Ovládání RGB LED matice pomocí Raspberry či FPGA ?

[Fanula]

Zdravím všechny,

chtěl bych poradit ohledně ovládání RGB LED panelu od Adafruitu. Nevím, zdali tento dotaz přímo patří do těchto témat, za to se předem omlouvám. Jedná se mi o tuto RGB matici LED: http://www.exp-tech.de/display-modules/led-displays/adafruit-32x32-rgb-led-matrix-panel. V popisu píší, že je vhodné ovládat tento panel pomocí FPGA, ale lze to také pomocí Raspberry. Tak bych chtěl poradit, co by bylo lepší (jednodušší) na ovládání takového panelu. Nebo zdali to lze úplně jinak ?

Všem moc děkuji za odpovědi.

[ZdenekHQ]

Nefunkční odkaz. 404 - Seite nicht gefunden

[ZdenekHQ]

Nefunkční odkaz. 404 - Seite nicht gefunden

[Cowley]

Myslim, ze nam chtel ukazat toto . Nebo nektere z jeho 4 mutaci na jejich e-shopu, kde maji JEN pres Vanoce zavreno, Mirku
Ja pres Arduino honim displej 8x32. Ma v sobe ten brouk HT1632 a slape to pekne. Ale to je proti tomuhle "odvarek".

[Zaky]

S těmito RGB ledkami jsem si hrál, řízení jsem spáchal pomocí PSOC4 od Cypressu, komunikační protokol řeší konfigurovatelná logika (takové malé fpga) a přípravu zobrazovaných dat ARM MCU na 48MHz, PSOC4 má toto všechno na čipu, za 100 Kč je to super hračka Nevím, jak rychle dokážeš z Raspi softwarově generovat komunikační protokol, při 1024 ledkách už to musí dost svištět, chce to dokázat překreslit celé pole aspoň 60 x za sekundu pro zdání neblikajícího obrázku.

[Zaky]

S těmito RGB ledkami jsem si hrál, řízení jsem spáchal pomocí PSOC4 od Cypressu, komunikační protokol řeší konfigurovatelná logika (takové malé fpga) a přípravu zobrazovaných dat ARM MCU na 48MHz, PSOC4 má toto všechno na čipu, za 100 Kč je to super hračka Nevím, jak rychle dokážeš z Raspi softwarově generovat komunikační protokol, při 1024 ledkách už to musí dost svištět, chce to dokázat překreslit celé pole aspoň 60 x za sekundu pro zdání neblikajícího obrázku.

[Fanula]

Stačilo by výkonově Raspberry Pi 2 Modell B - 1GB RAM ? Nebo by bylo lepší použít FPGA třeba od Xilinx Spartan 6. O koupi FPGA jsem uvažoval již dříve. Kdybych třeba porovnal výše zmíněné Raspberry pi 2 Modell B se Spartanem 6 co by bylo rychlejší ?

Co přesně dělá ten Real Time Clock HAT:
https://learn.adafruit.com/adafruit-rgb-matrix-plus-real-time-clock-hat-for-raspberry-pi. To je nějaký časovač ?

Za ten odkaz se omlouvám .

[Zaky]

Hat obsahuje akorát převodníky úrovní z 3V3 na 5V, jak se můžeš dočíst v popisu z tvého odkazu. K řízení použij to, s čím umíš, FPGA bude určitě vyšší liga, jak na znalosti, tak cenově, pro raspi bude stačit koupit jen raspi a vše ostatní bude k dispozici free a určitě na webu dostatečně popsané. Jak jsem četl specifikaci, já zkoušel neopixels, což je něco jiného, jak se řídí tento panel nevím. Ale každopádně počítej, že toho budeš muset dost načíst sám, dát sem odkaz a ptát se na věci, co jsou přímo v něm napsané, to nevím, proč se děje.

[Zaky]

Hat obsahuje akorát převodníky úrovní z 3V3 na 5V, jak se můžeš dočíst v popisu z tvého odkazu. K řízení použij to, s čím umíš, FPGA bude určitě vyšší liga, jak na znalosti, tak cenově, pro raspi bude stačit koupit jen raspi a vše ostatní bude k dispozici free a určitě na webu dostatečně popsané. Jak jsem četl specifikaci, já zkoušel neopixels, což je něco jiného, jak se řídí tento panel nevím. Ale každopádně počítej, že toho budeš muset dost načíst sám, dát sem odkaz a ptát se na věci, co jsou přímo v něm napsané, to nevím, proč se děje.

[Fanula]

Jo, máš pravdu nikdy jsem s něčím takovým nedělal. Spíš jsem to myslel tak, jestli nemá někdo přímo s tímto RGB LED panelem, zkušenost. Každopádně dík za odpověď.

[Fanula]

Abych se popravdě přiznal, tak nemám zkušenosti ani s FPGA a ani s Raspberry. Proto jsem se ptal, co by bylo pro začátek lepší. Napadlo mne, zdali by bylo možné ovládat ten RGB LED panel třeba pomocí PC, abych nemusel na začátek nic kupovat nebo alespoň ne tak drahého ( v případě FPGA).

