Magnetofon Tesla B115

[Hill]

Ještě maličkost: není to jen kapacita přívodu od hlavy na vstup, jsou to také mezizávitové kapacity přímo v systému hlavy, převážně transformované na vývody, čímž se ty parametry poněkud rozprostřou, no, spíše rozpliznou.

Podle hesla "Ak ste blbý, kúpte si notes, ja mám dva!" jsem těch notesů měl a střídal podstatně víc. Jen teď mám na stole notesy čtyři a žádný není starší, než 15 let. A toto bylo v letech 1972 - 1985, nebo tak nějak, tak to jich bude nejméně dvanáct. A často při měření jsem si napsal hodnoty, ale nenapsal, k čemu patří, protože mě z nich zajímala jediná, a ta pak skončila v hotovém zapojení.
Hodně jsem notesy využíval ve vlacích, kterými jsem jezdil v pondělí do práce a ve čtvrtek odpoledne domů, třeba v rychlíku Krakonoš, nebo Cheb - Liberec, případně v lokálce Olomouc - Krnov a zpět, v nich se vždycky dalo sednout. V čekárnách jen přes zimu a noc, když poslední přípoj nepočkal. A ani to ne vždy. Když se ale ve vlaku vyskytly "zajímavé perspektivy", s nimiž pak každý týden cesta utekla až příliš rychle, nebo v jiném se utvořila dudácká skupina a pleskaly karty, samozřejmě jsem za kvartál nic nevymyslel...
Pardon, to sem asi přímo nepatří.

Kdysi jsem měl podle změřené indukčnosti hlavy ANP908 nebo 935 (jiné na výběr nebyly a už nevzpomínám, která z nich mě vyškolila jako první, a přiměla mě zkusit to s druhou) vypočítanou kapacitu, s níž měla hlava rezonovat kdesi kolem 19 - 21 kHz. Indukčnost jsem měřil můstkem RLC10 při zhruba 1 kHz.
Šance najít ty poznámky minimální, tak aspoň příklad, jak to asi bylo:
řekněme, že jsem při 1 kHz naměřil na jednom systému ANP935 odpor 18 Ω a indukčnost 36 mH, tedy "o fous" vyšší, než katalogovou. Z toho mi vyšla paralelní kapacita pro rezonanci na 19 kHz (s tím, že si ji pak zatlumím odporem přidaným do série s tím kondíkem, jestli bude třeba) 1,95 nF. Vybral jsem kondík 1n9, s kablíkem to těch 1n95 dalo. Nojo, ale já jsem do 23 kHz (tehdy jsem generátor s větším rozsahem neměl) naměřil sice, že napětí roste, ale ještě žádný rezonanční vrchol! Ten se objevil až při připojení kondíku o kapacitě 2n7 asi na 19,5 kHz, to už kapacita kablíku nijak podstatnou roli nehrála. Vyšlo mi, že v oblasti kolem 20 kHz se hlava tváří, jako by měla jen těsně pod 24 mH. To jsou 2/3 indukčnosti změřené při 1 kHz.
Pro kontrolu jsem přeladil na 10 kHz a přidával kapacitu, až jsem při 9 nF dostal obvod do rezonance, což odpovídá téměř přesně katalogové indukčnosti 28 mH.
Hlava ANP908 na tom byla s poklesem indukčnosti do 10 kHz lépe, zřejmě proto, že má širší stopu, tedy větší průřez jádra. Indukčnost ze 100 mH naměřených stejně rezonanční metodou se při 1 kHz a méně smrskla na katalogových 85 mH při 10 kHz, něco kolem 78 mH na 15 kHz a asi 75 mH při 20 kHz. Ale to ber jen jako mlhavou vzpomínku, vím jen, že u čtvrtstopé hlavy jsem končil na 67% indukčnosti a u půlstopé na 75% při 20 kHz.

[Hill]

Ještě maličkost: není to jen kapacita přívodu od hlavy na vstup, jsou to také mezizávitové kapacity přímo v systému hlavy, převážně transformované na vývody, čímž se ty parametry poněkud rozprostřou, no, spíše rozpliznou.

