.

A to ještě ty první karbíkový verze nebyly ty úplně nejhorší sráče, který se do kastle favořitě podařilo vměstnat - ta nejhorší sračka byla verze Ecotronic, což bylo osazení karbcem Pierburg s elektronicky regulovanou přívěrou a neřízeným katalyzátorem vejfucku. To byl zážitek z jízdy - už ve 2 lidech to jelo jak posraná cihla a předjížděcí manévr ve 4 chlapech na palubě byl adrenalinovej zážitek s dýlkovým rozpočtem jak na pristání Jumbo Jetu ... Na předjetí traktoru se muselo řadit dolů minimálně o 1 kvalt a na kamión jedoucí 80km/h už pomalu ani nebylo pomyšlení ...

Proti tomu Ecosračkotronicu ty jednobodový "stříkačky" BMM is katalyzátorem jely jak z praku a když to někdo uměl, vytáhnul z jejich ŘJ s pomocí odsávačky jednu EPROMu, v externím programátoru do ní nahrál "lepší žrádlo" a milou EPROMu zapájel zpátky (ano, tak se tenkrát provozoval "čiptůnink"), tak potom nebyl s milým fáčkem nebo formanem prohánět i mnohem silnější modernější auťáky .... Akorát že to auto furt byla taková ta "konzervová plechovka" co drnčela a rachotila na každý nerovnosti a neměla ani pro řidiče "pytel", takže každá rána ve vyšší rychlosti setsakramentsky bolela - a že s těma "stříkačkovýma" fáčkama nebyl problém atakovat ze série na dálnici rychlost 150km/h a po "čipnutí" s klidem i 170-180km/h je dávno známej fakt ... A samozřejmě, ani v nádrži to nebylo zadarmo - takovej vejlet za hranice běžnejch předpisů" se vrátil s účtem na 15 litříků/100km jen to fiklo ....

[Hill]

Jojo, měli jsme v práci Formana se sníženou hlavou, karburátor upravený, jezdili jsme jím do Belgie a v Německu uměl ve čtyřech lidech držet krok na dálnici, jezdili jdme jím i do Itálie, tehdy se tam ještě bralo rychlostní omezení na dálnicích i v obcích jen jako doporučení, jezdilo se výrazně rychleji, a několikrát jsme museli podávat referát, co v tom je za motor, ale o těch úpravách věděl jen kolega fanatik do motorů, já už si to nepamatuju. Jezdili jsme za 8, ale taky za 11 litrů, na dálnici při 160 km/h si něco cucnul a stejně mu to rozhoupání chvíli trvalo.
Se Spartakem Š440 jsem jezdil za 6,5 - 8 litrů, ale bylo to v dobách, kdy ty silnice byly ještě zhusta betonky a osmdesátkou a víc se dalo jezdit jen místy.
S šestivolťákem trabantem se spotřeba pohybovala mezi 7,5 a 8,5 litru, později s dvanáctivolťákem jsem se cestou od pumpy k pumpě dostal na 300 km před rezervou, to znamená méně, než 6,7 litru/100 km, ale taky jsem jezdil za 8 litrů, za to jsem dodatečně jsem platil u Křepelky na R35 za rychlost, když tam bylo omezení na 110 (naměřili mi 128).
S litrovým Swiftem třídveřákem tříválcem 1,0i/40 kW se mi podařilo jednou dojet o pumpy k pumpě s jednou zastávkou 505 km za techničákovou spotřebu 4,8 litru/100 km, ale to byla naprosto plynulá noční jízda bez zbytečného brždění v koloně, s novějším pětidveřákem 1,0i/39 kW později jsem se na toto číslo nikdy nedostal, dlouhodobě jsem měl spotřebu něco málo přes 5,5/100 a ke konci motoru (zhruba od 200 tis. km) už žral přes 6,5/100 a oleje tak litr na tisíc km. Na to, že ten starší s ještě japonským motorem pořád prý sežere půllitr oleje na dest tisíc km, je to dost přes moc.
Spotřebu uvádím podle ujetých kilometrů a dotankovaných litrů, protože jsem si ji vždycky evidoval a dříve jsem žádný palubní počítač v autech neměl. Ten dnes mám a ukazuje nesmysly: u Swifta 1,2 VVT mi ukazuje po 67000 km, kdy nebyl nulovaný, spotřebu 5,3, ačkoli průměrná spotřeba za téměř 4 roky po včerejším tankování vychází na (tento údaj zde se průběžně aktualizuje po každém dalším tankování).
Perlička: první, ještě japonský Swift, ukazoval rychlost přesně a zřejmě se stejně malou tolerancí měřil ujeté kilometry.
Druhý Swift ukazuje o 4% vyšší rychlost, ale podle kilometrovníků na dálnici také ujetou vzdálenost podle kilometrovníků na dálnici měří taky blbě, tentokrát naopak na 200 km značek naměří 192 km, to znamená že ujede ve skutečnosti víc. Jenže dosud jsem si evidoval spotřebu podle počítadla v autě, tak by v tom vznikl hokej, když podle kilometrovníků ujel vlastně o 4% víc a tedy spotřeba by vyšla o 4% nižší, takže to nedělám.
Do toho se pak člověk dozví, že budovatelé dálnice v jedné zemi, kde jsem to zjišťoval, byli obviněni, že vykázali o nějaké ty kilometry postavené dálnice navíc a musí se přeměřit. Už nevím, jestli třeba zrovna nešlo o ten úsek, kde jsem si nechal hlídat kilometrovníky, takže jsem zůstal u toho tachometrového údaje.

