Je tranzistor 2N3055 opravdu náhradou KD501/2/3?

[ZdenekHQ]

Však v posledním řádku je jasně napsaný, že je "KO" při Ic=2.50A

Žádné reklamace se tudíž nepřipouštějí.

[ZdenekHQ]

Však v posledním řádku je jasně napsaný, že je "KO" při Ic=2.50A

Žádné reklamace se tudíž nepřipouštějí.

[Nika]

Dokázal byste někdo, prosím, odpovědět na otázku, jakým způsobem byl čip připevněn k základně výkonových tranzistorů? Používá se nějaká specifická pájka? Jaký má tepelný odpor? U některých tranzistorů není základna, na kterou je čip připevněn, rovná. Jakou technologii používají např, LDMOS, kde mají tepelný odpor čip/pouzdro až k 0,1 K/W.
Děkuji.

[EKKAR]

Nízkotavný slitiny na bázi stříbra a cínu dotovaný legurama snižujícíma tavicí teplotu - bismut, kadmium a podobný nechutnosti.

[EKKAR]

Nízkotavný slitiny na bázi stříbra a cínu dotovaný legurama snižujícíma tavicí teplotu - bismut, kadmium a podobný nechutnosti.

[Nika]

Děkuji.
Zkusila jsem hledat a v knize o pouzdření jsem našla toto:
"Spojovací materiál je obvykle kov (tvrdá pájka, jako je Au-Si, Au-Sn nebo Au-Ge nebo měkká pájka, například Pb-Sn, Pb-In nebo Pb-In-Ag)."
Electronics Materials Handbook - Packaging (1989) - str. 411

[sinclair]

Nízkotavný slitiny to určitě nejsou, jinak by při teplotách pouzder 200°C čipy ulítávaly, nebo by pájka zpod čipů vytékala.
Je sice fakt, že při 200°C je dotyčný polovodič už jen pasivní součástí obvodu, jen jako že tam je a drží se na něm nějaký napětí. Protože jsem ještě nepoznal žádný běžný polovodič, ze kterého by při takových teplotách šlo brát nějaký výkon, nebo očekávat nějaké zesílení.
Však taky těch optimistických 200°C, které udávaly v počátcích výroby křemíkových polovodičů, celkem rychle vzaly za své a sletěly během pár let zkušeností o 50°C dolů.
A polovodiče ve smyslu pouzdřených součástek, který umí pracovat třeba při 250°C, jsou zřejmě vyhrazeny pro jiné sféry použití, než jak to známe my.
Nicméně připouštím, že např. některé výkonové diody asi jsou schopny pracovat i při takových teplotách.
Opravoval jsem kdysi jeden zesilovač, ve kterém byl grec z diod KY710. Klasická povrchová úprava, jak se dělala desítky let, tj. asi zinek, či spíš galvanický cín. Ty diody byly úplně mléčně-čokoládově zhnědlé a jejich matky byly natvrdo "zaletované" - k diodám se z výroby dodávaly mosazné, pocínované matky a závit diody byl asi také pocínovaný, tak se to prostě spojilo dokupy.
Při výměně bylo nutné osmičkou ořechem a ze strany diody plochým klíčem za její šestihran ty závitové části z diod doslova urvat, jinak bych je ven nedostal. Jedna z diod můstku byla probitá, ale ostatní tři normálně pracovaly.
Jo a z jejich katodových oček byl úplně vyteklý cín. Celý grec byl upevněný zboku, diody vodorovně, takže stečený cín z jedné diody způsobil zkrat jinde.
Až jsem je všechny dostal ven, tak jsem u těch "dobrých" na místo závitové části připájel kus drátu a ty diody normálně usměrňovaly i při proudech řádu ampér. Já si naivně myslel, že se třeba při pár voltech prorazí a usměrňovat nebudou. Prdlajs. Závěrné napětí měly pořád přes 300V.
Jediné zajímavé pro mne bylo zjištění určitého, nemalého svodového proudu v závěrném směru u těch tří funkčních. Už od asi 10V šlo o proud okolo desítky mikroampér a se vzrůstajícím napětím se proud téměř nezvětšoval. Opakuji, ty diody byly celé světlehnědé a musely si projít peklem teplot určitě přes 200°C, když vytekl cín z jejich katodových oček, navíc při nějakých zkratových proudech, když to bylo schopno zapéct závity. Ale tři ze čtyř to přežily.
Byly namontované bez chlazení na texgumoidovém pásku. Přímo pod nimi byl dočerna vypálený, kolem děr se bývalý texgumoid drolil na zuhelnatělou drť.
Pásek jsem pak po tomto zjištění musel stejně udělat nový a širší. Pod každou z nových diod jsem strčil kousek 2mm plechu ohnutý do U, každá tak 25cm2. Je to málo, ale aspoň něco.
Pochybuju, že by něco podobného přežil třeba výkonový tranzistor.
I když - u některých vrábelských jednotkách AUJ637, ve kterých byly pod KD503 zkušebně použity teflonové podložky, jsem je často nacházel úplně roztečené, potrhané horkem na kousky a kádéčkům nic nebylo.
Pak se pokorně na chvilku zase vrátili ke slídě.
Tak to bude v těchto extrémních podmínkách asi kus od kusu a typ od typu, jakým postupem jsou vyrobeny.

