Magnetofon Tesla B115

[kratz]

[Celeron]

Zkus kontaktovat pana Schejbala muzeum produkce Tesla Přelouč. Prý má kromě samotných strojků i dost dokumentace.

[Crifodo]

K čemu je důležitý přesně stejný moment setrvačnosti?

[kratz]

[TheLastUnicorn]

Příliš těžký setrvačník bude nadměrně namáhat jeho uložení a motor by mohl mít problém ho utáhnout...ale to je všechno. To se ale bavíme o případu, že bys to s hmotností fakt přehnal. Jinak imho úplně stačí položit původní setrvák na váhu a dle toho vysoustružit nový.
Já dával bývalýmu kolegovi soustružit setrvák z oceli pro B11x dvakrát. Měl ve finále o nějakých 200g větší hmotnost, ale nebyl žádný problém. Jednou jsme použili myslím dokonce základ setrváku z B101...to jsem ale předělával B116 na tři motory a i motor na setrvačníku se dával jiný a otáčky zajišťovala tachoregulace.
Ten setrvák je tam nezávislá točivá součást poháněna od předlohy pryžovým řemínkem 98x2,5 takže bych to s nějakou Pisvajcovou konstantou fakt neprožíval.

[kratz]

Tak to jsme na tom momentalne podobne. Co mi psal tak to ma taky cca o 200g tezsi kdyz to stocil na rozmery puvodniho telesa. Jestli mas overeny ze to uz je OK, tak to tak asi nechame. Aspon to bude za provozu stabilnejsi.
Takze Pisvajcova konstanta necht je +200g.

Jinak desky na zdroj mam doma. Zkusim jednu osadit a promerit, jestli jsem neco nekde nezvrtal. Jeste musim vymyslet, jak zakryt tu cast s pojistkou pro 230V aby to bylo bezpecny pred nenechavyma prackama lidi, co si radi hrajou se sroubovakem a nevedi, co je vyhlaska 50.

[Hill]

Pro ilustraci přidám srovnání, jak Tesla vyřešila dvojnásobnou rychlost posuvu u magnetofonu B43. Sice výkresy, ze kterých jsem to složil, nebyly zvlášť kvalitní, ale je zřejmé, že při stejných maximálních otáčkách má setrvačník B43 na obvodu dvojnásobek hmoty ve srovnání se setrvačníky ostatních strojů řady B4. A také váží asi o 80 % víc.
Je to proto, že nejčastěji využívaná devítka rychlost v B43 není maximální, setrvačník má poloviční otáčky, s nimiž ostatní stroje poskytují posuvnou rychlost jen 4,75 cm/s, a bylo třeba udržet co nejnižší hodnotu krátkodobého kolísání rychlosti i při takto nízkých otáčkách.
Mimoto je zjevné, že v ložisku pro B43 jsou delší bronzová pouzdra pro robustnější vedení hřídele.
U mechaniky řady B7/B11/CM11 je rozdíl v tom, že u modelů s rychlostí 19 cm/s je kratší řemínek a setrvačník je snížený a má osazení (řemenici) o polovičním průměru k zajištění dvojnásobných otáček proti typům například B7/700/730, které devatenáctku nemají. Setrvačník je vyšší a drážka pro řemínek je na jeho obvodu. Obrázky pro porovnání jsem vložil v tomto vláknu.

[Hill]

Pro ilustraci přidám srovnání, jak Tesla vyřešila dvojnásobnou rychlost posuvu u magnetofonu B43. Sice výkresy, ze kterých jsem to složil, nebyly zvlášť kvalitní, ale je zřejmé, že při stejných maximálních otáčkách má setrvačník B43 na obvodu dvojnásobek hmoty ve srovnání se setrvačníky ostatních strojů řady B4. A také váží asi o 80 % víc.
Je to proto, že nejčastěji využívaná devítka rychlost v B43 není maximální, setrvačník má poloviční otáčky, s nimiž ostatní stroje poskytují posuvnou rychlost jen 4,75 cm/s, a bylo třeba udržet co nejnižší hodnotu krátkodobého kolísání rychlosti i při takto nízkých otáčkách.
Mimoto je zjevné, že v ložisku pro B43 jsou delší bronzová pouzdra pro robustnější vedení hřídele.
U mechaniky řady B7/B11/CM11 je rozdíl v tom, že u modelů s rychlostí 19 cm/s je kratší řemínek a setrvačník je snížený a má osazení (řemenici) o polovičním průměru k zajištění dvojnásobných otáček proti typům například B7/700/730, které devatenáctku nemají. Setrvačník je vyšší a drážka pro řemínek je na jeho obvodu. Obrázky pro porovnání jsem vložil v tomto vláknu.