Podle hesla "Ak ste blbý, kúpte si notes, ja mám dva!" jsem těch notesů měl a střídal podstatně víc. Jen teď mám na stole notesy čtyři a žádný není starší, než 15 let. A toto bylo v letech 1972 - 1985, nebo tak nějak, tak to jich bude nejméně dvanáct. A často při měření jsem si napsal hodnoty, ale nenapsal, k čemu patří, protože mě z nich zajímala jediná, a ta pak skončila v hotovém zapojení.
Hodně jsem notesy využíval ve vlacích, kterými jsem jezdil v pondělí do práce a ve čtvrtek odpoledne domů, třeba v rychlíku Krakonoš, nebo Cheb - Liberec, případně v lokálce Olomouc - Krnov a zpět, v nich se vždycky dalo sednout. V čekárnách jen přes zimu a noc, když poslední přípoj nepočkal. A ani to ne vždy. Když se ale ve vlaku vyskytly "zajímavé perspektivy", s nimiž pak každý týden cesta utekla až příliš rychle, nebo v jiném se utvořila dudácká skupina a pleskaly karty, samozřejmě jsem za kvartál nic nevymyslel...
Pardon, to sem asi přímo nepatří.

Kdysi jsem měl podle změřené indukčnosti hlavy ANP908 nebo 935 (jiné na výběr nebyly a už nevzpomínám, která z nich mě vyškolila jako první, a přiměla mě zkusit to s druhou) vypočítanou kapacitu, s níž měla hlava rezonovat kdesi kolem 19 - 21 kHz. Indukčnost jsem měřil můstkem RLC10 při zhruba 1 kHz.
Šance najít ty poznámky minimální, tak aspoň příklad, jak to asi bylo:
řekněme, že jsem při 1 kHz naměřil na jednom systému ANP935 odpor 18 Ω a indukčnost 36 mH, tedy "o fous" vyšší, než katalogovou. Z toho mi vyšla paralelní kapacita pro rezonanci na 19 kHz (s tím, že si ji pak zatlumím odporem přidaným do série s tím kondíkem, jestli bude třeba) 1,95 nF. Vybral jsem kondík 1n9, s kablíkem to těch 1n95 dalo. Nojo, ale já jsem do 23 kHz (tehdy jsem generátor s větším rozsahem neměl) naměřil sice, že napětí roste, ale ještě žádný rezonanční vrchol! Ten se objevil až při připojení kondíku o kapacitě 2n7 asi na 19,5 kHz, to už kapacita kablíku nijak podstatnou roli nehrála. Vyšlo mi, že v oblasti kolem 20 kHz se hlava tváří, jako by měla jen těsně pod 24 mH. To jsou 2/3 indukčnosti změřené při 1 kHz.
Pro kontrolu jsem přeladil na 10 kHz a přidával kapacitu, až jsem při 9 nF dostal obvod do rezonance, což odpovídá téměř přesně katalogové indukčnosti 28 mH.
Hlava ANP908 na tom byla s poklesem indukčnosti do 10 kHz lépe, zřejmě proto, že má širší stopu, tedy větší průřez jádra. Indukčnost ze 100 mH naměřených stejně rezonanční metodou se při 1 kHz a méně smrskla na katalogových 85 mH při 10 kHz, něco kolem 78 mH na 15 kHz a asi 75 mH při 20 kHz. Ale to ber jen jako mlhavou vzpomínku, vím jen, že u čtvrtstopé hlavy jsem končil na 67% indukčnosti a u půlstopé na 75% při 20 kHz.

[AdamVarga]

[Hill]

Ten C1 v zapojení je snad zbytečný, když tam máš C3.
Pokud jde o zvlnění nad 20 kHz způsobené parazitními kapacitami mezi závity vinutí hlavy, to zase neodstraníš. Pravda, asi to někteří výrobci zvládli lépe, než Tesla, ale ani u tesláckých hlav není zdaleka tak výrazné, jako to zvlnění způsobené opásáním v hloubkách, asi bych to neřešil. Ale má to vliv na výpočet případného paralelního kompenzačního kondenzátoru (radši dorovnat výšky rezonancí s hlavou pracující do vstupu zesilovače naprázdno, než je pak korigovat ve snímacím zesilovači a zdůraznit s nimi i šum zesilovače): tam nezbude, než vyzkoušet vhodnou kapacitu a do série s ní tlumicí odpor, aby to zdůraznění nebylo příliš ostré. Teoretický výpočet je vždy jen přibližný.

