Kde končí inženýři

[konosuke]

jo, tak to bylo...do prváku VŠB-TU FMMI nastoupilo cca 350 študáků, na promoci se nás sešla slabá stovka, kde je jím ostatním konec ? mají své firmy, podnikají ? emigrovali ven za lepším živobytím ? nevím...

[Bernard]

mají své firmy, podnikají ? ....nervy, stressy, nejistoty,
emigrovali ven za lepším živobytím ? ....nervy, stressy, nejistoty,

Nelam si s tím zbytečně hlavu. Nakonec skončíme všichni stejně, tak co.

[Bernard]

mají své firmy, podnikají ? ....nervy, stressy, nejistoty,
emigrovali ven za lepším živobytím ? ....nervy, stressy, nejistoty,

Nelam si s tím zbytečně hlavu. Nakonec skončíme všichni stejně, tak co.

[konosuke]

no právě ! v prknovém futrálu, metrapůl pod terénem, že jo

[Wolfik]

Vš elektro diplom, dělám na vývoji vojenských systémů a jsem lehce nad průměrným platem.
Elektroinstalaci v domě bych si nedělal a na navrhování obvodů s tranzistory/OZ jsem naprostá lama. Kde je chyba?

[elektrosvit]

Nikde. Jeden člověk nemůže rozumět všemu. Já jsem zase totální lama přes PC, naprogramovat bych nedokázal vůbec nic. Naopak na navrhování obvodů s tranzistory a OZ byl u nás kladen docela velký důraz.

[Hill]

Chyba je v tom, že se u nás ve školství zanedbává praxe. V naší alma mater jsme na konci šedesátých let byli cvičení v pájení, sváření elektrikou, soustružení, frézování, ručním obrábění, pájení do nýtků, navrhování, kreslení a leptání plošňáků, vydrátování rozvaděčů, ale taky v nějakých těch všude jinde překonaných, jen u nás na Východě ještě dlouho užívaných věcech, jako například vyvazování kabelových forem. A v laborkách jsme si ověřovali teorii obvodových řešení jak s lampami, tak tranzistory, později nám svěřili i operáky.
Mnohé z toho, co jsme se teoreticky učili, jsme měli už na průmce příležitost si prakticky osahat.
Odmaturovali jsme a byli jsme zase bažanti, i když už jsme měli šanci nenabít si zobáky tak často.
Po škole ale přišla praxe - a učili jsme se znovu, já konkrétně řídicí obvody odporových svářecích strojů. Na vojně jsem dělal s tím, co jsem znal ze školy - nosnou telefonií, po vojně jsem se učil elektrikařinu a po čase, protože tehdy se ještě revize dělaly převážně podle přírodních zákonů, ne těch zparchantělých lidských, jako dnes, nebyl pro mě problém napoprvé udělat revizácké zkoušky... až při překotných změnách předpisů od poloviny devadesátých let mě začalo to topení se v papírech nudit, do toho nějaká banda právníků prohlásila rozvaděče výrobkem a směl se koupit už jen hotový, vyrobený oprávněnou firmou, ačkoli jejich stavebnice, které, sebepředpisověji sestavené, se nesmí samo domo legalizovat, se prodávají dodnes, tak jsem revizí nechal v roce 2005 definitivně.
Dnes se ta elektrotechnika daleko víc specializuje. Také těžko chtít po inženýrovi informatiky, aby uměl navrhnout, natož zasekat a natahat elektroinstalaci, zapojit, zaházet a zapucovat, to je přece něco, k čemu by člověka měl za cenu seřvání či sem tam nějakého lepáka přivést Pan mistr, který už nějakých pár set příslušně jištěných vývodů natahal a zapojil. A nejspíš nejen to, musel umět si taky nakreslit a spočítat alespoň základní podklady, například i proto, aby nebyly zásuvky jen v místech, kam nutně musí přijít nábytek, jak to známe z paneláků, kde je od poloviny zásuvek nějaká prodlužovačka a zbytek lze využít jen krátkodobě, protože šňůra by jinak překážela v pohybu po bytě. Dnes projektant praktické zkušenosti ani mít nemusí, stačí, že je členem ČKAIT, a u některých je to dost nepříjemně patrné podle toho, kolik se toho musí v projektu překreslit, aby to vůbec šlo realizovat.
Longine, škola tu je od toho, abys dostal základy. Učit se budeš muset celý život, protože vývoj nabral otáčky, to žádná škola nemohla předpokládat. Informací je dost, takže, chceš-li umět pracovat s diskrétními součástkami, nezbude ti, než se doučit a osahat si to, co škola sice neprávem, ale přesto, přeskočila jako zastaralé.