[Hill]

Jojo, měli jsme v práci Formana se sníženou hlavou, karburátor upravený, jezdili jsme jím do Belgie a v Německu uměl ve čtyřech lidech držet krok na dálnici, jezdili jdme jím i do Itálie, tehdy se tam ještě bralo rychlostní omezení na dálnicích i v obcích jen jako doporučení, jezdilo se výrazně rychleji, a několikrát jsme museli podávat referát, co v tom je za motor, ale o těch úpravách věděl jen kolega fanatik do motorů, já už si to nepamatuju. Jezdili jsme za 8, ale taky za 11 litrů, na dálnici při 160 km/h si něco cucnul a stejně mu to rozhoupání chvíli trvalo.
Se Spartakem Š440 jsem jezdil za 6,5 - 8 litrů, ale bylo to v dobách, kdy ty silnice byly ještě zhusta betonky a osmdesátkou a víc se dalo jezdit jen místy.
S šestivolťákem trabantem se spotřeba pohybovala mezi 7,5 a 8,5 litru, později s dvanáctivolťákem jsem se cestou od pumpy k pumpě dostal na 300 km před rezervou, to znamená méně, než 6,7 litru/100 km, ale taky jsem jezdil za 8 litrů, za to jsem dodatečně jsem platil u Křepelky na R35 za rychlost, když tam bylo omezení na 110 (naměřili mi 128).
S litrovým Swiftem třídveřákem tříválcem 1,0i/40 kW se mi podařilo jednou dojet o pumpy k pumpě s jednou zastávkou 505 km za techničákovou spotřebu 4,8 litru/100 km, ale to byla naprosto plynulá noční jízda bez zbytečného brždění v koloně, s novějším pětidveřákem 1,0i/39 kW později jsem se na toto číslo nikdy nedostal, dlouhodobě jsem měl spotřebu něco málo přes 5,5/100 a ke konci motoru (zhruba od 200 tis. km) už žral přes 6,5/100 a oleje tak litr na tisíc km. Na to, že ten starší s ještě japonským motorem pořád prý sežere půllitr oleje na dest tisíc km, je to dost přes moc.
Spotřebu uvádím podle ujetých kilometrů a dotankovaných litrů, protože jsem si ji vždycky evidoval a dříve jsem žádný palubní počítač v autech neměl. Ten dnes mám a ukazuje nesmysly: u Swifta 1,2 VVT mi ukazuje po 67000 km, kdy nebyl nulovaný, spotřebu 5,3, ačkoli průměrná spotřeba za téměř 4 roky po včerejším tankování vychází na (tento údaj zde se průběžně aktualizuje po každém dalším tankování).
Perlička: první, ještě japonský Swift, ukazoval rychlost přesně a zřejmě se stejně malou tolerancí měřil ujeté kilometry.
Druhý Swift ukazuje o 4% vyšší rychlost, ale podle kilometrovníků na dálnici také ujetou vzdálenost podle kilometrovníků na dálnici měří taky blbě, tentokrát naopak na 200 km značek naměří 192 km, to znamená že ujede ve skutečnosti víc. Jenže dosud jsem si evidoval spotřebu podle počítadla v autě, tak by v tom vznikl hokej, když podle kilometrovníků ujel vlastně o 4% víc a tedy spotřeba by vyšla o 4% nižší, takže to nedělám.
Do toho se pak člověk dozví, že budovatelé dálnice v jedné zemi, kde jsem to zjišťoval, byli obviněni, že vykázali o nějaké ty kilometry postavené dálnice navíc a musí se přeměřit. Už nevím, jestli třeba zrovna nešlo o ten úsek, kde jsem si nechal hlídat kilometrovníky, takže jsem zůstal u toho tachometrového údaje.