Magnetofon Tesla B115

[Hill]

Dokud to ložiska zvládnou, a v B11x jsou na to dost robustní, tak nějakých 200 - 300 g navíc nemá smysl řešit. Přesné vyvážení je samozřejmý požadavek, jen motor tu hmotu roztočí o nějakou desetinu vteřiny později, což u síťového stroje s trvale běžícím setrvačníkem nevadí.
Pak už přece motor doplňuje jen energii ze setrvačníku odebranou, ale s menšími výkyvy, které setrvačnost těžší hmoty lépe odfiltruje, což má jen samá pozitiva a sociální jistoty.
Podle mého ten setrvačník klidně může být jak z konstrukční oceli, tak z nerezu.

[Hill]

Dokud to ložiska zvládnou, a v B11x jsou na to dost robustní, tak nějakých 200 - 300 g navíc nemá smysl řešit. Přesné vyvážení je samozřejmý požadavek, jen motor tu hmotu roztočí o nějakou desetinu vteřiny později, což u síťového stroje s trvale běžícím setrvačníkem nevadí.
Pak už přece motor doplňuje jen energii ze setrvačníku odebranou, ale s menšími výkyvy, které setrvačnost těžší hmoty lépe odfiltruje, což má jen samá pozitiva a sociální jistoty.
Podle mého ten setrvačník klidně může být jak z konstrukční oceli, tak z nerezu.

[kratz]

Jeste stale cekam na vyvazeni. Pak se ozvu jak to dopadlo.

Edit: Mezitim jsem u jedny B115 komplet rozebral desky a odstrojil zakladni desku, na ktery zbyly jen patice a prepinace. Dostane komplet novy osazeni. Dobra zprava je, ze vsechny kontakty prepinacu jsou porad funkcni. Mam se pokusit do nich vpravit trochu kontaktolu? Nechce se mi je rozebirat a riskovat, ze uz to znovu nedam dokupy. Ale nejaky osetreni kontaku mi prijde rozumny.

Kdyz uz se s tim patlam, tak tady je foto strany spoju a strany soucatek. Treba se to nekomu hodi.

Zaroven zvazuju, ze kdyz uz ji mam odstrojenou, tak bych ji mohl prekreslit do pdf. Mam tu jeste dalsi 2 B115/6 na hrani a kdovi v jakym stavu ty desky budou.
A pak mam na zdejsi komunitu 2 dalsi dotazy:

1) Na Mouseru jsem nasel axialni elyty jen od Vishay/Sprague nebo Cornell Dubilier - CDE. Je na Vishay spoleh, nebo tam mam radsi nejak dopasovat radialni od Nichiconu?
2) Nedaly by se ty patice pro zasuvny moduly vymenit za verzi s pozlacenymi kontakty? Tahle deska sice vypada na svuj vek docela zachovale, ale oxidace je previt. Nevite zda/kde je pripadne sehnat?

[kratz]

Jeste pridam ciste mechanicky dotaz. Mechaniku jsem vycistil technickym benzinem, vymenil reminky a do ulozeni, kam jsem se pri vymene reminku hrabal, dal trochu vazeliny s grafitem. Tou grafitovkou osetrim postupne ulozeni vseho co se otaci.
S cim potrebuju poradit je jednak cim namazat zbytek - styk casti ktere se vzajemne posouvaji a konce tahel, ... ma nekdo nejaky osvedceny olej (uvazoval jsem kapnout tam silikonovy)? Nebo tam mam nacpat vazelinu?
A druha vec - jake lepidlo pouzit na prilepeni filce ke kovu, tyka se to hlavne brzd na unasecich.

[TheLastUnicorn]

Olej pro tu mechaniku moc vhodný není...tam bych dal vazelínu. Já na ložiska používám vazelínu pro harmonický převodovky (harmonic drive grease 4BNO2), na tu zbylou mechaniku úplně klasickou červenou vazelínu (jsou samozřejmě i lepší možnosti).
Filc u brzdových pásů mi udržela i kvalitnější oboustranka.

[kratz]

OK. Tak pouziju vsude ten grafit, tim nic nezkazim.
Dneska jsem do toho poprve pustil elektriku pri zapojeny casti za snimacima hlavama po kompletnim vycisteni a predratovani. Elektrtomagnety elektromagnetujou, rychlosti to prehazuje, tlacitka stop a record to zastavi a rozsviti cervenou diodu.
Vypada to, ze obvody aspon nejakou cinnost vykazuji. Bohuzel bez osciloskopu a generatoru je to jen vesteni z kristalovy koule.