[Hill]

Chyba je v tom, že se u nás ve školství zanedbává praxe. V naší alma mater jsme na konci šedesátých let byli cvičení v pájení, sváření elektrikou, soustružení, frézování, ručním obrábění, pájení do nýtků, navrhování, kreslení a leptání plošňáků, vydrátování rozvaděčů, ale taky v nějakých těch všude jinde překonaných, jen u nás na Východě ještě dlouho užívaných věcech, jako například vyvazování kabelových forem. A v laborkách jsme si ověřovali teorii obvodových řešení jak s lampami, tak tranzistory, později nám svěřili i operáky.
Mnohé z toho, co jsme se teoreticky učili, jsme měli už na průmce příležitost si prakticky osahat.
Odmaturovali jsme a byli jsme zase bažanti, i když už jsme měli šanci nenabít si zobáky tak často.
Po škole ale přišla praxe - a učili jsme se znovu, já konkrétně řídicí obvody odporových svářecích strojů. Na vojně jsem dělal s tím, co jsem znal ze školy - nosnou telefonií, po vojně jsem se učil elektrikařinu a po čase, protože tehdy se ještě revize dělaly převážně podle přírodních zákonů, ne těch zparchantělých lidských, jako dnes, nebyl pro mě problém napoprvé udělat revizácké zkoušky... až při překotných změnách předpisů od poloviny devadesátých let mě začalo to topení se v papírech nudit, do toho nějaká banda právníků prohlásila rozvaděče výrobkem a směl se koupit už jen hotový, vyrobený oprávněnou firmou, ačkoli jejich stavebnice, které, sebepředpisověji sestavené, se nesmí samo domo legalizovat, se prodávají dodnes, tak jsem revizí nechal v roce 2005 definitivně.
Dnes se ta elektrotechnika daleko víc specializuje. Také těžko chtít po inženýrovi informatiky, aby uměl navrhnout, natož zasekat a natahat elektroinstalaci, zapojit, zaházet a zapucovat, to je přece něco, k čemu by člověka měl za cenu seřvání či sem tam nějakého lepáka přivést Pan mistr, který už nějakých pár set příslušně jištěných vývodů natahal a zapojil. A nejspíš nejen to, musel umět si taky nakreslit a spočítat alespoň základní podklady, například i proto, aby nebyly zásuvky jen v místech, kam nutně musí přijít nábytek, jak to známe z paneláků, kde je od poloviny zásuvek nějaká prodlužovačka a zbytek lze využít jen krátkodobě, protože šňůra by jinak překážela v pohybu po bytě. Dnes projektant praktické zkušenosti ani mít nemusí, stačí, že je členem ČKAIT, a u některých je to dost nepříjemně patrné podle toho, kolik se toho musí v projektu překreslit, aby to vůbec šlo realizovat.
Longine, škola tu je od toho, abys dostal základy. Učit se budeš muset celý život, protože vývoj nabral otáčky, to žádná škola nemohla předpokládat. Informací je dost, takže, chceš-li umět pracovat s diskrétními součástkami, nezbude ti, než se doučit a osahat si to, co škola sice neprávem, ale přesto, přeskočila jako zastaralé.