[Zaky]

Zkusil bych to Raspi, je to celkem zvládnutelné jen s pomocí Google, pokud tedy umíš číst anglické texty (podmínka nutná pro vše, pokud neumíš, začni se učit). Ale začni něčím jednoduchým, blikání ledkou, čtením tlačítka a tak. Tohle se snadno udělá v Pythonu, nevím ale, jak je to s efektivitou a tudíž dosažitelnou rychlostí, to žádná sláva nebude. Nebo se zkus naučit s procesory od Cypressu, je to značně perspektivnější záležitost, než arduino, a díky jejich podpoře, příkladům, dokumentaci a video tutorialům je to zvládnutelné samostudiem. Tři roky zpátky jsem neměl o nějakých ARMech ani páru a dnes na téhle platformě tvořím v práci jednu aplikaci za druhou, je ale potřeba se naučit základy jazyka C. Obrovskou výhodou je, že díky IDE PSOC Creator (je free) nemusíš mít ani potuchy o nějakých registrech, jejich adresách a hodnotách pro konfiguraci, vše se řeší naklikáním funkcí v prostředí, nebo z kódu přes dobře zdokumentované API funkce. Spoustu periferií navíc realizuje vestavěné FPGA + UDB, což jsou vlastně další jednoduché procesory, takže když třeba máš už použité všechny UARTy a potřebuješ další, realizuje ho UDB a je to, nebo třeba hodně PWM kanálů a mraky dalších možností, co jiné procesory nemohou nabídnout. Pro začátek bych volil toto: http://cz.farnell.com/cypress-semiconductor/cy8ckit-059/dev-brd-cy8c5888lti-psoc-5-prototyping/dp/2476010 , tahle deska umožňuje debugging kódu přímo v procesoru a pak i toto: http://cz.farnell.com/cypress-semiconductor/cy8ckit-049-42xx/prototype-board-cy8c4245axi-483/dp/2420489 , to je nejlevnější kit s jednodušším procesorem, debuggovat ho lze debuggerem z předchozího kitu. Za tuzemské poštovné ti kity doveze Mausel.eu z Mouseru. Procesory jsou sice trochu dražší, ale 100,-Kč za PSOC4 je naprosto únosné, 400,- za PSOC5 je už přece jenom trochu víc, dají se ale na bastlení kupovat ty kity za 250,-, kde jsou za ty peníze dva procesory PSOC5. Na vývojové kusy procesory v práci z těch kitů přeletovávám, je to levnější, než kupovat holé nové procesory

[Zaky]

Zkusil bych to Raspi, je to celkem zvládnutelné jen s pomocí Google, pokud tedy umíš číst anglické texty (podmínka nutná pro vše, pokud neumíš, začni se učit). Ale začni něčím jednoduchým, blikání ledkou, čtením tlačítka a tak. Tohle se snadno udělá v Pythonu, nevím ale, jak je to s efektivitou a tudíž dosažitelnou rychlostí, to žádná sláva nebude. Nebo se zkus naučit s procesory od Cypressu, je to značně perspektivnější záležitost, než arduino, a díky jejich podpoře, příkladům, dokumentaci a video tutorialům je to zvládnutelné samostudiem. Tři roky zpátky jsem neměl o nějakých ARMech ani páru a dnes na téhle platformě tvořím v práci jednu aplikaci za druhou, je ale potřeba se naučit základy jazyka C. Obrovskou výhodou je, že díky IDE PSOC Creator (je free) nemusíš mít ani potuchy o nějakých registrech, jejich adresách a hodnotách pro konfiguraci, vše se řeší naklikáním funkcí v prostředí, nebo z kódu přes dobře zdokumentované API funkce. Spoustu periferií navíc realizuje vestavěné FPGA + UDB, což jsou vlastně další jednoduché procesory, takže když třeba máš už použité všechny UARTy a potřebuješ další, realizuje ho UDB a je to, nebo třeba hodně PWM kanálů a mraky dalších možností, co jiné procesory nemohou nabídnout. Pro začátek bych volil toto: http://cz.farnell.com/cypress-semiconductor/cy8ckit-059/dev-brd-cy8c5888lti-psoc-5-prototyping/dp/2476010 , tahle deska umožňuje debugging kódu přímo v procesoru a pak i toto: http://cz.farnell.com/cypress-semiconductor/cy8ckit-049-42xx/prototype-board-cy8c4245axi-483/dp/2420489 , to je nejlevnější kit s jednodušším procesorem, debuggovat ho lze debuggerem z předchozího kitu. Za tuzemské poštovné ti kity doveze Mausel.eu z Mouseru. Procesory jsou sice trochu dražší, ale 100,-Kč za PSOC4 je naprosto únosné, 400,- za PSOC5 je už přece jenom trochu víc, dají se ale na bastlení kupovat ty kity za 250,-, kde jsou za ty peníze dva procesory PSOC5. Na vývojové kusy procesory v práci z těch kitů přeletovávám, je to levnější, než kupovat holé nové procesory

[Fanula]

Děkuji za vydatnou odpověď . Takže jestli to správně chápu, tak ty procesory od Cypressu jsou jednočipy (MCUs) a obsahují vlastně všechny komponenty pro běh normálního PC. Abych je mohl používat musím se naučit přesně jejich architekturu a pro každý typ se programuje trochu jinak. V případě Raspberry bych například vytvářel skripty v programovacím jazyce Python. Je to tak, nebo se pletu ?