[sinclair]

Na lepení filcu na kov jsem používal hňupolep, ten hodně hustý typ, určený pro lepení savých na nesavé, tuším 50.
Je třeba s tím novějším, beztoluénovým hustým druhem pracovat rychle.

Grafitová vazelína se imho asi všude nehodí. Oproti hustší, červené a oranžové "marmeládě" se mi párkrát stalo, že navzlínala víc, než je zdrávo a kam neměla.
Použil jsem hodně hustou grafitovku, kvůli její vodivosti, do ložisek několika poťáků s vyšším odporem. Chtěl jsem si ušetřit potíže s elektrostatickým chrastěním hřídelí - při současně uzemněných pouzdrech těch poťáků.
No, fungovalo to skvěle, ale asi jen 1,5-2 roky. Ta sviňa grafitovka, se bohužel rozlezla dost mimo ložisko a protože je slušně vodivá, tak bylo zle.
Takže všecko vymýt pryč a nahradit v ložiscích potů tou úplně nejhustší silikonovkou, rozetřeným hrudkovým typem M20.
Holt jsem pak ale musel vzít rybářské pocínované lanko s pružinkou, vykřižovat hřídelky, zachytit oba konce izolovaně od kastle a přes kondenzátor uzemnit do téhož bodu, kam byly uzemněny futrály poťáků.
Grafitovka je jistě užitečná v auto-moto, ale v elektronice už asi méně.

[kratz]

Ja nacpal grafit zatim jen na hridele kolecek a do lozisek k setrvaku a do motoru. Tam to nema jak skodit a treni snizuje velmi dobre. Navic ji nevadi vysoka teplota a ten motor trochu topi. Ale dik za typ, nejsi jedinej komu nedocvaklo, ze je ten grafitovej prasek mrcha vodivej.
Filc uz je na ceste, az dorazi, tak vemu tubu hnupolep Extrem (podle popisu ten spravnej) a zkusim tomu nejak domluvit.

Dneska vecer snad rozchodim aspon vystupni signalovou cestu. Je to moje prvni oprava neceho vetsiho, tak to trochu prozivam.

Navic zjistuju, ze prednasky z teorie obvodu na FEL jsou pro prakticky pouziti uplne k prdu. K cemu mi je, ze umim pocitat vlnovou diferencialni rovnici a zobecnenou metodu uzlovych napeti a podobny sracky, kdyz nam vlastne nikdy neukazali, jak fungujou v praxi zakladni tranzistorovy obvody.

Jeste 1 prakticka - urovne signalu jsou na tom LED ukazateli docela rozjety. Co jsem koukal, tak na sestolovani snimaciho zesilovace se na vstup ma pustit 1kHz s efeltivni hodnotou napeti 4.2 mV. Tj. ze zvukovky PC si vytahhnu sinus a prozenu nejakym delicem. Ale ty 4.2 mV nevim jak zmerit. Takhle prtava hodnota muze na multimetru ukazat cokoliv. Asi neni jina sance, nez nastavit uroven na vstupu delice a na vystupu verit vypoctu. Tj. kdyz vemu 1k a 100k odpory co se mi vali v supliku, tak pri pomeru 1/101 tam nazenu 0.425V a budu doufat ze to bude OK. Nebo mam ten delic postavit tvrdsi?

[sinclair]

Tvrdší, 10k a 100R.

[AdamVarga]

[kratz]

[AdamVarga]

[kratz]

S tim setrvakem mozna pockej. Ja cekam na vyvazeni prototypu. Pokud to dopadne dobre, udelame na to CNC program a mohli bychom jich nasekat vetsi serii za cenu kolem 800 Kc/obrobek. Ten pak bude potreba nalisovat na hridel a vyvazit.
Na svuj web jsem dal ty 3 PDF kde je komplet servisak, schemata, osazovaci plany.

Ten navrh zdroje co se tam vali jsem uz i postavil. Usmernovace a stabilizator s LM jsou OK, vcetne pomalyho nabehu (promereno), jen LM bych tam dal na 60V. Nektery hodnoty kapacit jsem ale zmenil, tak ten osazovak budu muset opravit. Ten obvod s BD 140 co ma spinat elektromagnet jsem jeste nezkousel.

Jinak 3-motorovou verzi budeme stavet, proto ted blbnu s tema B11x. Plan je udelat kopii prototypu https://techbox.dennikn.sk/recenzie/cievkovy-magnetofon-tesla-b-135-hi-fi-roku-1981/

[TheLastUnicorn]

Nechcete si raději koupit magnetofon? 800Kč za setrvák pro B11x??? A můžete mi říct, proč třeba rozebíráte snímací zesilovače na prvočinitele? A proč se v tom jdou měnit bez rozmyslu všechny tranzistory?
Btw., ten první trand u snímacích stupňů není jen běžný nízkošumový typ. Jsou to speciálně vybírané kusy. To, co se dneska koupí za 0,25€ se tomu pravděpodobně ani nepřiblíží. Přestaňte vymýšlet vymyšlené a dělat pitomosti. Vyměňte v tom, co je potřeba (setrvák, pryžový díly, zeleninu,...) a dejte si záležet hlavně na pečlivém seřízení mechaniky, nastavení elektroniky a vnějším vizuálu stroje.