[EKKAR]

Fakt je, že některým autorům projektů (úmyslně neříkám projektantům - protože projektant musí přemejšlet, tihle "takyautoři" přemejšlet nemusejí, protože stejně všecko za ně dodělají pracovníci na montáži a nakonec i lidi v provozech = zařízení může směle nést cedulky "testováno na lidech") by patřilo na ruce nasrat a nepustit je měsíc k žádný vodě ... A je to všude, už ani auta se nedávají na trh po nějaký sérii zátěžovbejch testů a zkoušek, ale testuje se přímo na zákaznících - jak jinak si člověk má vysvětlit návaly totožnejch závad v servisech vždycky po uvedení nějaký "horký vývojový novinky" a následný rozesílání "servisních sad" a započítávání "továrních kulancí" na opravy závad, který se ještě před 20-30 lety v tak hromadný podobě nevyskytovaly... Prostě šetří se na všem, i na způsobech vzdělávání, já to vidím i na dnešních maturantech, my jsme museli umět vzít do ruky i lopatu nebo pilu na dřevo, protože se chodilo na brigády a občas nějakej "patronátní podnik" zorganizoval nějaký dny otevřenejch dveří nebo i praktickou ukázku, na který si i študenti humanitních oborů mohli šáhnout na nářadí. Dneska v době rodičovskejch žalob o odškodnění za sebemenší blbost a odřený koleno při činnosti organizovaný školou se to nedá ...

[EKKAR]

Fakt je, že některým autorům projektů (úmyslně neříkám projektantům - protože projektant musí přemejšlet, tihle "takyautoři" přemejšlet nemusejí, protože stejně všecko za ně dodělají pracovníci na montáži a nakonec i lidi v provozech = zařízení může směle nést cedulky "testováno na lidech") by patřilo na ruce nasrat a nepustit je měsíc k žádný vodě ... A je to všude, už ani auta se nedávají na trh po nějaký sérii zátěžovbejch testů a zkoušek, ale testuje se přímo na zákaznících - jak jinak si člověk má vysvětlit návaly totožnejch závad v servisech vždycky po uvedení nějaký "horký vývojový novinky" a následný rozesílání "servisních sad" a započítávání "továrních kulancí" na opravy závad, který se ještě před 20-30 lety v tak hromadný podobě nevyskytovaly... Prostě šetří se na všem, i na způsobech vzdělávání, já to vidím i na dnešních maturantech, my jsme museli umět vzít do ruky i lopatu nebo pilu na dřevo, protože se chodilo na brigády a občas nějakej "patronátní podnik" zorganizoval nějaký dny otevřenejch dveří nebo i praktickou ukázku, na který si i študenti humanitních oborů mohli šáhnout na nářadí. Dneska v době rodičovskejch žalob o odškodnění za sebemenší blbost a odřený koleno při činnosti organizovaný školou se to nedá ...

[Hydrawerk]

A kdyby něco, tak nechoďte na gymnázium.

[elektrosvit]

Proč?

[konosuke]

von má pravdu, předsedo...gympl je (vždycky byl) přípravou na VŠ, jinak továrna na nezaměstnanost, příbuznej letos udělal přijímačky na gympl i strojní průmku (dneska to jde, dříve ne) no snad se rozhodl správně pokračovat na ty průmce

[rnbw]

[rnbw]

[Achab]

Gymnázium se hodí spíš jako příprava pro humanitární obory než na techniku.
Maturant z gymnázia může jít bez pokračování na VŠ v lepším případě akorát tak k policajtům pokud na to má.

[Achab]

Gymnázium se hodí spíš jako příprava pro humanitární obory než na techniku.
Maturant z gymnázia může jít bez pokračování na VŠ v lepším případě akorát tak k policajtům pokud na to má.

[konosuke]

nebo k profi armádě ale tam je úzké síto tělesné přípravy a psychotestů...
dřív vzali k ČSLA kdekoho kdo měl aspoň maturitu, vojenskou míru a unesl kvér, na vojně (ZVS) jsem chvíli dělal v Praze náboráře do vojenských škol,
nahradil jsem kapitána, já tenkrát desátník, dobré, co

[JiriTom]

Doplnil bych - dnes je gympl paradoxně asi dobrý start pro podnikání...

[radioelectrum]

projektant a hlavně architekt je takový lepší terorista. Místo toho aby lidi mučil ve vězení tak si svoje mindráky léčí tím že vytvoří něco co denně lidem stěžuje život, a má radost že jeho umělecké ponětí zvítězilo, na nikoho přitom nebere ohled. Platí to i u takových blbostí jako umělecké ztvárnění stříšky před vchodem kde voda kape na spodní chod a v zimě se tam vytvoří boule ledu.