[Hill]

Ten C1 v zapojení je snad zbytečný, když tam máš C3.
Pokud jde o zvlnění nad 20 kHz způsobené parazitními kapacitami mezi závity vinutí hlavy, to zase neodstraníš. Pravda, asi to někteří výrobci zvládli lépe, než Tesla, ale ani u tesláckých hlav není zdaleka tak výrazné, jako to zvlnění způsobené opásáním v hloubkách, asi bych to neřešil. Ale má to vliv na výpočet případného paralelního kompenzačního kondenzátoru (radši dorovnat výšky rezonancí s hlavou pracující do vstupu zesilovače naprázdno, než je pak korigovat ve snímacím zesilovači a zdůraznit s nimi i šum zesilovače): tam nezbude, než vyzkoušet vhodnou kapacitu a do série s ní tlumicí odpor, aby to zdůraznění nebylo příliš ostré. Teoretický výpočet je vždy jen přibližný.

[AdamVarga]

[Ingwarr]

chcem sa opytať či dobre rátam odchylku rychlosti posuvu pasky.

posuv pasky 95 mm/s ÷1000hz zvuk sinus = 0.095 x 963Hz zvuk sinus namerani na vystupe =91,485mm/s

Ak by som popisal a dal fotky, ako a z čim som to meral tak profici by ma udupali do zeme. Zatial napisem že som to skusal na troch magnetofonoch, tej jeden čo ma taku odchylku je počut aj uchom že spevaci su po "mozgovej poražke" alebo maju vypite

[Hill]

U některých strojů je ta odchylka po čase normální: slabý asynchronní motor nebo znečištěné kartáčky a jejich přechodovému odporu neodpovídající kladná zpětná vazba u motorků kazeťákových, jsou nejčastější příčiny, když trochu zatuhne mazivo ložisek, či je příliš přitlačená přítlačná kladka, protože za ty roky ztvrdla a při předepsané přítlačné síle podkluzuje.
Magnetofony se servořízením nebo synchronním motorem přímo pohánějícím tónový hřídel na to netrpí.
Pokud jde o měření rychlosti, tak na to používám pásek se značkami vzdálenými navzájem 19,05 m. Při nastavené této rychlosti musí proběhnout od značky ke značce za 100 s, každá sekunda chybějící, nebo navíc, reprezentuje odchylku v procentech. Pochopitelně pro rychlost posuvu 9,52 cm/s to trvá 200 s, pak co 2 s, to 1 %.
Normálně u magnetofonů pro domácí použití je dlouhodobá/trvalá odchylka rychlosti ±1 % v povolené toleranci (někde se připouští odchylka ±1,5 %). Do té tolerance se rychlost dostane výměnou řemeničky na motoru (řada B4), nebo souhlasným dotažením či povolením dvou šroubků nahoře na řemenici motoru (mechaniky B100/101 a řady B5 vůbec, zde to chce ale nový řemínek a po seřízení šroubky zajistit lakem) atd. U stejnosměrných pohonů na to je buď šroubek odstředivého regulátoru, nebo, nejčastěji, trimr.
Odchylku výšky tónu rozezná skutečně málokdo, zato v tempu se to pozná daleko lépe.
Ale měl jsem tu případ magnetofonu zpomaleného o více, než 10 %, protože se majiteli nějak nezdálo, že pásky natočené před 50 lety hrají nějak pomalu...
Vždyť u filmů točených frekvencí 24 snímků/s a vysílaných v televizi frekvencí 25 sn/s to zrychlení zvuku nijak nerušilo, jen si možná někdo všiml, že 90 minut filmu se smrsklo o tři a půl minuty (což se dnes ani nepozná, protože dost přes půl hodiny mu přidají reklamy).

