Založen: Oct 30, 2010 Příspěvky: 6594 Bydliště: Praha
Zaslal: út prosinec 20 2016, 22:22 Předmět: Jak jsem opravoval MP80
Pohádka na dobroru noc s happyendem, kdo nemá čas či chuť to číst, nechť nečte, je to dlouhé a poněkud obšírné Bylo nebylo, před asi tak deseti lety jsem zakoupil za nekřesťanský peníz 1000,-Kč laboratorní zdroj BS525. Vyměnil jsem v něm něco kondíků, nahradil telefonní žárovičky ledkami, čímž jsem zdroj z historického hlediska trvale znehodnotil a zdroj následně vesele používal k plné spokojenosti mojí maličkosti. Zdroj měl jen jednu takovou malou mušku, které jsem nevěnoval zase tolik pozornosti, ale která občas zabzučela jako solidní masařka a mě lehce chytal vztek. Levý měřák občas drhnul, zejména, když šla výchylka pomalu dolů, ručička se zastavila a znovu se rozpohybovala až tak při napětí o 5V nižším. Zdroj jsem tehdá obdržel poštou, tak jsem si říkal, že jsou to asi následky poštovní péče o křehké zboží. Dnes mě to nějak obzvlášť dopalovalo, tak jsem tedy milý BS525 rozebral, že se měřáku mrknu na střívka. Vyndat MP80 ze zdroje mimochodem vyžaduje vyšroubovat 4 šrouby krytu, vyndat dvě pružiny a odšroubovat dva šroubky přívodu, celkem asi tak 30 sekund usilovné práce. Již o něco horší je rozebrat MP80, musí se sundat přední plexi, které má po obvodu výstupky, které se musí vycvakat z vybrání v bakelitu. Zde opakovaně nastával cca po třech packách příval kur*v a sv*ní, když jsem se snažil vycvaknout další packy a ty již vycvaknuté zase zaskočily zpátky. Po nějaké době neslušného vyjadřování byl měřáček bez újmy demontován a vyskříňován, tak jsem mohl začít zkoumat, kde je zakopána čivava. Problém je, že MP80 má systém zavěšený na dvojitém závěsu a tak tam tak nějak nemá co drhnout. Měřák jsem zkoušel na druhé polovině zdroje v sérii s vlastním tělem, napěťová výchylka DUT byla docela podobná tomu, co ukazoval fungující voltmetr. A měřák si vesele drhnul a drhnul. Prozkoumal jsem vizuálně mezeru mezi cívkou a magnetem, to se jevilo OK. Zkoušel jsem prostor mezi magnetem a cívkou opatrně vyfoukat vzduchem, vylétlo něco prachu a měřák při testu co? Opět drhnul (krám jeden, kde, co proč, vždyť to nemá ložiska, tak to drhnout nemůže...). Vejřil jsem do toho pod lampou, jestli v mezeře někde není nějaká špónka, vše se samozřejmě jevilo čisté. Oddekloval jsem tedy kryty závěsu a koukal na závěs kolem napínacích pružin, překvapivě jsem viděl závěs, jinak kolem čisto a spoustu místa, tam nic drhnout nemohlo. Problém byl, že to drhlo opravdu málo, jak ručička nabrala trochu větší rychlost, ani neškobrtla, když začala drhnout, tak celkem jakýkoli pohyb s měřákem ji zase uvedl do pohybu. Čili šancí na odhalení bylo pomálu. Vzal jsem na pomoc svoji oblíbenou lupu se zvětšením 30 a začal si hrát na Sherlocka. Rázem jsem viděl, jak jsou celkem precizně obrobené povrchy vnitřku MP80 vlastně šeredně orvané, magnet zkorodovaný a celé je to takové sešlé věkem Ale pořád jsem neviděl nic, co by mohlo drhnout. Začal jsem tedy lupou detailně zkoumat mezeru s cívkou. Jak jsem si tak vrtěl lupou sem a tam kvůli malé hloubce ostrosti, najednou jsem TO uviděl. Takové malé titěrné slaboučké (nemůžu psát vlasově, vlas je proti tomu dvacítka kulatina...) vlákénko, zkroucené do obloučku, mezi cívkou a vnějším pláštěm. Ještě, že bylo takhle zvenku, dovnitř mezi cívku a magnet se prostě koukat nedá, tam bych byl bez šance. Vyvstala otázka, co s ním? Pouhým okem bylo zcela neviditelné, lupou jsem zase nedovedl kvůli malé hloubce ostrosti prakticky vůbec říct, jak je hluboko. Vypreparoval jsem drátek z licny, udělal na konci háček a jal se do toho šťourat. Bohužel naslepo bez lupy, nemám tři ruce. Vždy po chvíli šťourání jsem vzal lupu, abych se podíval, co jsem provedl. Po několika pokusech, kdy jsem vždy akorát konstatoval, že jsem neprovedl nic, mi to došlo. To vlákénko je prachová částice a v