[sinclair]

Jsem rád, že to někdo s kreditem napsal.
Tranzistory KC149B a KC149C v TO92, co jsou tam výhradně na prvních a šumově citlivých stupních použity, jsou přímo v Přelouči vybírané přesně pro pracovní bod, ve kterém pak pracují - na šumové číslo nižší, než 2dB.
Tomu se skutečně neblíží ani skutečně originální Philips/NXP BC550, ani žádný jiný běžný tranzistor, natož tak nějaký padělky z číny. Blížil by se tomu možná MPSA18, kdyby ovšem bylo možno sehnat originál Motorola/ON, což už nejde.

O tom se přesvědčil v minulosti snad každý, kdo se pokusil ty "obyčejné" tranzistory nahradit například typem KC239F.
On ani není důvod je měnit - já se setkal během oprav stovek těchto strojů jen asi se dvěma kusy, které byly zřejmě poškozeny nějakou špičkou ze vstupů a trpěly silným výstřelovým šumem - v obou kanálech, takže to nebyla náhoda z výroby.
Ony bohužel nejsou značeny barvou tak, jako bývaly značeny jiné výběry v jiných podnicích - a tak si toho sebevědomý tupec nevšimne, přestože na to SM a jeho dodatky upozorňují.

Přesně totéž se týká např. dovolených procentních tolerancí kondenzátorů záznamových a snímacích korekcí a také některých odporů.
K rozebírání celé elektroniky a vytahování součástek ze základní desky a z modulů by byl jeden jediný, teoretický důvod: Pokud by někdo "náhodou" utopil celý stroj v bečce CocaColy či Fernetu.

[Hill]

Tak jste mě přiměli zase pár příspěvků zpět pročíst - a taky nechápu, proč měnit součástky, kterým nic není, nota bene byly vybírané přímo ve fabrice.
Nějakou dobu jsem to nečetl, měl jsem za to, že takovou zbytečnost nikdo neudělá.
Ale dopustím se kacířství: ty páskové brzdy na mechanice B7 jsou jedna z nelepších věcí, které ji mohly potkat, nezapomínejme na to, že mnozí západní výrobci s nimi měli trvalé problémy. A, jestli někdo tvrdil, že mohly za to, že na konci cívky zpomalovaly rychlost normálního chodu vpřed, tak hovoří o spoustě vlivů, o nichž ani neví, třeba prokluz řemínku, změna otáček motoru a setrvačníku s teplotou (neudržovaná ložiska), zatvrdlá přítlačná kladka, od pásku vydřený zub na vodicích prvcích dráhy, kolísání napájecího napětí... prostě to s brzdami nesouvisí, capstan motor s přesně řízenými otáčkami by to potvrdil.
Na pečlivě zkontrolovaném a seřízeném stroji B115 v síti s 225 V pořízený záznam zvukového doprovodu k filmu dlouhému 11 minut se jinde (s týmž projektorem i magnetofonem) přehrával o 12 vteřin déle. Naštěstí komentář s nějakou tou tolerancí počítal, takže diváci to mohli zpozorovat až těsně před konce, filmu. V síti s 214 V prostě běží ten motorek s větším skluzem, zatímco synchronní hysterezní motor v projektoru Eumig na napětí sítě citlivý nebyl.