K výšce tónu: jestli byl pásek nahraný přesnou rychlostí, a je přehrávaný strojem s odchylkou -1 %, je to chyba o -17 centů, což u komorního áčka, které bylo kolem roku 1940 stanovené na 440 Hz, dělá pokles o 4,4 Hz, tedy zázněj s 4,4 rázu za sekundu. Při pořizování synchronního záznamu (postupné přimíchávání nástrojů) to příliš neruší, konečně v Evropě se ustálilo ladění komorního áčka v některých zemích na 443 Hz, v dalších na 442 Hz, prý aby dechy zněly jasněji (přitom zrovna na plátkových nástrojích není snadné udržet dlouhodobě konstantní kmitočet zahraného tónu), ale používaný rozsah ladění ve světě je ještě širší. Varhaník s absolutním sluchem by to asi už mohl slyšet, ale ani to není pravidlo. Vždyť i nejlepší ladič pian nerozezná chybu v souběhu ladění dvoj- a trojstrun v diskantu klavíru pod 6 c, obvykle se ale vejde do 10 c.
Pro vysvětlení: oktáva se dělí v temperovaném ladění na 12 půltónů, jejichž kmitočty jsou ve vzájemném poměru ideálně 1,0594630943592952645618252949463 : 1, protože, co oktáva, to dvojnásobný kmitočet. Jinak řečeno, co půltón, to kmitočet o 5,9463094... % vyšší, než ten "pod ním". Tento půltónový interval se dělí na 100 centů, tedy, co cent navíc, to odchylka od původního kmitočtu o 0,0577 %.
EDIT: opravena chyba v počtech a doplněna poznámka o rozptylu základního ladění.

[Hill]

U některých strojů je ta odchylka po čase normální: slabý asynchronní motor nebo znečištěné kartáčky a jejich přechodovému odporu neodpovídající kladná zpětná vazba u motorků kazeťákových, jsou nejčastější příčiny, když trochu zatuhne mazivo ložisek, či je příliš přitlačená přítlačná kladka, protože za ty roky ztvrdla a při předepsané přítlačné síle podkluzuje.
Magnetofony se servořízením nebo synchronním motorem přímo pohánějícím tónový hřídel na to netrpí.
Pokud jde o měření rychlosti, tak na to používám pásek se značkami vzdálenými navzájem 19,05 m. Při nastavené této rychlosti musí proběhnout od značky ke značce za 100 s, každá sekunda chybějící, nebo navíc, reprezentuje odchylku v procentech. Pochopitelně pro rychlost posuvu 9,52 cm/s to trvá 200 s, pak co 2 s, to 1 %.
Normálně u magnetofonů pro domácí použití je dlouhodobá/trvalá odchylka rychlosti ±1 % v povolené toleranci (někde se připouští odchylka ±1,5 %). Do té tolerance se rychlost dostane výměnou řemeničky na motoru (řada B4), nebo souhlasným dotažením či povolením dvou šroubků nahoře na řemenici motoru (mechaniky B100/101 a řady B5 vůbec, zde to chce ale nový řemínek a po seřízení šroubky zajistit lakem) atd. U stejnosměrných pohonů na to je buď šroubek odstředivého regulátoru, nebo, nejčastěji, trimr.
Odchylku výšky tónu rozezná skutečně málokdo, zato v tempu se to pozná daleko lépe.
Ale měl jsem tu případ magnetofonu zpomaleného o více, než 10 %, protože se majiteli nějak nezdálo, že pásky natočené před 50 lety hrají nějak pomalu...
Vždyť u filmů točených frekvencí 24 snímků/s a vysílaných v televizi frekvencí 25 sn/s to zrychlení zvuku nijak nerušilo, jen si možná někdo všiml, že 90 minut filmu se smrsklo o tři a půl minuty (což se dnes ani nepozná, protože dost přes půl hodiny mu přidají reklamy).