měřáku je už od výroby, protože spadla do mokrého laku, co je s ním fixována cívka a tím pádem perfektně drží. Jen tak vyšťourat nepůjde. Musí se uchopit a utrhnout. Není nic snazšího. Drobným problémem je jen a pouze, že je v mezeře ani ne 1 mm široké, navíc neznámo jak hluboko, protože nemám tři ruce a tak se můžu buď dívat, nebo šťourat. Cívka má v mezeře naštěstí celkem dost vůli (to je proto, aby systém nedrhnul, že...), takže jsem dospěl k názoru, že si musím zjednat prostor pro práci pořádným nástrojem. Ze špejle jsem přiříznul prima zakládací klín a pinzetou ho hezky napasoval mezi cívku a vnější plášť. Tím se mezera zvětšila na něco nepatrně přes 1 mm, tedy pracovního prostoru habaděj. Vylovil jem z šuplíku takovou prima pinzetu, co ji člověk normálně vůbec nepoužívá, potože se bojí, že když s ní vezme cokoli většího než smd součástku velikosti 0402, pinzeta se tíhou břemene ohne a touhle pinzetou začal naslepo lovit v mezeře asi tak v místech, kde by mohlo být ono prožlulké vlákénko. Po chvíli lovení jsem zase učinil průzkum lupou a mohl zkonstatovat, že po všech těch letech nastala změna a vlákénko je fuč. Následný test měřáku potvrdil, že zřejmě poprvé od výroby začal fungovat tak, jak bylo původně v Metře zamýšleno. Během následujících asi dvou minut jsem tedy poskládal měřák i zdroj a mohl se radovat, že muška je ze zdroje konečně pryč. Prostě k neuvěření
Založen: Oct 30, 2010 Příspěvky: 6594 Bydliště: Praha
Zaslal: út prosinec 20 2016, 22:58 Předmět:
I tuhle věc mám, má to ale tak malou ohniskovou vzdálenost, že se můžeš akorát dívat, takhle blízko u obličeje už ta motorika není zrovna nejlepší a toho místa mezi zkoumaným předmětem a obličejem je pomálu. Bylo potřeba natočit vždycky systém měřáku mezerou správně na lampu a druhou rukou štelovat lupu. Lupa by se samozřejmě do nečeho upnout dala, akorát nějak to něco nebylo po ruce. A pořád by byl problém s ohniskovou vzdáleností lupy, když chceš pracovat potřebuješ místo, ale je tam už ta lupa Naštěstí taková věc není rutinní záležitostí dělanou denně, aby se to muselo nějak extra řešit.
Založen: Feb 18, 2008 Příspěvky: 5016 Bydliště: Brno
Zaslal: út prosinec 20 2016, 23:31 Předmět:
Uff, i když jsem dopředu věděl, že to dobře dopadne, četl jsem to se zatajeným dechem jako napínavou detektivku. Tys musel mít ze slohu vždycky jedničky.
Založen: Sep 19, 2007 Příspěvky: 3697 Bydliště: Praha
Zaslal: st prosinec 21 2016, 2:41 Předmět:
Hezká zkušenost - předevčírem jsem opravoval něco podobného na starém Avometu. Drhnul někde uprostřed stupnice a na konci. Průzkumem prostoru kolem cívky se nic nenašlo. A přesto systém drhnul. Odmontoval jsem stupnici kvůli lepšímu pohledu kolem cívky - ejhle, vše OK. Stupnice nazpět - opět stejné drhnutí a přitom ručka je ručka bezpečně asi 0,5 mm nad stupnicí. Až náhodný pohled přes mezeru mezi ručkou a stupnicí do protisvětla zjistil příčinu. Někdo v minulosti asi stupnici čistil hadrem, který v prasklinách laku staré stupnice zanechal zaseknutá vlákna - zkrátka stupnice byla v protisvětle vidět, jak je chlupatá. Jednoduše setřít to nešlo, bylo to nějak nalepené, tak jsem ta vlákna musel trhat jedno po druhém. Teď už se ručka pohybuje plynule.
Nakonec stejně asi provedu svou oblíbenou proceduru, stupnici překreslím a nalepím novou.
Mimochodem, demontáž krytů MPxx dělám s pomocí klínovitě seříznutých párátek. Nacpou se jako klíny po obou stranách těch zpropadených výstupků. Tak se uvolní všechny dohromady a přístroj lze vyjmout. Potíže je v tom, že hodně staré kryty v těch místech rády praskají. Pak je dobré je trochu nahřát fénem - jsou více poddajné. Opětnou montáž provádím s výhledem na opakovanou demontáž i lepší montáž. Výstupky kromě toho dlouhého na spodním okraji zbrousím o skoro celou jejich tloušťku mikrobruskou. Kryt pak sice drží dostatečně i tak třením, ale ještě jej fixuji tavným lepidlem.
