Telegrafia Compas-zvláštní zapojení.

[pajosek2]

C8 není. Prostě mi nestačí,když někdo řekne je to tak a tak,tady se mi prostě něco nezdá a potřebuji si to zdůvodnit. To není shazování vašich vědomostí,jen se mi zdá,že je to jinak. To je vše.

EDIT: Tak jinak,pokud vezmu v úvahu údaje ve schematu,tak výpočtem vychází vnitřní odpor té AF7 cca 184kOhm,takže při změně proudi o 1uA je změna na anodě AF7 0,184V.
Odpor R4 má 600kOhm a při změně proudu o 1uA je na něm napěťová změna 0,6V.
Prostě mi vychází,že odběrem z R4 dostanu větší zisk a obvod se uzavře přes C7 na katodu AL1 a přes R7 na G1 AL1.

[Lukas-Peca]

Jenže vazba do katody mění proud lampou v opačné fázi než vazba do mřížky. Navíc je ta katoda blokovaná tím druhým svitkem a ještě zatížená budicí cívkou.

Prostě se smiř s tím, že to vazba fakt není. V té tvé úvaze jsi při výpočtu zisku na AF7 nějak zapomněl na anodové odpory.

[Franta]

Ještě jinak: katoda AF7 je připojena na stejnosměrnou i střídavou nulu - tj. na šasi. Katoda AL1 je připojena na stejnosměrný potenciál +100V proti šasi, ale na střídavou NULU!!! Neboť katoda AL1 je střídavě UKOSTŘENA jednak přes C8, jednak přes filtrační svitkový kondenzátor C4, ono je totiž jedno jestli případnou střídavou složku spolyká C8 nebo C4.
Z toho plyne, že do katody AL1 nepůsobí žádná střídavá (signální) složka vytvořená VF pentodou AF7.
Pokud by katoda AL1 nebyla střídavě uzemněna, vznikala by na ní negativní NF zpětná vazba, která (mimo jiné) snižuje zesílení.

[pajosek2]

[Franta]

Rozumím jak to myslíš, ale není to tak, C7 je filtrační kondenzátor v přívodu k anodě AF7. Bohužel, lépe to vysvětlit neumím. Museli bychom vzít osciloskop abys uvěřil, že v uzlu R2/R4/C7 NENÍ přítomna zesílená frekvence z AF7, takže není odtamtud cokoliv vazbit, ale je tam přítomno pouze stejnosměrné napětí pro anodu AF7, nanejvýš (!) se zbytkovou složkou sťového kmitočtu.

V podstatě se ale nic neděje, protože když rádio zapojíš přesně podle schématu a s dobrými lampami, tak to hrát bude, vazební-nevazební...

[pajosek2]

Ano to je důležité,ale já jsem šťoural a budu se v tom štourat tak dlouho dokud nebudu sám přesvědčen jak to dooporavdy je a tdy si prostě nejsem jistý.

Dobře vezměme to jinak. Pokud si celý obvod AF7 odmyslím a pro leší pochopení si R7 představím jako sekundár budícího trafa Bude koncovka vybuzena nebo ne? Tak schválně z jednoho konce sekundáru povedu signál na G1 a z druhého přes kondík (jakože C7) to povedu na katodu. Tak co bude ta lampa fungovat? Samozřejmě,že se předpokládá,že budou její ostatní obvody umístěny tak,aby byl v pořádku její předpětí atd.
Já vím,že bude.
A když nyní odpojím kond,který zastupuje C7?
Já vím,že to vybuzené nebude.

[ok1hga]

už jsem to tu psal . . . ty jsi jak navedený . . .
přes C7 signál nejde, kdyby ses na hlavu stavěl . . .
jednoduše blokuje (filtruje) napájení tečka . . .

[ok1hga]

už jsem to tu psal . . . ty jsi jak navedený . . .
přes C7 signál nejde, kdyby ses na hlavu stavěl . . .
jednoduše blokuje (filtruje) napájení tečka . . .

[Sendyx]

pajosek2, udělej si 3 věci:

1) přepočítej uvedená napětí na skutečná, udělej tedy korekturu na spotřebu měřícího přístroje, ať získáš napětí, která budou odpovídat realitě

2) překresli si to schéma jen pro ss napětí, z toho pochopíš pracovní body a ss chování

3) překresli si to jako náhradní schéma jen pro vysoké kmitočty


Z toho ti celkem slušně vypadne, jak se to chová. Kdybys řešil nějaké LF oscilace a chování někde na začátku audiopásma, mělo by smysl se zabývat tím podrobněji a řešit reaktance blokovacích a zdrojových kondů, ale to už je stejně vyšší dívčí a na tohle si tenkrát nehráli, není to HiFi.

[Sendyx]

pajosek2, udělej si 3 věci:

1) přepočítej uvedená napětí na skutečná, udělej tedy korekturu na spotřebu měřícího přístroje, ať získáš napětí, která budou odpovídat realitě

2) překresli si to schéma jen pro ss napětí, z toho pochopíš pracovní body a ss chování

3) překresli si to jako náhradní schéma jen pro vysoké kmitočty


Z toho ti celkem slušně vypadne, jak se to chová. Kdybys řešil nějaké LF oscilace a chování někde na začátku audiopásma, mělo by smysl se zabývat tím podrobněji a řešit reaktance blokovacích a zdrojových kondů, ale to už je stejně vyšší dívčí a na tohle si tenkrát nehráli, není to HiFi.

[pajosek2]

Sendyxi já vím,že je zbytečné se tím zabývat z praktických důvodů,ale mne tohle prostě zaujalo natolik,že se tím zabývat chci. Prostě si myslím,že zdrojem signálu pro koncovku je v tomhle případě R4 a z jednoho jeho konce je vedena vazba na katodu přes R7 a z druhého je vazba přes R7 na G1 koncovky,to je celé. Prot tvrdím,že C7 je vazební. C7 může být blokovací pro zytkový VF,ale mne tady zajímá NF.

