Jak odstranit praskot v ladicím kondenzátoru ?

[Jenys]

Já měl spíš chrastění jako u poťáku, chybu jsem našel na plošňáku, studeňák na zemním vývodů ladičáku. To asi nebude tento případ.

[dvorak]

radioelectrum : Mohl bych poprosit, kde ten sběrač rotoru najdu ? Musím rozebrat celý kondenzátor ? Děkuji a přikládám foto.

[Hill]

Jdi po zemním spoji a najdeš, kde je dmykový kontakt na hřídelku, ale kondík kvůli tomu rozebírat je nesmysl. Odkrytovat, to snad, ale nic víc, jinak ho nedáš dohromady.
Kontaktový olej jen kapičku na spáru kolem hřídelky, dostaneš-li se ke sběracímu kontaktu, tak na špičku jehly, víc radši ne. Hlavně se žádný olej, natož Diava, nesmí dostat na plastové dielektrikum mezi deskami!
A dnešní Diavě je lépe se úplně vyhnout, dávají do ní nějakou náhražku, která je agresivní vůči mědi i některým plastům. To před rokem výroby 1975 nebývalo.

Jinak praskot, který se objevuje a zase mizí, může skutečně být způsobený nějakým kontaktem mimo kondenzátor, který se při protáčení oklepe a nějakou dobu vede, ale přes noc zase zvětší odpor. Prohlédni to, jestli tam není někde v ladicí části studeňák nebo jestli některý spoj není závislý na utažení šroubku, jak už tu psal Achab. Skutečně to není nijak vzácná příčina.

[Hill]

Jdi po zemním spoji a najdeš, kde je dmykový kontakt na hřídelku, ale kondík kvůli tomu rozebírat je nesmysl. Odkrytovat, to snad, ale nic víc, jinak ho nedáš dohromady.
Kontaktový olej jen kapičku na spáru kolem hřídelky, dostaneš-li se ke sběracímu kontaktu, tak na špičku jehly, víc radši ne. Hlavně se žádný olej, natož Diava, nesmí dostat na plastové dielektrikum mezi deskami!
A dnešní Diavě je lépe se úplně vyhnout, dávají do ní nějakou náhražku, která je agresivní vůči mědi i některým plastům. To před rokem výroby 1975 nebývalo.

Jinak praskot, který se objevuje a zase mizí, může skutečně být způsobený nějakým kontaktem mimo kondenzátor, který se při protáčení oklepe a nějakou dobu vede, ale přes noc zase zvětší odpor. Prohlédni to, jestli tam není někde v ladicí části studeňák nebo jestli některý spoj není závislý na utažení šroubku, jak už tu psal Achab. Skutečně to není nijak vzácná příčina.

[dvorak]

A musím celý kondenzátor vyletovat z tišťáku ?

[Hill]

Když chceš stáhnout kryt, musíš, jinak ho nepřetáhneš přes vývody.
Jestli ale bude stačit máznout hřídelku, stačí sundat lankové kolo a k ložisku se dostaneš. Tím začni.
Doporučuji ale místo, kde se odděluje lanko na obě strany od povrchu kotouče, převázat, abys pak nemusel bádat, jak to lanko vlastně bylo tažené.

[Hill]

Když chceš stáhnout kryt, musíš, jinak ho nepřetáhneš přes vývody.
Jestli ale bude stačit máznout hřídelku, stačí sundat lankové kolo a k ložisku se dostaneš. Tím začni.
Doporučuji ale místo, kde se odděluje lanko na obě strany od povrchu kotouče, převázat, abys pak nemusel bádat, jak to lanko vlastně bylo tažené.

[dvorak]

Tak jsem máznul tu hřídelku a skutečně se to zlepšilo. I když tam nějaký praskot je, tak již naladěná stanice drží - předtím hned vypadla.

[dvorak]

Pokud bych ten kondenzátor měnil, tak by to byl asi problém, že ?
Většina je 2xAM + 2x FM, ale já tam mám ještě LW. Neby by to šlo ?

[elektrosvit]

Jedna sekce přelaďuje vstupní obvod a druhá oscilátorový. Pro AM jsou tedy 2 sekce a pro FM taky 2. To, že má rádio na AM více rozsahů, je zajištěno vnějšími L a C prvky připojovanými podle potřeby přepínačem (přepínači). Takže kondík vyměnit můžeš, musíš ale dodržet kapacitu všech sekcí.

Ale napřed bych ověřil, jestli někde není studeňák nebo prasklá cestička, jak už ti psal Hill. S praskáním jsem se u různých tranďáčků setkal a vždycky byly na vině studeňáky, jak rádio někomu spadlo. Kondík nikdy ne, maximálně měl zatuhlou hřídelku, kterou bylo potřeba přimazat. Dovnitř nic nelej, chemikálie naleptají dielektrikum, rotor se přilepí a je po kondíku (opět vlastní zkušenost).