[Habesan]

[Hill]

Dokud to ložiska zvládnou, a v B11x jsou na to dost robustní, tak nějakých 200 - 300 g navíc nemá smysl řešit. Přesné vyvážení je samozřejmý požadavek, jen motor tu hmotu roztočí o nějakou desetinu vteřiny později, což u síťového stroje s trvale běžícím setrvačníkem nevadí.
Pak už přece motor doplňuje jen energii ze setrvačníku odebranou, ale s menšími výkyvy, které setrvačnost těžší hmoty lépe odfiltruje, což má jen samá pozitiva a sociální jistoty.
Podle mého ten setrvačník klidně může být jak z konstrukční oceli, tak z nerezu.

[Hill]

Dokud to ložiska zvládnou, a v B11x jsou na to dost robustní, tak nějakých 200 - 300 g navíc nemá smysl řešit. Přesné vyvážení je samozřejmý požadavek, jen motor tu hmotu roztočí o nějakou desetinu vteřiny později, což u síťového stroje s trvale běžícím setrvačníkem nevadí.
Pak už přece motor doplňuje jen energii ze setrvačníku odebranou, ale s menšími výkyvy, které setrvačnost těžší hmoty lépe odfiltruje, což má jen samá pozitiva a sociální jistoty.
Podle mého ten setrvačník klidně může být jak z konstrukční oceli, tak z nerezu.

[kratz]

Jeste stale cekam na vyvazeni. Pak se ozvu jak to dopadlo.

Edit: Mezitim jsem u jedny B115 komplet rozebral desky a odstrojil zakladni desku, na ktery zbyly jen patice a prepinace. Dostane komplet novy osazeni. Dobra zprava je, ze vsechny kontakty prepinacu jsou porad funkcni. Mam se pokusit do nich vpravit trochu kontaktolu? Nechce se mi je rozebirat a riskovat, ze uz to znovu nedam dokupy. Ale nejaky osetreni kontaku mi prijde rozumny.

Kdyz uz se s tim patlam, tak tady je foto strany spoju a strany soucatek. Treba se to nekomu hodi.

Zaroven zvazuju, ze kdyz uz ji mam odstrojenou, tak bych ji mohl prekreslit do pdf. Mam tu jeste dalsi 2 B115/6 na hrani a kdovi v jakym stavu ty desky budou.
A pak mam na zdejsi komunitu 2 dalsi dotazy:

1) Na Mouseru jsem nasel axialni elyty jen od Vishay/Sprague nebo Cornell Dubilier - CDE. Je na Vishay spoleh, nebo tam mam radsi nejak dopasovat radialni od Nichiconu?
2) Nedaly by se ty patice pro zasuvny moduly vymenit za verzi s pozlacenymi kontakty? Tahle deska sice vypada na svuj vek docela zachovale, ale oxidace je previt. Nevite zda/kde je pripadne sehnat?

[kratz]

Jeste pridam ciste mechanicky dotaz. Mechaniku jsem vycistil technickym benzinem, vymenil reminky a do ulozeni, kam jsem se pri vymene reminku hrabal, dal trochu vazeliny s grafitem. Tou grafitovkou osetrim postupne ulozeni vseho co se otaci.
S cim potrebuju poradit je jednak cim namazat zbytek - styk casti ktere se vzajemne posouvaji a konce tahel, ... ma nekdo nejaky osvedceny olej (uvazoval jsem kapnout tam silikonovy)? Nebo tam mam nacpat vazelinu?
A druha vec - jake lepidlo pouzit na prilepeni filce ke kovu, tyka se to hlavne brzd na unasecich.