Co se týká ss pracovních bodů,tak v tomhle mám jasno i v tom,co se stane s pracovním bodem při naladění stanice,ale přepočítat si to můžu pokud to zvládnu.

[Sendyx]

Bože, ty to vidíš!!!

Znovu, postup viz výše a bod 3)!! a 5x se nad ním zamyslet.

[Sendyx]

Bože, ty to vidíš!!!

Znovu, postup viz výše a bod 3)!! a 5x se nad ním zamyslet.

[pajosek2]

To udělám a taky hned jak to rádio zprovozníme,tak budu hodně měřit.

Pokud je ten C7 blokovací jak všichni tvrdíte,tak je mu jedno jestli ho nechám zapojený tak jak je nebo ho připojím paralelně k R2. Tohle provedu a uvidím.

I tak díky za reakce a omlouvám se za případné zvednutí krevního tlaku.

[Sendyx]

Z hlediska brumu zdroje to bude trochu odlišné, ale zkusit to můžeš.

Uvědom si, že spoustu věcí tenkrát dělali empiricky, pokus omyl a někdy taky podle toho, jak líp vyšla drátovačka atd.

[Sendyx]

Z hlediska brumu zdroje to bude trochu odlišné, ale zkusit to můžeš.

Uvědom si, že spoustu věcí tenkrát dělali empiricky, pokus omyl a někdy taky podle toho, jak líp vyšla drátovačka atd.

[masar]

Řekl bych, že pajosek2 diskutuje o pojmech, které jsou v elektronice běžně zavedené. Pokud bychom přistoupili na jeho výklad pojmu "vazební", pak bychom mohli jako vazební označovat prakticky všechny prvky.
Termín vazební prvek vyjadřuje funkci tohoto prvku, t.j. "vázat" signálově mezi sebou dva elektrické obvody s určitou funkcí (např. zesilovač se zdrojem signálu). Pokud prvek-kondenzátor vede nějaký signál do vodiče, který má funkci signálové "země"(obvykle napájecí obvody), nenazývá se vazební (tuhle funkci mu "sebral" zemní spoj), ale blokovací.
Jde tedy o správné používání zavedené terminologie.
Na obrázcích je patrný logický rozdíl v označování funkce prvků.
Kondenzátor C1 na uvedených obrázcích má různé pojmenování, přestože je zapojený z hlediska elektrické funkce obvodu pořád stejně.
Stojí za povšimnutí, že změnu názvu C1 na 3-tím obrázku způsobilo odstranění zemního spoje.
A to je i diskutovaný případ buzení AL1.

[masar]

Řekl bych, že pajosek2 diskutuje o pojmech, které jsou v elektronice běžně zavedené. Pokud bychom přistoupili na jeho výklad pojmu "vazební", pak bychom mohli jako vazební označovat prakticky všechny prvky.
Termín vazební prvek vyjadřuje funkci tohoto prvku, t.j. "vázat" signálově mezi sebou dva elektrické obvody s určitou funkcí (např. zesilovač se zdrojem signálu). Pokud prvek-kondenzátor vede nějaký signál do vodiče, který má funkci signálové "země"(obvykle napájecí obvody), nenazývá se vazební (tuhle funkci mu "sebral" zemní spoj), ale blokovací.
Jde tedy o správné používání zavedené terminologie.
Na obrázcích je patrný logický rozdíl v označování funkce prvků.
Kondenzátor C1 na uvedených obrázcích má různé pojmenování, přestože je zapojený z hlediska elektrické funkce obvodu pořád stejně.
Stojí za povšimnutí, že změnu názvu C1 na 3-tím obrázku způsobilo odstranění zemního spoje.
A to je i diskutovaný případ buzení AL1.

[Franta]

Pajosek > pokud zapojíš C7 paralelně s R2, nestane se nic drastického. Tak bude C2 připojen přímo na katodu usměrňovačky a pozbude svou původní funkci účinné blokovací kapacity. To způsobí, že anodové napětí AF7 bude hůře filtrováno a projeví se to zvýšeným bručením AF7, které dále pa3čně zesílí AL1.

Tuhle změnu doporučuju ale provést až ti bude rádio spolehlivě fungovat, abys mohl zjistit tu změnu v kvalitě filtrace Ua pro AF7.
Bůh ti pomáhej

PS - důležité!!!: ověř si, jestli všechny svitkové kondy nemají nebezpečný svod, to ze všeho nejprve! Možná jsi to už udělal, ale neškodí to ještě jednou připomenout...

[pajosek2]

To: Franta díky za upozornění,ale ještě to chce pro ostatní sdělit postup při ověřování svodu těch kondíků. Nedávno jsem vedl diskusi a z ní vyplynulo,že někteří lidi si myslí,že stačí ten kondík projet můsktem nebo ohmmetrem. Prdlačky! Ty kondíky se musí zkoušet na svod při napětí,které se na nich může vyskytovat nebo jetě lépe,které je na nich uvedeno. Tyhle kondy klidně vykazují stav O.K,ale po připojení na napětí vyšší než je v běžných ohmetrech samozřejmě vedou. Já,ale nejse přítelem bezhlavé výměny všeho,co připomíná kondenzátor,na tohle jsem dost opatrný.
A jen na okraj mám cca 30 rádií ve své sbírce a podobný počet čeká na renovační pomazlení. Telegrafie Compas přijde na řadu až posléze,je to rádio mého kolegy,já nyní budu pracovat na Telefunken Chorál A
Takže asi tak.