[dvorak]

Tu hřídelku jsem včera promazal Kontoxem 10 (ze starých zásob) a zatím to drží, na VKV praskot žádný, na FM pouze slabý, který nevadí.
Ten origo ladičák je označen AMVC 220, takže kapacitu pro obě sekce z toho asi nevyčtu. Ale pokud se ten praskot nebude vracet, je zbytečné o výměně vůbec uvažovat.
Radio má sytý dynamický zvuk, ne jako ty dnešní bakeliťáky. Můj syn si toho také hned všiml.
Děkuji všem za pomoc.

[konosuke]

[kokun]

[kokun]

[dvorak]

Kokun : Pokud bych použil ladičák stejných paramterů, pak nechápu co bych měl slaďovat ? Pouze bych na trimrech doladil stupnici, aby souhlasila.

[kokun]

[kokun]

[sinclair]

Zkusili jste při obecném slaďování průměrně velkého superhetu, třeba té 514A, klasický předepsaný tovární postup?
To je podle mě přístrojově celkem náročná záležitost na cca 2 hodiny a to musíte o suprákách sakra něco vědět, jinak Vám i ty přístroje budou ku hovnu. Jestliže někdo nemá naštudované ty klasické základy - tedy čím se dolaďuje na dolním konci rozsahu a čím na horním, tak je stejně v řiti a stává se z něho klasický "měnič součástí". On sice hovno ví, co přesně dělá, ale zákony pravděpodobnosti tomu chtějí, že se občas i těmhle lidem povede jakžtakž opravit aparát se zásadní závadou, ke které by profík potřeboval kupu přístrojů, času a vědomostí.
Podotýkám, že těchto lidí, takových těch "náhodářů" v současnosti opravdu dramaticky přibývá, pokusím se zjistit proč, ale zčásti už to tušímk.
Říká se tomu jevu "čím blbější sedlák, tím větší zemáky" a tím je řečeno vše

[Hill]

Tím jsi řekl téměř vše, tak jen doplním, jak já tomu říkám, přechodovou skupinu bastlířů, často radioamatérů, kteří od počátku měli přístup k přesné měřicí technice jen velmi omezený a zřídka, ale, když už tu příležitost měli, vybavili se jednoúčelovými nebo méně univerzálními přípravky, udělátky, sondami a indikátory vlastní konstrukce, které posloužily stejně dobře. Samozřejmě tím myslím bastlíře či amatéry, kteří nabrali napřed hromadu zkušeností, často za cenu několika nevalně sladěných přístrojů, než to zvládli s maximální možnou přesností.
Čili: na sladění souběhu podle předpisu výrobce to chce mít vybavení a hodně umět, nebo mít méně přístrojů, ale umět mnohem víc.

Je nesmysl předpokládat, že ladicí kondenzátor z jednoho přístroje vyhoví i v přístroji jiného výrobce či jen v jiném modelu téhož výrobce, a že se s ním dá jen tak bez ničeho, podle ucha, dosáhnout původních parametrů přístroje. Musel by mít se zárukou stejné kapacity obou sekcí pro AM rozsahy a stejně tak i obou sekcí pro VKV, jako ten původní. A samozřejmě, i průběh těch kapacit s úhlem natočení rotoru, jinak nebude souhlasit většina délky stupnice.
I když - i slepé kuře někdy zrno najde, na pravidlo bych toto tvrzení ale nepovýšil..

[Hill]

Tím jsi řekl téměř vše, tak jen doplním, jak já tomu říkám, přechodovou skupinu bastlířů, často radioamatérů, kteří od počátku měli přístup k přesné měřicí technice jen velmi omezený a zřídka, ale, když už tu příležitost měli, vybavili se jednoúčelovými nebo méně univerzálními přípravky, udělátky, sondami a indikátory vlastní konstrukce, které posloužily stejně dobře. Samozřejmě tím myslím bastlíře či amatéry, kteří nabrali napřed hromadu zkušeností, často za cenu několika nevalně sladěných přístrojů, než to zvládli s maximální možnou přesností.
Čili: na sladění souběhu podle předpisu výrobce to chce mít vybavení a hodně umět, nebo mít méně přístrojů, ale umět mnohem víc.

Je nesmysl předpokládat, že ladicí kondenzátor z jednoho přístroje vyhoví i v přístroji jiného výrobce či jen v jiném modelu téhož výrobce, a že se s ním dá jen tak bez ničeho, podle ucha, dosáhnout původních parametrů přístroje. Musel by mít se zárukou stejné kapacity obou sekcí pro AM rozsahy a stejně tak i obou sekcí pro VKV, jako ten původní. A samozřejmě, i průběh těch kapacit s úhlem natočení rotoru, jinak nebude souhlasit většina délky stupnice.
I když - i slepé kuře někdy zrno najde, na pravidlo bych toto tvrzení ale nepovýšil..