[TheLastUnicorn]

Olej pro tu mechaniku moc vhodný není...tam bych dal vazelínu. Já na ložiska používám vazelínu pro harmonický převodovky (harmonic drive grease 4BNO2), na tu zbylou mechaniku úplně klasickou červenou vazelínu (jsou samozřejmě i lepší možnosti).
Filc u brzdových pásů mi udržela i kvalitnější oboustranka.

[kratz]

OK. Tak pouziju vsude ten grafit, tim nic nezkazim.
Dneska jsem do toho poprve pustil elektriku pri zapojeny casti za snimacima hlavama po kompletnim vycisteni a predratovani. Elektrtomagnety elektromagnetujou, rychlosti to prehazuje, tlacitka stop a record to zastavi a rozsviti cervenou diodu.
Vypada to, ze obvody aspon nejakou cinnost vykazuji. Bohuzel bez osciloskopu a generatoru je to jen vesteni z kristalovy koule.

[sinclair]

Na lepení filcu na kov jsem používal hňupolep, ten hodně hustý typ, určený pro lepení savých na nesavé, tuším 50.
Je třeba s tím novějším, beztoluénovým hustým druhem pracovat rychle.

Grafitová vazelína se imho asi všude nehodí. Oproti hustší, červené a oranžové "marmeládě" se mi párkrát stalo, že navzlínala víc, než je zdrávo a kam neměla.
Použil jsem hodně hustou grafitovku, kvůli její vodivosti, do ložisek několika poťáků s vyšším odporem. Chtěl jsem si ušetřit potíže s elektrostatickým chrastěním hřídelí - při současně uzemněných pouzdrech těch poťáků.
No, fungovalo to skvěle, ale asi jen 1,5-2 roky. Ta sviňa grafitovka, se bohužel rozlezla dost mimo ložisko a protože je slušně vodivá, tak bylo zle.
Takže všecko vymýt pryč a nahradit v ložiscích potů tou úplně nejhustší silikonovkou, rozetřeným hrudkovým typem M20.
Holt jsem pak ale musel vzít rybářské pocínované lanko s pružinkou, vykřižovat hřídelky, zachytit oba konce izolovaně od kastle a přes kondenzátor uzemnit do téhož bodu, kam byly uzemněny futrály poťáků.
Grafitovka je jistě užitečná v auto-moto, ale v elektronice už asi méně.

[kratz]

Ja nacpal grafit zatim jen na hridele kolecek a do lozisek k setrvaku a do motoru. Tam to nema jak skodit a treni snizuje velmi dobre. Navic ji nevadi vysoka teplota a ten motor trochu topi. Ale dik za typ, nejsi jedinej komu nedocvaklo, ze je ten grafitovej prasek mrcha vodivej.
Filc uz je na ceste, az dorazi, tak vemu tubu hnupolep Extrem (podle popisu ten spravnej) a zkusim tomu nejak domluvit.

Dneska vecer snad rozchodim aspon vystupni signalovou cestu. Je to moje prvni oprava neceho vetsiho, tak to trochu prozivam.

Navic zjistuju, ze prednasky z teorie obvodu na FEL jsou pro prakticky pouziti uplne k prdu. K cemu mi je, ze umim pocitat vlnovou diferencialni rovnici a zobecnenou metodu uzlovych napeti a podobny sracky, kdyz nam vlastne nikdy neukazali, jak fungujou v praxi zakladni tranzistorovy obvody.

Jeste 1 prakticka - urovne signalu jsou na tom LED ukazateli docela rozjety. Co jsem koukal, tak na sestolovani snimaciho zesilovace se na vstup ma pustit 1kHz s efeltivni hodnotou napeti 4.2 mV. Tj. ze zvukovky PC si vytahhnu sinus a prozenu nejakym delicem. Ale ty 4.2 mV nevim jak zmerit. Takhle prtava hodnota muze na multimetru ukazat cokoliv. Asi neni jina sance, nez nastavit uroven na vstupu delice a na vystupu verit vypoctu. Tj. kdyz vemu 1k a 100k odpory co se mi vali v supliku, tak pri pomeru 1/101 tam nazenu 0.425V a budu doufat ze to bude OK. Nebo mam ten delic postavit tvrdsi?