Jak jsem zmiňoval na začátku, chtěl bych na RGB LED matici rozsvítit určitý symbol. Neblikal by, pouze by svítil a po určité době by se zase změnil. Myslím si, že by nebylo špatné zkusit oboje. Na začátek Raspberry a pak třeba ty MCUs. Pak by mne ještě zajímalo, jak je to s počtem GPIO pinů. Díval jsem se na rozblikání jedné LEDky pomocí Raspberry a používali se k tomu právě ty GPIO piny, tak zdali by mi pro RGB LED matici a rozsvícení statického symbolu stačilo 40 GPIO pinů na Raspberry Pi 2 modelu B.
A ještě by mne zajímala ta frekvence. Zdali by pro plynulou změnu barev LEDek stačila frekvence 900 MHz u Raspberry nebo i nižší v případě MCUs. Možná jsou to hloupé dotazy, ale jak říkám, tuto oblast teprve objevuji.

[lesana87]

Kdyby sis něco přečetl o těch RGB modulech, tak bys věděl, že těch pinů potřebuješ 12.

[Zaky]

Na MCU typicky běží pouze uživatelský program, který musíš napsat. Výhodou je takřka okamžitý start bez dlouhého bootování. Může na něm běžet i nějaký operační systém, ale není to běžné a zpravidla se uživatelská aplikace kompiluje dohromady se zdrojáky toho OS, který se používá pro snazší realtime multitasking. Zatím jsem vždy vystačil s vlastním řešením, OS si totiž vezme dost výkonu MCU a zatím jsem se do těchto vod neponořil, protože to nebylo potřeba. Jestli vystačíš pro plynulé překreslování s výkonem Raspi ti nejspíš nkdo neřekne, nejde až tak o takt CPU, ale hlavně o to, z čeho budeš GPIO řídit a jaký overhead k tomu přidá běh Linuxu. Python je interpreter, moc rychlý nebude, pokud napíšeš řízení efektivně v C, budeš na tom rychlostně asi o dost lépe. Jak se přistupuje na Raspi k periferiím z C netuším, hrál jsem si jen s Pythonem, určitě to ale půjde snadno vygooglit. Počítej, že k testování a ladění budeš bezpodmínečně potřebovat alespoň adekvátně rychlý logický analyzátor (dá se levně koupit deska a zbytek zajistí PC) nebo lépe digitální osciloskop. Začni blikáním ledkou a a ti začnou být jasnější souvislosti, můžeš postupně tvořit složitější záležitosti. Když jsem si hrál s neopixely, strávil jsem na tom po večerech asi týden, dost se to bránilo, datasheet mají Číňani v mnoha ohledech špatně, což je opravdu prima. Takže k zamýšlenému panelu sežeň dokumentaci a pokus se pochopit, jak se vlastně řídí.

[Zaky]

Na MCU typicky běží pouze uživatelský program, který musíš napsat. Výhodou je takřka okamžitý start bez dlouhého bootování. Může na něm běžet i nějaký operační systém, ale není to běžné a zpravidla se uživatelská aplikace kompiluje dohromady se zdrojáky toho OS, který se používá pro snazší realtime multitasking. Zatím jsem vždy vystačil s vlastním řešením, OS si totiž vezme dost výkonu MCU a zatím jsem se do těchto vod neponořil, protože to nebylo potřeba. Jestli vystačíš pro plynulé překreslování s výkonem Raspi ti nejspíš nkdo neřekne, nejde až tak o takt CPU, ale hlavně o to, z čeho budeš GPIO řídit a jaký overhead k tomu přidá běh Linuxu. Python je interpreter, moc rychlý nebude, pokud napíšeš řízení efektivně v C, budeš na tom rychlostně asi o dost lépe. Jak se přistupuje na Raspi k periferiím z C netuším, hrál jsem si jen s Pythonem, určitě to ale půjde snadno vygooglit. Počítej, že k testování a ladění budeš bezpodmínečně potřebovat alespoň adekvátně rychlý logický analyzátor (dá se levně koupit deska a zbytek zajistí PC) nebo lépe digitální osciloskop. Začni blikáním ledkou a a ti začnou být jasnější souvislosti, můžeš postupně tvořit složitější záležitosti. Když jsem si hrál s neopixely, strávil jsem na tom po večerech asi týden, dost se to bránilo, datasheet mají Číňani v mnoha ohledech špatně, což je opravdu prima. Takže k zamýšlenému panelu sežeň dokumentaci a pokus se pochopit, jak se vlastně řídí.