Bohužel, aby ten stroj za něco stál a chodil co nejpřesněji s cívkami nad 15 cm průměru, a ještě nastojato, ty tři motory to chce.
Před lety dělal Dual dvoumotorový tříhlavý stroj, kde jeden synchronní motor honil jen tónový hřídel, druhý sloužil jen pro rychloposuvy a přivíjení (byla to ale jiná konstrukce, než v kazeťákách SM2..). Na to pře- a přivíjení sloužil asynchronní motor se dvojími otáčkami, pro rychloposuvy se přepínal na vyšší otáčky. Ale hlavně - stroj byl jen naležato, měl váhově závislé spojky a brzdy, žádnou další regulaci neměl. Typ si nepamatuji, ale není to důležité - Grundig nechtěl od Dualu magnetofony, ale jen gramošasi, a samostatně se ten magnetofon špatně prodával, vzhledově se nepovedl a už prodejci takový hybrid nechtěli. Zákazník prý chce buď kazeťák, nebo, když už cívkáč, tak nastojato a viditelně luxusní na cívky 27 cm. Prodalo se jich jen málo, snad jen něco přes dvě stovky kusů, Steidingerové s tímto modelem skončili a zbylé vyrobené kusy prodali tuším Neckermannovi hluboko pod cenou, jakkoli parametry měl údajně už na mezi poloprofesionálního stroje, čili lepší, než všechny Grundigy do té doby vyráběné.
Podle mne to nebyla tak úplně slepá ulička, ušetřil se jeden motor, výhoda váhově závislých spojek zůstala, vlastnosti stroje se citelně zlepšily, přitom většina mechaniky mohla zůstat původní, čili nijak drahá změna výrobního programu. Ale přišli s tím pozdě, to snad jen tady by se to dalo dobře prodat, v té době tu čerstvě byla v prodeji B73. Jenomže naši nákupčí o nějaké firmě Dual ze St. Georgenu asi nikdy neslyšeli.

[Hill]

Tak jste mě přiměli zase pár příspěvků zpět pročíst - a taky nechápu, proč měnit součástky, kterým nic není, nota bene byly vybírané přímo ve fabrice.
Nějakou dobu jsem to nečetl, měl jsem za to, že takovou zbytečnost nikdo neudělá.
Ale dopustím se kacířství: ty páskové brzdy na mechanice B7 jsou jedna z nelepších věcí, které ji mohly potkat, nezapomínejme na to, že mnozí západní výrobci s nimi měli trvalé problémy. A, jestli někdo tvrdil, že mohly za to, že na konci cívky zpomalovaly rychlost normálního chodu vpřed, tak hovoří o spoustě vlivů, o nichž ani neví, třeba prokluz řemínku, změna otáček motoru a setrvačníku s teplotou (neudržovaná ložiska), zatvrdlá přítlačná kladka, od pásku vydřený zub na vodicích prvcích dráhy, kolísání napájecího napětí... prostě to s brzdami nesouvisí, capstan motor s přesně řízenými otáčkami by to potvrdil.
Na pečlivě zkontrolovaném a seřízeném stroji B115 v síti s 225 V pořízený záznam zvukového doprovodu k filmu dlouhému 11 minut se jinde (s týmž projektorem i magnetofonem) přehrával o 12 vteřin déle. Naštěstí komentář s nějakou tou tolerancí počítal, takže diváci to mohli zpozorovat až těsně před konce, filmu. V síti s 214 V prostě běží ten motorek s větším skluzem, zatímco synchronní hysterezní motor v projektoru Eumig na napětí sítě citlivý nebyl.

Bohužel, aby ten stroj za něco stál a chodil co nejpřesněji s cívkami nad 15 cm průměru, a ještě nastojato, ty tři motory to chce.
Před lety dělal Dual dvoumotorový tříhlavý stroj, kde jeden synchronní motor honil jen tónový hřídel, druhý sloužil jen pro rychloposuvy a přivíjení (byla to ale jiná konstrukce, než v kazeťákách SM2..). Na to pře- a přivíjení sloužil asynchronní motor se dvojími otáčkami, pro rychloposuvy se přepínal na vyšší otáčky. Ale hlavně - stroj byl jen naležato, měl váhově závislé spojky a brzdy, žádnou další regulaci neměl. Typ si nepamatuji, ale není to důležité - Grundig nechtěl od Dualu magnetofony, ale jen gramošasi, a samostatně se ten magnetofon špatně prodával, vzhledově se nepovedl a už prodejci takový hybrid nechtěli. Zákazník prý chce buď kazeťák, nebo, když už cívkáč, tak nastojato a viditelně luxusní na cívky 27 cm. Prodalo se jich jen málo, snad jen něco přes dvě stovky kusů, Steidingerové s tímto modelem skončili a zbylé vyrobené kusy prodali tuším Neckermannovi hluboko pod cenou, jakkoli parametry měl údajně už na mezi poloprofesionálního stroje, čili lepší, než všechny Grundigy do té doby vyráběné.
Podle mne to nebyla tak úplně slepá ulička, ušetřil se jeden motor, výhoda váhově závislých spojek zůstala, vlastnosti stroje se citelně zlepšily, přitom většina mechaniky mohla zůstat původní, čili nijak drahá změna výrobního programu. Ale přišli s tím pozdě, to snad jen tady by se to dalo dobře prodat, v té době tu čerstvě byla v prodeji B73. Jenomže naši nákupčí o nějaké firmě Dual ze St. Georgenu asi nikdy neslyšeli.