[WLAB]

I tranzistor nekdy vydrzi hodne. Ja mam obdobnou zkusenost z BM572, kde jsem upravoval/modifikoval proudove omezeni na nekolika kusech a pri zatezkavaci zkousce skoncil test havarii - zkratem, kdy z desky modulu stekl cin z upevneni tranzistoru (de facto nechlazeny) na sasi... tranzistor byl pak takovej sedo-fialovej, ale fungoval. Co bylo zajimavejsi, byl fakt, ze se to stalo jen na jednom kanale pristoroje, druhy jel bez problemu. Pak se ukazalo, ze civka spinaneho zdroje majici odbocku byla zapojena spatne, hrala se a po prekroceni Curieovy teploty to zhavarovalo. Tahle vada byla na cca 50% modulu z cca 10ks BM572 - asi tam ty civky sazel nekdo nahodne .

[EKKAR]

[EKKAR]

[sinclair]

A tak to zas jo. Při tomhle pohledu jo.
Ale myslím si, že by podrobnosti šly vyčíst ze Sborníku Tesly Rožnov. Má to bohužel 22M, ale někde to určitě visí. Nejsem si jist, jestli jsem to včetně Pla-Epi technologie nedával na uložto zrovna já. Ale nejsem si jistý, zdali je to ve veřejné části..Kdyžtak dám link a heslo.

[patrikvarga]

Myslíš toto?
https://uloz.to/!mqtV36QZa/sbornik-tesla-roznov-pdf

[sinclair]

Jojo, to je ono. Ty další soubory, co se tam objevují vpravo v nabídce jsou taky moje.
Takže původní otázku tématu můžeme snadno zodpovědět:
Není a nikdy ani nemohl být, jde o dva zcela odlišné tranzistory.
Dokonce ani ta KD503 se 2N5303 tak úplně nepodobá. Zahraniční 2N5303 má při velkých proudech už dost nízkou betu, zatímco průměrná KD503 při stejném proudu nejméně 2x, někdy i 3x tak větší.

Tesla Rožnov, resp. spíše Tenas Havířov vyrobil mraky perspektivních, v mnoha případech i vylepšených kopií osvědčených zahraničních výkonových součástek. Mnohým tuzemským podnikům se to i líbilo /třeba Vráblím se velmi líbil KD15003/, ale díky zoufalé nepružnosti socialistického hospodářství, pětiletkám a podobným kkotinám už bylo na všecko pozdě.
Než mohly např. Vráble zachránit Rožnov odběrem třeba miliónu kusů KD15003, byl tu rok 1989. Veškeré, dlouholeté odběratelské vazby směrem na Východ byly záměrně zpřetrhány, z PZO vyházeni lidé, co měli na Východě a v SSSR dobré kontakty na odbyt. Sám Rožnov, ale i Vráble, Litovel, Přelouč a další byly kompletně odstřihnuty od odbytu na východě a bylo po ftákách. Brutální silou zlikvidovány Slušovice, které z Rožnova odebíraly milióny integrovaných obvodů pro svou nezemědělskou výrobu a už se to sypalo i doma, jako domeček z karet. Proto se v tuzemských výrobcích, vyrobených ještě na přelomu 1989/1990 a zčásti 1991 dají najít originální zahraniční součástky, protože Rožnov víceméně nuceně stál, po krk v dluzích. Kdo za to asi může, netřeba dlouho rozvádět.

KD5303 se normálně vyrobila, neznámo z jakých důvodů, či spíše pro koho, ale už jen v množství, dobrém bohužel spíše tak do vzorkovnic - tady je důkaz:

[danhard]

[sinclair]

Mám u pěti původních 2N5303 s logem Motoroly a vyrobených v Mexiku změřený, že při 5V/8A mají všechny průměrnou betu sotva 30, takže vůbec nejsou použitelný v AUJ635.
Kdežto průměrná KD503, tak jak ji nahrábnu z krabice, má za stejných měřicích podmínek betu nejmíň dvojnásobnou, ale spíš ještě víc.
Není tohle náhodou důvod, proč se KD503 dávaly na místo npn trandu do TWček?
Pokud Ty jsi naměřil něco jinýho a na jiných vzorcích, tak to sem napiš, ať jsme všichni o něco chytřejší.

[danhard]

Zajisté, že tu mám několik KD503, které mají betu při 1A pod 50
Ale to je věc statistiky a výběru.
Ale ty jsi tvrdil něco o jiné betě při velkých proudech, tak nám laskavě vysvětli, jak se liší proudová závislost bety ?

[sinclair]

A tak ať je to celý.
Měl jsem jich původně na zkoušku dovezených šest, jedna padla za vlast při testu na sekundární průraz, přesně podle podmínek pro KD503.
Byl původně úmysl s nimi zkušebně osadit trojici AUJ635 v noze stolu AUA230, protože jednu dobu prostě nebyly k sehnání "rozumný" KD503. Tedy aspoň takový, který by zhruba vyhověly podmínce pro montáž do AUJ635 i AUJ637, tedy Ucer=100V/47R. Sice měly všecky betu jak kráva, ale tak každý osmý až devátý kus sotva dosahoval na katalogových 80V a v těchhle zesilovačích s těžkou induktivní zátěží se to prostě za pár týdnů proráželo.
Ještě před úmyslem je tam namontovat jsem je teda změřil a jeden pár i zkušebně do AUJ635 namontoval. A jen se potvrdilo to, co jsem předpokládal - v daném, neupraveném zapojení AUJ635 z nich nešel dostat výkon. Stejně, jako z několika dalších typů, které jsem v tom zkoušel.
Tohle jsou moje zkušenosti - pokud má někdo jiný, budu rád, když je sem napíše. Budeme všichni vědět o malinko víc.

[danhard]

Poněkud jsi neodpověděl na otázku, jak se to liší v průběhu bety ?
Kromtoho 2N5303 jako generační typ v r. 70 Motorola v Mexiku nevyráběla ? tak jakou to má souvislost s nějakou sračkou, co jsi koupil nyní ?
Pokud chceš něco srovnávat, tak se musíš vrátit do roku 70