Nemůžete odesílat nové téma do tohoto fóra. Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru. Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru. Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru. Nemůžete hlasovat v tomto fóru. Nemůžete připojovat soubory k příspěvkům Můžete stahovat a prohlížet přiložené soubory
Informace na portálu Elektro bastlírny jsou prezentovány za účelem vzdělání čtenářů a rozšíření zájmu o elektroniku. Autoři článků na serveru neberou žádnou zodpovědnost za škody vzniklé těmito zapojeními. Rovněž neberou žádnou odpovědnost za případnou újmu na zdraví vzniklou úrazem elektrickým proudem. Autoři a správci těchto stránek nepřejímají záruku za správnost zveřejněných materiálů. Předkládané informace a zapojení jsou zveřejněny bez ohledu na případné patenty třetích osob. Nároky na odškodnění na základě změn, chyb nebo vynechání jsou zásadně vyloučeny. Všechny registrované nebo jiné obchodní známky zde použité jsou majetkem jejich vlastníků. Uvedením nejsou zpochybněna z toho vyplývající vlastnická práva. Použití konstrukcí v rozporu se zákonem je přísně zakázáno. Vzhledem k tomu, že původ předkládaných materiálů nelze žádným způsobem dohledat, nelze je použít pro komerční účely! Tento nekomerční server nemá z uvedených zapojení či konstrukcí žádný zisk. Nezodpovídáme za pravost předkládaných materiálů třetími osobami a jejich původ. V případě, že zjistíte porušení autorského práva či jiné nesrovnalosti, kontaktujte administrátory na diskuzním fóru EB.
FAQ
Hledat
Uživatelské skupiny
Profil
Soukromé zprávy
Přihlášení
Bylo nebylo, před asi tak deseti lety jsem zakoupil za nekřesťanský peníz 1000,-Kč laboratorní zdroj BS525. Vyměnil jsem v něm něco kondíků, nahradil telefonní žárovičky ledkami, čímž jsem zdroj z historického hlediska trvale znehodnotil a zdroj následně vesele používal k plné spokojenosti mojí maličkosti. Zdroj měl jen jednu takovou malou mušku, které jsem nevěnoval zase tolik pozornosti, ale která občas zabzučela jako solidní masařka a mě lehce chytal vztek. Levý měřák občas drhnul, zejména, když šla výchylka pomalu dolů, ručička se zastavila a znovu se rozpohybovala až tak při napětí o 5V nižším. Zdroj jsem tehdá obdržel poštou, tak jsem si říkal, že jsou to asi následky poštovní péče o křehké zboží. Dnes mě to nějak obzvlášť dopalovalo, tak jsem tedy milý BS525 rozebral, že se měřáku mrknu na střívka. Vyndat MP80 ze zdroje mimochodem vyžaduje vyšroubovat 4 šrouby krytu, vyndat dvě pružiny a odšroubovat dva šroubky přívodu, celkem asi tak 30 sekund usilovné práce. Již o něco horší je rozebrat MP80, musí se sundat přední plexi, které má po obvodu výstupky, které se musí vycvakat z vybrání v bakelitu. Zde opakovaně nastával cca po třech packách příval kur*v a sv*ní, když jsem se snažil vycvaknout další packy a ty již vycvaknuté zase zaskočily zpátky. Po nějaké době neslušného vyjadřování byl měřáček bez újmy demontován a vyskříňován, tak jsem mohl začít zkoumat, kde je zakopána čivava. Problém je, že MP80 má systém zavěšený na dvojitém závěsu a tak tam tak nějak nemá co drhnout. Měřák jsem zkoušel na druhé polovině zdroje v sérii s vlastním tělem, napěťová výchylka DUT byla docela podobná tomu, co ukazoval fungující voltmetr. A měřák si vesele drhnul a drhnul. Prozkoumal jsem vizuálně mezeru mezi cívkou a magnetem, to se jevilo OK. Zkoušel jsem prostor mezi magnetem a cívkou opatrně vyfoukat vzduchem, vylétlo něco prachu a měřák při testu co? Opět drhnul (krám jeden, kde, co proč, vždyť to nemá ložiska, tak to drhnout nemůže...). Vejřil jsem do toho pod lampou, jestli v mezeře někde není nějaká špónka, vše se samozřejmě jevilo čisté. Oddekloval jsem tedy kryty závěsu a koukal na závěs kolem napínacích pružin, překvapivě jsem viděl závěs, jinak kolem čisto a spoustu místa, tam nic drhnout nemohlo. Problém byl, že to drhlo opravdu málo, jak ručička nabrala trochu větší rychlost, ani neškobrtla, když začala drhnout, tak celkem jakýkoli pohyb s měřákem ji zase uvedl do pohybu. Čili šancí na odhalení bylo pomálu. Vzal jsem na pomoc svoji oblíbenou lupu se zvětšením 30 a začal si hrát na Sherlocka. Rázem jsem viděl, jak jsou celkem precizně obrobené povrchy vnitřku MP80 vlastně šeredně orvané, magnet zkorodovaný a celé je to takové sešlé věkem 
.