K výšce tónu: jestli byl pásek nahraný přesnou rychlostí, a je přehrávaný strojem s odchylkou -1 %, je to chyba o -17 centů, což u komorního áčka, které bylo kolem roku 1940 stanovené na 440 Hz, dělá pokles o 4,4 Hz, tedy zázněj s 4,4 rázu za sekundu. Při pořizování synchronního záznamu (postupné přimíchávání nástrojů) to příliš neruší, konečně v Evropě se ustálilo ladění komorního áčka v některých zemích na 443 Hz, v dalších na 442 Hz, prý aby dechy zněly jasněji (přitom zrovna na plátkových nástrojích není snadné udržet dlouhodobě konstantní kmitočet zahraného tónu), ale používaný rozsah ladění ve světě je ještě širší. Varhaník s absolutním sluchem by to asi už mohl slyšet, ale ani to není pravidlo. Vždyť i nejlepší ladič pian nerozezná chybu v souběhu ladění dvoj- a trojstrun v diskantu klavíru pod 6 c, obvykle se ale vejde do 10 c.
Pro vysvětlení: oktáva se dělí v temperovaném ladění na 12 půltónů, jejichž kmitočty jsou ve vzájemném poměru ideálně 1,0594630943592952645618252949463 : 1, protože, co oktáva, to dvojnásobný kmitočet. Jinak řečeno, co půltón, to kmitočet o 5,9463094... % vyšší, než ten "pod ním". Tento půltónový interval se dělí na 100 centů, tedy, co cent navíc, to odchylka od původního kmitočtu o 0,0577 %.
EDIT: opravena chyba v počtech a doplněna poznámka o rozptylu základního ladění.

[Ingwarr]

Ten napad z paskou a značkami je vyborní len ako presne namerat dlžku?


ja som nahral ton 1000hz z generatoru zvuku na pasku v CM 130, potom som to pustil na druhej CM 130 tam to bolo v pohode ale B115 už nie, tam bol pokles.
Skusim urobit väčšiu remenicu na motor. 3koda že nikde nie je v servisnom manuali o kolko sa zväčšuje priemer, tam su len spomneute zapichy.

meral som to cez Sound Analyzer Basic, pustil so ton na tv 1000hz, potom na druhom smartphone a nakoniec v pc, aby som mal istotu že vsade ukaže 1000hz.
Arta limp som neskusal, tam by to snad tiež islo zmerat.

[Hill]

To přece není problém, nejlépe se to dělá s páskem s matnou rubovou stranou, co metr (naměřený normálním svinovacím metrem) si udělej malou značku, na začátku a na konci udělej dobře viditelnou velkou značku.
Nebo si ji na pásek nahraj, stopni a označ, kde značka skončila. Pak odměř délku pásku, založ nakreslenou značku proti záznamové hlavě, zapauzuj, zapni záznam, pusť tam tón a odpauzuj. A můžeš měřit dobu ticha mezi značkami.
Samozřejmě ještě existuje více způsobů měření, určitě třeba přijdeš i na jiný.

[Hill]

To přece není problém, nejlépe se to dělá s páskem s matnou rubovou stranou, co metr (naměřený normálním svinovacím metrem) si udělej malou značku, na začátku a na konci udělej dobře viditelnou velkou značku.
Nebo si ji na pásek nahraj, stopni a označ, kde značka skončila. Pak odměř délku pásku, založ nakreslenou značku proti záznamové hlavě, zapauzuj, zapni záznam, pusť tam tón a odpauzuj. A můžeš měřit dobu ticha mezi značkami.
Samozřejmě ještě existuje více způsobů měření, určitě třeba přijdeš i na jiný.

[Ingwarr]

Dakujem Hill, niečo spácham na starej páske, ešte by to chcelo pustit automatický stopky.

Adama niekto predbehol

[fredis]

Šikulky z AME

[Ingwarr]

Už som vyskúšal všetko možné napísať do vyhladavača Nikde neviem nájsť otáčky motora z B 115. Vie niekto koľko má mať?

[AdamVarga]

[Ingwarr]

[AdamVarga]

Nemám ani najmenšie poňatie na akých otáčkach beží motor. Zotrvačňik presne viem, ale tam to končí. Motor bude bud 1500 alebo 3000 ot/min (približne)

Skôr by som stavil na 3000ot/min.

Motor by som nemenil. Nemá to zmysel. Prípadne za BLDC motor a sínusovou komutáciou a stabilizovaním otáčok podľa väzby zo zotrvačníka. To je ale viac roboty ako si ten magič zaslúži.

[Ingwarr]